Zjišťování porostních zásob

1. Zjišťování porostních zásob • Při vzniku tohoto materiálu existovala snaha • šetřit barvu kvůli žroutům v podobě našich tiskáren, při současném zachování určitého stupně přehlednosti • oddělit omáčku od samotných postupů, pokud možno tak aby se obojí nevyskytovalo na jedné stránce pohromadě V aktualizované verzi nenajdete přesné postupy při výpočtu porostních zásob. To proto, že tento materiál si klade za cíl v prvé řadě pochopení problematiky, což může být ohroženo počítáním příkladů jejichž zadání se odlišuje od běžné praxe. Postupy, doporučení a jiná omáčka psaná pro zatím nelesnické vzdělané spoluškoláky Created by Josef Tezner

2. OBSAH Úvod do zjišťování porostních zásob – vstupní náhled na problematiku ………………….3 Kritéria výběru a výběr vhodné metody pro zjištění porostní zásoby …………………4 - 5 Relaskopování – stručný nástin metody …………………...………………………………6 Zjišťování porostních zásob pomocí zkusných ploch ……………………………………..7 Zjišťování porostních zásob pomocí JHK – postup ……………………….………….8 - 10 Zakmenění porostu a zastoupení dřevin v porostu – postup s ukázkovým příkladem 11 - 12 Zjišťování por. zásoby pomocí objemových tabulek ………………………………..13 - 14

3. Úvod do zjišťování porostních zásob • Pokud jste • vlastník lesa • hajný, polesný • odborný lesní hospodář • a zrovna neprodáváte les, a chcete znát zásobu určité porostní skupiny, tak použijete údaj odvozený z LHP (lesnického hospodářského plánu) a připočtete k němu přírůst za roky, které uplynuly od vydání LHP. Přírůst zjistíte buď • tzv. kvalifikovaným odhadem • z úplných růstových (taxačních) tabulek, které obsahují kromě dat o celkové produkci i data o běžném přírůstu. Nezapomeňte odečíst již proběhlou těžbu v porostní skupině (Les. hosp. evidence) Z LHP už čerpáte data o objemu hroubí bez kůry, a ani vás nemusí trápit, že údaje z LHP jsou mnohdy podhodnocené, stejně přijdete o nějaké dřevo v podobě nadměrků, či jiných ztrát. Pozn. Při sčítání údaje z LHP a přírůstu nezapomenout na to že objem hroubí se v LHP udává bez kůry (b.k.), zatímco ve všech tabulkách pro zjišťování por. zásob je udáván Objem hroubí s kůrou (s.k.) Běžný přírůst za období od vyhotovení LHP do aktuálního data po odečtení objemu kůry Stav z LHP + Souhrn těžeb za období od vyhotovení LHP do aktuálního data AKTUÁLNÍ ZÁSOBA - = • Pokud jste • organizace zajišťující tvorbu LHP • vlastník lesa, který les prodává nebo pronajímá • subjekt pověřený inventarizací lesa • tak si budete vybírat z metod, které vám zajistí relativní přesnost měření, ale také vás budou stát něco času.

