1 / 19

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0710 Název projektu: Inovace školství Šablona - název: II I. Využiti ICT Číslo: I/2 4 Čtenářská a informační gramotnost Zpracoval: Mgr. Dana Krausová

mali
Download Presentation

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0710 Název projektu: Inovace školství Šablona - název: III. Využiti ICT Číslo: I/2 4 Čtenářská a informační gramotnost Zpracoval: Mgr. Dana Krausová Předmět: Přírodopis Název produktu: Pohyb hmot v zemské kůře Číslo produktu: VY_12_INOVACE_04_125 Použito:23.11.2011 Třída: 9.B Anotace: Žáci jsou seznámeni s vnitřními a vnějšími geologickými ději na Zemi. Materiál je zaměřen na rozvoj čtenářské gramotnosti.

  2. POHYB HMOT V ZEMSKÉ KŮŘE

  3. Utváření zemské kůry a jejího povrchu je výsledkem vnitřních a vnějších geologických dějů.

  4. GEOLOGICKÉ DĚJE VNITŘNÍ VNĚJŠÍ Např. SOPEČNÁ ČINNOST, ZEMĚTŘESENÍ Např. ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST, VODA, VÍTR A LEDOVCE

  5. SOPEČNÁ ČINNOST Sopečná činnost je souhrn projevů vnitřní energie planety. Vzniká tím, že nashromážděné žhavé magma čas od času proráží na povrch Země sopečným kráterem. Dochází k výlevu žhavé lávy, který je spojen s výbuchy plynů a vyvrhování pevných sopečných zplodin.

  6. V okolí vyhaslých sopek často vyvěrají teplé prameny – vřídla.

  7. Voda vytékající z vřídel má často léčivé účinky. • U nás známé Lázeňské vřídlo v Karlových Varech má teplotu 73 stupňů Celsia. • Oblasti s minerálními prameny patří mezi chráněná území.

  8. Zvláštním druhem vřídel jsou gejzíry. Chrlí proudy horké vody v pravidelných intervalech.

  9. Je známo asi 800 sopek, z nichž 400 bylo v posledních dvou tisíciletích v činnosti. Rozeznáváme sopky činné a sopky vyhaslé. Jednou z nejmladších sopek v ČR je Komorní hůrka u Františkových Lázní, která vznikla před 860 tisíci lety. Od té doby se sopečná činnost u nás neprojevovala.

  10. ZEMĚTŘESENÍ • Řada otřesů, které se šíří ve vlnách zemským nitrem nebo po povrchu zemské kůry. Jejich příčinnou je náhlé uvolnění energie v zemské kůře nebo ve svrchním plášti, anebo pohyb desek zemské kůry. • Centrum zemětřesení se nazývá ohnisko. Je to místo, odkud se šíří seizmické vlny. • Epicentrum zemětřesení je bod na zemském povrchu, který leží přímo nad ohniskem.

  11. K oblastem, které jsou zemětřesením nejvíce ohroženy patří Chile, Japonsko a Turecko. • V Evropě nejvíce zemětřesení je v Itálii, Řecku a Španělsku. • Do území ČR zasahují jen poměrně slabé otřesy.

  12. Ničivý úder hlavního otřesu většinou netrvá déle než minutu. V mnoha případech mu však jeho předehra předcházejí drobné otřesy, a to celé hodiny, dny, týdny nebo i měsíce před hlavním zemětřesením. A po něm následuje celá řada dalších otřesů Zemětřesení může způsobit velké škody

  13. ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST Způsobuje pohyb zvětralých hornin z vyvýšených míst směrem dolů. Ze skalních srázů padají uvolněné úlomky hornin, balvany i celé skalní bloky a hromadí se na úpatí svahů. Dochází k sesuvům půdy a tvorbě lavin.

  14. TEKOUCÍ VODA • Vymílá na zemském povrchu hluboké a široké rýhy. • Unáší roztroušené částečky zvětralých hornin, které se na místech mírnějšího toku usazují. • Moře naráží při přílivu a příboji na pobřeží. Podemílá pobřežní skály, které se časem zřítí do moře a rozpadnou se.

  15. ČINNOST VĚTRU • Vítr unáší drobné částice hornin – tyto částice narážejí do skal, obrušují se mění tvar. • Jakmile se rychlost větru sníží, zmenší se unášející schopnost. Částice hornin se začnou usazovat (přesypy, spraše).

  16. PÍSEČNÉ PŘESYPY = DUNY Písečná duna je tvořena z drobných písečných zrnek, které jsou větrnou silou neustále přenášeny z jednoho místa na jiné.

  17. SPRAŠE Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem. Sprašové půdy jsou velmi úrodné.

  18. Otázky a úkoly: • Vysvětli rozdíl mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději. • Popiš, jak dochází k sopečné činnosti. • Vysvětli, čím mohou být způsobena zemětřesení. • Které znáš hlavní vnější geologické děje. • Jak voda může působit na změny v utváření zemského povrchu?

  19. ZDROJE: • KROULÍKOVÁ J., KROULÍK J., Přírodopis 9. Praha 2002. 56s. ISBN 80-7216-171-7

More Related