Metodický pokyn k zabezpečení SIVS v ČHMÚ

1. Metodický pokyn k zabezpečení SIVS v ČHMÚ Určuje způsob zabezpečení SIVS v rámci předpovědních pracovišť ČHMÚ (CPP a RPP) Jak postupovat (kdy a co dělat) Kdo co má dělat, zařizovat, řídit Jak informace vytvářet Jak informace předávat (distribuovat) Určuje odpovědnost (rozhodovací pravomoci) Jak provádět vyhodnocování Kdo, komu a za jakých podmínek tyto informace poskytuje Pozn.: Neurčuje způsob, jak jednotlivé nebezpečné jevy předpovídat…

2. Význam výstražných informací Pravidelně podávaná informace o budoucím vývoji počasí Co je všeobecná předpověď? Nepravidelně podávaná informace o budoucím vývoji nebezpečného počasí Co je výstražná informace (PVI)? Kdy bude platit: výstražná informace = všeobecná předpověď? Když se výstražná informace bude vydávat pravidelně! I informace, která říká, že nic nebezpečného nám nehrozí, je v podstatě také výstražná (užitečná) informace! Výstražná informace není od toho, aby někoho „vystrašila“, ale aby ho informovala! VYDÁVEJME VÝSTRAŽNOU INFORMACI PRAVIDELNĚ

3. PVI Informovat včas a s dostatečným předstihem na blížící se hydrometeorologické nebezpečí IVNJ Informovat o výskytu rychle se vyvíjejících nebezpečných hydrometeorologických jevů a odhadnout jejich vývoj na nejbližší 3 hodiny Význam výstražných informací

4. Co znamená „včas“? Do doby, než vznikne konsenzus mezi předpovědními složkami ČHMÚ (AČR) nebo … MP: (vychází mimo jiné i z požadavků včasné aktualizace výstražných informací na Meteoalarmu) „Výstražná informace dohodnutá během konzultace CPP - RPP a CPP - Odbor HMZ VGHMÚř má být vydána nejpozději do 10.30 OČ. Její pozdější vydání je opodstatněno jen ve výjimečných případech (složitá hydrometeorologická situace, zpoždění podkladových výstupů)“. Jak docílit včasnost? • Vždy připravit celkový návrh (včetně textu) na vydání PVI pro konzultace CPP-RPP v enGINe (CPP) • Vždy připravit vlastní návrh textu na vydání PVI (včetně předpokládaných limitů) pro konzultace CPP-RPP v enGINe (RPP), nestačí kraje (okresy) jen zabarvit…

5. Co znamená „včas“? Do doby, než vznikne konsenzus mezi předpovědními složkami ČHMÚ (AČR) nebo … Jak docílit včasnost? • Konzultace zbytečně neprotahovat tím, že: • >předčítáte doslovný návrh předpovědi (CPP) • >říkáte vlastní návrh předpovědi, který je v zásadě totožný s návrhem (RPP) –1 st.C. rozdíl, 1-2 m/s rozdíl, 100m rozdíl v nad. výšky, • >zabíháte do věcí nesouvisejících s problematikou předpovědi Jak ještě zlepšit konzultace (způsob komunikace)? • Soustředit se na podstatné věci a rozdíly v předpovědích a nebezpečných jevech • Používat jednotné podkladové materiály a výstupy z modelů – domluvme se na nich • Naučit se používat nové technologie – Smartboard • Používat sofistikovanější podklady, které prozradí více a ušetří čas

6. Co znamená „včas“? … bezprostředně po zjištění příčin k jejímu vydání/upřesnění/zrušení (nové skutečnosti) • MP: • „Nastanou-li v kteroukoliv denní nebo noční dobu podmínky pro vydání (upřesnění, zrušení) PVI nebo vydání IVNJ, kterákoliv ze stran (vedoucí směny CPP, resp. VIS, Odbor HMZ VGHMÚř nebo jednotlivá RPP i mezi sebou) požádá o konzultaci.“ • „Bude-li výstražná informace vydána (upřesněna, zrušena, vydána IVNJ) bez předchozí konzultace, je vedoucí směny CPP (VIS) povinen o tomto ihned informovat příslušná RPP nebo Odbor HMZ VGHMÚř.“ • „Dle situace a vlastního uvážení může VIS, resp. vedoucí směny CPP nejprve vyžádat dodání podkladové informace (i v písemné podobě – bulletin FXCZ59 OPIN, příloha č.1) z RPP a potom připravit a vydat výstražnou informaci.“ • „Nastanou-li podmínky pro vydání (upřesnění, zrušení) PVI, vydání IVNJ na území v poli působnosti RPP, meteorolog na RPP má povinnost o tom upozornit (formou konzultace) vedoucího směny na CPP. O dalším postupu rozhoduje vedoucí směny CPP.“

