zlinskedumy.cz

1. název www.zlinskedumy.cz

2. název Chov včel BSložení včelstva a úkoly matky, trubcůi dělnic v obligátním společenstvu

3. Teplo Dobrý pozorovatel již zjistil, že včela je velmi teplomilný hmyz. Při ochlazení na +7 až +9°C se přestává pohybovat. Na dotek reaguje ještě slabými pohyby nohou a křídel. Při +4 až +6°C ale upadá do chladové strnulosti, která při ještě nižších teplotách nastupuje velmi rychle. V tomto stavu může včela jako jedinec přežít nejvýše průměrně 1 až 2 dny. Srovnáme-li včelu s jinými živočichy, vidíme, že se jedná o představitele poměrně drobného hmyzu s velkým povrchem těla. Aby včela udržela určitý tepelný potenciál, musí odevzdávat velké množství tepla svému okolí. Tělo včely má velmi špatnou tepelnou izolaci, i když se poněkud zlepšuje hustým ochlupením. Přenos tepla do okolí je proto velmi rychlý. Převažujícím zdrojem tepla je hruď, kde teplo vzniká svalovou činností

4. 1.3Struktura včelstva 1.3.1 Matka Většinou jen jedna ve včelstvu. V případě že jich je víc tak jedna druhou zabije nebo se vyrojí. Poznávacím znakem je delší zadeček a širší hrudník. Vývoj trvá 16 dní. Jejím cílem je klást vajíčka. Vajíčka může klást až po oplození. Na oplození se používá buď inseminace, nebo se matka oplodní přirozenou cestou na snubním letu, při kterém se spáří s 6-10 trubci. Jejich sperma si uchovává v semenném váčku po celý život. Klade přibližně 2000 vajíček za den. Je schopná dožít se 5 let. V moderním včelaření se matka nechává ve včelstvech 1-2 roky. Po 2 letech klesá počet nakladených vajíček. Stáří matky se určuje podle barevné tečky na jejím hrudníku. Toto značení provádí většina včelařů. Je to totiž i způsob jak dohledat matku ve včelstvu a poznat její stáří. Pro rok 2010 je stanovena modrá barva. Barva se opakuje jednou za 5 let a bývá zveřejněna v každém čísle časopisu Včelařství na poslední straně.

5. 1.3.1 Dělnice Ve včelstvu rozlišujeme letní a dlouhověké dělnice. Od nakladení vajíčka do vylíhnutí uplyne 21 dní. Letních dělnic je ve včelstvu 50000-60000 tisíc. Žijí 6-8 týdnů. Prostě se upracují. Po vylíhnutí je dělnice: Uklízečka- čistí buňky. Kojička- po 3-4 dnech se aktivuje hltanová žláza produkující mateří kašičku. Po 10. dni života se činnost žlázy uzpůsobuje k vytváření enzymů štěpících cukr. Stavitelka-9.-18. den života vylučují voskové žlázy nejvíce vosku Strážkyně- ve 3. týdnu života vytváří jedová žláza nejvíce jedu. Dělnice se učí orientovat v česně. Létavka- nosí do úlu pyl a nektar z květů. V česnu si předávají specifickým tanečkem informace o tom kde je snůška. Nakonec se upracují k smrti. Dlouhověkých dělnic je 15000-20000. Rodí se z vajíček nakladených od srpna do doby, než matka začne klást letní včely. Žijí 6-8 měsíců a jejich úkolem je zajistit krmení letních včel, které matka začíná klást po 21. prosinci.

6. 1.3.3 Trubci Ve včelstvu jich žijí řádově stovky. Mají za úkol oplodnit matku na snubním letu. Ihned po spáření s matkou trubec umírá. Jejich vývoj od nakladení vajíčka trvá 24 dní. Matka je klade do trubčích buněk. Tyto buňky jsou větší než buňky dělnic a proto nejsou ve včelstvu žádoucí. Ve včelstvu včelař nechá rámek bez mezistěny, včely jej zastaví trubčinou aby nedocházelo ke stavění trubčiny v rámcích s mezistěnou. Trubčina se po čase vyřeže, kvůli přenosu varroázy.

7. Včelí tanec slouží k předávání informací o pastvě: Zajímavý je způsob, jakým informuje včela průzkumnice o poloze nového zdroje potravy: Na svislé ploše plástu včela vybíhá určitým směrem, bzučí křídly a vrtí zadečkem. Po ukončení vrčivého přímého běhu se vrací v klidu po elipse k výchozímu bodu a opět vybíhá. Vektor vrčivého běhu svírá se svislicí plástu úhel shodný s úhlem, který svírá směr k potravě a poloha slunce. Při tanci je včela průzkumnice obklopena tzv. rekrutkami. Rekrutky její taneček sledují a po určité době vyrážejí z úlu ve směru, o kterém byly takto informovány. I když je slunce za mraky, včely vnímají rozptýlené polarizované světlo a podle něho určí polohu slunce.

8. FEROMONY Přitahuje k sobě dělnice pečovatelky a upevňuje soudržnost včelstva. Včely při krmení matky přejímají mateří látku a kontaktem s ostatními včelami ji rozšiřují do celého společenství. Působí jako sexuální atraktant; přitahuje trubce ke kopulaci při snubním letu Nedostatek feromonu: při uhynutí matky vede včely k naražení nouzových matečníků pro výchovu matky náhradní snížením produkce u staré matky nastartuje přípravy k rojení, (matečníky a výchova nových matek)

9. AGRESIVITA VČEL Pohotovost k útoku drží tzv. strážkyně na česně. Jsou velmi citlivé na pohyb a vibrace v blízkosti úlu. Zkušení včelaři vědí, že kritická vzdáleností před česnem je asi 5m. Po přiblížení za touto hranicí lze očekávat útok. Manipulace s úlem vyprovokuje k obranné činnosti. Nejprve nalétávají, varovně bzučí. Nakonec dojde na žihadlo. Po prvním vpichu je cítit zřetelnou nakyslou vůni včelího jedu a zřejmě i feromonu (viz komunikace včel). To je signál i pro ostatní včely k útoku. Další příčiny provokující agresivitu včel mohou být: obtěžování ze strany mravenců, vos, ptáku, hlodavců sečení trávy křovinořezem, broušení kosy těžba dřeva, pohyb koní či jiných velkých zvířat

10. Zdroje a prameny 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnicapreštudentovštudij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadeniapoľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3 2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.