MAEK1 – CVIČENÍ 7

1. MAEK1 – CVIČENÍ 7 Nezaměstnanost Martina Hedvičáková 23. - 25. 3. 2009

2. Příští cvičení 30. 3. a 1. 4. 2009 z důvodu služební cesty ODPADÁ. • Studijní materiály jsou umístěny ve WebCT.

3. Cíl cvičení Po procvičení této kapitoly bude znát a umět: • Definovat a měřit nezaměstnanost • Příčiny nezaměstnanosti a její formy • Důsledky nezaměstnanosti • Snižování nezaměstnanosti • Aktuální situace v ČR a ve světě

4. Pojmy k zapamatování • Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo • Příčiny a formy nezaměstnanosti • Trh práce • Keynesiánský a monetaristický přístup (i pro cyklickou nezaměstnanost) • Přirozená míra nezaměstnanosti • Důsledky nezaměstnanosti • Okunův zákon • Snižování nezaměstnanosti

5. Tvrzení • Nezaměstnanost způsobená hospodářským cyklem se nazývá …………. nezaměstnanost. • Vztah popisující množství nabízené práce při každé úrovni reálné mzdové sazby se nazývá ………….. ………….. práce. Jestliže reálná mzdová sazba roste, domácnosti ………….. množství nabízené práce. • V každé ekonomice je určitý počet osob nezaměstnaných v důsledku přirozených migrací. Jde o tzv. …………. nezaměstnanost. • Dodatečná jednotka reálného produktu vyrobená dodatečnou jednotkou faktoru práce se nazývá …………. ………… práce (za předpokladu konstantních ostatních vstupů a dané technologie). • Podpory v nezaměstnanosti a jiné sociální platby jsou tradičně nazývány ………… platbami.

6. Pravda x nepravda • Jestliže ekonomika dosáhne svého potenciálního GNP, potom se nachází ve stavu plné zaměstnanosti. • Existuje přímá závislost mezi nezaměstnaností a dosaženou úrovní vzdělání • S růstem reálné mzdy rostou náklady příležitosti volného času. • Pracovník zaměstnaný na částečný úvazek je považován za nezaměstnaného. • Podle ekonomické teorie jsou pracující důchodci považováni za ekonomicky aktivní. • Skutečná míra nezaměstnanosti bývá často nižší než míra nezaměstnanosti statisticky vyjádřená.

7. Příklad • Ve sledované ekonomice jsou k dispozici následující údaje: • Počet obyvatelstva 12 mil. lidí • Nezaměstnaných 580 000 lidí • Studentů 300 000 • Zaměstnaných 6 mil. lidí • Vypočítejte:a) počet ekonomicky neaktivních obyvatel b) míru nezaměstnanosti

8. Řešení • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní a nezaměstnaní • Ekonomicko neaktivní obyvatelstvo = = 12 000 000 – (6 000 000 + 580 000) = = 5 420 000 • Míra nezaměstnanosti u = (U / L + U ) *100 U = 580 000 / 6 580 000 = 8,81 %

9. K zamyšlení… • Jaké dopady by měla následující opatření na výši přirozené míry nezaměstnanosti: • A) zdanění podpor v nezaměstnanosti • B) schválení tzv. existenčního minima, které bude výrazně nižší, než je životní minimum a bude vypláceno těm, kteří dlouhodobě odmítají pracovat • C) zvýšení výdajů na rekvalifikační programy • Jaký dopad by mělo zrušení minimální mzdy na míru nezaměstnanosti?

10. Zjistěte • Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu od potenciálního produktu, jestliže víme, že skutečná míra nezaměstnanosti činí 9 % a přirozená míra nezaměstnanosti je 4 %. • Řešení: • 2,5 % pod potenciálním produktem

11. Příklady • Na základě sčítání lidu bylo zjištěno celkem 250 mil. osob. Dále statistika vykázala celkem 10 mil. osob nezaměstnaných a 100 mil. osob výdělečně činných. Určete: • Celkový počet práceschopného obyvatelstva • Míru nezaměstnanosti • Za předpokladu, že přirozená míra nezaměstnanosti je rovna frikční, určete míru nezaměstnanosti frikčně nezaměstnaných osob. • Předpokládejme, že v určitém období ztrácí své zaměstnání 1 % pracovníků. V témže období však 19 % nezaměstnaných nachází nové pracovní příležitosti. Za těchto okolností vyjádřete přirozenou míru nezaměstnanosti.