7. OBDOBÍ, NEŽ VÝSTRAŽNÁ INFORMACE BUDE SESTAVENA A VYDÁNA, BUDE VŽDY KOMPROMISEM MEZI SLOŽITOSTÍ HYDROMETEOROLOGICKÉ SITUACE A POŽADAVKY A POTŘEBAMI UŽIVATELŮ! NÁVRH VÝSTRAŽNÉ INFORMACE KOMPLEXNĚ PŘEDPŘIPRAVIT (CPP A RPP) A VÝSTRAŽNOU INFORMACI BEZ ZBYTEČNÝCH ODKLADŮ A PRODLEV VYDAT KONZULTACE SLOUŽÍ K NALEZENÍ KONSENZU, NIKOLI K POTVRZENÍ, ŽE VAŠE PŘEDPOVĚĎ JE SPRÁVNÁ PRACUJEME V KOLEKTIVU A TUDÍŽ I NAŠE VÝSTUPY JSOU SPOLEČNÉ PŘEDPOVĚDI A VÝSTRAŽNÉ INFORMACE JSOU KOLEKTIVNÍMI VÝSTUPY S INDIVIDUÁLNÍODPOVĚDNOSTÍ BUĎTE KOLEGIÁLNÍ A ODPOVĚDNÍ, NENECHÁVEJTE VŠE NA JEDNĚCH OČÍCH

8. Co je to „s dostatečným předstihem“? Doba potřebná pro zajištění, naplánování a organizaci nezbytných kroků pro omezení nebo zmírnění možných následků způsobených nebezpečnými hydrometeorologickými jevy Pozn.: Není totožná s obdobím po výskytu nebezpečného hydrometeorologického jevu (doba …pro odstranění a sanaci následků …) Připravenost HZS, PK, KŠ, OÚ, vodohospodáři (Povodí), distribuční společnosti (ČEZ…), ČL, HS, pojišťovny, stavební společnosti, dopravní infrastruktura (ŘSD, ČD), zdravotnictví… Soukromí podnikatelé - zemědělství, pohostinství, stavbaři … Vliv na organizování akcí pod širým nebem (open air activity) – koncerty, sportovní akce, společenské aktivity (mítinky), dětské akce (letní tábory)… Vliv na každého jednotlivce zvlášť (zdravotní, materiálně-finanční, organizační…) Jak se tyto informace dostávají k uživatelům? Cílená distribuce (HZS, Povodí, média) – ihned (do 10 min.) Webové stránky ČHMÚ – ihned (do 10 min.) Média (internet, rozhlas, televize, tisk) – různě (od několik desítek minut do několik desítek hodin) Informování v rámci evropského prostoru – Meteoalarm (příprava tiskové zprávy) Jak byste definovali období „dostatečný předstih“?

9. Co říká MP na pojem „s dostatečným předstihem“? • Do 9.20 CPP připraví návrh PVI v enGINe včetně textu případné PVI, dle možností i na den D+2. • Do stejného času připraví návrh PVI v enGINe i každá služba RPP, opět dle možností i na den D+2. ČASOVÝ PŘEDSTIH PRO VYDÁNÍ VÝSTRAŽNÉ INFORMACE BUDE VŽDY KOMPROMISEM MEZI MOŽNOSTMI PŘEDPOVÍDAT (NEBEZPEČNÉ) JEVY A MEZI POŽADAVKY A POTŘEBAMI UŽIVATELŮ!

