1 / 47

Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle:

Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle: 1/ znaky meristické: počty šupin, paprsky v ploutvých, žaberní tyčinky, zuby… 2/ znaky plastické: tělesné proporce, tvarové charakteristiky-tvar skřelové kosti, zuby, zbarvení, genetika, biochemické ukazatele, ekologie, etologie.

morgan
Download Presentation

Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle: 1/ znaky meristické: počtyšupin, paprsky v ploutvých, žaberní tyčinky, zuby… 2/ znaky plastické: tělesné proporce, tvarové charakteristiky-tvar skřelové kosti,zuby, zbarvení, genetika, biochemické ukazatele, ekologie, etologie

  2. Obecná pravidla systematiky: • Nomenklatura – používaná pravidla • Bionomická (Hyphesobrycon eques) • Trinomická (Barbodes tetrazona tetrazona) • Základní jednotka druh • skupina populací vyvíjející se v čase a prostoru se vzájemnou reprodukcí, reprodukčně izolovaní od jiných druhů. • druh monotypický – žádný poddruh • polytipický – 2 a více poddruhů – mník americký a evropský

  3. Obecná pravidla systematiky:systematika fenetická (numerologická) – podle většího množství morfologických sjednocených znaků, statisticky se zpracovávají pomocí koeficientů. systematika fylogenetická – podle stupně fylogenetické příbuznosti, morfologické znaky jsou prostředkem k informování o fylogenezi.apomorfní znaky – pokročilé, odvozené, nedávno vznikléplesiomorfní – primitivnější, obecnézkratka sp. – není možné podle jednotlivých znaků určit přesně druh, přesně určen je rod.zkratka aff. – popisovaný jedinec se odlišuje od popsaného druhu, ale jsou vzájemně příbuzní podle některých znaků, může jít o nový druh.

  4. Tvar těla ryb •   - tvar těla naznačuje způsob života: • ryby hladinového pásma: rovný hřbet, svrchní ústa (štikovec páskovaný, příčnopásý)

  5. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • a/ torpédovité tělo-dobří plavci v proudící vodě (tetrovití)

  6. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • b/ vyšší tělo -klidné vody (parmička čtyřpruhá)

  7. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • c/ zploštělé tělo ze stran-mírně tekoucí až stojaté vody (skaláry)

  8. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • d/ kulovitý tvar- čtverzubci rodu Tetraodon

  9. Tvar těla ryb • ryby žijící v blízkosti dna: břicho není klenuté jako hřbet, ústa jsou spodní s vousky (parmička nádherná)

  10. Tvar těla ryb - ryby povrchu dna: břicho zploštlé, spodní ústa (pancéřníčci roduCorydoras)

  11. Tvar těla ryb- ryby vlastního dna: úhořovité nebo z boku zploštělé tělo, hmatové vousky nebo chobotovité výběžky (sekavec příčnopruhý)

  12. Šupiny ryb - kůže: 1/ pokožka (epidermis) 2/ škára (corium) – kostěné šupiny (mohou chybět – čtverzubci rodu Tetraodontidae) - kostěnné pancíře, destičky- sumci rodu Dasyloricaia a/ šupiny ganoidní –kostlíni, jeseteři, skelné, kosočtverečné destičky, povrch pokrytý ganoinem. b/ šupiny leptoidní – elastické, 2 vrstvy, vnější tvrdá, láme světlo (anorganická), vitřní z kostěných lamel dělení: - šupiny cykloidní –hladký povrch (kaprovití, tetrovití) - šupiny ktenoidní – drný povrch – drsné výrustky (okounovití, vrubozubcovití) - oba dva druhy – čichavec líbající c/ šupiny plakoidní – u žraloků, na povrchu mají háčky

  13. Kůže ryb - jedové žlázy: vznikají z epidermálních buněk - sliz: - vylučuje ho povrch kůže (pokožka, ektodermis) - fce: 1/ ochranná ( baktericidní, urychluje srážení krve- enzym trombokináza) 2/ snižuje tření při pohybu na minimum 3/ dodává charakteristický zápach (orientují se dle něho v hejnu, při hledání partnera)

