O červené Karkulce

1. O červené Karkulce

2. žila byla jednou jedna malá holčička ,jmenovala se Karkulka , měla na druhé straně lesa babičku. Jednoho krásného dne babička onemocněla a maminka požádala Karkulku aby za ní došla a přinesla jí košíček plný bábovek ovoce a jablko .

3. Hned po ránu se vydala na druhou stranu lesa za babičkou , maminka jí ještě stačila varovat, aby šla rychle a nikde se nezastavovala. Tak karkulka šla šlašla a šla a …… Najednou…… Zase šla a šla a….. Uviděla maliny ! .

4. Zastavila se a sehnula se k malinám pár jich nasbírala do košíku pro babičku a pár snědla • Najednou se za ní objevil vlk a povídá „kampak to jdeš karkulko“ • Karkulka „K babičce“ • Vlk „tak pojď tudy je to kračí “ • Ukázal na cestu vedle ve skutečnosti ta cesta kračí nebyla jen chtěl využít šanci jak se dostat rychleji k babičce aby jí mohl a sníst.Karkulka poděkovala a odešla „zkratkou“.

5. Až došla k babičce něco se jí nezdálo, babička vypadala vadně . Šla k jejímu lůžku a ptá se „babičko proč máš tak velké oči ?“ Babička: „to abych tě lépe slyšela ?“ Karkulka : „a proč máš tak velké uši ?“ Babička : „to abych tě lépe slyšela ?“ Karkulka: „a proč máš tak velké zuby ? „ Babička: „ abych tě mohl lépe sníst jécheché“.

6. Schramstnul karkulku i z košíčkem .vlk dostal hroznou žízeň a šel se napít ke studánce. Naštěstí šel kolem myslivec a spatřil špínu a vlčí chlupy v chaloupce a protože znal všechny druhy vlků tak hned poznal že něco není v pořádku. Uviděl vlka rozpáral mu břicho vyndal babičku a karkulku z břicha dal do něj mega giga obří šutry a zašil hodil ho do studny a tak končí naše pohádka nakonec všechno dobře dopadlo. Připravil Ivan buldra