10. Jak toto období prodloužit? Doplňující informace SIVS pro portál (internet) ČHMÚ Informace o očekávaném vývoji nebezpečných jevů v nejbližších 4 dnech • Tato textová informace má za cíl informovat, zda v nejbližších dnech lze očekávat výskyt nebezpečných jevů splňujících kritéria SIVS. Takto s předstihem připravit veřejnost (média) a vyslat signál státním orgánům a organizacím (HZS, PK, PŠ…) a dalším subjektům (ŘSD, ČEZ…) na možné komplikace spojené s těmito jevy. • Má nahradit stávající text na portálu (běžícím proužku internetu ČHMÚ) v případě, kdy není vydána (není v platnosti) žádná výstražná informace.

11. Informace o očekávaném vývoji nebezpečných jevů v nejbližších 4 dnech Informace (bulletin) vytváří (edituje) služba VIS, resp. vedoucí směny CPP ve WBULLE ve všech dnech: 1. kdy není v platnosti žádná výstražná informace a ani se nepředpokládá její vydání v nejbližších hodinách. 2. bezprostředně pro ukončení platné výstražné informace (PVI nebo samostatné IVNJ) za předpokladu, že nebude následovat vydání nové výstražné informace (PVI nebo i IVNJ). Vytváří se jako bulletin s hlavičkou VMCZ80 OPIN ddhh00 v průběhu dopoledních hodin (v případě 1.), nejpozději do 11.00 SEČ/SELČ, resp. bezprostředně po ukončení platnosti výstražné informace (PVI nebo samostatná IVNJ) kdykoli v průběhu dne (v případě 2.). Doporučená maximální délka textu je 160 znaků (cca. dva řádky ve WBULLE). V některých případech je meteorolog manuálně sestaví nebo doplní.

12. Informace o očekávaném vývoji nebezpečných jevů v nejbližších 4 dnech • V případě, že se na nejbližší období (od aktuálního do max. 4 dne) neočekávají (s velkou pravděpodobností) žádné nebezpečné jevy, bulletin by měl obsahovat následující text: „V nejbližších dnech (popřípadě vyspecifikovat do kdy) se neočekávají žádné nebezpečné hydrometeorologické jevy“. • V opačném případě má bulletin obsahovat očekávané nebezpečné jevy (jejich intenzitu, pravděpodobnost, širší územní rozložení) s určením období od kdy (popřípadě do kdy) se tyto jevy očekávají.

13. Informace o očekávaném vývoji nebezpečných jevů v nejbližších 4 dnech • Příklady: • Od středy budou odpolední teploty vystupovat nad 30 st.C. • V bouřkách se ve středu místy, v dalších dnech ojediněle mohou vyskytnout přívalové srážky, kroupy a silný nárazový vítr. • V pátek očekáváme zejména na severovýchodě území vydatný déšť s možností výraznějších vzestupů hladin řek. • V noci na středu a ve středu se zejména v Čechách bude místy vytvářet ledovka nebo náledí. Ve čtvrtek zejména v Čechách silný nárazový vítr. • Ve středu během dne tvorba nové sněhové pokrývky, sněhových jazyků, nad 500 m i závějí. Ve čtvrtek slábnutí sněžení, tvorba sněhových jazyků, na horách i závějí bude pokračovat. V případě prodlevy (období od ukončení platnosti výstražné informace do vydání této informace) se na portálu (běžícím proužku) automaticky objeví text: „Běžná situace, nehrozí nebezpečí, není třeba věnovat pozornost hydrometeorologickým podmínkám při provádění aktivit vystavených jejich působení.“

14. Význam výstražných informací Proč aktualizujeme předpovědi? Protože se počasí vyvíjí (mění) a podkladové materiály se aktualizují Proč (ne)aktualizujeme výstražnou informaci? Výstražná informace se má aktualizovat, kdykoli se aktuální/předpokládaný vývoj počasí změní. Co znamená, když se aktuální/předpokládaný vývoj počasí změní? • Příloha směrnice SIVS: • Sestavuje se ve všech případech potřeby upřesnění, doplnění, změny nebo při zjištění chyby (nesprávné údaje, chyba zpracovatele) v již platné předpovědní výstražné informaci. O upřesnění se jedná vždy, když se změny týkají výběru nebezpečných jevů, územní platnosti, období platnosti nebo údajů v textu. • Sestavuje se v  případě, když na základě aktuálních měření a analýz nebo předpovědních podkladů se jevy v předpovědní výstražné informaci už nepovažují za nebezpečné. AKTUALIZUJME VÝSTRAŽNOU INFORMACI KDYKOLI JE TŘEBA VŽDY OZNAMUJME DŮVODY, PROČ JSME VÝSTRAŽNOU INFORMACI AKTUALIZOVALI (UPŘESNILI/ZRUŠILI) A V ČEM SPOČÍVÁ ZMĚNA!

