280 likes | 446 Views
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. Jiří Dušek Historie poznávání Sluneční soustavy. pravěk. Mezopotámie. systematické pozorování planet poloha ekliptiky, zatmění Slunce a Měsíce analýza, extrapolace základy astrologie. 7. př. n. l. – pozorování Venuše. Číňané.
E N D
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Jiří Dušek Historie poznávání Sluneční soustavy
Mezopotámie • systematické pozorování planet • poloha ekliptiky, zatmění Slunce a Měsíce • analýza, extrapolace • základy astrologie 7. př. n. l. – pozorování Venuše
Číňané • 2137 př. n. l. – zatmění Slunce • 2000 př. n. l. – oběh Jupiteru • 1200 př. n. l. – souhvězdí • 613 př. n. l. – kometa Halley • 532 př. n. l. – nova • 28 př. n. l. – sluneční skvrny • 185 n. l. – první supernova • 687 n. l. – meteorický roj • 1054 n. l. – supernova v Býkovi
Klaudius Ptolemaios • Klaudius Ptolemaios (?90 – 168?) • Megale Syntaxis (Velká soustava) • 13 sekcí (knih), vč. astronomického atlasu • Babyloňané matematické metody • Hipparchus geometrický model • Ptolemaios: geocentrický model Sl. soustavy • epicykl po deferentu, deferent kolem equantu 1175 – latinský překlad Almagestu
Mikuláš Koperník • Mikuláš Koperník (1473 – 1543) • heliocentrický model Sl. soustavy • stejně přesný jako Ptolemaiův • jednodušší • planety = tělesa v třírozměrném prostoru • problém odstranil až J. Kepler 1543 – De revolutionibus orbium coelestium (rukopis)
Galileo Galilei • Galileo Galilei (1564 – 1642) • květen 1609 – zpráva o dalekohledu • červen 1609 – první dalekohled • listopadu 1609 – první pozorování Měsíce (srpen T. Harriot) • 7. ledna 1610 – objev tří Jupiterových měsíců (15. ledna) • únor 1610 – hvězdokupy, Mléčná dráha i neviditelné hvězdy • březen 1610 – Sidereus Nuncius (Hvězdný posel) • červenec 1610 – zvláštní tvar Saturnu • prosinec 1610 – Venuše mění fáze • 1610 – Mars mění fáze • květen 1611 – sluneční skvrny (prosinec 1610 T. Harriot) • prosinec 1612 – (ne)objev Neptunu
Christiaan Huyghens • 1664 – R. Hooke tmavé pásy a Velká skvrna u Jupiteru • Ch. Huyghens (1629 – 1695) • 1665 – Saturn obklopuje prstenec a měsíc Titan • 1659 – detaily na Marsu a rotační perioda 1675 – Ch. Huyghens
Giovanni D. Cassini • Giovanni Domenico Cassini (1625 – 1712) • 1655 – nerovnoměrná rotace Jupiteru • 1655 – Marsovské polární čepičky • 1665 – zploštění Jupiteru • 1671 – Japetus u Saturnu (Rhea, Tethys, Dione) • 1672 – vzdálenost Marsu triangulací • 1675 – Cassiniho dělení • 1675-6 – konečná rychlost světla (O. Roemer) • 1683 – zodiakální světlo • dynastie dalších astronomů 1666 – R. Hook
J. Kepler, I. Newton • Johannes Kepler (1571 – 1630) • 3 zákony popisující pohyb menších těles kolem větších • Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž společném ohnisku je Slunce. • Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za stejný čas jsou stejně velké. • Planety se v přísluní pohybují nejrychleji, v odsluní zase nejpomaleji. • Rudolfínské tabulky (1631 přechod Merkuru, 1639 Venuše) • Isaac Newton (1643 – 1727) • 1687 – Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie) • The quantity of matter is that which arises conjointly from its density and magnitude. A body twice as dense in double the space is quadruple in quantity. This quantity I designate by the name of body or of mass. • proč a jak se pohybují tělesa Sl. soustavou • zrcadlový dalekohled • 1577 – komety jako kosmická tělesa • 1705 – E. Halley předpověděl návrat komety
