1 / 28

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. Jiří Dušek Historie poznávání Sluneční soustavy. pravěk. Mezopotámie. systematické pozorování planet poloha ekliptiky, zatmění Slunce a Měsíce analýza, extrapolace základy astrologie. 7. př. n. l. – pozorování Venuše. Číňané.

menefer
Download Presentation

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Jiří Dušek Historie poznávání Sluneční soustavy

  2. pravěk

  3. Mezopotámie • systematické pozorování planet • poloha ekliptiky, zatmění Slunce a Měsíce • analýza, extrapolace • základy astrologie 7. př. n. l. – pozorování Venuše

  4. Číňané • 2137 př. n. l. – zatmění Slunce • 2000 př. n. l. – oběh Jupiteru • 1200 př. n. l. – souhvězdí • 613 př. n. l. – kometa Halley • 532 př. n. l. – nova • 28 př. n. l. – sluneční skvrny • 185 n. l. – první supernova • 687 n. l. – meteorický roj • 1054 n. l. – supernova v Býkovi

  5. Klaudius Ptolemaios • Klaudius Ptolemaios (?90 – 168?) • Megale Syntaxis (Velká soustava) • 13 sekcí (knih), vč. astronomického atlasu • Babyloňané matematické metody • Hipparchus geometrický model • Ptolemaios: geocentrický model Sl. soustavy • epicykl po deferentu, deferent kolem equantu 1175 – latinský překlad Almagestu

  6. Mikuláš Koperník • Mikuláš Koperník (1473 – 1543) • heliocentrický model Sl. soustavy • stejně přesný jako Ptolemaiův • jednodušší • planety = tělesa v třírozměrném prostoru • problém odstranil až J. Kepler 1543 – De revolutionibus orbium coelestium (rukopis)

  7. Galileo Galilei

  8. Galileo Galilei • Galileo Galilei (1564 – 1642) • květen 1609 – zpráva o dalekohledu • červen 1609 – první dalekohled • listopadu 1609 – první pozorování Měsíce (srpen T. Harriot) • 7. ledna 1610 – objev tří Jupiterových měsíců (15. ledna) • únor 1610 – hvězdokupy, Mléčná dráha i neviditelné hvězdy • březen 1610 – Sidereus Nuncius (Hvězdný posel) • červenec 1610 – zvláštní tvar Saturnu • prosinec 1610 – Venuše mění fáze • 1610 – Mars mění fáze • květen 1611 – sluneční skvrny (prosinec 1610 T. Harriot) • prosinec 1612 – (ne)objev Neptunu

  9. Christiaan Huyghens • 1664 – R. Hooke tmavé pásy a Velká skvrna u Jupiteru • Ch. Huyghens (1629 – 1695) • 1665 – Saturn obklopuje prstenec a měsíc Titan • 1659 – detaily na Marsu a rotační perioda 1675 – Ch. Huyghens

  10. Giovanni D. Cassini • Giovanni Domenico Cassini (1625 – 1712) • 1655 – nerovnoměrná rotace Jupiteru • 1655 – Marsovské polární čepičky • 1665 – zploštění Jupiteru • 1671 – Japetus u Saturnu (Rhea, Tethys, Dione) • 1672 – vzdálenost Marsu triangulací • 1675 – Cassiniho dělení • 1675-6 – konečná rychlost světla (O. Roemer) • 1683 – zodiakální světlo • dynastie dalších astronomů 1666 – R. Hook

  11. J. Kepler, I. Newton • Johannes Kepler (1571 – 1630) • 3 zákony popisující pohyb menších těles kolem větších • Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž společném ohnisku je Slunce. • Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za stejný čas jsou stejně velké. • Planety se v přísluní pohybují nejrychleji, v odsluní zase nejpomaleji. • Rudolfínské tabulky (1631 přechod Merkuru, 1639 Venuše) • Isaac Newton (1643 – 1727) • 1687 – Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie) • The quantity of matter is that which arises conjointly from its density and magnitude. A body twice as dense in double the space is quadruple in quantity. This quantity I designate by the name of body or of mass. • proč a jak se pohybují tělesa Sl. soustavou • zrcadlový dalekohled • 1577 – komety jako kosmická tělesa • 1705 – E. Halley předpověděl návrat komety

  12. William Herschel • polovina 18. století – lepší dalekohledy • 1781 – objev Uranu • 1787 – Titanie, Oberon • 1789 – Mimas, Enceladus