15. Význam výstražných informací Proč dávat do výstražných informací texty doporučení? Je to nedílná součást výstražných informací ve většině (hydro)meteorologických služeb světa a tvoří jeden komplexní celek. Převážně se používají předem připravené texty. Vždy na začátku nové nebezpečné události, a to hlavně s vysokým (oranžovým) a extrémním (červeným) stupněm nebezpečí. Při pozdějším (opakovaném) upřesnění odkazovat v textu jen na naše stránky internetu Kdy dávat do výstražných informací texty doporučení? DOPORUČENÍ JSOU VŠEOBECNĚ PŘIJÍMANÁ VÁŽNĚ! NEOVLIVNÍME TO, ZDA SE NĚKDO PODLE DOPORUČENÍ ŘÍDÍ, ČI NE! ZA PŘÍPADNÉ ŠKODY METEOROLOG/HYDROLOG NENESE ODPOVĚDNOST!

16. Proč a koho informovat o výskytu rychle se vyvíjejících nebezpečných hydrometeorologických jevů (IVNJ)? Proč informovat někoho, kdo o události už ví sám? Neinformujete jenom toho, kdo už na místě je, ale i toho, kdo tam směruje (HZS, motoristy, turisty, rychlou záchrannou službu, policii…)? Čím dříve po události o IVNJ informujeme, tím se tato informace dostane k většímu počtu lidí, je to důležitá informace hlavně pro HZS. Koho vlastně informujeme? Protože pravděpodobně je tam situace horší než předtím  Proč opakovaně informovat někoho o události? Proč neinformovat o všech nebezpečných (extrémních) jevech ? Protože ne všechny jevy jsou omezující (rozuměj nebezpečné). Je předpoklad, že jevy, které se vyvíjejí pomalu, ale jsou extrémně nebezpečné, jsou zachycené přes PVI. O nich je téměř jisté, že se bude informovat dříve, zejména média.

17. Na základě čeho informovat o výskytu rychle se vyvíjejících nebezpečných hydrometeorologických jevech (IVNJ)? Z přílohy směrnice SIVS: Primárním zdrojem informací pro vydání IVNJ je databáze ČHMÚ, včetně informací z družic a radarů (JSMeteoView, JSPrecipView). Jako další zdroj informací mohou posloužit i databáze jiných organizací (srážkoměry a SPA z Povodí, databáze ŘSD, GŘ HZS) nebo i informace z veřejnosti dostupné telefonem, mailem, internetem apod. V případě, že se jedná o informační zdroj mimo ČHMÚ, je meteorolog povinen tuto informaci ověřit pomocí některého systému ČHMÚ pro detekce těchto jevů (srážky, kroupy, blesky…). V případě, že takovou informaci nelze ověřit, je na rozhodnutí meteorologa, zda na základě tohoto zdroje vydá IVNJ. V případě, že ano, tuto skutečnost oznámí v textu IVNJ (dle informace ze <zdroje> …). DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ, OVŠEM VŽDY UVÁDĚJ ZDROJ. HLAVNĚ REAGUJ RYCHLE A POHOTOVĚ!

