K tématu „Komu patří budoucnost?“ konfrontace x racionalita

1. Etika energetické vizeČSZE, 23.2.2012Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc.Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxkontinuita s konferencí pořádanou v Praze 13.10.2011 k tématuZelená energetika a jaderné elektrárnyKomu patří budoucnost?Výstup Spolkové republiky Německo z jaderné energetiky a jeho důsledky pro okolní země (téma zadané pořadateli)Panel II. Moderátorka H. Scharfová, účastníci M. Bursík, P. Otčenášek a panelem NERS dne 19.10.2011 k tématu„Energetická vize 21. století“

2. K tématu „Komu patří budoucnost?“ konfrontace x racionalita • V blízké i vzdálenější budoucnosti mají fosilní paliva klíčový význam zejména z hlediska životního prostředí, světové bezpečnosti a ekonomiky. • Proto je nezbytné v kontextu se „zelenou energetikou“ a jadernými palivy zahrnout i ropu, uhlí a zemní plyn. • Žijeme v době ubývání zdrojů paliv a materiálů, a proto je koncentrace na jaderné i obnovitelné zdroje rozumná. Závažnými podklady pro analýzu světové energetické situace a jejích výhledů jsou texty World Energy Council aktuálně z konference v roce 2010 (Montreal). Obecné statistické reporty (co bylo) x kvalifikovaná prognózaNe jen elektroenergetika (doprava, teplo,…)

4. Očekávaná věrohodnost prognóz Identifikaci problému lze s rostoucí věrohodností získat: • expertním odhadem (s kvalitou podmíněnou rozsahem podkladů) • párovým porovnáním (Konvoianlage) • matematickým modelováním s relevantními daty • dlouhodobým hodnocením významných parametrů (panta rei) Závěry k věrohodnosti mohou patřit nejvýše do první kategorie. K párovému porovnání energetické vize není referenční vzor a ke strategickým modelům nejsou okrajové podmínky, charakteristiky a věrohodná data. Všechny strategické vize energetiky jsou proto charakterizovány nízkou věrohodností. K problému vystoupení SRN z jaderného programu nejsou dostupné základní charakteristiky projektu.

5. Magický trojúhelník který při vývoji lidstva určoval vztahy mezi člověkem, materiály a energií se na konci 20. století změnil na šestiúhelník ukazující ve svém časovém vývoji cestu do 21. století člověk materiály energie -------------------------------------------------------------------------------------------------- člověk materiály energie životní prostředí kapitál nadnárodní regulace -------------------------------------------------------------------------------------------------- sedmým hrotem je etika (ENERGETIKA 10/2010) za míru, válek i teroru (Upton Sinclair, Ezechiel)

6. Etické hledisko Etika soubor morálních pravidel a principů jejich využívání Celosvětově roste ohrožení lidské společnosti poznanými i dosud neznámými faktory. Na projevech rizika má energetika, doprava a války lví podíl. Tím, že člověk přistupuje k využívání technologií, které nejsou a nemohou být předem dlouhodobě ověřeny, přijímá vědomě i bez tušení souvislosti s ohrožením důsledky, které mohou ohrozit jednotlivce, regiony a svět. Proto je na místě posuzovat i zdroje energie z hlediska globální bezpečnosti a také etiky. Analyzovat a podle výsledků dostupných analýz jednat nejen pro ohrožení druhu homo sapiens, ale i biologických systémů, krajiny a prostoru, do kterého člověk ať již směrem do nitra Země nebo směrem k kosmu vstupuje. • Etika je vztažena na charakter problému (hospodářské problémy, riziko, životní prostředí). • Denní praxe i při uplatnění etického hlediska vyžaduje kompromis, jinak zničí samotný princip.

9. Fosilní paliva 1. Energie z fosilních paliv (2/3 spotřeby) dominuje nad jadernou i obnovitelnou. • Bez ohledu na etiku a životní prostředí homo sapiens spálí vše, co se mu podaří vytěžit. • Hodnocení skleníkového efektu je vadné 4. Co na odhadu spotřeby a výroby chceme nebo můžeme změnit? Nebo jsme jen ve vleku závodu mezi výrobou a spotřebou? Na 10 let provozovat, na 20 stavět, pro 30 a dále zkoumat.