William Herschel • polovina 18. století – lepší dalekohledy • 1781 – objev Uranu • 1787 – Titanie, Oberon • 1789 – Mimas, Enceladus
Giuseppe Piazzi • 1801 – Ceres (1802 Pallas, 1804 Juno…) • 1803 – pád meteoritů L’Aigle Vesta • 1870 – 100 planetek • 1921 – 1000 planetek • 1999 – 10 000 planetek • 5 000 planetek/měsíc • k 1. lednu 2010: 477 010 planetek s dráhou, 15 524 s vlastním jménem trpasličí planeta Ceres
Neptun • nesrovnalosti v poloze Uranu • 1845 – John C. Adams a Urbain J. Leverrier – předpověď polohy • 1846 – nalezen Neptun (Johann Galle, Heinrich d’Arrest) • 1862 – kometa 109P/Swift-Tuttle (Perseidy) • 1846 – 3D/Biela (rozpad na několik částí) • 1872 – velký meteorický déšť
planetománie • 1877-1879 – G. Schiaparelli vyvolává planetománii • 1877 – Phobos a Deimos (A. Hall) • 1892 – Amalthea (E. E. Barnard) Etienne L. Trouvelot
Tunguzka • 30. června 1908 • ohrožení Země planetkami • 200 pozemských kráterů • 1932 – planetka Apollo • > 1 km – cca 1000 • > 100 m – cca 100 000 • největší známý (1036) Ganymed (40 km)
Clyde Tombaugh 23. ledna 1930 30. ledna 1930 • nesrovnalosti v poloze Merkuru vedou k potvrzení obecné teorie relativity (1915) • nesrovnalosti v poloze Neptunu vedou k „objevu“ Pluta (náhoda) • později přeřazen do kategorie „trpasličích planet“
Veněra 1 • spojení ztraceno po několika dnech • 1975 – Veněra 9 první záběry povrchu • 1990-94 – Magellan mapuje planetu 1. března 1982 – Veněra 13
Mars 3 • 1965 – Mariner 4 snímkuje Mars • 1971 – pokus o přistání Mars 3 • 1976-81 – Viking 1 a Viking 2 • 1997 – Mars Pathfinder (Sojourner) • 1997 – Mars Global Surveyor • 2003 – Spirit, Opportunity Mars 3
Pioneer 10 a 11 • 1972 – první průlet pásem planetek • 1973 – Jupiter • 1979 - Saturn Pioneer 10 Pioneer 11
Mariner 10 • do roku 1915 domnělá planeta Vulkán • 1974 a 1975 – tři průlety kolem Merkuru • 2011 – oběžná družice Messenger
Voyager 1 a 2 • 1977 – start • 1979 – Jupiter • 1980 – Voyager 1 u Saturnu • 1981 – Voyager 2 u Saturnu • 1986 – Voyager 2 u Uranu • 1989 – Voyager 2 u Neptunu • 1990 – rodinný portrét
Vega 1, 2, Giotto • 1986 – průlet kolem komety Halley • 2001 – Deep Space 1 u komety Borelly • 2005 – Deep Impact naráží do komety Tempel • 2014 – Rosetta u komety Churyumov-Gerasimenko
Galileo • 1991 – Galileo navštěvuje planetku Gaspra • 1995 – výsadek do Jupiterovy atmosféry • 2001 – sonda NEAR-Shoemaker přistává na Erosu • 2004 – Cassini u Saturnu • 2005 – přistání na Titanu • 2005 – Hayabuse odebírá vzorky z Itokawy • 2011 – Dawn u Vesty Gaspra Itokawa
51 Pegasi • 1992 – expolanety u pulsaru PSR 1257+12 • 1995 – 51 Pegasi (> 0,5 M_Jupiteru) • v současnosti 424 kandidátů, 48 vícenásobných
Eris Eris s měsícem Dysnomia 1906 – Trojané (Achilles) • 1992 – David Jewitt, Jane Luu, 1992 QB1 • 2000 – redefinice pojmu planeta • 2002 – Quaoar (trpasličí planeta Kuiperova pásu) • 2003 – Eris (Rozptýlený disk) • 2003 – Sedna (Oortovo mračno) • 2016 – New Horizons u Pluta 1977 – Kentauři (Chiron) Kuiperův-Edgeworthův pás (Triton u Neptunu?) – 50 AU Rozptýlený disk (Eris) Oortovo mračno – dlouhoperidické komety (Hale-Bopp, Sedna)