Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle:

1. Obecná pravidla systematiky: Systematické řazení ryb podle: 1/ znaky meristické: počtyšupin, paprsky v ploutvých, žaberní tyčinky, zuby… 2/ znaky plastické: tělesné proporce, tvarové charakteristiky-tvar skřelové kosti,zuby, zbarvení, genetika, biochemické ukazatele, ekologie, etologie

2. Obecná pravidla systematiky: • Nomenklatura – používaná pravidla • Bionomická (Hyphesobrycon eques) • Trinomická (Barbodes tetrazona tetrazona) • Základní jednotka druh • skupina populací vyvíjející se v čase a prostoru se vzájemnou reprodukcí, reprodukčně izolovaní od jiných druhů. • druh monotypický – žádný poddruh • polytipický – 2 a více poddruhů – mník americký a evropský

3. Obecná pravidla systematiky:systematika fenetická (numerologická) – podle většího množství morfologických sjednocených znaků, statisticky se zpracovávají pomocí koeficientů. systematika fylogenetická – podle stupně fylogenetické příbuznosti, morfologické znaky jsou prostředkem k informování o fylogenezi.apomorfní znaky – pokročilé, odvozené, nedávno vznikléplesiomorfní – primitivnější, obecnézkratka sp. – není možné podle jednotlivých znaků určit přesně druh, přesně určen je rod.zkratka aff. – popisovaný jedinec se odlišuje od popsaného druhu, ale jsou vzájemně příbuzní podle některých znaků, může jít o nový druh.

4. Tvar těla ryb •   - tvar těla naznačuje způsob života: • ryby hladinového pásma: rovný hřbet, svrchní ústa (štikovec páskovaný, příčnopásý)

5. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • a/ torpédovité tělo-dobří plavci v proudící vodě (tetrovití)

6. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • b/ vyšší tělo -klidné vody (parmička čtyřpruhá)

7. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • c/ zploštělé tělo ze stran-mírně tekoucí až stojaté vody (skaláry)

8. Tvar těla ryb • ryby středního pásma: rybovitý tvar: • d/ kulovitý tvar- čtverzubci rodu Tetraodon

9. Tvar těla ryb • ryby žijící v blízkosti dna: břicho není klenuté jako hřbet, ústa jsou spodní s vousky (parmička nádherná)

10. Tvar těla ryb - ryby povrchu dna: břicho zploštlé, spodní ústa (pancéřníčci roduCorydoras)

11. Tvar těla ryb- ryby vlastního dna: úhořovité nebo z boku zploštělé tělo, hmatové vousky nebo chobotovité výběžky (sekavec příčnopruhý)

12. Šupiny ryb - kůže: 1/ pokožka (epidermis) 2/ škára (corium) – kostěné šupiny (mohou chybět – čtverzubci rodu Tetraodontidae) - kostěnné pancíře, destičky- sumci rodu Dasyloricaia a/ šupiny ganoidní –kostlíni, jeseteři, skelné, kosočtverečné destičky, povrch pokrytý ganoinem. b/ šupiny leptoidní – elastické, 2 vrstvy, vnější tvrdá, láme světlo (anorganická), vitřní z kostěných lamel dělení: - šupiny cykloidní –hladký povrch (kaprovití, tetrovití) - šupiny ktenoidní – drný povrch – drsné výrustky (okounovití, vrubozubcovití) - oba dva druhy – čichavec líbající c/ šupiny plakoidní – u žraloků, na povrchu mají háčky

13. Kůže ryb - jedové žlázy: vznikají z epidermálních buněk - sliz: - vylučuje ho povrch kůže (pokožka, ektodermis) - fce: 1/ ochranná ( baktericidní, urychluje srážení krve- enzym trombokináza) 2/ snižuje tření při pohybu na minimum 3/ dodává charakteristický zápach (orientují se dle něho v hejnu, při hledání partnera)

