190 likes | 308 Views
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0710 Název projektu: Inovace školství Šablona - název: II I. Využiti ICT Číslo: I/2 4 Čtenářská a informační gramotnost Zpracoval: Mgr. Dana Krausová
E N D
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0710 Název projektu: Inovace školství Šablona - název: III. Využiti ICT Číslo: I/2 4 Čtenářská a informační gramotnost Zpracoval: Mgr. Dana Krausová Předmět: Přírodopis Název produktu: Pohyb hmot v zemské kůře Číslo produktu: VY_12_INOVACE_04_125 Použito:23.11.2011 Třída: 9.B Anotace: Žáci jsou seznámeni s vnitřními a vnějšími geologickými ději na Zemi. Materiál je zaměřen na rozvoj čtenářské gramotnosti.
Utváření zemské kůry a jejího povrchu je výsledkem vnitřních a vnějších geologických dějů.
GEOLOGICKÉ DĚJE VNITŘNÍ VNĚJŠÍ Např. SOPEČNÁ ČINNOST, ZEMĚTŘESENÍ Např. ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST, VODA, VÍTR A LEDOVCE
SOPEČNÁ ČINNOST Sopečná činnost je souhrn projevů vnitřní energie planety. Vzniká tím, že nashromážděné žhavé magma čas od času proráží na povrch Země sopečným kráterem. Dochází k výlevu žhavé lávy, který je spojen s výbuchy plynů a vyvrhování pevných sopečných zplodin.
V okolí vyhaslých sopek často vyvěrají teplé prameny – vřídla.
Voda vytékající z vřídel má často léčivé účinky. • U nás známé Lázeňské vřídlo v Karlových Varech má teplotu 73 stupňů Celsia. • Oblasti s minerálními prameny patří mezi chráněná území.
Zvláštním druhem vřídel jsou gejzíry. Chrlí proudy horké vody v pravidelných intervalech.
Je známo asi 800 sopek, z nichž 400 bylo v posledních dvou tisíciletích v činnosti. Rozeznáváme sopky činné a sopky vyhaslé. Jednou z nejmladších sopek v ČR je Komorní hůrka u Františkových Lázní, která vznikla před 860 tisíci lety. Od té doby se sopečná činnost u nás neprojevovala.
ZEMĚTŘESENÍ • Řada otřesů, které se šíří ve vlnách zemským nitrem nebo po povrchu zemské kůry. Jejich příčinnou je náhlé uvolnění energie v zemské kůře nebo ve svrchním plášti, anebo pohyb desek zemské kůry. • Centrum zemětřesení se nazývá ohnisko. Je to místo, odkud se šíří seizmické vlny. • Epicentrum zemětřesení je bod na zemském povrchu, který leží přímo nad ohniskem.
K oblastem, které jsou zemětřesením nejvíce ohroženy patří Chile, Japonsko a Turecko. • V Evropě nejvíce zemětřesení je v Itálii, Řecku a Španělsku. • Do území ČR zasahují jen poměrně slabé otřesy.
Ničivý úder hlavního otřesu většinou netrvá déle než minutu. V mnoha případech mu však jeho předehra předcházejí drobné otřesy, a to celé hodiny, dny, týdny nebo i měsíce před hlavním zemětřesením. A po něm následuje celá řada dalších otřesů Zemětřesení může způsobit velké škody
ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST Způsobuje pohyb zvětralých hornin z vyvýšených míst směrem dolů. Ze skalních srázů padají uvolněné úlomky hornin, balvany i celé skalní bloky a hromadí se na úpatí svahů. Dochází k sesuvům půdy a tvorbě lavin.
TEKOUCÍ VODA • Vymílá na zemském povrchu hluboké a široké rýhy. • Unáší roztroušené částečky zvětralých hornin, které se na místech mírnějšího toku usazují. • Moře naráží při přílivu a příboji na pobřeží. Podemílá pobřežní skály, které se časem zřítí do moře a rozpadnou se.
ČINNOST VĚTRU • Vítr unáší drobné částice hornin – tyto částice narážejí do skal, obrušují se mění tvar. • Jakmile se rychlost větru sníží, zmenší se unášející schopnost. Částice hornin se začnou usazovat (přesypy, spraše).
PÍSEČNÉ PŘESYPY = DUNY Písečná duna je tvořena z drobných písečných zrnek, které jsou větrnou silou neustále přenášeny z jednoho místa na jiné.
SPRAŠE Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem. Sprašové půdy jsou velmi úrodné.
Otázky a úkoly: • Vysvětli rozdíl mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději. • Popiš, jak dochází k sopečné činnosti. • Vysvětli, čím mohou být způsobena zemětřesení. • Které znáš hlavní vnější geologické děje. • Jak voda může působit na změny v utváření zemského povrchu?
ZDROJE: • KROULÍKOVÁ J., KROULÍK J., Přírodopis 9. Praha 2002. 56s. ISBN 80-7216-171-7