  14. Kůže ryb- pigment - pigmentové buňky – obsahují barviva: -melanofory - černý melanin -erytrofory - červené lipochromy -xantofory - žluté lipochromy - guanofory (iridocyty) - obsahují guanin (C2H5H2O – produkt metabolismu, dodává stříbřitý lesk ) -karatenoidy – astaxanthin, karoten

  15. Barevné odchylky ryb: a/ albinismus – absence kožních barviv, červené oči b/ albinoidismus – tělo bez pigmentu, oči černé c/ xantoforismus – v kůži je žluté barvivo, oči černé d/ melanismus – mnoho černého barviva v kůži e/ alampie – chybí irydocyty, zbarvení je mdlé, matné - málo vytvořené chromatofory: průhledné tělo (sumeček průsvitný) - tmavší hřbet a světlejší břicho: pelagické a bentické ryby - světlejší hřbet a tmavší břicho: sumeček africký - maskující zbarvení: štika obecná, ostnáč jednovousý… - výstražné zbarvení: naznačuje agresivitu, jedovatost

  16. Barevné odchylky ryb: - plakátové zbarvení: korálové ryby, cichlidy – nemá fci maskovací, ale činí nositele nápadným, ryby jsou většinou nespolečenské a agresivní - hejnové zbarvení: tetra neónová, tetra černopruhá - zbarvení může být ovlivněno: 1/ fyziologickým stavem 2/ stářím 3/ změnami prostředí (teplota, obsah O2, osvětlení…) 4/ denní doba

  17. Kostra ryb • ryby obratlovci x chrupavčité ryby – chrupavka • - fce: opora těla a obklopuje vnitřní orgány • - složení: a/ osová část (lebka, páteř, žebra, mezisvalové kůstky) • b/ přívěsné části (ploutve) • - osa kostry: • páteř složená z obratlů (počet kolísá, nejsourozlišené na krční, hrudní, bederní, křížové. • - obratle mají dvaoblouky • - horní(neurální) oblouk – směrem k hřbetu • - dolní (hemální) oblouk – směrem k břichu • - spojením neurálních oblouků vzniká páteřní kanál • - hemální oblouky chrání ocasní tepnu • - poslední obratle tvoří základ, kam nasedají ploutevní paprsky ocasní ploutve. • - žebra: - jedním koncem se připojují na obratle x druhý konec je volně uložen ve svalovině, velké ryby mají vedle žeber svalové kůstky zpevňující tělní stěnu.

  18. Lebka ryb:1/ mozková část (neurocranium) - ochrana mozku, smyslových orgánů (oko, vnitřní ucho, čichový orgán)- 2 části: lebeční klenba a patrový komplex - k páteři se připojuje pevně a nepohyblivě 2/ obličejová část ( viscerocranium)- párové kosti- žaberní oblouky9 párů - 1. 4 páry jsou součástí čelistního aparátu - další4 páry mají fci opory žaber, - poslední pár již žábry nenese, je redukovaný nebo nese požerákové zuby)- skřelové kosti (skřele): kryjí žábry

  19. Kostra končetin u ryb: • -ploutevní paprsky - kostra párových ploutví (prsní, břišní) a nepárových • ploutevní paprsky břišní ploutve se napojují přímo k pánevnímu pásmu • pánevní pásmo jednoduché, jedna kost není spojená s páteří, je volně uložena ve svalovině. • ploutevní paprsky prsních ploutví se spojují s lopatkovým pásmem pomocí kůstek (radialia) nebo vnitřních mezisvalových paprsků. • lopatkové pásmo, složitější, připojuje se k lebce x úhoř k páteři • ploutevní paprsky nepárových ploutví se spojují vnitřními mezisvalovými paprsky • Weberův aparát – 1. 4-6 obratlů přeměněno, přenos vibrace z plynového měchýř do středního ucha – rovnováha, sluch.