14. Kůže ryb- pigment - pigmentové buňky – obsahují barviva: -melanofory - černý melanin -erytrofory - červené lipochromy -xantofory - žluté lipochromy - guanofory (iridocyty) - obsahují guanin (C2H5H2O – produkt metabolismu, dodává stříbřitý lesk ) -karatenoidy – astaxanthin, karoten

15. Barevné odchylky ryb: a/ albinismus – absence kožních barviv, červené oči b/ albinoidismus – tělo bez pigmentu, oči černé c/ xantoforismus – v kůži je žluté barvivo, oči černé d/ melanismus – mnoho černého barviva v kůži e/ alampie – chybí irydocyty, zbarvení je mdlé, matné - málo vytvořené chromatofory: průhledné tělo (sumeček průsvitný) - tmavší hřbet a světlejší břicho: pelagické a bentické ryby - světlejší hřbet a tmavší břicho: sumeček africký - maskující zbarvení: štika obecná, ostnáč jednovousý… - výstražné zbarvení: naznačuje agresivitu, jedovatost

16. Barevné odchylky ryb: - plakátové zbarvení: korálové ryby, cichlidy – nemá fci maskovací, ale činí nositele nápadným, ryby jsou většinou nespolečenské a agresivní - hejnové zbarvení: tetra neónová, tetra černopruhá - zbarvení může být ovlivněno: 1/ fyziologickým stavem 2/ stářím 3/ změnami prostředí (teplota, obsah O2, osvětlení…) 4/ denní doba

17. Kostra ryb • ryby obratlovci x chrupavčité ryby – chrupavka • - fce: opora těla a obklopuje vnitřní orgány • - složení: a/ osová část (lebka, páteř, žebra, mezisvalové kůstky) • b/ přívěsné části (ploutve) • - osa kostry: • páteř složená z obratlů (počet kolísá, nejsourozlišené na krční, hrudní, bederní, křížové. • - obratle mají dvaoblouky • - horní(neurální) oblouk – směrem k hřbetu • - dolní (hemální) oblouk – směrem k břichu • - spojením neurálních oblouků vzniká páteřní kanál • - hemální oblouky chrání ocasní tepnu • - poslední obratle tvoří základ, kam nasedají ploutevní paprsky ocasní ploutve. • - žebra: - jedním koncem se připojují na obratle x druhý konec je volně uložen ve svalovině, velké ryby mají vedle žeber svalové kůstky zpevňující tělní stěnu.

18. Lebka ryb:1/ mozková část (neurocranium) - ochrana mozku, smyslových orgánů (oko, vnitřní ucho, čichový orgán)- 2 části: lebeční klenba a patrový komplex - k páteři se připojuje pevně a nepohyblivě 2/ obličejová část ( viscerocranium)- párové kosti- žaberní oblouky9 párů - 1. 4 páry jsou součástí čelistního aparátu - další4 páry mají fci opory žaber, - poslední pár již žábry nenese, je redukovaný nebo nese požerákové zuby)- skřelové kosti (skřele): kryjí žábry

19. Kostra končetin u ryb: • -ploutevní paprsky - kostra párových ploutví (prsní, břišní) a nepárových • ploutevní paprsky břišní ploutve se napojují přímo k pánevnímu pásmu • pánevní pásmo jednoduché, jedna kost není spojená s páteří, je volně uložena ve svalovině. • ploutevní paprsky prsních ploutví se spojují s lopatkovým pásmem pomocí kůstek (radialia) nebo vnitřních mezisvalových paprsků. • lopatkové pásmo, složitější, připojuje se k lebce x úhoř k páteři • ploutevní paprsky nepárových ploutví se spojují vnitřními mezisvalovými paprsky • Weberův aparát – 1. 4-6 obratlů přeměněno, přenos vibrace z plynového měchýř do středního ucha – rovnováha, sluch.