10. Dilema: ředit koncentrovanou versus koncentrovat rozředěnou energii Chemická reakce ve fosilních palivech a jaderná energie v řetězové reakci jsou příslibem energie ale také hrozbou explozí a vojenského zneužití (je pozdě) Využití obnovitelných zdrojů má své meze se zřetelem k nárokům rostoucí světové populace i na prostor a vodní zdroje. V praktickém řešení tohoto dilematu jsme konfrontování s výhledem na „zbývající roky“ 21. století – požadovaná životnost jaderných elektráren 90 roků – kontejnment 100 let, ostatní lze vyměnit nebo reparovat (to je odhad doby života našich vnuků) vymezuje naší odpovědnost a charakterizuje naši neznalost tím, že sahá za horizont našeho vnímání.

11. Ohrožení z pokusů s jadernými zbraněmi přesáhlo následky Černobylu

12. Totální riziko ze zdrojů energie • Riziko z těžby paliv, konstrukce a provozu různých zdrojů energie musí být dále identifikováno. • S vyšší odpovědností politiků, technologů i veřejnosti za možné následky projevu rizika v běžných i extrémních krizových situací bude nezbytné přistupovat k formulaci strategických záměrů a opatření v celém spektru energetického hospodářství. • Veřejnost a spotřebitelé energie nekupují doly, výrobní podniky, přenosové sítě a úložiště odpadů, ale energii ve formě paliv, elektřiny a tepla. Platí za produkt a nesou riziko z celého řetězce.

13. Nové zdroje energie • S výhledem na třicet roků nejsou až dosud známé žádné nové zdroje, které by se mohly významným způsobem podílet na zabezpečení spolehlivých dodávek energie pro lidstvo. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze očekávat, že lidstvo nové zdroje energie získá, pokud na to bude mít dostatek času. Růst světové populace a vize vyčerpávání fosilních paliv ale ukazuje, že takový čas není k dispozici. • Přenos solární energie z kosmu není utopií, ale ani realitou • Přenos vodíku vyrobeného v solárních elektrárnách na pouštích severní Afriky je fyzikálně a technologicky možný, ale pro finanční krizí zmítanou Evropu investičně nedosažitelný. Nové úspory energie Významné úspory energie (omezení zbrojení), snížení rizik z dopravy (elektromobily?, železnice místo kamionů,..) a bilance emisí (obnova evropských lesů) a další racionální kroky jsou nedohlednu.

14. Strom Primärenergie Weltbevölkerung Entwicklung von Weltbevölkerung, Primärenergie- und Stromverbrauch 25 000 Mrd. kWh 15 400 Mrd. kWh Quelle: Siemens PG, eigene Berechnungen 19 Mrd. t SKE 14 Mrd. t SKE 8 Mrd. Menschen 6 Mrd. Menschen 1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020

15. Na jaké scénáře se máme připravovat Industriální společnost využila v minulosti levná fosilní paliva k růstu populace a kvality života (ale také k vedení válek) Industriální rozvoj má meze dané zdroji a odpady. Po vyčerpání těchto mezí může dojít k: • dosažení stability na jaderných a/nebo obnovitelných zdrojích, • řízenému poklesu požadavků na energii, • zhroucení civilizace současného typu, • technicko-fantastickému pokračování expanze člověka za dnes myslitelné meze.

16. Čeho se bojíme více ?Uplatníme etické hledisko jako východisko z: • nedostatku energie ? Jomkipurská válka, životní úroveň • ohrožení až devastace biosféry ? Devastace populace spojitě i katastrofami • rizika odpadů ? Zdraví, životy

17. Hospodářská krize, celosvětový boj o zdroje energie, vodu a potraviny v kontextu s explozivně rostoucí populací nemají po 3. světové „studené“ válce daleko k označení „4. světová válka“ Světová hospodářská krize, která zřejmě nebyla překonána, ukázala, že předpovědi očekávaného ekonomického rozvoje a odhady následků pro společnost nebyly předvídány hloubkou působení, délkou trvání a vlivem na světovou populaci. Již dnes poznané souvislosti mají vliv na světové a evropské energetické hospodářství a jeho strategie. Základní problémy spojené s růstem světová populace o 1,9% ročně, přírůstkem elektrické energie o 4,1% ročně, spotřeba energie o 1,8% ročně, spotřebou vody, která se se zdvojnásobí za čtrnáct let a s potravinovou krizí setrvaly. Související rizika nedosažení „energetické bezpečnosti“ získáváním zdrojů energie, rozvoje přenosových soustav a spotřeby zřejmě vzrostla. Extrémní výdaje (desítky/sta bilionů eur) na udržení a rozvoj energetiky (a na pokrytí následků rizik), bude nereálné dlouhodobě získat.

