Medvěd brtník

1. Medvěd brtník Tereza Hamplová 6.A

3. Vzhled • Po celé délce těla má medvěd brtník hnědé zbarvení. U mladých jedinců je patrný bílý pruh pod krkem. Ten do dvou let života zmizí. Výškou se vyrovná dospělému člověku. Většinou mívá tak kolem 170 centimetrů. Výjimkou však nejsou ani jedinci s 250 centimetry. Ocas dotváří jeho mohutnost svými 6-14 centimetry. S nadváhou si starosti nedělá, jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 100-265 kilogramů. Jsou však i tací, kteří mají až 350 kilogramů. Samice bývají výrazně menší.

5. Rozšíření • Medvěda brtníka můžeme spatřit nejen v celé Evropě, ale i v Asii a Severní Americe. Obývá rozsáhlé lesy Slovenské republiky, hlavně oblast Velkých a Malých Fater, Vysokých a Nízkých Tater. • Doupě si vytvoří v houštině, skalní rozsedlině apod. V něm stráví celý svůj zimní spánek, který jen občas nakrátko přeruší při oblevách, kdy se vydá na krátkou procházku po okolí. Aktivní je medvěd převážně za denního světla. V dnešní době ale vzrůstá počet jedinců, kteří se kvůli závislosti na člověku přesunuli do jeho blízkosti a raději chodí na výběry popelnic po setmění, nejlépe až v noci.

7. Způsob života a potrava • Medvědi jsou obecně samotářskými typy, takže kromě období reprodukce žijí raději bez závazků. Pouze samice se starají o správný vývoj potomstva, kterému předávají důležité informace, které budou později potřebovat k životu. • Převážně se brtník zaměřuje na rostlinnou složku potravy. Někdy se může také specializovat na zvěř či hospodářská zvířata. • Sbírá pupeny a výhonky rostlin, rád má také ovoce, semena a houby. Prostě to, co les a nejbližší okolí nabídne. Ze všeho nejraději má rád sladké věci jako jsou maliny, ostružiny, borůvky. Doslova miluje včelí med. Při jeho konzumaci ale nenapravitelně poničí úl i celé včelstvo. • Z živočišné stránky přírody si vybírá hlavně hmyz, měkkýše, plazy a drobné hlodavce. Mladí jedinci chytání těchto tvorů berou jako zábavu se sladkou odměnou. Nepohrdne ani ptáky, mláďaty různorodé zvěře či dokonce mršinou.

9. Rozmnožování • Medvěd brtník je příkladem dalšího monogamně žijícího živočicha. Ochuzuje se tedy o příležitost vícekrát se "zamilovat". Doba páření se u něj vyskytuje pravidelně během dubna a května. Samice bývá březí asi jednou za dva až tři roky. Celková délka březosti samice je 8-9 měsíců. Proces vývoje oplozeného vajíčka začíná totiž až koncem léta. U medvěda brtníka tedy mluvíme o tzv. utajené březosti. Vlastní doba březosti se pohybuje mezi 6-8 týdny. Poté se medvědímu páru narodí dvě nebo tři mláďata, která váží jen něco kolem 500 gramů, což je v porovnání s rodiči nepatrná váha. Výjimečně se může jednat i o narození pěti mladých jedinců. Medvědice je vypustí na svět v době zimního spánku. Po narození zůstávají po dobu čtyř týdnů slepá. Celou tu dobu jsou odkázáni na pomoc a ochranu matky, která je kojí až čtyři měsíce. Mladí opouštějí doupě v rozmezí čtyř až šesti měsíců, kdy se vydávají na stále delší a delší vycházky. Od své matky se plně osamostatní až po čtyřech letech. V té době jsou už schopni plnit i své reprodukční poslání.

11. Ochrana • Evropské stavy medvědů jsou na kritické hranici. Ochrana je zde proto namístě.

15. Shrnutí

16. K O N E C Autor: Tereza Hamplová