Mezinárodní režimy

1. Mezinárodní režimy Mezinárodní organizace

2. Mezinárodní režimy • Studium MR se formovalo od 70. let 20. století, je spojeno s teorií vzájemné závislosti • Klasická definice (StephenKrasnera): • Implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejichž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti. • Za principy považuje názory na fakta, příčiny a spravedlnost. • Za normy práva a povinnosti, které definují standardní chování členů • Za pravidla příkazy a zákazy k jednání • Za rozhodovací proces směrodatná opatření

3. Mezinárodní režimy • Keohane a Nyedefinovali MR jako „soubor regulačních uspořádání, která zahrnují systém pravidel, norem a procedur, které regulují chování členů a kontrolují jeho vliv“ • Existence režimu je často vázaná na existenci multilaterální dohody • Např. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), Smlouva o nešíření jaderných zbraní • Součástí režimu ale mohou být další mezinárodní instituce, např. mezinárodní organizace • Zároveň režim může fungovat na neformální bázi • Příklady: • bezpečnostní režimy – režimy kontroly zbrojení • ekonomické režimy – GATT, zóny volného obchodu • environmentální režimy – ochrana ozónové vrstvy

4. Mezinárodní režimy x mezinárodní organizace • V mnoha ohledech jsou si podobné = jedná se o soubory platných pravidel a norem, cílem je učinit jednání aktérů v MV předvídatelným • Odlišnosti: • MR jsou méně institucionalizované • Nemají byrokratickou strukturu, nemají tudíž kapacity pro vlastní jednání • Na rozdíl od MO nejsou chápány jako aktéři v MV, ale vzájemně se doplňují • Soustředí se na specifickou oblast, zatímco MO mají širší cíle. • Vztah: • MO bývají součástí určitého režimu a často plní kontrolní funkci • Režim může být proměněn v organizaci (GATT ve WTO)

5. Mezinárodní režimy x konvence • konvence jsou spontánní, neformální, primitivní formy spolupráce • Pravidelný vzorec chování, který se opakuje v určitých situacích • MR je organizovanější, pevnější, formální • konvence předchází MR a MO

6. Vznik režimu • Proč státy vytváří MR? • MR vzniká v situaci, když se státy domnívají, že neexistence pravidel má pro ně nežádoucí důsledky. • Vytvoření společných pravidel je chápáno jako posílení vlastní bezpečnosti • Jednání ostatních států v určité oblasti je předvídatelné • Státy přizpůsobují své jednání limitům nastaveného rámce • Omezení možností podvádění států v MV • Také dochází k redukci nákladů v určité oblasti (např. redukce nákladů na obranu u režimů kontroly zbrojení) • Snadnější přístup k informacím (režimy jako informační platformy)

7. Typy režimů • Spolupracující režimy • Režim je vytvořen na základě multilaterální dohody, umožňuje provádět kolektivní opatření, jeho součástí bývají mezinárodní organizace (dohled, sběr a šíření informací) • Např. Smlouva o nešíření jaderných zbraní, jejíž součástí je Mezinárodní agentura pro atomovou energii • Koordinující režimy • Nejsou postaveny na smluvním základě. Vytvářejí pravidla chování, která umožňují předvídat chování aktérů. • Př. Kontrolní režim raketových technologií • neformální, dobrovolné ujednání zemí, které se snaží zamezit šíření raketových technologií, zejména pro výrobu raketových nosičů ZHN

8. Struktura režimu • Principy: • Jsou považovány za předpoklad pro samotnou existenci režimu, od nich se odvozují normy a pravidla chování • Normy: • Jsou chápány jsou všeobecně přijímané způsoby chování, stanovují práva a povinnosti členů, nemusí být navázány na právní nástroje • Pravidla: • Jsou formalizovaná, jedná se o konkrétní ustanovení pro chování aktérů, jsou přezkoumatelná • Procedury: • Procesní mechanismy, umožňují flexibilitu režimu, např. procedury revizní, sankční, konzultační • Podstatou režimu jsou principy a normy. Pokud ty se změní, dochází k proměně samotného režimu. • Změny pravidel a procedur jsou změnami uvnitř režimu (reakce na měnící se prostředí)

