350 likes | 685 Views
Pracovní právo. Upravuje zákoník práce a předpisy související Upravuje výhradně vztahy vznikající mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Účastníci prac. práv. vztahů. 1. Zaměstnanec
E N D
Pracovní právo • Upravuje zákoník práce a předpisy související • Upravuje výhradně vztahy vznikající mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
Účastníci prac. práv. vztahů • 1. Zaměstnanec • Způsobilost FO jako zaměstnance vzniká dnem, kdy FO dosáhne 15 let věku – zaměstnavatel nesmí sjednat den nástupu do práce den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. • 2. Zaměstnavatel • Stát, PO nebo FO, která zaměstnává FO v pracovněprávním vztahu. • Vystupuje svým jménem a má odpovědnostvyplývající z těchto vztahů • Způsobilost FO vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích vzniká dosažením 18 let věku.
Práva a povinnosti zaměstnavatele • Pracovněprávní vztahy vzniknou jen se souhlasem zaměstnavatele a FO. • Zaměstnavatel nesmí –vymáhat na zaměstnancích jakékoli kompenzace za • rizika z výkonu závislé práce • - za porušení povinnosti ukládat zaměstnanci peněžní postihy (nevztahuje se na způsobené škody) • Zaměstnavatel musí - zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat • zákaz diskriminace • - dodržovat zásadu stejné mzdy za stejnou práci a za • práci stejné hodnoty • - poskytovat informace v pracovněprávních vztazích a • zajišťovat projednání ním • - seznamovat s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy
Před vznikem prac. poměru • zaměstnavatel smí před vznikem pracovního poměru vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy • výběr FO ucházející se o zaměstnání je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu něco jiného • zaměstnavatel je povinen seznámit FO před uzavřením pracovní smlouvy s právy a povinnostmi, která mají být předmětem PP • v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením pracovní smlouvy
Vznik pracovního poměru • 1. Pracovní smlouva • Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo výjimečně jmenováním. • Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení vydat zaměstnanci. • Pracovní smlouva musí obsahovat: druh práce • místo nebo místa výkonu práce • den nástupu do práce • 2. Zkušební doba • Musí být sjednána před vznikem pracovního poměru, nesmí být delší než • 3 měsíce a nesmí být dodatečně prodlužována. Musí být uzavřena písemně a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. • Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci, se do zkušební doby nezapočítává. • 3. Pracovní poměr na dobu určitou • Sjednání nejvýše na dobu 2 let ode dne vzniku PP
Obsah pracovního poměru • 4. Vznik PP • vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce • pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit 5. Informování o obsahu pracovního poměru Pokud není uveden ve smlouvě, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance nejpozději do 1 měsíce od vzniku PP. Informace musí obsahovat: Jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele, druh a místo výkonu práce, údaj o délce dovolené, o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, o mzdě, termín výplaty mzdy, údaj o kolektivních smlouvách. Při nástupu musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, vnitřními předpisy a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Převedení na jinou práci • Obsah PP je možné změnit jen tehdy, dohodne-li se zaměstnanec i zaměstnavatel na jeho změně. Změna musí být provedena písemně. • Převedení na jinou práci: je nutné přihlížet k zdravot. stavu a schopnostem zaměstnance, zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení, dobu převedení Zaměstnavatel je POVINEN převést zaměstnance na jinou práci: a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, • nesmí-li podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, • koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, • je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče uznán nezpůsobilým pro noční práci, • požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Pracovní cesta a přeložení • Zaměstnavatel MŮŽE převést zaměstnance na jinou práci: • dal-li zaměstnanci výpověď (z důvodů nesplnění požadavků pro řádný výkon práce nebo pokud u zaměstnance byly dány důvody, pro které s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti) • proti zaměstnanci bylo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin • pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, avšak pouze na dobu 30 dnů v kalendářním roce - Převedení bez souhlasu zaměstnance: odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody - Převedení se souhlasem zaměstnance: prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy 2. Pracovní cesta: časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo, možno jen po dohodě 3. Přeložení: možné jen se souhlasem zaměstnance, pouze v rámci zaměstnavatele a výhradně z důvodu provozní potřeby
Zánik pracovního poměru • Pracovní poměr zaniká: - uplynutím (PP na dobu určitou) • - rozvázáním • - smrtí zaměstnance • Pracovní poměr může být rozvázán jen: 1. dohodou • 2. výpovědí • 3. okamžitým zrušením • 4. zrušením ve zkušební době • PP cizince nebo osoby bez státní příslušnosti končí dnem ukončení jeho pobytu v ČR, dnem vyhoštění. • Rozvázání PP s osobou se zdravotním postižením, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce.
