Sociální událost

1. Sociální událost Mgr. Terezie Pemová

2. Životní situace • Přirozené (fyziogenní) • Biologické (narození, dospívání, těhotenství, stáří) • Sociální (životní start, založení rodiny, výdělečná činnost) • Nepřirozené (patogenní) • Biologických (nemoc, invalidita) • Sociálních (dezintegrace, samota, chudoba)

3. Důsledky některých životních situací • Ztráta výdělku • Mimořádně velké výdaje • Mimořádná zdravotní nebo sociální omezení Životní situace mohou vyvolávat další důsledky psychické, sociální a etické,nejsou-li však spojkeney s ekonomickými důelsky většinou nebývají předmětem veřejného zájmu, nebo nejsou považovány za sociální událost

4. Sociální událost • Životní událost, které má sociální – zejména ekonomické dopady, nebo ztěžuje společenské uplatněné jedince • Je zákonem definovaná Sociální ochrana se poskytuje v rámci zákonných podmínek: • ze zákona (povinné pojištění pracovních úrazů) • úředním výkonem (rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální po dpory • smluvně (např. pracovní nebo pojistná smlouva)

5. Právní důsledky sociálních událostí • Bezprostředně – právo vzniká tím, že událost nastala – např. narození dítěte • Zprostředkovaně – aby právo vzniklo, musí ještě nastat další událost – např. narození dítěte a zanechání výdělečné činnosti pro nárok na rodičovských příspěvek

6. Základní skupiny sociálních událostí • Související se zdravotním stavem (nemoc, invalidita, smrt) • Související s nezaměstnaností • Související s mateřstvím, zakládáním rodiny a výchovou dětí • Související se stářím • Související s nouzí • Související se sociální dezintegrací

7. Zdraví, nemoc a invalidita jako sociální událost • Definice zdraví • nepřítomnost fyzické a duševní nemoci • rovnováha mezi fyzickými, psychickými a sociálními faktory (rovnováha se týká funkcí organismu ve vztahu k prostředí, ve kterém člověk žije) • WHO • Vychází z předpokladu, že každý člověk by měl mít příležitost plně využít svého genetického potenciálu a prožít svůj život bez zbytečných utrpení a ve stavu co neúplnějšího fyzického, psychického a sociálního blaha

8. Hlavní typy zdravotních rizik(dle WHO) • Infekční onemocnění • Pracovní úrazy a nemoci z povolání • Společenské prostředí (nehody, úrazy, škodlivé návyky) • Globální životní prostředí

9. Péče o zdraví zahrnuje • Prevenci (tj. ochranu před nemocí a úrazem) – není pouze zdravotním pojmem, ale zahrnuje i otázky sociální, trestně právní, technickou • Terapii (tj. léčbu onemocnění nebo úrazu) • Rehabilitaci (tj. obnovení nezávislého a plnohodnotného života) • Reintegraci, (tj. kompenzaci ztrát na zdraví a umožnit plné nebo částeční uplatnění člověka v jeho obvyklých rolích)

10. Péče o zdraví • Geografická dostupnost • Prostorovou (vzdálenost ke zdravotnímu zařízení • Časovou (v okamžiku potřeby) • Institucionální dostupnost (míra rozvoje lékařské péče) • Ekonomická dostupnost (míra sociální solidarity) • Kulturně civilizační dostupnost (míra schopnost zdravotní péči vyžadovat a přijímat

11. Nemoc • Narušení fyzické, psychické a sociální rovnováhy Nemoc jako sociální událost • jestliže člověk nemůže zabránit poruše zdraví, nebo nemá dost vlastních sil a zdrojů, aby tuto poruchu odstranit, léčil nebo se rehabilitoval • Sociální událostí se tedy nemoc stává, potřebuje-li člověk pomoc jiné osoby nebo ekonomickou pomoc nebo institucionální pomoc (služba)

12. Ekonomické důsledky nemoci • Nálady na prevenci, léčení, rehabilitaci a reintegraci • Pracovní neschopností a ztráta příjmů z ekonomické činnosti • Vyčíslitelné škody (na majetku – zejména u pracovních úrazů)

13. Pracovní schopnost • Pracovní schopnost • Počáteční (primární vstup do ekonomické činnosti) • Průběžnou (udržení pracovní schopnosti) • Podmínky pracovní schopnosti • Věk • Zdraví • Vzdělání soubor etických a kulturních návyků • Příležitost

14. Pracovní neschopnost • Nemožnost ekonomické činnosti pro nemoc nebo úraz. Liší od možnosti pracovat (nezaměstnanosti) tím, že pčíčina je na straně práce neschopného člověka • Druhy pracovní neschopnosti: • Úplná • Částečná • Speciální