710 likes | 919 Views
Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století. Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera). Zemědělské civilizace do konce 18. století - převážně naturální charakter hospodářství - panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky
E N D
Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera) Zemědělské civilizace do konce 18. století - převážně naturální charakter hospodářství - panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky - v průběhu 16.-18 stol.se v západní Evropě utváří raný kapitalismus jako předpoklad pro další civilizační vlnu – industriální (19. a 20. stol.)
Předpoklady raného kapitalismu • Nástup společenské dělby práce (řemeslo se odděluje od zemědělství; obchod od řemesla • Důsledkem je: - postupný rozmach směny zboží = růst významu peněz - vznik měst (nová sociální vrstva – měšťané, cechovní organizace, trhy) - změny ve feudálních povinnostech rolníků – robotu a rentu na naturáliích postupně nahrazuje renta v penězích
Bohatá a nezávislá městská republika Siena (1. pol. 14. stol.)
Znak cechovního společenství pivovarníků (německá oblast 14. stol.)
Význam severoitalských měst v 15. století • Benátky a Janov – snaha ovládnout obchod s Orientem přes byzantskou říši k obchodním cestám do Číny, Indie a Ruska - dováží otroky, hedvábí, koberce, zejména koření - přenášejí znalosti o výrobě papíru, skla, střelného prachu, kompasu aj. • v Itálii první manufaktury; směnárenství se mění v bankovnictví • Vznik městských komun (signorií) - Florencie, Milán, Pisa • Nástup renesance a humanismu (odklon od středověkého mysticismu k racionalismu)
Benátky – překladiště obchodu s Byzancí a Levantou ve 14. stol.
Další obchodní centra Evropy • Hanza, spolek cca 200 měst s centrem v Lübecku • Obchodní trasa Novgorod, Tallin, Lübeck, Hamburg, Londýn • Zánik v 17. stol.
Zámořské objevy • Důvody: • Poptávka po drahých kovech (nedostatek pro rozmach směny) a orientálním zboží • Snaha zbavit se arabských obchodníků jako zprostředkovatelů • Turecká expanze, 1453 dobytí Cařihradu
Objevné plavby Portugalců • Směr Afrika – 1415 dobytí maurské Ceuty • Podpora panovnické rodiny: Jindřich Mořeplavec • Zakládání společností • V západní Africe se dostali ke zlatu, otrokům, slonovině, koření (pepř) • Počátky kolonialismu, na Madeiře zakládány plantáže cukrové třtiny (otroci)
Cesty Portugalců do Asie • 1498 Vasco da Gama doplul do Kalikatu (Indie) • Výstavba opěrných bodů (centrum Goa) a vytlačování Arabů • 1512 objevení ostrovů koření Moluk (Indonésie) • 1513 Portugalci dosáhli Kantonu • Formování portugalské koloniální říše
Zámořské cesty Španělů • Předpoklad, dokončení tzv. reconquisty (zlomení moci Maurů dobytím Granady 1492) • Cesty Kryštofa Kolumba: - 1492 (k Bahamským ostrovům), následovaly další 3 výpravy - byl přesvědčen, že objevil cestu do Indie (Indiáni), bohatství nepřivezl • Amerigo Vespucci 1497-1504 ve španělských (i portugalských) službách cesty do Nového světa
Kryštof Kolumbus 12. 10. 1492 zabírá ostrov San Salvador na Bahamách
Mapa světa z roku 1513 zachycující Vespuccim objevená území Jižní Ameriky
Dobytí indiánských říší • Španělští dobyvatelé objevili říši Mayů (Yucatan) • 1521 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků, začal příliv drahých kovů do Evropy • 1519-22 výprava Portugalce Fernanda de Magalhãese ve španělských službách kolem mysu Horn až na Moluky • 1533 Francisco Pizarro dobyl říši Inků • Vznik španělské koloniální říše
Hospodářské důsledky zámořských objevů • Vznik světového obchodu, celosvětová dělba práce, průmyslové výrobky Evropy za suroviny, potraviny aj. • Nové plodiny i druhy zvířat: - do Evropy brambory, kukuřice, tabák, kaučuk, kakao, krůty aj. - do Ameriky obilovin, koně, skot • Cenová revoluce • Vznik koloniálního systému • Změna hospodářské centra Evropy: ze Středomoří do Nizozemí, Flander, Anglie; • vzestup významu Antverp, pak zejména Amsterodamu a Londýna jako světových obchodních center
Hospodářské a sociální změny v období raného kapitalismu (16.-18.stol.) • Vznik systému založeného na kapitálu a námezní práci (odloučení výrobců od výrobních prostředků) • Koncentrace kupeckého kapitálu (kolektivní akumulace) • Vznik nových sociálních vrstev: • Podnikatelů vlastnících kapitál (buržoazie, maloburžoazie) • Námezní dělnictvo • Stavovská společnost se mění ve společnost občanskou
