380 likes | 535 Views
Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2. Odcizení (vzdálení) člověka přírodě. Člověk si byl dříve s přírodou blíže. V současné dob ě se jí fyzicky i psychologicky vzdálil. V industriální (post-industriální) společnosti většina lidí žije uvnitř budov.
E N D
Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2
Odcizení (vzdálení) člověka přírodě • Člověk si byl dříve s přírodou blíže. • V současnédobě se jí fyzicky i psychologicky vzdálil. • V industriální (post-industriální) společnosti většina lidí žije uvnitř budov. • Většina kontaktů se odehrává buď mezi lidmi navzájem nebo s člověkem vytvořenými předměty. • Interiérové zábavy (TV).
Podle ekopsychologů psychologické odcizení vede: • (1) k ekologicky destruktivnímu chování. • Odcizení přírodě (na úrovni lidské kultury) je původcem ekologické krize. • (2) k různým formám individuálního lidského strádání. • Do jisté míry mohou být úzkost, deprese a agresivita reakce na odcizení přírodě. • (3) k různým formách sociálního a kolektivního utrpení. • rasismus, sexismus, násilí, sociální vyloučení
Kdo je odcizen?Názory ekopsychologů • (1) Odcizeni přírodě jsou všichni lidé - ze samotné povahy své existence. • (2) Odcizeni jsou všichni příslušníci euro-atlantické civilizace • (3) Odcizeni jsou jen někteří z nás.
Fyzické odloučení - psychické odcizení • Podle ekopsychologů: (1)fyzické odloučení psychické odcizení (2) fyzické odloučení psychické odcizení (3) fyzické odloučení psychické odcizení
Odcizení přírodě a změny sociálního chování • Etolog K. Lorenz (1973) jako jeden z prvních upozornil, že vzdálení člověka přírodnímu prostředí a odcizení přírodě vede k vážným změnám sociálního chování. • Koukolík (1994) -“deprivanti“ • Na praktické důsledky odcizení přírodě ukazuje např. Strejčková (1998).
Ekopsychologický pohled • Problémem odcizení přírodě se v 90. letech 20. století velice intenzivně začala zabývat ekopsychologie (např. Rozsak, Gomes a Kanner, 1995).
Ekopsychologie:Pohledy na naše odcizení přírodě:John Scull (1999)http://members.shaw.ca/jscull/ecopsych.htm • (1) Podněty zabudované v ekonomickém nebo společenském systému. • Ničení přírody není produktem odcizení přírodě, spíše produktem různých příčin spojených s činností: • společenských institucí • jednotlivců vystupujících v rolích investorů, producentů či spotřebitelů. • Odcizení je způsobeno především konzumním chováním • Spojeno s agresivní reklamou a orientací na hmotné statky. • Vytváří se tak konzumní společnost, jejíž rysem je vzdálení přírodě. • Vytváří se tak konzumní společnost, jejíž rysem je vzdálení přírodě.
Reakce: Dobrovolná skromnost • Hnutí „dobrovolné skromnosti“ (Dominguez & Robin, 1992; Elgin, 1993) • předpoklad, že konsumerismus je výsledkem • (1) disfunkčních vztahů k penězům či předmětů vytvořeným civilizací a • (2) nedostatkem vztahu k přírodě. • Psychologické vzdálení přírodě je pak jak následek, tak příčina konsumerismu (Kanner & Gomes, 1995).
Kdy došlo k odcizení přírodě- historické kořeny • Statek 19. století • Ideální způsob hospodaření – veškeré vedlejší produkty a odpad se v hospodářství zužitkuje. • Byl zemědělec 19. století odcizen přírodě či nebyl?
Kdy došlo k odcizení přírodě- historické kořeny • Různé názory: • Racionalismus starověkého Řecka. • Židovsko-křesťanská tradice • Následek gramotnosti (new-brain stories). • Osvícenectví 18. století, racionalismus, průmyslová revoluce. • Změny v evropské kultuře v průběhu 15. až 18. století – kolonialismus, kapitalismus, průmyslová revoluce.
