Náměty na výzkum škodlivých organismů ve VÚRV v.v.i. v projektu EUPHRESCO II

1. Náměty na výzkum škodlivých organismů ve VÚRV v.v.i. v projektu EUPHRESCO II Ing. Jiban Kumar, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. oddělení virologie Drnovská 507, Praha 6, 161 06 Tel.:233022410 E-mail: jiban@vurv.cz

2. Výzkum karanténních a regulovaných patogenů ve VÚRV v.v.i. Fytoplazmy Grapevine flavescence dorée European stone fruit yellows Viry Plum pox virus Little cherry disease (LCD; Little cherry virus 1, 2) Tomato yellow leaf curl virus Tomato spotted wilt virus Pepino mosaic virus Houby Monilinia fructicola Mycosphaerella pini a M. Dearnessii

3. Bakterie Xanthomonas axonopodis pv. vesicatoria Clavibacter michiganensis subsp. Sepedonicus Xylophilus ampelinus Erwinia amylovora Škůdci Diabrotica virgifera virgifera - bázlivec kukuřičný Glischrochilus quadrisignatus - lesknáček Pseudaulacaspis pentagona – štítenka Fytoparazitická háďátka Bursaphelenchus xylophilus Paratrichodorus a Trichodorus

4. Fytoplazmy Candidatus Phytoplasma vitis (Grapevine flavescencedorée, GFDP) • Po Evropě se šíří od jihu k severu. • Vektorem jekřís Scaphoideus titanus. • Způsobuje až úplnou ztrátu výnosu a odumírání napadených keřů, velké ekonomické ztráty. • Součástí detekčního průzkumu GFDP je i průzkum výskytu kříska révového, který na území ČR dosud nebyl zjištěn. Projekt : MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Metody rychlé diagnostiky a identifikace tohoto patogena a jeho vektora. Flavescence doree infected Baco 22A grapevine, Armagnac, France.  Photo courtesy Clemson University, Plant Virus Slide Series; photo credit W. Gartel. • Candidatus Phytoplasma prunorum (European stone fruit yellows, ESFY) • Evropská žloutenka peckovin napadá rod Prunus • Infekce bývá obvykle bezpříznaková • ESFY je přenášena merou Cacopsylla pruni • Salava J., Polák J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2005 : In: (Petria 15 (1/2)), pp. 221-223. • Polák J., Salava J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2007: Bulletin of Insectology 60(2): 261-262. • Polák J., Salava J., Komínková-Bryxiová M., Svoboda J. 2006: In: Sborník příspěvků "XVII. česká a slovenská konference o ochraně rostlin", 12.-14. září 2006, ČZU Praha, pp. 105-110. • Projekt : MZE 000270603 (2004-2008) a MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Metody spolehlivé diagnostiky a identifikace tohoto patogena a jeho vektora. www.srs.cz

5. ‘Catherina’ RICP, ČR (J.Polák) ’ Barier’ RICP, ČR (J.Polák) • Plum pox virus (PPV) • PPV je nejrozšířenější virus peckovin, karanténní patogen. • Ze šesti kmenů (PPV-M, PPV-D, PPV-EA, PPV-C, PPV-rec, PPV-W) v ČR se vyskytují M, D, a Rec. • Polák J., Komínek P., Krška B., Pívalová J.  2008: Journal of Plant Pathology 90(1, Supplement): S1.37-S1.40 • Polák J.  2006: Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 36: 225-226. • Polák J., Krška B., Pívalová J., Svoboda J. 2005: Phytopathol. Pol. 36: 53-59 • Projekt: MZE 000270603 (2004-2008), MZE 000270604 (2009-2011) a EU 7. SharCo (2008-2012) • Námět výzkumu: Diagnostika, genetická diverzita, rezistence. Viry ovocných dřevin Little cherry disease (LCD; Little cherry virus 1, 2) • Výskyt na kulturních a okrasných druzích třešní a višní. • Pravděpodobně introdukován pomocí okrasných třešní z Japonska. • Virus se přenáší vegetativně i pomocí apple mealy bug Phenacoccus aceris (červec javorový). • V ČR dosud nebyl zkoumán, ale je potvrzen výskyt v sousedních zemích (Polsko, Německo a další země Evropy). Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika a genetická diverzita LChV-1, LChV-2 v ČR. http://www.agf.gov.bc.ca/cropprot/tfipm/lcv.htm