12. Příklady • Na základě údajů o zaměstnanosti a nezaměstnanosti dopočítejte tabulku:

13. Příklad • V tabulce máme údaje o krátkodobé produkční funkci jedné malé ekonomiky. L = jednotka práce za de, Y = jednotky výstupu za den (reálný GNP). • Pro L = 1, 2, 3, 4, 5, 6 • Y = 8,15,21,26,30,33 • MPL = ? • dopočítejte mezní produkt práce • kolik práce bude poptáváno,jestliže nominální mzda je 6 Kč a deflátor GNP je 150 • nakreslete tuto poptávku po práci

14. Testík • Jestliže nominální mzda je 12 Kč za hodinu a deflátor GNP je 150, reálná mzdová sazba je: • 18 Kč za hodinu • 12 Kč za hodinu • 8 Kč za hodinu • 6 Kč za hodinu • Dobrovolně nezaměstnaný člověk je ten, který: • Je líny a v práci neplnil úkoly tak, jak měl • Se rozhodl nepracovat, protože při dané mzdě preferuje svůj volný čas • Se dohodl se svým zaměstnavatelem, že si vezme na určitou dobu dovolenou • Ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat povolání, které vykonává

15. Testík • V zemi je 150 mil. obyvatel, z toho 80 mil. zaměstnaných a 5 mil. nezaměstnaných. Jaká je míra nezaměstnanosti země? • 3,3 • 6,25 • 5,8 • 5 • Jestliže se ekonomika nachází ve stavu plné zaměstnanosti: • Veškeré obyvatelstvo je zaměstnáno • Veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo je zaměstnáno • Jediná nezaměstnanost je frikční nezaměstnanost • Míra nezaměstnanosti je menší než 3 %

16. Řešení • Tvrzení: • Cyklická • Křivka nabídky, zvyšují • Frikční (dobrovolnou) • Mezní produkt • Transferovými • Pravdivost výroků: • Pravda • Pravda • Pravda • Nepravda • Pravda • Nepravda

17. Řešení příkladů • Počet nezaměstnaných 20 mil 20 mil • Počet zaměstnaných 230 mil. 230 mil. • a) 8,7,6,5,4,3 • b) spočítáme hodnotu reálné mzdové sazby (wr) na základě vztahu: • wr=(wa/deflátorGNP)*100 , kde • wn = nominální mzda • wr = 4 Kč • Pro firmu maximalizující zisk bude žádoucí najímat dodatečné množství práce do okamžiku, kdy se vzájemně vyrovná mezní produkt práce s reálnou mzdovou sazbou. Z tabulky vidíme, že množství poptávané práce na úrovni reálné mzdové sazby 4Kč se bude rovnat 5 jednotek. • c) Křivka poptávky po práci (DL) je klesající funkcí. Její průběh je dán klesajícím • MPL.

18. A další příkládky… • Z následujících údajů (v mil.) vypočtěte míru nezaměstnanosti (v %): • Celkový počet obyvatel 200 • Dospělé obyvatelstvo 180 • Počet zaměstnaných (vč. sebezam.) 95 • Počet nezaměstnaných 5 • Počet osob v důchodovém věku 40

19. Grafy • Zakreslete trh práce s keynesiánskými nepružnými nominálními mzdovými sazbami tak, aby byla vyjádřena cyklická nezaměstnanost. • Zakreslete trh práce v pojetí klasické ekonomie a vyjádřete na něm vliv prohlubování kapitálu.

20. Testík • Lidé, kteří dali výpověď a hledají lépe placenou práci, tvoří: • Cyklickou nezaměstnanost • Frikční nezaměstnanost • A + B současně • Skrytou nezaměstnanost • Nepatří mezi nezaměstnané • Dobrovolná nezaměstnanost znamená mimo jiné, že dotyčné osoby: • Nehledají práci, protože mají zdroje příjmů ze svého majetku • Sice práci mají, ale právě nyní nepracují kvůli stávce • Nechtějí obsadit volná pracovní místa při stávající mzdě a hledají lépe placenou práci • Pobírají starobní a invalidní penze a proto práci nehledají • Žádná z nabídek

21. Komentujte tvrzení a dopady • Za předpokladu dokonale pružných nominálních mzdových sazeb (klasická ekonomie) • Neexistuje nezaměstnanost • Neexistuje dobrovolná nezaměstnanost • Jaký dopad na trhy práce bude mít snížení (případně zrušení) zákonné minimální mzdy? Aplikujte tuto otázku na obrázku nekvalifikované práce s nerovnovážnou mzdovou sazbou.

22. Příklad • Ve sledované ekonomice je pozorována 8 % skutečná míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je 6 % a tempo růstu potenciálního reálného produktu činí 3%. O kolik procent (a v jakém směru) se musí změnit aktuální reálný produkt aby během jednoho roku bylo dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti? Aplikujte Okunův zákon.

23. Řešení • (5/95 + 5) * 100 = 5% • Graf • Křivka poptávky po práci LD (=MPPL) se posune nahoru • Testík B, C • A) nesprávné (existuje u*, tj. frikční a strukturální nezaměstnanost • B) nesprávné (existuje právě jenom dobrovolná nezaměstnanost) • Nerovnovážná w poklesne na rovnovážnou úroveň a dojde k růstu zaměstnanosti těchto pracovníků • Odstranění produkční mezery: 2* 2% = 4%, udržení tempa růstu potenciálního produktu = 3%, 4% + 3% = 7%

24. Literatura: • Provazníková, R.-Volejníková, J.: Makroekonomie – cvičebnice (pro základní a středně pokročilý kurz). Slaný, Melandrium 1998 • Helísek, M.: Makroekonomie, základní kurz, Melandrium, 2002 • Pavelka, T.: Makroekonomie – základní kurz, 2. aktualizované vydání, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007