Pohled ekopsychologůKdy došlo k odcizení přírodě?Prehistorické kořeny • Shepard (1982) - Odcizení přírodě je výsledek domestikace rostlin a zvířat v počátcích ranného zemědělství. • Quinn (1992) – později, "totalitní zemědělství." • Lovecko-sběračská ekonomika základem pro duchovní spojení s přírodou a zemědělský styl života zdrojem odcizení přírodě. • Další ekopsychologové - odcizení započalo později v prehistorii, s počátkem prvních měst. • Podle některých (Bookchin (1991) daleko dříve – s počátkem řeči a používáním předmětů.
(2) Pohled sociobiologie a evoluční psychologie • Sociobiologické vysvětlení, podle kterého odcizení přírodě vyplývá ze samotné lidské podstaty (Allman, 1994, Wilson, 1975).
(3) Psychologický pohled • Shepard (1982) vidí souvislost mezi odcizením přírodě a zastaveným vývojem: • V moderní společnosti lidé nemohou nikdy skutečně dospět. • Odcizení přírodě bývá některými ekopsychology vysvětlováno z psychoanalytických pozic. • Rozsak (1992) - existuje ekologické nevědomí • Metzner (1995) a Glendinning (1994) - odcizení přírodě je analogií separace zneužívaných obětí.
(4) Transpersonální a spirituální pohled • Odcizení přírodě je charakteristikou lidské bytosti na nízkém stupni rozvoje, • sebezdokonalováním můžeme však růst k hlubšímu spojení s přírodou i celým universem (Hillman, 1995, Wilber,1996). • Transpersonálně orientovaní ekopsychologové: • současná společnost má příliš limitovaný koncept self, který do sebe nemůže pojmout něco jiného, než je jen lidský svět (Aizenstat, 1995, Hillman, 1995, Wilber,1996).
(5) Pohled vývojové psychologie • Kořeny necitlivosti vůči přírodnímu jsou v raném dětství (Moore, 1986, Moore a Young 1978, Strejčková 1998). • Spojitost odcizení přírodě s nedostatkem kontaktu s venkovním prostředím vůbec, zejména pak v dětském věku. • Dítě se učí poznávat své prostředí pomocí průzkumu svého okolí, zejména ve středním dětství (5-12 let). • Hra ve venkovním prostředí a zejména v přírodě dětem umožňuje integraci s celým světem přírody. • Její absence je jedním ze zdrojů odcizení současného městského člověka přírodě.
R. Moore • http://www.naturalearning.org • Děti disponují vrozenou tendencí k spolucítění se světem přírody, tato tendence však musí být posilována tím, že děti mají volný přístup do přírodního prostředí.
Hypotéza biofilie • V teoretické rovině je možné odcizení přírodě vysvětlit rovněž pomocí hypotézy biofilie. • Edward O. Wilson • Biofilie - vrozená potřeba být ve spojení s živými věcmi. Pokud tato potřeba není naplněna, člověk strádá. • Začíná se projevovat v ranném věku a postupně se transformuje v kulturní a sociální vzorce. • Biofilie - vrozená dispozice člověka, na jejímž základě je budován pozitivní vztah k živé i neživé přírodě a která vytváří potřebu být v těsném kontaktu s přírodou. • Kellert & Wilson (ed): TheBiophilia Hypothesis, Island Press, 1993
Argument pro zrod biofilie: • po více než 99% lidské historie žil člověk v kmenech lovců a sběračů, které byly těsně spojeny s přírodou. Městská společnost tedy existuje pouze po zanedbatelný časový okamžik. • Základní částí naší osobnosti zůstává stále ještě původní evolučně genetické kódování a instinkty, jež ovlivňují naše chování a reakce na přírodu.
Biofilie a biofobie • Teorie biofilie - dispozice k lidské spřízněnosti s přírodou je sice vrozená, ale je zároveň je nutné ji od raného věku dále rozvíjet. • Pokud není biofilie rozvíjena, může se za určitých okolností u jedince vyvinout biofobie. • Biofobie– averze vůči přírodě. • Projevy biofobie: • od prostého pocitu nepohodlí v přírodě až po aktivní opovrhování čehokoliv, co není člověkem vytvořené, upravené či kontrolované. • Biofobie zasahuje také oblast postojů. • člověk považuje přírodu jen za něco, co není více než zdroj, s kterým může volně disponovat (= Panský postoj).