18. Proč informovat i o vývoji počasí v IVNJ? Proč informovat o vývoji? Informujete nejen ty, kteří jsou v oblasti zasaženi, ale i ty, na které se to teprve chystá. Z jaké strany mají hasiči/rychlá záchranná služba/policie přijít k už zasažené oblasti? Nezasáhne je také? Odkud a kam se mají příště hasiči přesunout? Proč informovat jen na 3 hodiny? Jedná se o rychle se vyvíjející nebezpečné jevy, které obvykle nelze na delší dobu předpovídat – falešný alarm Proč opakovaně informovat o vývoji? Proč asi? Prosím o odpověď! PŘEDSTAVTE SI, ŽE ZROVNA „VEDLE“ MÁTE DĚTI NA LETNÍM TÁBOŘE, BUDETE KLIDNĚ SPÁT? NEŠTĚSTÍ NECHODÍ PO HORÁCH, ALE PO LIDECH A VĚTŠINA Z NICH ZROVNA BYDLI VE MĚSTECH! VLASTNÍ AUTO PŘED KRUPOBITÍM MOŽNÁ NEZACHRÁNÍŠ, ALE SOUSED TI JISTĚ ZA VAROVÁNÍ PODĚKUJE!

19. Význam výstražných informací Myšlenkové pochody a pocity meteorologa, aneb co nás v tom brzdí „v tom“ znamená: - vydávat PVI včas a s dostatečným předstihem - vydávat IVNJ (i opakovaně) - upřesňovat a rušit PVI Porovnejme to s tím, co jsem zažil/dělal já (co si myslím já, že se stává) Kvůli jednomu kraji/jevu/stupni nebezpečí nestojí za to (při zjištění chyby v PVI vydat upřesnění). Tam to nevyjde, ale jinde ano, ponecháme to! (zjevně PVI částečně vyjde) Budeme zase otravovat hasiče (distribuci). Co si pomysli (veřejnost, kolegové) o nás (že hrozíme a v zápětí to rušíme)?! Už tak za pár hodin PVI končí (několik hodin před ukončením platnosti PVI) A nestačí to oznámit jen telefonem (dokonce i PVI!?) Klidně to bude stačit i zítra (odklad vydání PVI) Nebudeme vydávat PVI, když by něco vydáme IVNJ ???!!!!!!!!

20. Význam výstražných informací Myšlenkové pochody a pocity meteorologa, aneb co nás v tom brzdí Zase z nás média udělají „blbce“! No, a jak to teď udělat v enGINe  (při upřesnění PVI)? Modely „skáčou“ jako opice, příště to bude úplně jinak. Ať se na tom domluví noční (i pár hodin před odchodem ze služby)! Není lepší počkat, než přijde další model(y) (běh modelu)?! Jeee…. zas ta média (myšleno na přímé vstupy do rozhlasu, televize…) Od rána už zvedám telefony (nemám na to čas)! Minule jsme to změnili a stejně to nevyšlo. Stejně si dělají, co chtějí, tak ať si to sledují sami (myšleno na RPP). Nebudeme snad co 3 hodiny otravovat někoho (při opakovaném vydání IVNJ)! Co já vím, zda se to tam vyskytlo/spadlo (při vydání IVNJ)? K čemu to je, koho to zajímá (třeba v noci při vydání IVNJ)? Stejně náš internet nefunguje…

21. Doplňující informace SIVS – nová kvalita výstražného systému ČHMÚ MP: V případě mimořádných situací může být pro veřejnost uvolněna prezentace radarových informací v 10 minutovém kroku na Internetu ČHMÚ. Veškeré doplňující informace slouží především ke zkvalitnění výstražné služby ČHMÚ a k upřesnění nebo doplnění výstražné informace. Tyto výstupy by měly posloužit i ke zmírnění tlaku na předpovědní služby ČHMÚ ze strany veřejnosti, státních orgánů a médií, zejména v kritických situacích bezprostředně po vydání výstražné informace, resp. v průběhu její platnosti. • Textová informace o očekávaném vývoji nebezpečných jevů na nejbližší 4 dny má za cíl informovat, zda v nejbližších dnech lze očekávat výskyt nebezpečných jevů splňující kritéria SIVS a takto s předstihem připravit veřejnost (média) a vyslat signál orgánům krizového řízení (HZS, PK, PŠ…) na možné komplikace spojené s těmito jevy. • Audio záznam má za cíl zdůraznit autentičnost výstražné informace a bude k dispozici pro stažení/přehrání a následně pro volné šíření ze strany média. • Většina výstupů se vytváří na CPP přes Visual Weather (VW) nebo je vytváří jiné oddělení (úsek) ČHMÚ. Výstupy ve VW jsou obvykle předpřipraveny a dle aktuální předpovědi (obsah výstražné informace) meteorolog vybere odpovídající výstupy a vystaví na internetu. Jen v některých případech je meteorolog manuálně sestaví nebo doplní.

