Základy krizového řízení

1. Základy krizového řízení Definice, základní pojmy, KŘ v ČR

2. Definice Co je to krizové řízení? • Zvláštní forma řízení, s nejvyšší prioritou, která má za úkol: a, zamezit krizi nebo b, zvládnout krizi • V pojetí bezpečnostní politiky ČR, je to souhrn řídicích činností příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu bezpečnostních rizik - vyhodnocení rizik - plánování - organizování - realizaci a - kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením mimořádných událostí (MU) nebo krizových stavů (KS)

3. Základní pojmy Nebezpečí – vlastnost látky( jevu,děje,…) způsobit neočekávaný negativní jev; vlastnost, které je „vrozená“ ( nelze se jí zbavit); např. hořlavost, toxicita Riziko – je to kombinace pravděpodobnosti vzniku negativního jevu a jeho následků Ohrožení – aktivace nebezpečí=projevení se vlastnosti ( např. únik chlóru – chlor je toxický a proto jeho únik znamená ohrožení pro lidi, zvířata a životní prostředí)

4. Základní pojmy Mimořádná událost – je to událost, která se odchyluje od normálního stavu, a je způsobena škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, haváriemi, a vyžaduje provedení ZP a LP Krizová situace – je taková MU, při níž základní složky IZS pomocí vlastních sil a prostředků danou MU nedokážou zvládnout, a je proto potřeba vyhlásit jeden z krizových stavů

5. Základní pojmy IZS – koordinovaný postup složek IZS ( HZS ČR+JPO, PČR, ZZS) při přípravě na MU a při provádění ZaLP ZP (záchranné práce) – soubor postupů a činností sloužících k odvrácení nebo omezení působení rizik vzniklých MU, především na zdraví, životy, majetek a životní prostředí LP (likvidační práce) – činnosti vedoucí k odstranění následků MU (=dopady a rizika působící na osoby, zvířata, věci a životní prostředí)

6. Základní pojmy Krizový stav - je stavem, který vyhlašuje hejtman kraje, vláda, nebo Parlament ČR při hrozícím nebezpečí velkých rozměrů, kdy je potřeba pro ZP a LP využívat i ostatních složek IZS, nebo dokonce omezit práva občanů - v ČR existují čtyři krizové stavy ( stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav)

8. Systém krizového řízení v ČR Je nutné rozdělit tento systém na období: a, přípravy na krizové stavy (soustava bezpečnostních rad) b, za krizových stavů (soustava krizových štábů), a to především z důvodů, že v každém období je tento systém poměrně odlišný

9. Systém krizového řízení v ČR v době přípravy na KS Bezpečnostní rady Jsou koordinačními orgány Þ jejich činnost není vázána na vyhlášení krizového stavu ( pracují za běžného stavu). V případě vyhlášení krizového stavu se členové bezpečnostní rady stávají členy krizových štábů. Bezpečností rady, jako koordinační orgány řeší především připravenost území ( stát, kraj, obec) na vznik MU a KS 1.Bezpečnostní rada státu Je stálým pracovním orgánem vlády, určeným ke koordinaci a řešení problematiky bezpečnosti ČR; její složení je dáno usnesením vlády. Předsedou je předseda vlády. Člení se na: a, Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky b, Výbor pro obranné plánování c, Výbor pro civilní nouzové plánování (CNP) a d, Výbor pro zpravodajskou činnost

10. Systém krizového řízení v ČR v době přípravy na KS 2. Bezpečnostní rada kraje Koordinační orgán přípravy na KS na úrovni kraje; její složení kopíruje složení BRS a může mít max. 10 členů. Předsedou je hejtman kraje, který jako jeden z orgánu kraje, může pomocí rady naplňovat zákonem stanovenou povinnost k zajištění připravenosti kraje na KS. Závěry k projednávaným otázkám přijímá formou usnesení, které je pro její členy závazné. 3. Bezpečností rada obce Koordinační orgán přípravy na KS pro správní území určené obce. Může mít max. 8 členů, a předsedou je starosta určené obce.

11. Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS Krizové štáby Jsou pracovními orgány, jež zřizují vedoucí funkcionáři orgánu krizového řízení, jiných státních orgánů a právnických osob, při vzniku KS. Dělení: a, KŠ orgánů s územní působností ( UKŠ, KŠK, KŠUO, KŠO) b, KŠ resortů, správních úřadů, orgánů státní správy, organizací Každý krizový štáb pro efektivní rozhodování používá tzv. krizovou plánovací dokumentaci – Krizové plány krajů a určených obcí, Krizové plány správních úřadů a určených orgánů státní správy, Plány krizové připravenosti Plán obnovy a Plán financování obnovy (PO a PFO)

12. Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 1. Ústřední krizový štáb -pracovní orgán vlády pro řešení KS - aktivuje se rozhodnutím premiéra v případě: • hrozby vzniku nebo vzniku KS ohrožující bezpečnost ČR • při plnění spojeneckých závazků v zahraničí • při účasti AČR v mezinárodních operacích • při poskytování hum. pomoci většího rozsahu • při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací - má 36 členů - předsedou je MV ( v případě nevojenského ohrožení) nebo MO ( v případě vojenského ohrožení) - připravuje návrhy na řešení nastalé situace, a tyto návrhy poté předává BRS, v případě nebezpečí z prodlení přímo vládě

13. Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 2. Krizový štáb kraje - je zřizován hejtmanem při řešení KS s působností pro území kraje - svolává se: • při vyhlášení krizového stavu pro cele území ČR nebo část území patřící do krajské působnosti • při koordinaci ZaLP • při provádění cvičení - počet členů není stálý, mění se podle druhu a závažnosti nastalé KS - členy KŠK tvoří: • Členové bezpečnostní rady • Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ, pracovníci KŮ, zástupci složek IZS, odborníci) - stálá skupina KŠ se může dále členit na tzv. odborné skupiny( nejběžněji: Skupinu týlového zabezpečení, Skupinu analýzy, Skupina nasazování sil a prostředků)

14. Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 3. Krizový štáb určené obce - je zřizován starostou obce jako pracovní orgán - svolává se ve stejných případech jako KŠK - členy KŠUO tvoří: • Členové bezpečnostní rady • Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ, pracovníci MŮ, zástupci složek IZS, odborníci)

15. Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 4. Krizové štáby složek - složení a fungování těchto KŠ nejsou upravený zákonem - tyto KŠ mají za úkol zabezpečit chod institucí a organizací, a zajistit spolupráci s dalšími složkami podílejícími se na likvidaci KS - činnost těchto štábů se řídí vlastní metodikou a plány ( krizové plány a plány akceschopnosti)

16. Operační a informační střediska - stálé orgány pro koordinaci složek IZS - každá ze základních složek IZS má své OPIS - OPIS HZS plní včetně své funkce, i funkci OPIS IZS při řešení KS - pomocí OPIS IZS jsou předávány informace o vývoji KS na OPIS MV-GŘ HZS

17. PŘÍPRAVA KRIZOVÝ STAV STAROSTA OBEC OBECNÍÚŘAD KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE

18. PŘÍPRAVA KRIZOVÝ STAV HEJTMAN KRAJE BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE KRAJSKÝÚŘAD KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE STAROSTA BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE OBECNÍÚŘAD KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE KRAJ URČENÁ OBEC

19. Schéma organizace krizového řízení v Moravskoslezském kraji správní obvod kraje Orgány kraje Orgány krizového řízení kraje ostatní složky IZS základní složky IZS Zastupitelstvo kraje Rada kraje Krajský úřad Hejtman HZS MSK PČR Správa SmK ZZS ÚSZS MSK poradní orgán pracovní orgán 21. KVV Bezpečnostní rada kraje Krizový štáb kraje Organizace s krajskou působností Organizace zřizované krajem školská zařízení Celní ředitelství zdravotnická zařízení KHygS Orgány obce s RP Orgány KŘ určené obce Obecní úřad ZdravÚ sociální zařízení KVetS Zastupitelstvo Rada Starosta urč. obce Obvodní báňský úřad kulturní a sport. zařízení Povodí Odry poradní orgán pracovní orgán další … Obec (starosta, ObÚ) (zřizované organizace) Správa silnic MSK ) Bezpečnostní rada obce Krizový štáb obce Právnické a pod. fyz. osoby správní obvod určené obce (= obce s RP) Určená vzdělávací zařízení dle v. 281 Dodavatelé nezbytných dodávek další … Subjekty kritické infrastruktury SME SmVaK SMP Subjekty hospodářské mobilizace

20. Systém BRS Systém ÚKŠ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY prezident ČR vláda ČR Parlament ČR BEZPEČNOSTNÍRADA STÁTU ministerstva a dalšíústřední správní úřady komise pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ústřední povodňová komise komise proobranné plánování Ústředníkrizový štáb ústřední nákazová komise komise pro civilní nouzové plánování komise pro zpravodajské služby krizové štáby ministerstev a dalších ÚSÚ skupina nouzového plánování