  20. Ploutve ryb: - složené z tvrdých a měkkých paprsků - dělení: - párové: a/ prsní (pinnae pectorales) b/ břišní (pinnae ventrales) - nepárové a/ hřbetní (pinna dorsalis) b/ řitní (pinna analis) c/ ocasní (pinna caudalis) - tuková ploutvička (pinna adiposa) ,není podepřena paprsky - absence ploutví: a/ břišních: u 1650 druhů kostnatých ryb (čtverzubec) b/ prsních : mořské jehly c/ hřbetních : paúhoř elektrický (Electrophorus electricus)

  21. Modifikace poutví u ryb a/ nitkovité útvary – přeměněné břišní ploutve: labyrintky rodu (Trichogaster, Colisa, Trychopsis)

  22. Modifikace poutví u ryb b/ andropodium – přeměněná řitní ploutev u samců v pářící orgán u polozobánek čeledi(Hemirhamphidae)

  23. Modifikace poutví u ryb c/ gonopodium - přeměněná řitní ploutev u samců v pářící orgán u čeledi(Poecilidae)

  24. Modifikace poutví u ryb Nadměrné velikosti ploutví: a/ prsních – úloha nosných ploch, umožňují pasivní let motýlkovec africký (Pantodon buchholzi) b/ břišních – pasivní let sekernatky rodu Carnegiella

  25. Svalstvo ryb 1/ příčně pruhované svalstvo (žíhané svalstvo) - ryba ovládá pomocí centrální a periferní nervové soustavy v souladu s instinktya naučeným chováním - dominují boční svaly 2/ hladké svalstvo - tvoří některé vnitřní orgány - je ovládáno útrobní (vegetativní) soustavou nezávisle na vůli živočicha 3/ ploutevní svalstvo - odloučené z bočního svalstva - tvoří ho samostatná protisměrně působící dvojice svalů

  26. Svalstvo ryb – modifikace - přeměnou svaloviny vznikly elektrické orgány - rozdíly mezi jednotlivými skupinami ryb jsou ve stavbě žaberní svaloviny a svaloviny párových ploutví. - sekernatka černopruhá – vybavena únikovým letem nad hladinou několik metrů, má vytvořeny mohutné „prsní svaly“, které tvoří 25% z hmotnosti lebky.

  27. Nervová soustava ryb - fce: zajišťuje základní integraci živočicha v jeho prostředí 1/ centrální nervová soustava (mozek + mícha – 5 dílů) - přední mozek: - centrum čichu, zajišťuje komplexnější motorické fce - při poškození: poruchy při překonávání překážek, řešení návratu - po jeho odstranění: ryby nevykazují hejnové chování, mají nižší pohybovou aktivitu, poruchy plavání a rovnováhy, tvorba podmíněných reflexů je omezená až nemožná, poruchy v pohlavním chování – neschopnost stavby hnízd… - mezimozek: - zajišťuje koordinaci nervové a hormonální soustavyhypothalamem na něj navazuje nervová ažlaznatá část hypofýza, horní část-epifýza (řídí dlouhodobé biorytmy, je citlivána světlo)

  28. Nervová soustava ryb - střední mozek: - největší část mozku - hlavní centrum nervové integrace - mozeček: - zajišťuje koordinaci pohybů a rovnováhu - velmi veliký u ryb s elektrickými orgány rypouni - prodloužená mícha: - tvarem a uspořádáním připomíná míchu - uvnitř se nachází 4.komora mozková (centrum dýchání, sluchové centrum, centrum pro příjem impulzů z postranní čáry)

  29. Nervová soustava ryb 2/ periferní nervová soustava- nervy, které jsouspojenyse smyslovými orgánya nervosvalovými ploténkami- dělení: motorické nervy: řídí činnost příčně pruhovaného svalstvavegetativní nervy: řídí činnost hladkého svalstva ve spojenís hormonální soustavou pod kontrolou hypothalamu