9. Funkce • MR vzniká za účelem regulace chování aktérů v MS • Jednání je organizované a předvídatelné – účastníci ví, co mohou od sebe očekávat, co se stane, pokud dojde kporušení dohody. • Jsou měřítkem pro chování států v MV – co je přípustné, co už ne • Pojistná funkce režimů (A. Moravscik) • týká vztahu mezi mezinárodní a národní úrovní a týká se především nově se demokratizujících zemí • vyjadřuje sepětí státu s režimem, který snižuje nejistotu budoucnosti státu • stabilizace vnitropolitického status quo (proti ohrožení změny režimu) a zvýšení mezinárodní kredibility

10. Mezinárodní režim nešíření jaderných zbraní • hlavním cílem je zabránit šíření jaderných zbraní • Aby ty státy, které nevlastní jaderné zbraně, ji nezískaly • Dnes obavy ze států jako Írán a KLDR – nestabilita v regionu, obavy ze spirály zbrojení • Aby se jaderné technologie a zbraně nedostaly do rukou teroristických skupin • Režim je složený z několika vzájemně provázaných mezinárodních smluv • Jeho součástí je i mezinárodní organizace (MAAE) • Tvoří ho i různé neformální závazky států

11. Charakter režimu • Základem je Smlouva o nešíření jaderných zbraní • Dále ho tvoří další smlouvy: • Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek (vesmír, atmosféra, pod vodou, ale umožňuje zkoušky v podzemí) • Smlouvy, které zřídily bezjaderné zóny (Latinská Amerika, Antarktida, Afrika, jihovýchodní Asie, Střední Asie, Mongolsko, jižní část Tichého oceánu) • Úmluvy o kontrole exportu a dodavatelů (např. Zanggerův výbor nebo Skupina jaderných dodavatelů)

12. Vznik režimu • Mezinárodní situace po 2. světové válce • USA získaly atomovou zbraň v r. 1945, v r. 1949 ji získal SSSR a na počátku 50. let Velká Británie • V r. 1953 americký prezident Eisenhower navrhl na půdě OSN vznik Mezinárodní agentury pro atomovou energii, • Podpora rozvoje civilních jaderných programů, zabránit zneužití jaderné energie pro válečné účely. • MAAE byla založena v r. 1957 a začala fungovat od r. 1958

13. Vznik režimu • Jednání mezi USA a SSSR o jaderném odzbrojení s cílem zastavit závody ve zbrojení • Výsledkem byl vznik první bezjaderné zóny v Antarktidě v r. 1959 • Dalším výsledkem bylo uzavření Dohody o zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, kosmickém prostoru a pod vodou (= Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek , PTBT) z r. 1963 • Neschopnost dosáhnout dohody o všeobecném zákazu jaderných zkoušek

14. Vznik režimu • Samotná jednání o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní probíhala v letech 1965-1968 pod záštitou OSN • Impulsy: Francie v r. 1960 provedla jaderné zkoušky, Čína v r. 1964 • Cílem bylo zabránit růstu počtu zemí, které vlastní jadernou zbraň. Dále se vyřešit otázky testů, výroby a rozmísťování zbraní jadernými státy na území jiných států. Poskytnout záruky státům, které nevlastní jadernou zbraň, ze strany jaderných států. • Smlouva byla uzavřena v r. 1968 (NPT) a vstoupila v platnost v r. 1970 • podepsalo a ratifikovala ji i bývalé ČSSR • Smlouva nebyla podepsána Indií, Pákistánem a Izraelem. Všechny tyto státy přitom získaly jadernou zbraň. • V r. 2003 od Smlouvy odstoupila Severní Korea

15. Obsah Smlouvy • zabránit šíření jaderných zbraní: • Jaderné státy nesmí předávat jiným státům jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení • nejaderné státy se zavázaly nevyrábět ani jinak nezískávat jaderné zbraně • Nesmí docházet k exportu štěpných materiálů nejaderným státům – jakékoli převody se musí uskutečnit pod dohledem MAAE • Je možné rozvíjet jaderné programy pro mírové účely • Kritika: • Zakonzervování mocenského status quo. Svět je rozdělený na státy, které vlastní jadernou zbraň, a ty, které ji nevlastní. Jaderné mocnosti nejsou nuceny k odzbrojení.

