1 / 76

Teplice Lázně v Čechách

Teplice Lázně v Čechách. Teplitz Sch önau. Vážení, když se mi nedávno dostaly do rukou fotografie z historie Teplic, poněkud se mi zamlžily brýle. Narodil jsem se v Zuckmantelu, nyní Pozorka, který je od Teplic vzdálen asi 3km, ale převážnou část

maire
Download Presentation

Teplice Lázně v Čechách

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Teplice Lázně v Čechách Teplitz Schönau

  2. Vážení, když se mi nedávno dostaly do rukou fotografie z historie Teplic, poněkud se mi zamlžily brýle. Narodil jsem se v Zuckmantelu, nyní Pozorka, který je od Teplic vzdálen asi 3km, ale převážnou část svého života jsem prožil v Teplicích, a proto se považuji za Tepličáka. Mnohým lidem toto moje vyznání nic neřekne, ale pamětníkům, kteří v tomto městě bydleli, jistě připomene dávnou dobu, kdy Teplice byly světoznámými lázněmi, ve kterých se scházely významné osobnosti o kterých se hovoří ještě dodnes. Dovolte mi, abych vám předložil několik zajímavých obrázků z doby dávno minulé a rovněž něco ze současnosti.

  3. Tehdejší Školní náměstí a budova vlevo je škola, kterou jsem tehdy navštěvoval

  4. Škola v Alejní ulici, do které nás přemístili ze školy na Benešově náměstí (Školní náměstí), tř. uč. pan Adamec

  5. Škola v Trnovanech, ve které jsem svou školní docházku ukončil (třídní učitel byl pan Studnička)

  6. V této části prezentace vám nabízím několik velmi starých obrázků Teplic, ještě z doby, kdy ve městě značně převládalo německé obyvatelstvo. V té době žilo v Teplicích pouze asi jen kolem 4500 Čechů.

  7. Café Concordia na tehdy Dlouhé ulici, která byla později přejmenována na Masarykovu ulici.

  8. Tržní náměstí, později přejmenované na Stalinovo Náměstí a v současné době „Náměstí svobody“

  9. Zelená ulice, která byla později zcela zlikvidována

  10. V této ulici jsme bydleli v rohovém domě vpravo za svítilnou. Vchod byl z Hornické ulice č.2. Proti nám byl v Dubské ulici koloniál pana Bohumila Sekery

  11. Celkový pohled na bývalé Tržní náměstí. Vpravo je Zelená ulice a vlevo Dlouhá ulice. Toto bylo nejdůležitější náměstí v Teplicích.

  12. Ještě jeden pohled na toto náměstí od Dlouhé ulice. Ta budova s hodinami je Teplická radnice.

  13. Dlouhá ulice

  14. Takto vypadalo tehdy Městské divadlo

  15. Pohled na divadlo z jiné strany, kde vidíte také kavárnu „Šlauch“

  16. Na podzim roku 1919 došlo v teplickém divadle k velkému požáru a budova byla zcela zničena. Po této neradostné události byla vypsána soutěž o nejlepší návrh na divadlo nové, přestože poválečné finance města nebyly právě nejrůžovější. Jak je ale vidět, když se o něco hodně usiluje, peníze se nakonec vždy najdou. V tomto případě také vyhrál nejnákladnější projekt architekta Rudolfa Bitzana z Drážďan. Velkoryse pojaté představy o společenském a kulturním stánku města zpracoval do svého návrhu městský stavební inženýr Hans Kellner. Nové městské divadlo se začalo stavět po odklizení trosek na místě vyhořelého a k jeho slavnostnímu otevření došlo v roce 1924. Velký sál měl původní kapacitu pro 1300 a malý pro 600 osob. Kromě toho budova disponovala i dalšími velkými prostory a restauračními podniky. Krušnohorské divadlo lze zařadit k poměrně moderním scénám u nás, které patří dodnes k největším v republice.

  17. Pohled na bývalou Zelenou a Dlouhou ulici a část Tržního náměstí po jejich destrukci

  18. Toto zbylo ze Zelené ulice. Vpravo již vidíte „novou“ výstavbu

  19. A to je zase rozkopaná Dlouhá ulice před jejím rozbouráním. Touto ulicí jezdívala tramvaj směrem na Řetenice kolem teplické nemocnice.

  20. K Teplicím patřila neodmyslitelně jejich další část, Trnovany. Když jste jeli tramvají, nepoznali jste, kde končí Teplice a začínají Trnovany. V této části Teplic se nacházely nádherné unikátní stavby, které rozhod- nutím tehdejších „konšelů“ byly rozbourány. Snad největším barbarstvím bylo zničení tehdejšího Zeleného kostela, který byl zcela unikátní a měl dokonce vlastní ústřední vytápění. Tento kostel měl věž vysokou 76m. Na tento kostel mě vážou nezapomenutelné osobní prožitky o kterých se ještě zmíním později.