4. Věk porostu Potřeba přesnosti zjištění výše porostních zásob roste s věkem, a u vlastníka lesa vrcholí v době pře začátkem obnovy. Na přesnosti výše porostních zásob není třeba bazírovat v době, kdy jejich smýcení by přineslo malý nebo žádný zisk. Jinými slovy: „V předmýtním věku jsou pro nás zajímavé spíše přírůsty, které ukazují na bonitu porostu, s tím souvisejícím jeho cenu. Výběr metody zjištění porostní zásoby Pozn.: S věkem porostu se snižuje i počet jedinců na plochu, a s tím souvisí druhé kritérium: Hustota porostu O porostech do 40 r se dá s jistotou říci, že díky hustotě porostu změřit výšku stromu klasickým výškoměrem je téměř nemožné. Obtížný je někdy i samotný pohyb v těchto porostech mimo jiné i díky hlubokému zavětvení stromů. Stejnověkost porostu Většina metod pro zjišťování porostních zásob byla konstruována tak, aby šetřila čas. Využívají faktu, že některé vlastnosti jsou obdobné u určité dřeviny určitého věku. A tak se pro počítání nestejnověkých porostů používají metody s větší přesností (pokud je vyžadována). Ale také větší časovou náročností. Kritéria Taxátoři v našem případě tým vyslaný Ústavem pro Hospodářskou úpravu lesů (UHUL) vyslaný na Lesní hospodářský celek (LHC) za účelem vypracování Lesního hospodářského plánu (LHP) většinou použijí ke stanovení zásob porostů do cca 40 let metodu stanovení porostní zásoby pomocí Taxačních (dříve růstových) tabulek. V porostech do 40 let převládá hmota nehroubí společně ze sortimentem zvaným tyčovina u kterého náklady na produkci převyšují jeho prodejní cenu. Po 40. roku už tvoří většinu porostu tzv. Surové kmeny (SK) jež umožňují podstatně lepší zpeněžení. Podíl kulatiny (cennějších sortimentů) začíná pomalu růst. V takových porostech se dá už i většinou normálně chodit, a tedy i změřit jeho zásobu. Pro porosty ve věku přibližně 40 -80 let se běžně využívá metoda zjišťování porostních zásob pomocí zkusmých ploch.

5. Při měření pomocí zkusných ploch se s pomocí zjištěných dat nejdříve spočte zásoba na zkusmých plochách, ty se pak převedou na hektar, zprůměrují a vztáhnou k celé ploše. Při zjišťování por. zásoby ve věku 40 - 80 let je nejčastěji využíváno relaskopování, jehož podstatou je zjištění plochy kruhové zásoby (G), která se pak násobí tzv. výtvarnicovou výškou (HF). Porosty ve věku nad 80 let se při tvorbě LHP už průměrkují tzv. naplno, tj. všechny. Kubírování pak probíhá 2 základními metodami. Výběr metody zjištění porostní zásoby - pokračování Zjišťování por. zásob • pomocí objemových tabulek • s využitím JHK (jednotné hmotové křivky) Za ten základní rozdíl můžeme považovat to, že u objemových tabulek odvozujeme objem stromu z průměru (d1,3) a výšky, kdežto pokud počítáme s JHK tak odvozujeme objem stromu z průměru (d1,3) a čísla JHK. Metoda zjišťování por. zásob pomocí objemových tabulek je přesnější (± 1%), ale náročnější na čas. Metoda zjišťování por. zásob s využitím JHK (JOK) je sice méně přesná (± 5%), ale méně náročná na čas. Zjišťování porostních zásob pomocí JHK není vhodné do nestejnověkých porostů (Nestejnověké porosty můžete potkat např. tam kde se hospodaří Výběrným hosp. způsobem, nebo tam, kde je více etáží) Pozn.: Objemové tabulky se hodí i při zjišťování por. zásob pomocí zkusných ploch (zjištění zásoby zkusné plochy) i při relaskopování (pro zjištění výtvarnice)

