Specifické problémy boje s kybernetickou kriminalitou

1. Policejní akademie ČR v Praze FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU Specifické problémy boje s kybernetickou kriminalitou Doc. RNDr. Josef POŽÁR, CSc. RNDr. Václav HNÍK, CSc.

2. Typy útoků a útočníků kybernetickékriminality

3. Typy kybernetickékriminality Kybernetický kontraband Kyberneticképronásledování Kybernetickýneautorizovaný vstup Kybernetickýpodvod Kyberterorismus Kybernetická pornografie Kybernetické praní špinavých peněz Kybernetická krádež Kybernetický vandalismus Kybernetická pomluva

4. Pachatelékybernetickékriminality • Kiddiots/skript – Kiddies – nejnižší úroveň • Tvůrce virů • Příležitostný hacker • Profesionální hacker • Phisher • Nájemný kybernetický zločinec – nejvyšší cena • Organizované skupiny pachatelů kybernetické kriminality

5. Pachatelé kybernetické kriminality • Nejsou všichni elity, jak si to myslíme… • …ale v prvé řadě jsouto zločinci. Kybernetickáválka Zpravodajskéslužby HROZBY Teroristé Organizovanýzločin Konkurence (cizí i domácí) Organizované skupiny hackerů „Hacktivisté“ Skuteční hackeři Script Kiddies 5 SCHOPNOSTI

7. incidenty útoky události Zranitelnost Útočníci Nástroje Akce Cíle Důsledek Účel hackeři fyzický útok návrhy vniknutí zkoušky účty změny statusu špioni implemen-tace scaning procesy prozrazení informací politický zisk výměna informací razie záplavy data profesionální zločinci zničení informací kofigurace finanční zisk skripty kompo-nenty autenti-zace anonymní uživatel DoS vandalové počítač DDoS bypass toolkit cestovatelé čtení krádež zdrojů distribuční nástroje sítě kopie krádež výměny dat datové zdroje výmaz

8. Sofistikovanostútoku aznalosti útočníků pharming Znalosti útočníků Vysoká Záchytpaketů DoS phishing sniffers www attacks sweepers automatické scanování GUI backdoors síťovádiagnostika blokace auditu hijacking Sofistikovanost útoku (nástroje) krádež zranitelnostsystému passwordcracking samoreplikačníkódy luštění hesel Nízká 1985 1990 2000 2005 1995

9. Charakteristika vyšetřování kybernetické kriminality

10. Charakteristika digitálního místa činu Co je zde, alenemělo být? Cybercrime Scene Co je zde? Co zde není? Co zde není, ale mělo být? (tj.data, zbytky dat, registry) Co bylo změněno a je různé, ale ještě je zde? (tj. skrytá data, steganografie) Čím bylo pohnuté, aledosudzdeje?

11. Digitální stopy jsou mnohdy neviditelné, nestálé, značně rozsáhlé a dynamické, tedy proměnlivé v čase i místě spáchání skutku. • Důkazní materiál mnohdy nelze zajistit stejně jako ostatní stopy na místě klasického trestného činu. • Oběti i pachatele této kriminality nelze často vystopovat. • Škody způsobené kybernetickou kriminalitou se obtížně zjišťují a vyčíslují.

12. K zajištění, analýze a zkoumání digitálních stop jsou nutní vysoce kvalifikovaní policisté vybavení speciálním softwarem a hardwarem. • Problémem jsou dlouhé prodlevy, které souvisí s rychlostí a relativní nepozorovatelností počítačového incidentu. Kvalita a včasnost zajištění digitálních stop přitom zásadně rozhodují o úspěchu vyšetřování. • Legislativní rámec vyšetřování kybernetické kriminality je dosud nedokonalý, stále existují spíše fragmenty právních norem včetně trestního práva hmotného.

13. Data se ukládají do struktur počítačových sítí. Data je proto třeba analyzovat (pokud možno) přímo na místě činu (dokud jsou on-line dostupná). • Používá se šifrování dat kvalitními algoritmy, které je velmi obtížné nebo dokonce nemožné prolomit. • Rozšiřuje se využívání malé a mobilní digitální techniky, kde jsou data uložena v pamětech mikropočítačových systémů a je obtížné je podrobit analýze. Stále častěji bude potřebné již na místě činu rozhodnout o postupu získání takto uložených dat a případně některá data přímo zpřístupnit.

14. Faktory, určující kriminální situaci v případě kybernetické kriminality • Existence či neexistence specifických právních norem k potírání kybernetické kriminality. • Nemožnost postihování některých způsobů chování, jež nesou znaky společenské škodlivosti (držení pornografie). • Stupeň připravenosti policejních orgánů a orgánů justice k potírání této trestné činnosti. • Úroveň rozvoje komunikačních sítí a počítačových systémů, úroveň technické ochrany dat a systémů proti jejich zneužití.

15. Úroveň kontrolní činnosti a opatření proti možnému zneužití kumulací funkcí pracovníků informačních technologií. • Vztah managementu organizací k oznamování jednání naplňujících skutkovou podstatu trestné činnosti v oblasti informačních technologií. • Specifičnost prostředí, rychlost a utajenost provedení činu, možnost odstranění stop této činnosti. • Specifické postavení typického pachatele kybernetických trestných činů, zvláště: • znalosti a dovednosti pachatelů, • jejich přístup k programovému vybavení a • snadnost či obtížnost dosáhnout vstup do systému (logy apod.).