16. Role MAAE • Mezinárodní agentura pro atomovou energii plní funkci dohledu • Signatáři Smlouvy uzavírají s MAAE bilaterální dohody • Tyto jí umožňují, aby MAAE prováděla inspekce v deklarovaných jaderných zařízení v zemích nevlastnících jaderné zbraně a nevojenských zařízeních v zemích, které jaderné zbraně vlastní

17. Další dohody • Dohoda o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Test-Ban Treaty, CTBT) • Podepsána v r. 1996 182 států, ratifikovalo ji 157, i přes to smlouva nevstoupila v platnost • Nutnost ratifikace státy, které jsou uvedeny v příloze 2 k smluvnímu článku 14. • Jedná se o země: Indie, KLDR, Pákistán (nepodepsaly) a Čínu, Egypt, Írán, Izrael a USA (neratifikovaly) • Absolutní zákaz zkoušek jaderných zbraní. • Po vstupu v platnost nahradí Smlouvu o částečném zákazu jaderných zkoušek (PTBP z r. 1963)

18. Zóny volného obchodu • Principy, normy a pravidla, kterými se řídí mezinárodní obchod v určité oblasti. • Cílem je odstranit překážky vzájemného obchodu (tarifní, netarifní) • Př. CEFTA, NAFTA

19. CEFTA • Středoevropská zóna volného obchodu • Impulsem pro vznik zóny byl rozpad RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci) • Byla založena Dohodou o středoevropské zóně volného obchodu (1992), kterou podepsalo nejprve Polsko, Maďarsko, ČR a SR • Později se připojily Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Albánie, BaH, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Moldávie

20. CEFTA • Cíl: • zlepšit obchodní výměnu (podařilo se u průmyslového zboží, nepodařilo u zemědělských produktů) • podpora ekonomické transformace členských států • Koordinace v hospodářských politik • Společný postup členských zemí při vyjednávání vstupu do EU • Zároveň sloužila i jako platforma pro řešení jiných než ekonomických otázek a sporů mezi členskými státy

21. CEFTA • Nedošlo k založení organizace • Členské státy nechtěly spolupráci hlouběji institucionalizovat • Nepodporovaly vznik politické organizace, k čemuž přispívaly negativní zkušenosti s řízením RVHP • Vnímaly existenci organizace jako brzdu při vstupu jednotlivých států do EU

22. CEFTA • Hodnocení: • Stanovení norem a pravidel vzájemného obchodu • platforma pro výměnu informací • podpora členství v EU • Po vstupu do EU CEFTU opustily ty státy, které do Unie vstoupily (ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko)

23. NAFTA • Počátek v Dohodě o volném obchodu mezi Kanadou a USA z r. 1987 (vstoupila v platnost v r. 1989) • Později se připojilo Mexiko, které bylo ze strany USA vnímáno jako potenciální trh. USA chtěly přispět ke stabilizaci země, a tím i svých jižních hranic. • V r. 1992 podpsána NAFTA zástupci USA, Kanady a Mexika • Vstoupila v platnost v r. 1994

24. NAFTA • Obsahem dohody bylo: • Odstranění překážek obchodu, • Podpora konkurenceschopnosti • Rozšíření investičních příležitostí • Zajištění ochrany duševního vlastnictví • Kromě volného pohybu zboží (průmyslového, postupně i zemědělských produktů) se vztahuje i na volný pohyb kapitálu a služeb • součástí jsou i dohody týkající se životního prostředí a pracovních standardů

25. NAFTA • Hodnocení: • Z ekonomického hlediska vzrostl regionální obchod a zahraniční investice • Ovšem nepopularita NAFTY ve všech zemích • V USA – obavy ze ztráty pracovních míst • Kanada – obavy z narušení svého sociálního modelu • Mexiko – negativní dopady na zemědělství, postiženy chudší vrstvy a domorodé komunity – nezaměstnanost, migrace do USA