6. Skupina karanténních virů zeleniny • Tomato yellow leaf curl virus(TYLCV) • Způsobuje nemalé ztráty při pěstování rajčat v JZ Evropě. • Je přenášen molicí Bemisia tabaci. • Může se vyskytovat i v ČR, zejména ve skleníkových porostech rajčat. • Projekt:neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. • Námět výzkumu: Diagnostika TYCLV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR;stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti TYCLV.  Zdroj: Len tesoriero, 2006 • Tomato spotted wilt virus(TSWV) • V Evropě je rozšířen na rostlinách rajčat, paprik a salátů • Je přenášen mechanickynebo třásněnkami. • Je zvláště nebezpečný tím, že může přežívat na okrasných rostlinách měsíčku, čínské astry, chryzantémy, krásenky, jiřiny, ostrožky, mečíku, hledíku a statice. • Projekt:neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. • Námět výzkumu: Diagnostika TSWV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR;stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti TSWV. Chlorotic sinuous lines and concentric rings on leaf of capsicum due to TSWV.G. Marchoux - INRA, Montfavet (FR) • Pepino mosaic virus (PepMV) • V Evropě byl PepMV nalezen v r.1999 na skleníkových rajčatech. • V ČR byl PepMV již nalezen na dovážených plodech rajčat ze států EU. • V současnosti hrozí jeho rozšíření nejen na rajčata, ale také na brambory pěstované v ČR. • Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. • Námět výzkumu: Diagnostika PepMV v porostech rajčat/papiky pěstovaných v ČR;stanovení vlastností získaného izolátu viru; vypracování metodiky ochrany proti PepMV.

7. Monilinia fructicola - kloubnatička jabloňová • Způsobuje především hnilobu plodů před i po sklizni. • Poškozuje listy, větve a kmeny, kde vyvolává na kůře až nekrotické skvrny. • M. fructicola je druh který se dosud vyskytoval především v Severní Americe, ale nyní je čím dál častěji zaznamenáván v Evropě • Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. • Námět výzkumu: Diagnostika a zhodnocení výskytu Monilinia fructicola v ČR. Stanovení citlivosti na používané fungicidy v porovnání s M. fructigena a M. laxa.. Houbové choroby Mycosphaerella pini a M. dearnessii - Sypavky borovic • Mycosphaerella pini a M. dearnessii poškozují jehlice, reznou, odumírají a opadávají, větve zůstávají holé bez jehlic. • Snižuje se přírůstek borovic. Projekt: neřeší se v žádném projektu ve VÚRV v.v.i. Námět výzkumu: Diagnostika patogena

8. Bakteriální choroby Xanthomonas axonopodis pv. Vesicatoria • je původcem skvrnitosti papriky, která je poměrně hodně rozšířena v oblastech intentivního pěstování této plodové zeleniny v ČR. • Bakterie patří k podmíněně fytokaranténním organismům, neboť se přenáší semeny a proto je striktně vyžadováno, aby osivářské porosty byly prosty patogena. • V rámci patovaru Xav existuje několik ras s různou virulencí k různým odrůdám. • Odrůdy tolerantní či rezistentní mohou patogena přenášet do oblastí, kde se pěstují spolu s náchylnými odrůdami papriky, které jsou pak velmi ohroženy potenciální infekcí Xav. Projekt: QH71229 Námět výzkumu: Diagnostika jednotlivých patovarů, ras Xav na území ČR, ochranné opatření. Zdroj: Volcani Center, Bet Dagan (IL) Clavibacter michiganensis subsp. Sepedonicus • Způsobuje bakteriální kroužkovitost brambor. • K významnému pomnožení patogena dochází během prvních týdnů skladování. • Předsklizňová detekce této bakterie v hlízách je velmi problematická. • Pánková I., Krejzar V., Čepl J., Kůdela V.  2007: Plant Protect. Sci. 43(4): 127-134 • Kokoskova B., Kudela V. 2002: J of Plant Diseases and Protection 109(6): 630-638. Projekt: MZE 000270063(2004-2008), QF4105, MZE 000270063(2009-2011) Námět výzkumu: Včasná diagnostika, adaptace citlivých molekulárních metod detekce.