6. Při zjišťování por. zásoby ve věku 40 - 80 let je nejčastěji využíváno relaskopování, jehož podstatou je zjištění plochy kruhové zásoby (G), která se pak násobí tzv. výtvarnicovou výškou (HF). Všechno okolo relaskopování je popsáno ve skriptech Dendrometrie na str.93 – 103, a tak už jen zopakuji postup pro zjištění zásoby pomocí relaskopování. Relaskopování • Podle výměry porostu a stupně rozrůzněnosti si určíte počet a hustotu měřících stanovisek. Hrubé pravidlo udávané v literatuře je 2 až 4 na Ha, jinak podobně jako u zk.ploch. • Jeden měřič se postaví na střed měřícího stanoviska a s pomocí • relaskopu • zaměrné hole či relaskopického klínku nejčastěji se záměrnou úsečkou ZU = 1) zaměřuje ze svého stanoviska jednotlivé stromy okolo něj Druhý měřič zpravidla zapisuje buď hodnoty 1 nebo ½ (většinou čárkami). Slabší stromy nezapisuje. • Po zaměření všech stromů na stanovisku se zapsané hodnoty sečtou Pokud jsme měřili s pomocí záměrné hole nebo relaskopického sklíčka ve svahu je potřeba ještě tento součet upravit korekčním faktorem • Součty ze všech stanovisek se zprůměrují a vynásobí záměrnou úsečkou (jinak také nazývanou sčítacím faktorem nebo násobným koeficientem. • Plochu kruhové základny na hektar vynásobíme výtvarnicovou výškou • Výsledek, který nám udává objem hroubí na hektar s.k. vynásobíme plochou porostu.

7. Při zjišťování por. zásoby od 30. (40.) roku věku porostu se využívá místo celoplošného průměrkování i výpočet porostní zásoby pomocí zkusných ploch. Všechno okolo je popsáno ve skriptech Dendrometrie na str.84 – 92, a tak už jen zopakuji postup pro zjištění zásoby pomocí zkusných ploch. Princip je podobný jak u kruhových, tak i pásových zkusných ploch. Zjišťování porostních zásob pomocí zkusných ploch • Podle výměry porostu, stupně rozrůzněnosti si určíte počet a velikost zkusných ploch. Využít přitom můžete buď nomogramu, nebo si to spočítat podle vzorečků, ale vždy platí zásada, že rozmístění zk. ploch mají být rozmístěny po porostu rovnoměrně. Obecná zásada pro velikost zkusné plochy je, že na stanovisku by se mělo měřit tak 15 až 25 stromů, a tomu se přizpůsobuje velikost zkusmé plochy, nebo u relaskopování hodnota záměrné úsečky. • Vyznačení hranic zkusných plocha a jejich vyprůměrkování naplno • Výpočet objemu hroubí na hektar u každé zkusné plochy • Stanovení průměrné zásoby na hektar porostu • Přepočet na zásobu celého porostu

8. Zjištění porostní zásoby pomocí JHK (jednotné objemové křivky) 1) Taxátoři (nebo jiní sčítači) vyprůměrkují porost. 2) Zjištění středního kmene a) zjištění průměru středního kmeneds je nejpřesnější s využitím výpočtu střední kruhové plochy. V dobách kdy ještě nebyl MS EXCEL, tak se pro zjištění středního kmene používalo tzv. Waiseho procento. Toto procento se liší podle tvaru křivky četností, které se dá slušně odhadnout z prům. zápisníku. b) Výška středního kmene hs se počítá jako aritmetický průměr výšek, které taxátoři naměří na stromech s průměry okolo průměru středního kmene.

9. Zjištění čísla JHK (JOK) 3) Z tabulek pro zjištění hmot porostů podle JHK zjistíme číslo JHK (průsečík průměru a výšky středního stromu). Obecně platí, že použijete tu JHK, která je střednímu kmenu nejbližší, a to platí i pro případ, že jste nad grafikonem. Pokud bychom se octli výrazně vně grafikonu doporučuje se spočítat porostní zásobu pomocí klasických objemových tabulek.

