Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy 1857 - 2013

1. Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy 1857 - 2013

2. Dostupnost zdravotní péče 24 hod v Praze

3. Rychlá lékařská pomoc (RLP) Počet posádek ve službě: 7 Průměrně 60 událostí/24 hodin Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) Počet posádek ve službě: 17 – 25 Průměrně 280 událostí/24 hodin

4. Rychlá lékařská pomoc (RLP) Složení: lékař + řidič-záchranář V nepřetržitém provozu 6 posádek Průměrně 60 událostí / 24 hodin

5. Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) Složení posádky: Zdravotnický záchranář +řidič sanitního vozu Počty posádek: 25 ve dne 17 v noci (12ti hodinové služby) Průměrně 300 událostí/24hodin

6. Koroner - provádí ohledání mimo ZZ - od 10/2012 zkušební provoz

8. Když se řekne PRAŽSKÁ ZÁCHRANKA cca 500 zaměstnanců lékařů, záchranářů, řidičů, dispečerek a dalších odborností průměrně 300-350 událostí řešených každý den 25-35 vozů ve službě na 18 stanovištích Roční rozpočet cca cca 330 mil. Kč 3/2 příspěvek zřizovatele, 1/3 příjem ze zdrav. pojištění 24 hodin denně, 7 dní v týdnu JSME TAM, KDE NÁS POTŘEBUJETE

9. Provoz ZZS HMP

10. Specifika ZZS HMP vůči ostatním ZZS v ČR Specifické podmínky PNP v hl. m. Prahy - velké množství událostí spojených se společensky negativními fenomény (alkohol, drogy, násilné činy), mnoho cizinců (bez pojištění), velké a rizikové politické, kulturní a sportovní události, složitá a intenzivně využívaná dopravní infrastruktura, průmysl a mnoho obyvatel na malém území, potenciální cíl teroristických útoků, přítomnost i zájem médií atd. Největší objemem prácepři nejmenším počtu zaměstnancůa nejmenším příspěvku zřizovatele, vztaženo na počet obyvatel (v průměru v ČR cca 5,5 výjezdů na posádku a 24 hodin, v Praze cca 13) Vysoké nároky na přesnou práci operačního střediska(cca 85% událostí je řešeno posádkami bez lékaře - RZP, v ČR to bývá cca 45%)

11. Zdroj: Asociace ZZS ČR, 2009 ZPBD=zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

12. Problémy Nedostatek kvalifik. zaměstnanců, zejména lékařů; odchod zaměstnanců na jiné ZZS zejména lékaři i záchranáři, daná dvoj- až trojnásobným zatížením posádek ZZS HMP vůči průměru ČR, ale i podmínkami (nedodrž. ZP); Obtížná spolupráce se zdravotnickými zařízeními, (neexistence urgentních příjmů a neochota některých oborů přijímat závažné pacienty z důvodu malé kapacity pražských pracovišť - porodnictví, akutní neurologická a interní-metabolická péče). Jsme jediná záchranná služba bez vlastního zázemí– problematická situace z hlediska roztříštění některých provozů po celém území, omezené kapacity ZOS atd. Chybí vhodné objektyči pozemky k optimalizaci sítě stanovišť („ekonomické“ nájemné obvykle zcela mimo možnosti ZZS HMP).

14. Šance přežít „klinickou smrt“ je v Praze skoro dvojnásobná proti průměru Evropy a trojnásobná proti USA

15. Laicky resuscitováno je téměř 80% obětí NZO, počet zachráněných se díky tomu za 10 let zdvojnásobil

16. Dostupnost zdravotní péče je předpokladem pro realizaci práva na ochranu zdraví a také předpokladem spravedlivě poskytované péče. „Lze ji definovat jako počet nebo podíl obyvatelstva, u něhož lze očekávat, že navštíví určité zdravotnické zařízení za existujících překážek přístupu“. (Gladkij 1995). Negativně lze dostupnost vymezit jako překážky, které pacient má nebo nemá při čerpání zdravotní péče. Zajištění dostupnosti zdravotní péče pak znamená neumožňovat v systému zdravotní péče vznik takových překážek, které by pacient nebyl schopen při čerpání zdravotní péče překonat, a pokud tyto překážky existují, postupně je odstraňovat.