22. Průtok informací SIVS, aneb komu a za jakých podmínek tyto informace podáváme? • Podkladové hydrometeorologické informace • Výstražné informace • Doplňující hydrometeorologické informace

23. Průtok informací SIVS, aneb komu a za jakých podmínek tyto informace podáváme? Podkladové hydrometeorologické informace MP: „Podkladové hydrometeorologické informace slouží v procesu rozhodování při tvorbě výstražných informací. Z velké časti se jedná o informace dostupné a zpracovávané ČHMÚ (vnitřní zdroje) nebo o informace spolupracujících institucí (AČR, GŘ HZS, povodí, silničáři apod.) a z menší části i z nezávislých zdrojů (internet, horská služba, soukromé osoby…). Vyhodnocení těchto informací se provádí na předpovědních pracovištích ČHMÚ (meteorologická a hydrologická) a na meteorologickém pracovišti Odboru HMZ VGHMÚř. Pro výměnu a sladění vyhodnocených informací mezi všemi účastníky rozhodovacího procesu slouží interní konzultace, konferenční a video hovory. …“

24. Průtok informací SIVS, aneb komu a za jakých podmínek tyto informace podáváme? Výstražné informace MP: „Výstražné informace se vydávají na základě společných konzultací předpovědních složek ČHMÚ a konzultací mezi OMP CPP a Odborem HMZ VGHMÚř. Výslednou výstupní informaci vydává jen OMP CPP ČHMÚ v Praze. Distribuci těchto informací provádí všichni účastníci rozhodovacích procesů dle vlastních distribučních seznamů a to jak institucím, orgánům a subjektům ze státní sféry, tak i veřejnoprávním sdělovacím prostředkům nebo smluvně vázaným komerčním partnerům za podmínky vymezení validity informace a uveřejnění jejího zdroje, popř. realizace dalších konkrétních opatření vedoucích k zabránění zneužití a zmanipulování informace.

25. Průtok informací SIVS, aneb komu a za jakých podmínek tyto informace podáváme? Doplňující hydrometeorologické informace MP: „V mnoha případech je zapotřebí výstražnou informaci upřesnit nebo rozšířit o další podklady a doplňující informace. Doplňující podkladové informace (mapy) určené pro internet ČHMÚ připravuje a vystavuje VIS, resp. vedoucí směny CPP neprodleně po vydání a nahrání audio záznamu výstražné informace. …“

26. Průtok informací SIVS, aneb komu a za jakých podmínek tyto informace podáváme? Doplňující hydrometeorologické informace MP: „Další Informace mohou podávat v rámci ČHMÚ všichni pracovníci podílející se na procesu vyhodnocování a vydávání výstražných informací SIVS z meteorologických a hydrologických pracovišť nebo jimi pověřené spolupracující osoby. Po předchozí konzultaci a dohodě s těmito pracovníky, informace mohou podávat i další odpovědné osoby ČHMÚ: vedoucí jednotlivých předpovědních pracovišť, zástupce vedení ČHMÚ do ústředního krizového štábu, ředitelé poboček či jiní odborníci. Doplňující informace SIVS se poskytují všem zájemcům bezúplatně při zachování priority pro subjekty uvedené v bodě 11.2.Obsah poskytovaných informací je v některých případech smluvně či jinak pevně stanoven. Ve všech ostatních případech ho určuje poskytovatel informací na základě vlastního uvážení z hlediska dostupnosti podkladových informací, odbornosti, časových možností apod. Způsob předávání těchto informací je opět v některých případech předem určen (meteorologické/hydrologické informační zprávy), v jiných případech se informace podávají dle situace nebo po domluvě….“

27. Kdo by to vše měl dělat, když ne my? Systém je tak flexibilní jak jsou flexibilní lidé, kteří se podle něj řídí! Nic není dokonalé a ani náš výstražný systém! Děkuji za spolupráci a věřím, že bude pořád dobrá vůle systém trvale zlepšovat.