  13. Giuseppe Piazzi • 1801 – Ceres (1802 Pallas, 1804 Juno…) • 1803 – pád meteoritů L’Aigle Vesta • 1870 – 100 planetek • 1921 – 1000 planetek • 1999 – 10 000 planetek • 5 000 planetek/měsíc • k 1. lednu 2010: 477 010 planetek s dráhou, 15 524 s vlastním jménem trpasličí planeta Ceres

  14. Neptun • nesrovnalosti v poloze Uranu • 1845 – John C. Adams a Urbain J. Leverrier – předpověď polohy • 1846 – nalezen Neptun (Johann Galle, Heinrich d’Arrest) • 1862 – kometa 109P/Swift-Tuttle (Perseidy) • 1846 – 3D/Biela (rozpad na několik částí) • 1872 – velký meteorický déšť

  15. planetománie • 1877-1879 – G. Schiaparelli vyvolává planetománii • 1877 – Phobos a Deimos (A. Hall) • 1892 – Amalthea (E. E. Barnard) Etienne L. Trouvelot

  16. Tunguzka • 30. června 1908 • ohrožení Země planetkami • 200 pozemských kráterů • 1932 – planetka Apollo • > 1 km – cca 1000 • > 100 m – cca 100 000 • největší známý (1036) Ganymed (40 km)

  17. Clyde Tombaugh 23. ledna 1930 30. ledna 1930 • nesrovnalosti v poloze Merkuru vedou k potvrzení obecné teorie relativity (1915) • nesrovnalosti v poloze Neptunu vedou k „objevu“ Pluta (náhoda) • později přeřazen do kategorie „trpasličích planet“

  18. Veněra 1 • spojení ztraceno po několika dnech • 1975 – Veněra 9 první záběry povrchu • 1990-94 – Magellan mapuje planetu 1. března 1982 – Veněra 13

  19. Mars 3 • 1965 – Mariner 4 snímkuje Mars • 1971 – pokus o přistání Mars 3 • 1976-81 – Viking 1 a Viking 2 • 1997 – Mars Pathfinder (Sojourner) • 1997 – Mars Global Surveyor • 2003 – Spirit, Opportunity Mars 3

  20. Pioneer 10 a 11 • 1972 – první průlet pásem planetek • 1973 – Jupiter • 1979 - Saturn Pioneer 10 Pioneer 11

  21. Mariner 10 • do roku 1915 domnělá planeta Vulkán • 1974 a 1975 – tři průlety kolem Merkuru • 2011 – oběžná družice Messenger

  22. Voyager 1 a 2 • 1977 – start • 1979 – Jupiter • 1980 – Voyager 1 u Saturnu • 1981 – Voyager 2 u Saturnu • 1986 – Voyager 2 u Uranu • 1989 – Voyager 2 u Neptunu • 1990 – rodinný portrét

  23. Vega 1, 2, Giotto • 1986 – průlet kolem komety Halley • 2001 – Deep Space 1 u komety Borelly • 2005 – Deep Impact naráží do komety Tempel • 2014 – Rosetta u komety Churyumov-Gerasimenko

  24. Galileo • 1991 – Galileo navštěvuje planetku Gaspra • 1995 – výsadek do Jupiterovy atmosféry • 2001 – sonda NEAR-Shoemaker přistává na Erosu • 2004 – Cassini u Saturnu • 2005 – přistání na Titanu • 2005 – Hayabuse odebírá vzorky z Itokawy • 2011 – Dawn u Vesty Gaspra Itokawa

  25. 51 Pegasi • 1992 – expolanety u pulsaru PSR 1257+12 • 1995 – 51 Pegasi (> 0,5 M_Jupiteru) • v současnosti 424 kandidátů, 48 vícenásobných

  26. Eris Eris s měsícem Dysnomia 1906 – Trojané (Achilles) • 1992 – David Jewitt, Jane Luu, 1992 QB1 • 2000 – redefinice pojmu planeta • 2002 – Quaoar (trpasličí planeta Kuiperova pásu) • 2003 – Eris (Rozptýlený disk) • 2003 – Sedna (Oortovo mračno) • 2016 – New Horizons u Pluta 1977 – Kentauři (Chiron) Kuiperův-Edgeworthův pás (Triton u Neptunu?) – 50 AU Rozptýlený disk (Eris) Oortovo mračno – dlouhoperidické komety (Hale-Bopp, Sedna)

  27. Konec Sluneční soustavy?

More Related