20. Ploutve ryb: - složené z tvrdých a měkkých paprsků - dělení: - párové: a/ prsní (pinnae pectorales) b/ břišní (pinnae ventrales) - nepárové a/ hřbetní (pinna dorsalis) b/ řitní (pinna analis) c/ ocasní (pinna caudalis) - tuková ploutvička (pinna adiposa) ,není podepřena paprsky - absence ploutví: a/ břišních: u 1650 druhů kostnatých ryb (čtverzubec) b/ prsních : mořské jehly c/ hřbetních : paúhoř elektrický (Electrophorus electricus)

21. Modifikace poutví u ryb a/ nitkovité útvary – přeměněné břišní ploutve: labyrintky rodu (Trichogaster, Colisa, Trychopsis)

22. Modifikace poutví u ryb b/ andropodium – přeměněná řitní ploutev u samců v pářící orgán u polozobánek čeledi(Hemirhamphidae)

23. Modifikace poutví u ryb c/ gonopodium - přeměněná řitní ploutev u samců v pářící orgán u čeledi(Poecilidae)

24. Modifikace poutví u ryb Nadměrné velikosti ploutví: a/ prsních – úloha nosných ploch, umožňují pasivní let motýlkovec africký (Pantodon buchholzi) b/ břišních – pasivní let sekernatky rodu Carnegiella

25. Svalstvo ryb 1/ příčně pruhované svalstvo (žíhané svalstvo) - ryba ovládá pomocí centrální a periferní nervové soustavy v souladu s instinktya naučeným chováním - dominují boční svaly 2/ hladké svalstvo - tvoří některé vnitřní orgány - je ovládáno útrobní (vegetativní) soustavou nezávisle na vůli živočicha 3/ ploutevní svalstvo - odloučené z bočního svalstva - tvoří ho samostatná protisměrně působící dvojice svalů

26. Svalstvo ryb – modifikace - přeměnou svaloviny vznikly elektrické orgány - rozdíly mezi jednotlivými skupinami ryb jsou ve stavbě žaberní svaloviny a svaloviny párových ploutví. - sekernatka černopruhá – vybavena únikovým letem nad hladinou několik metrů, má vytvořeny mohutné „prsní svaly“, které tvoří 25% z hmotnosti lebky.

27. Nervová soustava ryb - fce: zajišťuje základní integraci živočicha v jeho prostředí 1/ centrální nervová soustava (mozek + mícha – 5 dílů) - přední mozek: - centrum čichu, zajišťuje komplexnější motorické fce - při poškození: poruchy při překonávání překážek, řešení návratu - po jeho odstranění: ryby nevykazují hejnové chování, mají nižší pohybovou aktivitu, poruchy plavání a rovnováhy, tvorba podmíněných reflexů je omezená až nemožná, poruchy v pohlavním chování – neschopnost stavby hnízd… - mezimozek: - zajišťuje koordinaci nervové a hormonální soustavyhypothalamem na něj navazuje nervová ažlaznatá část hypofýza, horní část-epifýza (řídí dlouhodobé biorytmy, je citlivána světlo)

28. Nervová soustava ryb - střední mozek: - největší část mozku - hlavní centrum nervové integrace - mozeček: - zajišťuje koordinaci pohybů a rovnováhu - velmi veliký u ryb s elektrickými orgány rypouni - prodloužená mícha: - tvarem a uspořádáním připomíná míchu - uvnitř se nachází 4.komora mozková (centrum dýchání, sluchové centrum, centrum pro příjem impulzů z postranní čáry)

29. Nervová soustava ryb 2/ periferní nervová soustava- nervy, které jsouspojenyse smyslovými orgánya nervosvalovými ploténkami- dělení: motorické nervy: řídí činnost příčně pruhovaného svalstvavegetativní nervy: řídí činnost hladkého svalstva ve spojenís hormonální soustavou pod kontrolou hypothalamu