9. Xylophilus ampelinus • je původcem bakteriální spály révy vinné, který nebyl doposud na území ČR prokázán. • Jedná se o bakterii, jenž pro svůj vývoj vyžaduje vyšší teploty, které jsou charakteristické pro tropické a subtropické oblasti. • V posledních letech je její výskyt zaznamenáván i v mírném podnebném pásmu. • Projekt: MZE 000270603 (2004-2008) • Námět výzkumu: Diagnostika, systematický průzkum výskytu této bakterie na území ČR. Zdroj: EPPO • Erwinia amylovora • Původce spály růžovitých. • Je karanténní organismus. • V ČR je rozšířen na jedné třetině výměry sadů jádrovin. • Korba J., Šillerová J., Kůdela V.  2008: Plant Protect. Sci. 44(3): 91-96 • Kůdela V.  2007: Czech J. Genet. Plant Breed. 43(4): 135-1 • Kokoskova B., Mraz I., Hyblova J. 2007: Folia Microbiologica 52(2): 175-182 • Kokoskova B., Mraz I., Fousek J. 2005: Phytopathologia Polonica 35: 69-72 • Projekt: QH91148, QD1053, MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Ochranná opatření je nutno zaměřit na zvyšování rezistence podnoží a odrůd jabloní a hrušní. Diagnostika a monitoring výskytu.

10. Škůdci Diabrotica virgifera virgifera- bázlivec kukuřičný • Způsobuje škody na kukuřici. • Škody působí larvy, ale i dospělci. Larvy se mohou příležitostně vyvinout i na kořenech jiných trav a dospělí brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí Poaceae, Asteraceae, Fabaceae a Cucurbitaceae. • Bázlivec kukuřičný se od roku 2002, kdy byl poprvé zaznamenán výskyt tohoto druhu na území České republiky, rozšířil prakticky na celé území Moravy a v roce 2006 byl odchycen i ve východních Čechách. • Šíření v Evropě i v ČR pokračovalo v roce 2008 západním směrem, což dokumentují zjištění škůdce v 8 nových okresech v ČR, za hranicí jeho současného přirozeného šíření v ČR. V roce 2009 lze očekávat dopadovou analýzu Evropské Komise, která má pomoci rozhodnout, jak dále s bázlivcem v EU naložit. Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) Námět výzkumu: Ověření možnosti signalizace ošetření proti dospělcům na základě SET (v oblastech, kde je škůdce dosud rozšířen omezeně a nelze jej zjistit v lapačích). Colorado State University, USA

11. Škůdci • Glischrochilusquadrisignatus – Lesknáček • Způsobuje škodynapalicíchkukuřice • V roce 2008 byly zjištěny první škody žírem dospělců na palicích kukuřice na území ČR (okres Hradec Králové). • Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Stanovení škodlivost v ČR, možnosti účinné ochrany proti tomuto škůdci. Zdroj: BioLib.cz • Pseudaulacaspis pentagona - štítenka • Výskyt byl zjištěn poprvé v ČR v roce 2005 na katalpě v Pardubicích. Od roku 2006 jsou nalézány další lokality, s výskytem většinou na katalpách, ale také na jerlínu japonském (Sophora japonica) a pavlovnii plstnaté (Paulownia tomentosa). • Tento široce polyfágní druh štítenky pochází z Asie a rozšířil se téměř po celém světě. • Je považován za nebezpečného škůdce ovocných i okrasných rostlin, zejména dřevin. • Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Stanovení škodlivost v ČR, a ověření schopnosti škůdce napadat peckoviny. University of Georgia - USA

12. Fytoparazitická háďátka • Bursaphelenchus xylophilus - háďátko borovicové • Jedná se o, v současné době, nejvýznamnější fytosanitární karanténní objekt v EU. • Škůdce se šíří od roku 1999 v Portugalsku, letos byl poprvé zjištěn v sousedním Španělsku a existuje řada důkazů o šíření háďátka dřevěnými obaly ze zamořených oblastí do zbytku EU. • Na našem pracovišti bude výzkum zaměřen na otázku, zda existují rozdíly v okruhu hostitelů škůdce v Evropě ve srovnání se státy jeho původu • Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Zjistit okruhy hostitelů a stanovení škodlivost na jehličnanech v ČR, • Paratrichodorus a Trichodorus • Způsobují přímé škody rostlin napadením jejich kořenových buněk • Některé druhy jsou i přenašeči tobravirů na brambory (e.g. Tobacco rattle virus-TRV) • Zatím nebyl v ČR proveden žádný výzkum ke zjištění výskytu a rozsahu těchto háďátek ve vztahu k tobravirům. • Projekt: MZE 000270604 (2009-2011) • Námět výzkumu: Diagnostika těchto háďátek u ekonomicky významných plodin.