17. Dostupnost zdravotní péče: - geografická - časová - finanční - profesionální

18. Standardní a nadstandardní péče Za standardní se považuje taková péče, tj. postupy a metody, které jsou v určité době a v určitém teritoriu obvyklé, relativně ustálené a odborníky uznávané, protože splňují kritéria lege artis i současného obecně dostupného použitelného poznání. Standardní péče je péče s určitou dohodnutou mírou kvality. Stanovení standardu však bývá obtížné a liší se v různých zemích i v různém čase.

19. Nadstandardní péče představuje takovou péči, při které se pacientovi na jeho přání poskytují výhody a služby, které nejsou z hlediska aktuálního zdravotního stavu nezbytné. Jedná se buď o služby, jejichž cílem je zvýšení pohodlí pacienta nebo provedení výkonů jinými technologiemi, jinými osobami a za využití jiných pomůcek, než je obvyklé. Z hlediska financování jde o služby, které nejsou ani částečně hrazené ze zdravotního pojištění a pacient si tyto služby hradí buď přímo, nebo zvlášť sjednaným připojištěním. Existence nadstandardní péče by neměla v žádném případě omezovat dostupnost kvalitní a účinné standardní péče (Durdisová, 2001).

20. Ve Velké Británii jsou práva občanů vztahující se k dostupnosti zdravotní péče vymezena takto (Gladkij, 2005): - právo obdržet zdravotní péči na základě klinických potřeb bez ohledu na platební možnosti - být registrován u lékaře všeobecné praxe - obdržet urgentní zdravotní péči v každé době - mít přístup k vlastní zdravotnické dokumentaci - v ambulantním zařízení má být pacient ošetřen 30 minut po příchodu do čekárny - žádný pacient nesmí být propuštěn z nemocničního léčení, aniž bude rozhodnuto o způsobu jeho další léčby

21. S dostupností zdravotní péče souvisí i problém ekvity (spravedlnosti) péče. (Gladkij, 2002): - přístup k dosažitelné péči úměrný skutečné potřebě - spotřeba zdravotní péče úměrná skutečné potřebě - přiměřená kvalita péče pro všechny

22. Evropská zdravotní politika: • (Program Zdraví 2020 – MZ ČR) • usilovat o co nejlepší zdraví svých obyvatel • Prozíravé řízení přispívá ke zdraví • Zdravotní systém, který ponechává zdraví jen na jednotlivcích a řeší zdravotní problémy až v nemocnicích, je málo účinný a zbytečně nákladný. • Hlavní cíl programu: • Zajistit všeobecnou dostupnost zdravotní péče a respektovat právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví.

23. Priority Programu Zdraví 2020: • Č. 3: Posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, monitorovat zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných situacích: • Přizpůsobit se měnící se demografii, nemocnosti • Zvyšovat kvalitu a zajistit kontinuitu • Přiblížit lékařskou péči co nejblíže domovu • Zajistit všeobecnou dostupnost zdravotní péče, a to vč. léků a vysoce kvalitní lékařské péče

24. Zdravotnictví EU vč. ČR: • Tři dlouhodobé cíle: • Dostupnost • Listina základních práv EU • Podmíněno sociálním postavením jednotlivců • zlepšit na dostupnost pro všechny!!! • Kvalita • Udržitelnost

25. Cíle zdravotnictví EU: • Rozvoj prevence • Poskytování méně nákladné péče nebo bezplatné péče pro chudé • Opatření pro znevýhodněné skupiny • mentálně postižení • migranti • pracující • bez bydliště • závislí (drogy, alkohol)

26. Zdravotní systém z pohledu pacienta (občana): • Příklad: nemocné malé dítě samoživitelky, starý nemohoucí člověk, vysoká horečka apod. • Jaké mají nyní reálné možnosti? • Doprava – nemá auto (pouze MHD) • Noční čas – nejezdí MHD (okolí Prahy i přes den) • Zima - • Odlehlý region • LSPP • Nemocnice • ZZS • ?

27. Faktory ovlivňující dostupnost zdravotní péče: • Soukromé problémy – finance, uvolnění, čas, dg. • Obtížná až nemožná orientace v systému - změny • Jak se k ní dostat – překážky, rajonizace • Nemocný musí za péčí - vždy • Péče za pacientem – pouze ZZS • Doprava • Počasí • Regiony • Primární péče (ordinační hodiny, LPS (LSPP), specialisté, neregistrovaní) • nemocnice • Následná péče • Sociální péče • Privátní zařízení chronické péče

28. Děkujeme za pozornost 155 let JSME TAM, KDE NÁS POTŘEBUJETE