  21. Zahájení stavby Zeleného kostela v Trnovanech. 23. ledna 1901

  22. Stav stavby 1.srpna 1901

  23. Takto pokročila stavba 1.října 1901

  24. I když je to k nevíře, tak takto vypadal kostel po dvou letech stavění. Musím se ptát, jak dlouho by tento kostel stavěli v dnešní době s pomocí moderní techniky?

  25. Takto vypadal trnovanský „Zelený kostel“ po dokončení. Výška věže byla 76m. Prostranství před kostelem bylo vyretušováno

  26. Kolem tohoto krásného a moderního kostela jsem denně chodil do školy na Metelkovo náměstí. Když tento kostel na krátkou dobu převzala Československá církev a začala opravovat jeho interiér, ukradl můj spolužák Karel Svoboda dělníkům klíč od věže a tak se vydalo pět lupínků na výlet až na samý vrchol kostelní věže. S Karlem Svobodou to byl Karel Trubač, Láďa Janáč, Jarda Palán a moje maličkost, Ruda Arnold. Protože jsme si zazvonili na zvon a točili vrát- kem, na jehož laně byl zavěšen lustr, který dělníci opravovali, snadno nás tehdy dělníci odhalili. Za asistence hasičů a pří- slušníků VB jsme tehdy lezli dolů po střeše chrámové lodi, protože Karel Svoboda zahodil klíč od věže. Lezli jsme v místě, kde byl vchod k ústřednímu topení a měli jsme štěstí, že jsme se nenapíchli na kovový plot kolem vchodu do kotelny. Tenkrát nás tato legrace stála 1000,-Kčs pokuty a ve škole to byla trojka z mravů. Ještě mám vysvědčení schované. V roce 1973 byl tento krásný kostel z nepochopitelných důvodů odstřelen a zničen a Trnovany tak přišly o jedinečnou památku.

  27. Když krátce tento kostel převzala do své správy Československá církev a opravila jeho interiér, byl hojně navštěvován. Na obrázku je farář Jiří Kopa při svém kázání. Tenkrát začala do kostela chodit i moje matka a já našel fotku, kde jsem ji objevil na schodech tohoto kostela

  28. Zde, na čtvrtém schodu vpravo, nad dívkou v bílých šatech stojí moje maminka. Domnívám se, že maminka tento obrázek nikdy neviděla

  29. Z kostela byl později vytvořen sklad Domácích potřeb a byl oplocen drátěným pletivem. Myslím, že všem těm lidem, kteří se na stavbě tohoto skvostu podíleli, se musel obracet žaludek nad tím, jak se tehdy zacházelo s kulturními památkami. Mně je z toho smutno ještě dnes

  30. Tohle zbylo z har- monia

  31. Zničený vchod do kostela

  32. Zbytek kostelních varhan, které byly rovněž zcela zničeny

  33. V roce 1973 došlo již k postupné likvidaci kostela a na snímku je již jen věž bez chrá- mové lodi

  34. Takto vypadal odstřel chrámové věže v roce 1973. V pozadí vidíte ještě spoustu secesních domů, které byly později také zlikvidovány a nahrazeny paneláky

  35. Další snímek odstřelené chrámové věže. Kdo tam tehdy nežil, nikdy nepochopí, co to tehdy pro pamětníky znamenalo a ti, kteří pamatují, nikdy na to nezapomenou.

  36. A je hotovo. Co myslíte, soudruzi, bylo to nutné? Jsem naprosto přesvědčen, že jste zničili velký kus historie Trnovan a Pán Bůh vás za to jistě již potrestal

  37. V roce 1891 požádal hrabě Aldringer, majitel Šanovského panství o povolení stavby elektrické dráhy v Teplicích ve Vídni. Za čtyři měsíce toto povolení obdržel a začala stavba městské elektrické dráhy v Teplicích.Bylo to v době, kdy v Praze ještě jezdila koňka. Narodil jsem se v roce 1939 a v této době byla tato doprava již v plném provozu a vedla od Řetenic až do Dubí. Osobně jsem tramvají velice často jezdil a rozčiloval svého strýce Rudolfa Arnolda, který byl tehdy řidičem soupravy. Šlapal jsem totiž na pedál v podla- ze vozu, který ovládal zvonek ve spodní části vozu. Tato doprava sloužila léta k plné spokojenosti uživatelů až do doby, kdy ji nahradily trolejbusy a následně autobusy. Nepamatuji se, že by někdy byly s touto dopravou nějaké problémy. Na rozdíl od jiných měst, kde zůstala dodnes zachována, ji městští zastupitelé zrušili.

  38. Tramvaj, projíždě- jící kolem radnice směrem na Tržní náměstí

  39. Úprava kolejí na Stalinově náměstí

  40. Tramvaj na Školním náměstí

More Related