Ochránce, etnicita a média

1. Ochránce, etnicita a média Petr Polák, Marína Urbániková

2. Ochránce a jeho působnost • vůči správním úřadům – výkon státní správy (RRTV je výslovně uvedena v § 1 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv) • v oblasti rovného zacházení a ochrany před diskriminací

3. Nástroje ochránce I • podnět k zahájení řízení z moci úřední • šetření (v zahájeném správním řízení může navrhovat provedení důkazů) • navržení opatření k nápravě • medializace • doporučení dle § 22 zákona o veřejném ochránci práv • žaloba k ochraně veřejného zájmu

4. Nástroje ochránce II • poskytuje pomoc obětem diskriminace • provádí výzkum • vydává doporučení a stanoviska • komunikuje s evropskými subjekty (equality body)

5. Evropská úmluva o lidských právechčl. 10 odst.1 Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.

6. Evropská úmluva o lidských právechčl. 10 odst. 2 Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházením nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.

7. Judikatura ESLP Povinnosti a odpovědnost novinářů vyžaduji, aby novináři „jedna[li] v dobré víře s cílem poskytnout přesné a důvěryhodné informace v souladu s novinářskou etikou“. [Bladet Tromsø a Stensaas proti Norsku, rozsudek velkého senátu, 20. 5. 1999, č. 2198093, § 65]

8. Média a etnicita • mediální konstrukce reality: • „máme mnohem víc zkušeností se světem mediovaným, zprostředkovaným, než se skutečností samou“ • (DeFleur, Ballová-Rokeachová 1996) • podíl romské menšiny v populaci ČR: cca 1,4 až 2,8 % • pro značné množství obyvatel jsou kvůli chybějící osobní zkušeností jediným zdrojem poznatků média

9. Nová forma rasismu • minority již nejsou nahlíženy jako biologicky níže postavené, ale spíše jako odlišné (van Dijk 1991) • konstrukce této odlišnosti → média • zprávy o Nás a zprávy o Nich • spojování etnických menšin s • různými stereotypy • negativními významy • jazykovými klišé

10. Profesní hodnoty • základní žurnalistické hodnoty, na kterých stojí vymezení žurnalistiky jako profese: • objektivita • pravdivost • vyváženost • úplnost • přesnost • věcnost… • férová reprezentace stojí na těchto hodnotách

11. Samoregulace novinářů: Etický kodex novináře (Syndikát novinářů ČR) • 1f) nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat, • 3e) považovat pomluvu, neprokázané obvinění, překroucení dokumentů, faktů a lži za nejzávažnější profesionální chyby, • 3h) nesmí vytvářet ani ztvárňovat námět, který by podněcoval diskriminaci rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace

12. Samoregulace novinářů: Etický kodex deníku MF Dnes a serveru Idnes.cz • 3. iDNES.cz a MF DNES se vyhýbají jakýmkoliv předsudkům a pejorativním výrazům ve spojení s • rasou, • národností, • pohlavím, • náboženským vyznáním, • politickým přesvědčením, • sexuální orientací • či profesním a společenským zařazením

13. Samoregulace novinářů: Etický kodex Asociace televizních asociací • Čl. 2 Objektivita a vyváženost, zdroje informací, další povinnosti • 1) Redaktor respektuje, že výkonem svobody projevu bere na sebe současně i odpovědnost objektivně a vyváženě informovat o otázkách důležitého veřejného zájmu. • 8) Redaktor dává hlas osobám nebo skupinám osob, jichž se informace v reportáži dotýká. • Čl. 4 Zákonné omezení svobody projevu • Reportáž: • 2) nesmí podněcovat k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva, • 3) nesmí utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

14. Samoregulace novinářů: příklady ze zahraničí • zahraniční profesní organizace přistupují k explicitnímu stanovení pravidel pro informování o rase/etnickém původu • napr. britský samoregulační orgán Press complaints commission: • Údajům o rase, barvě pleti, věrovyznání, sexuální orientace, fyzické nebo psychické nemoci nebo postižení je třeba se vyhnout, pokud pro příspěvek nejsou opravdu závažné. .

15. Samoregulace novinářů: příklady ze zahraničí • National Union of Journalists (UK) • ofenzivní stereotypy nemají být užívány • rasa má být zmíněna jen v relevantních případech; kontrolní otázka: byla by zmíněna, pokud by šlo o bělocha? • vyhnout se domněnkám o etnickém původu aktéra – kontrola • další příklady: Irsko, Austrálie…

16. Romové a média v ČR • 1. pod-reprezentace Romů: • romští novináři • romští aktěři citovaní/vystupující v článkách/reportážích • 2. negativní obraz

17. Mediální reprezentace Romů v ČR • závěry výzkumu RRTV jsou plně v souladu s předcházejícími výzkumy na téma mediální reprezentace Romů • napr. Raichová (2001; rozhlas, TV, tisk): • zdůrazňování exotičnosti romské kultury, • což umocňuje dojem jinakosti • stvrzování stereotypu Roma hudebníka, tanečníka či komedianta, který není schopen žádné jiné práce