30. Ústrojí krevního oběhu - složení: srdce, cévy, krev a míza srdce: - složení: 1P a 1K - uloženo v osrdečníkové dutině za žábrami - tvoří 0,4 – 1% hmotnosti těla - tep závisí na teplotě vody, obsahu O2, chemismu vody, stáří ryb, pohybu cévy: - žíly – cévy jdoucí do srdce tepny – cévy vedoucí ze srdce - srdce- násadec tepenný- tepny -žaberní oblouky- vlásečnice do žáber- okysličená krev jde žaberními tepnami do dvou kořenů horní srdečnice - odtud krkavicí do hlavy a hlavní tělní tepnou do celého těla - odkysličená krev – 2 přední a 2 zadní žíly se žilami jaterními a břišními ústí do dvou Cuvierových žil a ty do srdeční předsíně

31. Krev ryb - červené krvinky (mají jádro) - bílé krvinky (granulocyty, agranulocyty) - krevní destičky (trombocyty), krev má velmi rychlou srážlivost (20 – 30 s) - krevní buňky vznikají v ledvinách a slezině - koluje pod nižším tlakem než u suchozemských zvířat - teplota se řídí teplotou okolního prostředí (poikilotermní) - barva: červená – hemoglobin

32. Dýchací orgány ryb - žábry: - hlavní dýchací orgán - umístěné na 4 žaberních obloucích v žaberní dutině po obou stranách hlavy - složení: žaberní plátky s lamelami (na 1 cm plátku je 150 lamel) – velká plocha - výměna plynů - žaberní plátky umožňují také vyměšování škodlivých látek (chloridů, čpavku, kys. močové) odchylky: a/ vnější žábry : u potěru mladých ryb:bahník americký (Lepidosiren paradoxa) b/ dýchání kůží : úhoř říční (Anguilla anguilla) c/ žadludkem či střevem : piskoř pruhovaný,pancéřníčci rodů Callichthys, Hoplosternum, Corydoras

33. Dýchací orgány ryb d/ pomocné dýchací orgány : u ryb žijící v bahnitých vodách- nadžaberní orgán labyrint– vybavený četnými lamelami a respiratorní sliznicí: lezounovití, labyrintkovití, značné využití labyrintu, při zamezení nadechnutí nad hladinou - dušení.- nadžaberní orgán žaberní vaky : sumci rodu Heteropneustes

34. Plynový měchýř ryb - nepárový orgán- vznikl embryonálně z  hřbetní strany hltanu nebo jícnu - poloha: dorzálně od trávicí trubice - fce: hydrostatická (registrace změn okolního tlaku spojeného se změnou atm. tlaku) - jedno- či dvoudílný - přídatný dýchací orgán: arapaima velká (Arapaima gigas), dravá ryba , Amazonka, 200 kg, velmi rybářsky ceněnákaproun obecný (Amia calva)

36. Trávicí soustava ryb - ústa:a/ koncová b/ svrchní c/ spodní - mohou existovat přechody - velikost: a/ velká , hluboce rozštěpenáb/ malá ústa - jazyk: chybí, místo něho je jazylka pokrytá měkkou svalovinou jícen: - krátký, svalnatý - schopný se roztáhnout (u dravých ryb)

37. Žaludek ryb: -chybí: kaprovití Cyprinidae živorodkovití Poeciliidae halančíkovcovití Cyprinodontidae - reakce kyselá (pH 2 – 4) – štěpení bílkovin - pylorické přívěsky (různý počet), u vrátníku některých ryb- zvětšují trávicí plochu -1-veslonos americký (Polyodon spathula) -3- štika obecná (Esox lucitus) -3- okoun říční (Perca fluviatilis) -4-kostlín (Lepisosteus sp.) -21-30- mník jednovousý (Lota lota)

38. střevo: - fce: 1/ trávení potravy 2/ vstřebávání živin 3/ odsun nestrávených zbytků - zásaditá reakce (pH 8 – 9) může dojít k zvětšení plochy střeva - spirální řasa: (jeseteři, kostlín, kaproun) - u teplomilných ryb je možnost délku střeva měnit podle druhu předkládané potravy játra: - obalují střevo, jako by střevo játry procházelo, ve formě hepatopankreatu s neurčitým tvarem (kaprovité) - samostatný kompaktní orgán (vrubozubcovití) se žlučovýmváčkem.