Manufakturní forma podnikání • Centralizované manufaktury - v nich již na rozdíl od cechovních řemesel vnitřní dělba práce • Rozptýlená manufaktura • Role faktora
Ekonomické teorie raného kapitalismu • Merkantilismus. Bohatství spočívá v oběhu. Cílem zahraničního obchodu je růst zásob peněz (drahých kovů). - ve Francii Jean Baptiste Colbert za Ludvíka XIV. - ve střední Evropě ve formě kameralismu (důraz méně na ZO a více na zakladatelskou činnost) • Fyziokratismus. Zdroj bohatství v půdě (Francois Quesnay). Navrhovali zdanit pozemkovou rentu (Turgot)
Buržoazní revoluce • 1579-1609 nizozemská (současně osvobození ze španělské nadvlády) • 1640-1660 anglická • 1789-94 francouzská • 1848-49 v Evropě Společné rysy: konec výsad šlechty a duchovenstva, rovnost občanů, občanské svobody (právo na majetek i podnikání), konec feudální formy držby půdy
Raný kapitalismus v Holandsku • 1579 Severní provincie (dnešní Nizozemí) povstání proti španělské nadvládě, majetek Španělů a katolické církve konfiskován, uzákonění občanských svobod, 1609 nezávislost • Vliv protestantismu na hospodářskou činnost (rozvoj průmyslu i zemědělství) • Rozvoj bankovnictví a obchodu v Amsterodamu • Koloniální říše (loďstvo)
Raný kapitalismus v Anglii • Změny v zemědělství – chov ovcí, ohrazování. Rolníci bez dědičného práva vyháněni z půdy. - důsledek: průnik kapitalismu do zemědělství a vznik třídy: vlastníků půdy, nájemců a zemědělských dělníků modernizace výroby (střídavé obdělávání) • Buržoazní revoluce: zrušení cechů a monopolů, navigační akta (1651) • Rozvoj manufaktur, obchodu i dopravy i za restaurace: 1694 vznik Anglické banky, burzy • formování impéria (Amerika, Indie – pronikání od založení Východoindické společnosti (1600)
Raný kapitalismus v severní Americe • Na kolonizaci Nového světa se podíleli Španělé, Nizozemci, Francouzi, v severní Americe zejména Angličané. • 1620 příjezd lodi Mayflower s anglickými puritány, na východním pobřeží postupně vzniklo 13 kolonií • Půda náležela panovníkovi, na tzv. pohyblivé hranici ji zabírali squotteři • Hospodářský charakter kolonií: - severovýchodní: řemeslo, manufaktury, obchod - střed: farmy - jih: plantáže (tabák, rýže, indigo, později bavlna), otroci
Atlantický trojúhelník Evropa ► koloniální produkty, suroviny ▼prům.zboží Severní Amerika (Florida) ◄ otroci ◄ Západní Afrika
Vznik USA • Předpoklady: růst napětí 13 kolonií s Velkou Británií po válce sedmileté • Snaha o připoutání, zákazy přímého vývozu do Evropy, zákaz cesty za západ • Zákon o kolkovném (1764) • cla na dovoz barviv, čaje, papíru a skla, reakce – bojkot, prosinec 1773 „bostonské pití čaje“ • 4.7.1776 schválena Kontinentálním kongresem deklarace nezávislosti, vítězná válka skončila 1781 (Yorktown) • Válka realizovala cíle buržoazní revoluce: demokratická ústava, • Problémy: otroctví a přístup k půdě
Hospodářská opatření Velké francouzské revoluce • Obyvatelstvo z 90% zemědělské, rolníci odváděli privilegovaným stavům rentu a státu daně. Daně platilo i měšťanstvo, šlechta a církev nikoli. • Nárůst všeobecné nespokojenosti • Vliv osvícenské ideologie (J.J.Rouseau, Voltaire aj.) • 1789-94 revoluce: zrušena vnitřní cla, cechy, zavedena pozemková daň - Deklarace práv občana a člověka (1789) - za jakobínské diktatury (1793-4) se rolníci stali vlastníky půdy – to ovlivnilo malovýrobní struktury zemědělství - vláda direktoria, 1799 konzulové v čele s Napoleonem.
Alegorie stavovského státu ve Francii – veškerá břemena nese rolník
Poprava Maxmiliena de Robespiera 28. 7. 1794 – konec jakobínské diktatury
Počátek industriální civilizační vlny (19. stol.) • Průmyslová revoluce – přechod od manufakturní výroby k výrobě strojové - využívání vědeckých poznatků - revoluce v dopravě • Agrární revoluce • Demografická revoluce
Tzv. průmyslová revoluce • J. Kay- mechanický člunek – 1733 • J. Hargreaves – mechanický spřádací stroj – 1764 • E. Cartwright – mechanický tkalcovský stroj – 1787 • J. Watt – parní stroj – 1769 • A. Darby – koks – 1735 Heslo: „svobodný obchod“