18. Mediální reprezentace Romů v ČR • Sedláková (2007; zpravodajské relace ČT 1 a Nova) • „prezentace menšinových témat trpí dramatizací příspěvků na úkor podrobnosti informací o sdělovaných událostech a jejich souvislostí; • mluvčí z menšiny dostávají ve zpravodajství menší prostor k vyjádření a jejich prezentace na obrazovce je odlišná než jak jsou zobrazováni zástupci většiny (liší se jak jejich obrazová reprezentace, tak editace výpovědí); • Romové se dostávají na obrazovky médií v nadpoloviční většině případů v souvislosti s negativními událostmi (např. kriminalita, emigrace, sociální problematika); • novináři nekomentují rasistické nebo politicky nekorektní výroky zařazené do zpravodajství; • novináři v příspěvcích nadužívají označení Rom, romský; • ve zpravodajství jsou používány stereotypní ilustrační záběry nesouvisející s prezentovanou událostí; • reprezentace romské tematiky v některých případech zdůrazňuje jinakost romského etnika a rozděluje Nás a Je“

19. Mediální reprezentace Romů v ČR • Badáňová (2010; Blesk, MF Dnes, Právo) • mediální konstituování mýtu Cikána, spojeného s pojmy kriminálník, agresivní, líný, neupravený, zamazaný, hlasitý, expresivní, nevychovaný, hudebník, který podporuje nahlížení romské minority z perspektivy dominantní ideologie (z perspektivy „Neromů“) • Romové spojováni s negativními s problematicky orientovanými tématy, jakým je kriminalita a bydlení • neopodstatněné akcentování etnicity pachatele (transformují jednání konkrétních jedinců na vzorec chování charakteristický pro celé etnikum) • významňování nízkého věku delikventů, prostřednictvím čehož fixují stereotyp „kriminálníka“ také na romské děti a mládež • tištěná média vnímají Romy jako hlavního aktéra příčiny vlastních obtížných životních situací

20. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Slovensko (Cangár, Kotvanová, Szép 2003) • důraz na předsudky a stereotypy formované majoritní společností; média je nepokládají za rasistická • obraz Roma je v porovnání s jinými etniky unikátní: nejčastěji ve spojení se zločinem, sociálními záležitosti, psycho-sociálními charakteristikami; negativní zobrazení • Slovinsko (Erjavecová 2001) • stereotypizace, generalizace, zdůrazňování negativních rysů • agresivní, nebezpeční, (od přirozenosti) zloději • hrozba pro sociální řád a ekonomický řád, narušování našich sociálních a ekonomických zájmů • odlišná kultura, mentalita, chování; v neshodě s normami majority

21. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Maďarsko (Bernáth-Messing 2001): • Romové zobrazováni nejčastěji v souvislosti se 4 tématy: chudoba, zločin, konflikty, kultura; • velká většina romských aktérů vykreslena negativně • více než polovina romských aktérů vykreslena nebezpečně a škodlivě • Litva (Tereskinas 2002) • Romové zobrazováni jako nejméně sociálně integrovaná, kriminální a exotická skupina • Rom jako kriminálník, deviant, sociálně slabý, manipulativní, nevyzpytatelný • zdůrazňování romské etnicity pachatelů trestných činů

22. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Velká Británie (Torodeová 2000) • falešní žadatelé o azyl, žebráci, zloději, švindlíři, příživníci • tematický důraz na kriminalitu, podvody • žebrání jako tradiční součást života Romů • Romové osobně většinou nedostávali možnost komentovat vlastní situaci • Řecko (Rougheriová 1998) • kriminálníci a prodejci drog • romská kriminalita, zdůrazňování etnicity pachatelů • Romové jako oběti trestných činů: hluboce podreprezentováni • problémoví jedinci, kteří kvůli své lenosti opovrhují prací a parazitují na sociálním státě

23. Aktuální průzkumy veřejného mínění • CVVM (2012) – populace ČR • soužití Romů označilo jako spíše/velmi špatné 82 % respondentů • Člověk v tísni (2012) - studenti středních škol: • 55 % respondentů považuje za hlavní problém ČR soužití s romskou menšinou • 60 % připisuje Romům neochotu pracovat • alokování odpovědnosti za interetnickou bariéru na stranu institucí a české společnosti je minimální • z hlediska problémů na úrovni ČR jsou pro studenty primárním zdrojem informací média: pro 46 % respondentů

24. Aktuální průzkumy veřejného mínění • STEM (2012) – populace ČR • tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (meziroční nárůst o 7 procentních bodů) • Romové by v sousedství nevadili jen 12 % dotázaných • CVVM (2011) – populace ČR • z národnostních menšin, které žijí v České republice, mají Češi nejhorší vztah k Romům • za nesympatické je považují téměř tři čtvrtiny lidí • STEM (2010) – populace ČR • čtyři z pěti Čechů považují Romy za nepřizpůsobivé občany

25. Čeští novináři Pokuste se prosím vyjádřit, do jaké míry byste byl/a ochoten/a přijmout Romy (Volek 2003; N = 406)

26. Hezký zbytek konference! polak@ochrance.cz urbaniko@fss.muni.cz