39. Trávicí soustava ryb slinivka: - produkuje enzymy trávicí T, C , B slezina: tvorba červených a bílých krvinek konečník: - u některých ryb je od střeva zřetelně oddělen - není u všech ryb vyvinut (kaprovití, lososovití) řitní otvor: - umístění: - před počátkem řitní ploutve -vzácně se vyskytuje kloaka : čtverzubcovití (Tetraodontidae) jehlicovití (Syngnathidae )

40. Vylučovací soustavapárové ledviny:-žlaznatá tělíska uložená těsně pod páteří- fce: filtrace krve a oddělení škodlivých látek- přední část: krvetvorná tkáň - jednoduchá anatomická stavba: Malpighiho tělíska - shromažďují moč – vývodné kanálky – močovody – močový měchýř – močopohlavní otvor nebo samostatná bradavka(leží těsně za pohl. otvorem)- močový měchýř nemusí být vyvinut- moč: žlutá kapalina (močovina, čpavek, menší množství kreatinu, kyselinymočové)- zvláštnost: koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) – samec při stavbě hnízdaslepuje rostliny lepkavým výměškem z ledvin

42. Rozmnožovací soustava- párové pohlavní gonády: v břišní dutině, po obou stranách trávicího ústrojí- vaječníky (ovaria): - samičí pohl. žlázy - produkují jikry - největší vajíčka: sumec rodu Arius – 15 mm - různý počet jiker (čím dokonalejší péče o potomstvo, tím méně jiker)- varlata: - samčí pohl. žlázy - produkují spermie (hlavička, krček, bičík ) - vyjímka: gymnarch nilský (Gymnarchus niloticus) – bezbičíkaté spermie, pohybují se panožkovitým přeléváním cytoplazmy. Afrika, elektrická ryba, plovoucí hnízdo, hlídá samec, 15cm nad hladinou

43. Rozmnožovací soustava- gonochoristé: oddělené pohlaví (většina ryb) - hermafroditismusKanic měsíční z Indopacifiku- zvrat pohlaví: živorodky rodu Xiphophorus kněžík modroskvrnný – změna samičky v samečka za 12 dní při nedostatku jednoho pohlaví, pro hospodářské účely.- oplození vnější (většina ryb) x vnitřníčeleď Poeciliidae- vejcoživorodost (ovoviviparie) : živorodkovití Poeciliidae - sexuální dimorfismus : - dědičné pohlavní rozdíly (velikost, zbarvení, tvar těla, ploutví apd.) - samci: pestřeji zbarveni x fantom černý - pohlaví lze určit: pomocí tvaru těla- tetrovité ryby , podle třecí vyrážky,tukového hrbolu…

44. Kanic měsíční • Indopacifik (od Jižní Afriky a Rudé moře až po jižní Japonsko) • velikost 80 cm • žijí ve hloubkách až 150 m • u kaniců je vyvinut hermaforoditismus • u kaniců dochází k současnému dozrávání samičích i samčích • pohlavních orgánů – vede to k samoolpození • u kaniců může fungovat i tzv. proterogynický hermafoditismus: • jikry se nejprve dozrávají v samici, která se postupem času • mění na samce.

46. Kněžík modroskvrnný • Indopacifik (od Jižní Afriky a Rudé moře až po Japonsko) • žijí ve hloubce 2 – 15 m • velikost 40 cm • patří mezi pyskounovité (čeleď ploskozubcovití) • na noc se zahrabávají do písku • fungují jako tzv. čističi (zbavují jiné ryby parazitů) • zajímavá je u nich změna pohlaví v průběhu života: • samice se přemění na samce (tzv. sekundární samec je větší – využití v chovu) při nedostatku samic. • někteří samci – žijí celý život jako samci (nemění se) – primární samci • žijí většinu života v párech, které jsou nestálé. • páření předchází složité rituály a vlastní páření je rychlé. • plůdek 1. měsíc žije pelagicky později skrytě.