Dohoda a výpověď • Dohoda - pracovní poměr končí sjednaným dnem na základě oboustranné dohody - dohoda o rozvázání pracovního poměru se uzavírá písemně, jinak je neplatná - v dohodě musí být uveden důvod rozvázání PP, požaduje-li to zaměstnanec 2. Výpověď - výpovědí může rozvázat PP zaměstnavatel i zaměstnanec - výpověď musí být písemná a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná - zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu • zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených v §52 Zákoníku práce - zaměstnavatel důvod výpovědi musí přesně uvést ve výpovědi - zaměstnavatel důvod výpovědi nesmí dodatečně měnit - výpověď, která byla doručena druhému účastníkovi, může být odvolána pouze s jeho souhlasem (nutná písemná forma)
Výpovědní důvody • Zaměstnavatel SMÍ dát zaměstnanci výpověďpouze z těchto důvodů: • a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část • b) přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část • c) nadbytečnost zaměstnance • d) pozbyl-li zaměstnanec ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu způsobilost konat práci • e) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce + neplnění pracovních povinností, neuspokojivé pracovní výsledky (pouze pokud existuje výzva k jejich odstranění v uplynulých 12 měsících) • f) pro důvody, pro které by zaměstnavatel mohl zrušit PP okamžitě
Ochranná doba • Zaměstnavatel NESMÍ dát zaměstnanci výpověď v ochranné době: • a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, • b) při výkonu vojenského cvičení, • c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, • d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, • e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
Okamžité zrušení PP • 1. Zaměstnavatelem: • Tento způsob ukončení PP se používá jen výjimečně a to pouze tehdy: • byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen • pro úmyslný trestný čin s nepodmíněným odsouzením na dobu 1 roku a více • pro úmyslný trestný čin s nepodmíněným odsouzením na dobu 6 měsíců a více, jestliže se ho dopustil při plnění pracovních úkolů b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem Zaměstnavatel nesmí zrušit PP s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem, který čerpá rodičovskou dovolenou. 2. Zaměstnancem: a) Dle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů převedení na vhodnou práci b) Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (přísluší právo na odstupné)
PP na dobu určitou • PP sjednaný na dobu určitou končí také uplynutím této doby. • - Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.
Zruš. PP ve zkuš. době • zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (zaměstnavatel nesmí v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnance) • písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má PP skončit.
Odstupné • Odstupné • Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání PP výpovědí • z reorganizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů, od zaměstnavatele přísluší odstupné ve výši nejméně 3x průměrného výdělku • dle lékařského posudku nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo dohodou z týchž důvodů, od zaměstnavatele přísluší odstupné ve výši nejméně 12x průměrného výdělku Odstupné vyplácí zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu.
DPP a DPČ • Dohoda o provedení práce • - rozsah práce nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce • Dohoda o pracovní činnosti • musí být písemná, jinak neplatí • musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá • lze ji uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. • není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Délka pracovní doby • Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit: • 40 hodin týdně • S třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně • S dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně - Mladších 18 let 30 hodin týdně
Pracovní doba - pojem • Pracovní doba • - doba, v nímž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci - rozvrhuje ji zaměstnavatel, určí začátek a konec směn • zaměstnanec je povinen být na začátku směny a na pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny Pojmy: Směna – část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat Dvousměnný režim – zaměstnanci se vzájemně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích Třísměnný režim - zaměstnanci se vzájemně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích Nepřetržitý režim - zaměstnanci se pravidelně vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (24 hodin denně, 7 dní v týdnu)
Rozvržení pracovní doby • Rovnoměrné rozvržení pracovní doby – délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin, je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin • Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – délka směny nemůže přesáhnout 12 hodin, zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance • Pružné rozvržení pracovní doby – uplatňuje se při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení. • - zaměstnanec si volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem („volitelná pracovní doba“). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti („základní pracovní doba“).- neuplatní se zejména při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody
Doby odpočinku • Doba odpočinku = doba, která není pracovní dobou • Druhy: • 1.Přestávky v práci • a) na jídlo a oddech – nejpozději po 6 hod nepřetržité práce v délce • 30 min, mladiství po 4,5 hod • - nezapočítávají se do prac. doby • - neposkytuje se na začátku a konci pracovní doby a může být • rozdělena • b) bezpečnostní – povinně poskytována zaměstnanci vykonávajícímu jednostrannou a monotónní práci, řidiči nejdéle po 4 hod v délce 30 min, započítává se do prac. doby