Filozofické základy hypotézy biofilie: Fromm • Teorie biofilie a nekrofilieEricha Fromma. • Částečně navázal na teorii erosu a pudu smrti u Sigmunda Freuda. • Fromm identifikoval dvě tendence v člověku: biofilii a nekrofilii. Nekrofilie však není ve Frommově pojetí perverzní úchylkou. • (Fromm, 1997,s. 328) „tendence být silně přitahován vším, co je mrtvé, zetlelé, rozložené a nemocné, je to vášeň měnit živé v něco neživého, ničit pro ničení samo, výlučný zájem o všechno, co je čistě mechanické. Je to vášeň k destrukci živoucích organismů a struktur.“
Fromm • Nekrofilii dává Fromm do přímé souvislosti s „průmyslovým“ člověkem (1997: 339): • „v ohnisku jeho zájmu už nestojí lidé, příroda a živé struktury, ale je stále více přitahován mechanickými, neživými umělými předměty.“ „Lidé jsou dnes přitahováni mechaničnem, silnými stroji, absencí života a stále více destrukcí.“
Městské děti tloustnou a mají strach z přírodyiDnes.cz 11.8.2006 • Pro dnešní děti existuje výstižný název: je to počítačová generace. U obrazovky tráví veškerý volný čas a odráží se to na jejich zdraví. Nemají fyzickou kondici, trpí často alergiemi, tloustnou. A z přírody mají strach. • To, že nejmladší generaci chybí kontakt s přírodou, jde poznat velice snadno. "Děti jsou přepečovávané a pohybují se pouze v interiérech. I do školky je rodiče vozí autem. • Vedoucí na letních táborech musí zase často čelit dětským protestům, když malým táborníkům oznámí, že plánují pěší túru. "Nemůžeme si dovolit chodit s nimi takové túry jako před deseti lety. Fyzicky na to prostě nemají," míní Libor Zámecký. • Městské děti se tak s přírodou seznamují pouze zprostředkovaně - hlavně přes televizi. Té skutečné se pak bojí a strach jim nažene třeba obyčejný pavouk. "Pokud je navíc rodiče straší klíšťaty a bakteriemi, které na ně údajně v lese číhají, vybuduje si dítě k přírodě negativní vztah."
Empirické výzkumy odcizení přírodě • Problém - stanovit takové proměnné, které by měly dostatečnou vypovídací schopnost o stupni odcizení přírodě. • Sociologické výzkumy sledující vztah občanů k životnímu prostředí a rekreační zvyklosti včetně četnosti návštěvy přírody. • Tyto výzkumy však přinášejí jen velmi nepřímé informace o odcizení přírodě. • Četnost návštěv přírody může být ovlivněna i dalšími faktory, samotná návštěva přírody ještě nemusí vypovídat o vlastním vztahu, přírodní prostředí se může stát pouhou "kulisou" pro jiné aktivity apod.
Zkušenosti ekovýchovných pracovníků • Přímé poznatky o negativních reakcích na přírodní prostředí jsou velmi omezené, protože lidé, kterým je přírodní prostředí nepříjemné, se mu mohou v současné době velice snadno vyhýbat. • Jiný druh přístupu: analýza zkušeností ekovýchovných pracovníků a učitelů, dlouhodobé srovnávání probíhajících změn • Kromě neznalosti přírodního prostředí a neobratnosti při interakci s ním se projevuje také negativní vztah, odpor a strach. • Bixler a kol. (1994) - zkušenosti pracovníků amerických národních parků s reakcemi účastníků školních výprav, kterých se účastní i ti studenti, kteří by se jinak dobrovolně do divoké přírody nikdy nevypravili (v USA se 86% populace rekreuje mimo autentické přírodní prostředí).
Empirický výzkum: Bixler a Floyd, 1997 • Bixler, R. D. a Floyd, M.F (1997). Nature is scary, disgusting and uncomfortable. Environment and Behavior, 29, 4, 443-467. • Na základě shrnutí zkušeností vytipovali tři hlavní faktory, které vyvolávají negativní reakce na přírodní prostředí: • (1) strach ze setkání s obávanými objekty či situacemi • (2) náchylnost k odporu k přírodnímu prostředí • (3) vyžadování určitého stupně komfortu
Strach • Strach z objektů a situací vyskytujících se v přírodním prostředí - důležitý faktor vyvolávající negativní vztah k přírodě. • Teorie emocí: • Strach – jedna ze základních emocí • Funkce- vyvarování se rozpoznanému, většinou vnějšímu bezprostřednímu ohrožení. • Strach může být naučen na základě • (1) přímého pozorování • (2) zástupně • (3) pomocí návodu, informace.