16. Deduktivní analýza Strategie na místěčinu Vyšetřovacícyklus Zkoumání digitálních stop Charakteristika pachatelů KK Motivace KK Rekonstrukce KK Oběti KK Charakteristika místa činu Modus Operandi KK Mapování KK Forenzní analýza Dynamické digitální důkazy

17. Schéma vyšetřovacího procesu Fáze zprávy Vyšetřování fyzického místa činu Přípravná fáze Rekognoskační fáze Generování důkazní zprávy Vyšetřování digitálního místa činu

18. Modelvyšetřovacíhoprocesu výpověď adůkaz Ukončenísvědectví Zpráva Analýza Nástroje Organizace a hledání Řízení případů Redukce Vytěžovánídat Nástroje Obnova Uchování Identifikacezajištěnýchdat Incident/Protokol oohledáníMČ Nástroje Odhad hodnot Oznámení incidentu – obvinění Začátek s oznámením (alert)

19. Problematika odhalování kybernetické kriminality

20. Vyšetřovatel kybernetické kriminality by měl: Disponovat potřebným technickým a softwarovým vybavením. Identifikovat hrozby a předcházet incidentům. Identifikovat pachatele a zadržet jej. Spolupracovat s odborníky nestátní sféry. Spolupracovat na mezinárodní úrovni. Sledovat aktuální trendy rozvoje problematiky.

21. Hlavní problémy vyšetřování kybernetické kriminality (Zdroj informací: resortní materiál „Analýza aktuální úrovně zajištění kybernetické bezpečnosti České republiky“, určen pro jednání Bezpečnostní rady státu.) Nízký personální stav expertů na specializovaných policejních pracovištích, které se podílejí na vyšetřování kybernetické kriminality.

22. Skupina informační kriminality Policejního prezídia. Oddělení počítačové expertízy Kriminalistického ústavu Praha. Skupina pracovníků Útvaru zvláštních činností, kteří v součinnosti s telekomunikačními operátory dohledávají identitu a dokumentují činnost subjektů vyvíjejících nežádoucí činnost na internetu. Analogická pracoviště na krajských správách PČR.

23. Nízká znalostní vybavenost všech dalších příslušníků Policie České republiky, kteří se s kybernetickou kriminalitou setkávají. • Již nyní příliš vysoký a ještě dále rostoucí objem existujících poznatků (včetně podnětů veřejnosti), které se týkají kybernetické kriminality a které policejní síly nejsou při současné personální situaci schopné v náležité míře prověřovat a dále rozpracovávat. • Omezování nevhodnými administrativními předpisy, regulujícími schvalování, instalování a užívání potřebného softwaru i hardwaru. Týká se zvláště forenzních znalců, kteří se specializují na posuzování a zkoumání informačních technologií.

24. Nedostatečné propojení řady relevantních vnitrostátních databází, čímž mimo jiné dochází k duplikaci řady důležitých personálně a materiálně náročných činností, souvisejících s bojem proti kybernetickým incidentům. • Nedostatek specializovaného vybavení (specializovaný a certifikovaný software, dostatečně dimenzovaný hardware apod.). • Nevhodné organizační začlenění specializovaných policejních pracovišť a nedostatečné pravomoci jejich vedoucích.

25. Právníaspektykybernetickékriminality

26. Směrylegislativykybernetickékriminality • Ochrana údajů a ochrana soukromí. • Trestní zákony, týkající se ekonomické kriminality související s využitím počítače. • Ochrana duševního vlastnictví. • Ochrana před nezákonným či škodlivým obsahem. • Trestní právo procesní. • Právní regulace bezpečnostních opatření, jako je šifrování či elektronický podpis.

27. Výzkum a vzdělávání v oblasti kybernetické kriminality

28. Výzkum • V rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra úspěšně probíhá projekt „Problematika kybernetických hrozeb z hlediska bezpečnostních zájmů ČR“. Naplánován do roku 2010, je žádoucí v projektu pokračovat i po roce 2010. Některá témata výzkumu: • Problematika CSIRT (ComputerSecurity Incident Response Team – středisko koordinace reakce na kybernetické incidenty) (zvláště budování standardů a hierarchie řešení bezpečnostní problematiky v sítích).

29. Bezpečnostní a spolehlivostní analýza rozsáhlých sítí. • Standardizace programového vybavení pro forenzní analýzu. • Zkoumání sociálně-psychologických faktorů kybernetické kriminality. • Analýza právní problematiky kyberprostoru. • Stav, úroveň, struktura a dynamika ohrožení ČR kybernetickou kriminalitou a kyberterorismem.

30. Vzdělávání a výcvik • Vysokoškolské vzdělávání Univerzitní – veřejné VŠ – obor informatika. • PA ČR v Praze: • Ochrana počítačových dat. • Bezpečnost informací. • Manažerská informatika. • Kriminalistická metodika aj. • Specializační kurzy pro policisty, vyšetřovatele, experty apod.

31. Závěry a doporučení • Všestranně posilovat, vzdělávat a cvičit specializované policejní týmy podílející se na vyšetřování kybernetické kriminality. • Zintenzivnit mezinárodní spolupráci policejních sborů. Harmonizovat právní normy z mezinárodního hlediska. • Budovat pracoviště koordinující nouzovou reakci na kybernetické incidenty.