Doby odpočinku • 2. Doba odpočinku • a) nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami - • min. 12 hod, výjimečně lze zkrátit na 8 hod zaměstnancům nad 18 let v • nepřetržitých provozech, při poskytování služeb obyvatelstvu (restaurace, zdravotnictví), u naléhavých opravných prací, při živelných pohromách, v zemědělství • b) nepřetržitý odpočinek v týdnu – • min.35 hod, u mladistvých 48 hod během sedmidenních období (=část soboty a celá neděle) • c) dny pracovního klidu = dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátky, práce může být nařízena jen výjimečně u naléhavých prací (krmení a ošetřování zvířat, práce v dopravě)
Doby odpočinku • 3. Dovolená
Práce přesčas, Noční práce a evidence docházky • Práce přesčas: je možné konat jen výjimečně; zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů; nařízená práce nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, nad tento rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem; do počtu hodin přesčas se nezahrnuje doba, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno • Noční práce: je práce mezi 22:00 a 6:00; délka směny nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; zaměstnavatel je povinen zajišťovat přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení; pracoviště je povinen vybavit prostředky k poskytnutí první pomoci, vč. prostředků umožňující přivolat rychlou lékařskou pomoc • Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce, doby pracovní pohotovosti.
BOZP • Zaměstnavatel je povinen: • 1. Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. • Péče o bezpečnost je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců. • 2. Vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímáním opatření k rizikům. • 3 .Není-li možné rizika odstranit, vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. • 4. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci. • 5. Zajistit potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajištění přivolání zdravotní záchranné služby, Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR a organizují evakuaci zaměstnanců.
BOZP – pokračování č. 1 • 6. Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. • 7. Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. • 8. Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči. • 9. Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP. • 10. Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. • 11. Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. • 12. Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP (při nástupu, při změně pracovního zařazení, druhu práce)
Ochranné pracovní prostředky • Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí a čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje • OOPP – jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. • Zaměstnavatel je poskytne bezplatně a jejich poskytování nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančními prostředky. • Zaměstnavatel je povinen: • Poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. • Udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
Pracovní úraz • Zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav dovoluje a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. • Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. • Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny • b) k úmrtí zaměstnance • Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému a v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům. • Zaměstnavatel je povinen: 1. Ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. • 2. Přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů
BOZP – pokračování č. 2 • Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. • Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že ohrožuje jeho život nebo zdraví. • Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. • Zaměstnanec je povinen: • Účastnit se školení BOZP. • Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. • Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP • Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení. • Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích • Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti. • Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu svůj pracovní úraz.
Odpovědnost zaměstnance za škodu • Zaměstnavatel je povinen zajišťovat zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. • Zaměstnance je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, ani k bezdůvodnému obohacení. • Zaměstnanec: • odpovídá zaměstnavateli za škodu způsobenou zaviněným porušením při plnění pracovních úkolů. • Zvláštní odpovědnost zaměstnance: • odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody • odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat (pouze na základě písemně uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti – dnem dosažení 18 let) • odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (do hodnoty 50 tis. Kč pouze na základě písemného potvrzení o převzetí, nad hodnotu 50 tis. pouze na základě písemně uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která může být uzavřena nejdříve dnem dosažení 18 let zaměstnance)
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu • Zaměstnavatel • odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům ze strany zaměstnavatele • prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí Zvláštní odpovědnost zaměstnavatele: 1.odpovědnost při odvracení škody 2. odpovědnost na odložených věcech
Náhrada škody a její rozsah • Náhrada škody a její rozsah • - vychází se z ceny v době poškození nebo ztráty věci • Zaměstnanec: • - odčinit uvedením v předešlý stav nebo uhradit • - výši úhrady stanoví zaměstnavatel • - nesmí přesáhnout 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku • to neplatí: a) v případě úmyslu • b) v případě opilosti nebo užití jiných návykových látek • c) v případě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách • d) v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů • Zaměstnavatel: • - odčinit uvedením v předešlý stav nebo uhradit • - je povinen uhradit v plné výši • do 10 tis Kč za škodu na věcech, které se obvykle do práce nenosí a nebyly převzaty do zvláštní úschovy