Strach může mít objektivní příčinu - vlastní negativní zážitek. • Může se jednat třeba o zkušenost s nepříznivým počasím, zblouděním v horském terénu, pobodání vosou či setkání s nebezpečným zvířetem. • V mnoha případech strach nesouvisí s vlastním nepříjemným prožitkem, ale může se vytvářet na základě negativních informací sdělených druhými osobami. • Lidé, kteří mají omezenou vlastní zkušenost s přírodním prostředím, mohou být v přírodě vyděšeni daleko více než ti, kterým se stalo něco nepříjemného. • Negativní informace mohou vytvářet silný strach z přírody jen díky tomu, že nejsou vyrovnávány vlastními pozitivními zážitky a zkušenostmi.
Škála strachu v přírodním prostředí • Ztratím se. • Šlápnu na hada. • Dostanu se do vichřice. • Uvidím hada. • Ztratím se přátelům. • Nepodaří se mi vrátit před soumrakem. • Zastihne mě bouřka. • Kousne mě pavouk. • Bude mě pronásledovat roj včel.
Odpor • Přírodní prostředí je vnímáno jako nečisté. • Výjimečně může být odpor k určitým objektům vrozený či spojený s alergickou reakcí. • Spíše se jedná o odpor vybudovaný postupně díky nevhodné, i když dobře míněné výchově. • Strach moderní doby před nečistotou, nákazou a nehygieničností. • Ve srovnání s čistým a desinfikovaným prostředím budov se autentické přírodní prostředí může zdát jako nečisté a nehygienické - tudíž i nebezpečné. • Potřeba hygienických návyků je dětem často zdůvodňována existencí bakterií a virů. • Učí se, že aktivita choroboplodných zárodků, které nejsou viditelné, se projevuje zápachem, divnou chutí, slizkým povrchem, změnou barvy.
Dětem, které tráví většinu času uvnitř místností či v upravených parcích a zahradách, mohou zápachy či barvy objektů ve skutečné přírodě připadat jako nezvyklé, nepřirozené a nezdravé budí odpor. • Média mohou sehrát negativní roli. • Výzkumy ukázaly, že děti mají i dosti bizarní představy o bakteriích. • Tyto představy byly vytvořeny reklamami na čistící prostředky či pesticidy
Škála odporu k přírodnímu prostředí • Slabý odpor: • Sedět na zemi v lese • Sedět na kládě v lese • Sedět ve vlhké trávě • Několik štípnutí komárem • Šlápnout do bahna • Silný odpor: • Chytit klíště • Šlápnout do zvířecího exkrementu • Dotknout se hlemýždě
Potřeba komfortu • Přírodní prostředí může být nepohodlné pro jedince, kteří si zvykli na život v moderních budovách. • Domy jsou vybaveny ústředním topením,klimatizací, teplou vodou, koupelnou atd. • Tím se značně snížilo rozpětí klimatických změn, kterému je člověk vystavován. • Psychologická teorie adaptace (Helson, 1959) - jednotlivec je zvyklý na určité rozmezí daných podnětů. • Pro každou složku okolního prostředí si člověk vyvinul určitý stupeň tolerance, ať již je to teplota, hluk nebo vlhkost. • Jakmile podněty překročí subjektivní stupeň pohodlí, nepříjemná excitace vede buď k odstranění tohoto podnětu nebo jinému uzpůsobení (opustit dané prostředí). • Pro toho, kdo strávil většinu svého života v prostředí s ústředním topením či klimatizací, může být příroda velice nepříjemná.
Škála vyžadování určitého stupně komfortu • Vnitřní komfort: • Teplá voda • Tekoucí voda • Klimatizace/topení • Sprcha • Postel na spaní • Splachovací záchod • Elektrické osvětlení v noci • Venkovní komfort: • Spacák • Stan • Baterka • Repelent
Výsledky • Rekreační aktivity • Pobyt v divoké přírodě • Aktivita v přírodě (rybaření, lovectví, jízda na motocyklu) • Rekreace uvnitř místností • Cesty • Divoká příroda • Město • Upravená příroda (park) • Pracovní prostředí • V přírodě • Uvnitř místností
Měření vzdálení přírodě – test implicitních asociací • http://www.conservationpsychology.org/game/