  30. Ústrojí krevního oběhu - složení: srdce, cévy, krev a míza srdce: - složení: 1P a 1K - uloženo v osrdečníkové dutině za žábrami - tvoří 0,4 – 1% hmotnosti těla - tep závisí na teplotě vody, obsahu O2, chemismu vody, stáří ryb, pohybu cévy: - žíly – cévy jdoucí do srdce tepny – cévy vedoucí ze srdce - srdce- násadec tepenný- tepny -žaberní oblouky- vlásečnice do žáber- okysličená krev jde žaberními tepnami do dvou kořenů horní srdečnice - odtud krkavicí do hlavy a hlavní tělní tepnou do celého těla - odkysličená krev – 2 přední a 2 zadní žíly se žilami jaterními a břišními ústí do dvou Cuvierových žil a ty do srdeční předsíně

  31. Krev ryb - červené krvinky (mají jádro) - bílé krvinky (granulocyty, agranulocyty) - krevní destičky (trombocyty), krev má velmi rychlou srážlivost (20 – 30 s) - krevní buňky vznikají v ledvinách a slezině - koluje pod nižším tlakem než u suchozemských zvířat - teplota se řídí teplotou okolního prostředí (poikilotermní) - barva: červená – hemoglobin

  32. Dýchací orgány ryb - žábry: - hlavní dýchací orgán - umístěné na 4 žaberních obloucích v žaberní dutině po obou stranách hlavy - složení: žaberní plátky s lamelami (na 1 cm plátku je 150 lamel) – velká plocha - výměna plynů - žaberní plátky umožňují také vyměšování škodlivých látek (chloridů, čpavku, kys. močové) odchylky: a/ vnější žábry : u potěru mladých ryb:bahník americký (Lepidosiren paradoxa) b/ dýchání kůží : úhoř říční (Anguilla anguilla) c/ žadludkem či střevem : piskoř pruhovaný,pancéřníčci rodů Callichthys, Hoplosternum, Corydoras

  33. Dýchací orgány ryb d/ pomocné dýchací orgány : u ryb žijící v bahnitých vodách- nadžaberní orgán labyrint– vybavený četnými lamelami a respiratorní sliznicí: lezounovití, labyrintkovití, značné využití labyrintu, při zamezení nadechnutí nad hladinou - dušení.- nadžaberní orgán žaberní vaky : sumci rodu Heteropneustes

  34. Plynový měchýř ryb - nepárový orgán- vznikl embryonálně z  hřbetní strany hltanu nebo jícnu - poloha: dorzálně od trávicí trubice - fce: hydrostatická (registrace změn okolního tlaku spojeného se změnou atm. tlaku) - jedno- či dvoudílný - přídatný dýchací orgán: arapaima velká (Arapaima gigas), dravá ryba , Amazonka, 200 kg, velmi rybářsky ceněnákaproun obecný (Amia calva)

  35. Trávicí soustava ryb - ústa:a/ koncová b/ svrchní c/ spodní - mohou existovat přechody - velikost: a/ velká , hluboce rozštěpenáb/ malá ústa - jazyk: chybí, místo něho je jazylka pokrytá měkkou svalovinou jícen: - krátký, svalnatý - schopný se roztáhnout (u dravých ryb)

  36. Žaludek ryb: -chybí: kaprovití Cyprinidae živorodkovití Poeciliidae halančíkovcovití Cyprinodontidae - reakce kyselá (pH 2 – 4) – štěpení bílkovin - pylorické přívěsky (různý počet), u vrátníku některých ryb- zvětšují trávicí plochu -1-veslonos americký (Polyodon spathula) -3- štika obecná (Esox lucitus) -3- okoun říční (Perca fluviatilis) -4-kostlín (Lepisosteus sp.) -21-30- mník jednovousý (Lota lota)

  37. střevo: - fce: 1/ trávení potravy 2/ vstřebávání živin 3/ odsun nestrávených zbytků - zásaditá reakce (pH 8 – 9) může dojít k zvětšení plochy střeva - spirální řasa: (jeseteři, kostlín, kaproun) - u teplomilných ryb je možnost délku střeva měnit podle druhu předkládané potravy játra: - obalují střevo, jako by střevo játry procházelo, ve formě hepatopankreatu s neurčitým tvarem (kaprovité) - samostatný kompaktní orgán (vrubozubcovití) se žlučovýmváčkem.