10. Zjištění porostní zásoby pomocí JHK Objem jednoho stromu je v tabulkách průsečíkem čísla JHK a tloušťkového stupně. 4) Do tabulky zapíšeme do jednoho sloupce objem 1 stromu, a do druhého sloupce hmotu celého tl. stupně (V) objem 1 stromu * četnost stromů v tl. stupni . Sečteme a máme porostní zásobu pro danou dřevinu. Obdobným způsobem zjistíme hmotu všech dřevin v počítaném porostě

11. Vskut/ha Vtab/ha Z = * 10 (zaokrouhlené na celé číslo) Hodnota zakmenění (Z)se udává v celých číslech a vyjadřuje poměr mezi hmotou skutečnou na hektar a hmotou tabulkovou na hektar. Počítá se pro každou dřevinu zvlášť, a celkové zakmenění porostu je pak rovno součtu zakmenění pro každou dřevinu. Zakmenění porostu a zastoupení dřevin v porostu Průměrkovaný porost 31A5 má výměru 1,1 ha, a je mu 100 let. Při výpočtu použijeme postup, který byl použit při blokovém cvičení. 1) Zanesení skutečných objemů do tabulky TAXAČNÍ TABULKY 2) Protnutím průměru a výšky středního kmene zjistíme tabulkové objemy (na hektar) pro jednotlivé dřeviny a zapíšeme je do tabulky Pro výpočet zakmenění se může použít i ukazatel POČET STROMŮ, ale to tak do první probírky, pak už je přesnější PLOCHA KRUHOVÉ ZÁKLADNY nebo HMOTA HROUBÍ.

12. Součet redukovaných ploch jednotlivých dřevin Skutečná plocha porostní skupiny Zakmenění = Redukovaná plocha jednotlivé dřeviny Součet redukovaných ploch jedn. dřev. Zastoupení = 3) v dalším sloupci vydělíme hmotu skutečnou hmotou tabulkovou, tím dostane tzv. plochu redukovanou (d = b/c) a sloupec opatříme součtem. 4) Zastoupení jednotlivých dřevin zjistíme podělíme-li podíl z odst. č. 3 a součet sloupce z odst. č. 3. (zast. SM = hodnota ze sloupce d pro smrk / součet sloupce d, tj. 0,84 / 1,00 = 84%) 5) Zakmenění porostu je vyjádřeno podílem součtu sloupce z odst. č. 3 a plochy porostu (1,00 / 1,1 = 0,91) Zakmenění porostu a zastoupení dřevin v porostu U porostních skupin s více druhy zastoupených dřevin můžeme tedy použít násl. Vzorce:

13. Zjišťování por. zásoby pomocí objemových tabulek 1) Vyprůměrkování porostu naplno + naměření výšek – ke každému tloušťkovému stupni tak aspoň tři výšky (podle četnosti) 2) Vyrovnání výšek a) Do grafu (nejlépe na milimetrovém papíře) se zanesou průměry z výšek jednotlivých tloušťkových stupňů b) Průměry se spojí křivkou (ne klikatou) c) Z křivky se k jednotlivým tloušťkovým stupňům načtou výšky Pozn.: Výškový grafikon zpravidla obsahuje zanesené všechny výšky (křížky). To ale jen pro celkový obraz. Nyní se běžně využívá excelu, který dokáže funkci vypočítat a zakreslit. Vyrovnání výšek je také jednoduší s využitím Korfova grafického papíru.

14. Již máme vyprůměrkováno, zapsáno v průměrkovacím zápisníku, ke každému tloušťkovému stupni změřeny výšky, s pomocí výškového grafikonu výšky vyrovnány a můžeme přejít k samotnému výpočtu zásoby porostu pomocí objemových tabulek V objemových tabulkách jsou zjistíme k výškám a průměrům hmotu jednoho kmene, který pak násobíme četností stromů v tloušťkovém stupni. V této metodě zaokrouhlujeme vyrovnané výšky na celé metry, protože tak jsou zapsány i v objemových tabulkách. Přesnost se u této metody udává ± 1%. Přesnost se dá zvýšit pokud použijeme tloušťkové stupně o 2 centimetrech, protože hmotové tabulky s tím pracují. Buď ty 4 centimetrové rozdělíme, nebo si už můžeme průměrkovací zápisník připravit tak aby obsahoval 2 cm intervaly. Stejným způsobem se ještě dopočítají zásoby ostatních dřevin.