  38. Trávicí soustava ryb slinivka: - produkuje enzymy trávicí T, C , B slezina: tvorba červených a bílých krvinek konečník: - u některých ryb je od střeva zřetelně oddělen - není u všech ryb vyvinut (kaprovití, lososovití) řitní otvor: - umístění: - před počátkem řitní ploutve -vzácně se vyskytuje kloaka : čtverzubcovití (Tetraodontidae) jehlicovití (Syngnathidae )

  39. Vylučovací soustavapárové ledviny:-žlaznatá tělíska uložená těsně pod páteří- fce: filtrace krve a oddělení škodlivých látek- přední část: krvetvorná tkáň - jednoduchá anatomická stavba: Malpighiho tělíska - shromažďují moč – vývodné kanálky – močovody – močový měchýř – močopohlavní otvor nebo samostatná bradavka(leží těsně za pohl. otvorem)- močový měchýř nemusí být vyvinut- moč: žlutá kapalina (močovina, čpavek, menší množství kreatinu, kyselinymočové)- zvláštnost: koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) – samec při stavbě hnízdaslepuje rostliny lepkavým výměškem z ledvin

  40. Rozmnožovací soustava- párové pohlavní gonády: v břišní dutině, po obou stranách trávicího ústrojí- vaječníky (ovaria): - samičí pohl. žlázy - produkují jikry - největší vajíčka: sumec rodu Arius – 15 mm - různý počet jiker (čím dokonalejší péče o potomstvo, tím méně jiker)- varlata: - samčí pohl. žlázy - produkují spermie (hlavička, krček, bičík ) - vyjímka: gymnarch nilský (Gymnarchus niloticus) – bezbičíkaté spermie, pohybují se panožkovitým přeléváním cytoplazmy. Afrika, elektrická ryba, plovoucí hnízdo, hlídá samec, 15cm nad hladinou

  41. Rozmnožovací soustava- gonochoristé: oddělené pohlaví (většina ryb) - hermafroditismusKanic měsíční z Indopacifiku- zvrat pohlaví: živorodky rodu Xiphophorus kněžík modroskvrnný – změna samičky v samečka za 12 dní při nedostatku jednoho pohlaví, pro hospodářské účely.- oplození vnější (většina ryb) x vnitřníčeleď Poeciliidae- vejcoživorodost (ovoviviparie) : živorodkovití Poeciliidae - sexuální dimorfismus : - dědičné pohlavní rozdíly (velikost, zbarvení, tvar těla, ploutví apd.) - samci: pestřeji zbarveni x fantom černý - pohlaví lze určit: pomocí tvaru těla- tetrovité ryby , podle třecí vyrážky,tukového hrbolu…

  42. Kanic měsíční • Indopacifik (od Jižní Afriky a Rudé moře až po jižní Japonsko) • velikost 80 cm • žijí ve hloubkách až 150 m • u kaniců je vyvinut hermaforoditismus • u kaniců dochází k současnému dozrávání samičích i samčích • pohlavních orgánů – vede to k samoolpození • u kaniců může fungovat i tzv. proterogynický hermafoditismus: • jikry se nejprve dozrávají v samici, která se postupem času • mění na samce.

  43. Kněžík modroskvrnný • Indopacifik (od Jižní Afriky a Rudé moře až po Japonsko) • žijí ve hloubce 2 – 15 m • velikost 40 cm • patří mezi pyskounovité (čeleď ploskozubcovití) • na noc se zahrabávají do písku • fungují jako tzv. čističi (zbavují jiné ryby parazitů) • zajímavá je u nich změna pohlaví v průběhu života: • samice se přemění na samce (tzv. sekundární samec je větší – využití v chovu) při nedostatku samic. • někteří samci – žijí celý život jako samci (nemění se) – primární samci • žijí většinu života v párech, které jsou nestálé. • páření předchází složité rituály a vlastní páření je rychlé. • plůdek 1. měsíc žije pelagicky později skrytě.

More Related