18. Současné tržní prostředí komplikuje formulaci racionální energetické strategie Ekonomické teorie vznikaly v době ekonomického růstu a neumí se vyrovnat se scénářem ekonomické stagnace a/nebo poklesu (zisk bank v depresi ?) Vývoj jaderné energetiky byl akcelerován vojenskými důvody. O nových elektrárnách rozhodují investoři a ne vlády (City bank). O stavbě elektráren rozhodují investoři, které zajímají jen peníze a riziko. Tržní hodnota a EVA (Economic Value Added) vyjádřená jako rozdíl příjmů a nákladů vztažených k riziku, velmi preferuje obnovitelné zdroje, méně zemní plyn, se zřetelem k nejisté politice klimatu toleruje uhlí a je zdrženlivá k jaderné energii. Nesprávná kritéria ekologického vlivu

19. Energie jako specifická komodita • Růst a kolísání cen paliv a energie jsou rostoucí hrozbou pro hospodářskou i politickou stabilitu států, ekonomiku podniků a jistoty občanů. • Prohloubil se problém dostupnost potravin, energie a vody jako podmínka udržení přijatelné existence lidského společenství (pád do chudoby ?). • Poznání a zvládnutí rizik z nedostatku energie zůstává otevřeným problémem lidstva. • Neřešeným problémem zůstává zajištění energie za krizových stavů (výpadky dodávek energie, přírodní katastrofy, politické střety: německé dálnice v jomkipurské válce, ).

20. Vztah obyvatel EU • Volba zdrojů,jejich bezpečnost a vliv na životní prostředí jsou v Evropě „velmi emocionální záležitostí“. Proto nejsou protesty proti výstavbě vodních a jaderných elektráren neobvyklé. • Stále nízká informovanost obyvatel vede k velmi nejasnému vztahu k energetickému hospodářství. • V EU není právní rámec, který by umožnil dosažení souhlasu s rozvinutím energetického potenciálu a se souhlasem k jeho využívání. • Připravovaný pevný politický rámec by měl stanovit podmínky pro to,aby nové investic byly jasné a předvídatelné ale

21. Evropská energetická (a konec konců ani ekonomická) situace není pozitivní • Evropa spotřebuje cca 14% světové spotřeby. • EU má nepatrný, pokud vůbec nějaký vliv na světové ceny paliv. • Její závislost na dovozu trvale roste. • Ročně vynakládá více než dvě stě miliard euro na dovoz paliv. • Energetická stabilita je EU je podmíněně stabilní (Piebalgis) • Ekonomické problémy nedovolí zřejmě financovat strategicky významné projekty, které by pozitivně ovlivnily bezpečnost a respektovaly etiku (převedení kamionové dopravy na železnici, využití evropsko-afrického projektu na využití solární energie, dotace výzkumu získání energie z kosmu).

22. Energetické strategie • Tržní hospodářství (fetiš) není schopné zajistí koherentní energetickou taktiku, natož strategii. Exaktní, logická a korektní energetická koncepce s možností jejího uplatnění v praktické činnosti denní i výhledové politiky je nedostupná. • Logickým důsledkem známé a zřejmě i očekávané situace je ztráta důvěry v neregulovaný tržní systém. • První energetickou strategii měly USA, má ji EU, GB, Rusko,….. • Evropská unie má odpovědnost za udržení energetického hospodářství EU, za stabilitu v dohledném horizontu (30let?) • a za omezení následků očekávaných rizik. • Regulační zásahy jsou nezbytné a připravované i přes nejistoty vývoje nejbližších desetiletích. Jak se vyrovná česká SEK?

23. Totální riziko ze zdrojů energie • Riziko z těžby paliv, konstrukce, provozu různých zdrojů energie a odpadů musí být dále identifikováno (odborníci). • S vyšší odpovědností politiků, technologů i veřejnosti za možné následky projevu rizika v běžných i extrémních krizových situací bude nezbytné přistupovat k formulaci strategických záměrů a opatření v celém spektru energetického hospodářství (politikové). • Veřejnost a provozovatelé nesou riziko z celého řetězce.

25. Fukušima Daiiči Naléhavost zahrnout etická kritéria do vytváření energetických strategií nově vyburcovala nadprojektová havárie v japonské elektrárně Fukušima Daiiči. Rozsah Fukušimy není dnes přehlédnutelný. Identifikace stavu průzkumem je prováděna v okolí a jen v nepatrné míře v ohnisku katastrofy. Škody iniciované tsunami a seismickými vlivy nejen na elektrárně a skladovaném vyhořelém palivu ale také na postižené oblasti jsou odhadovány řádově na tisíce miliard dolarů. Napětí vyvolané touto havárií je jen dlouhodobě řešitelné. Dosud poznané následky havárie otřásly dosud stabilní japonskou ekonomikou a evokovaly výzvy k novým hodnocením a z nich plynoucím strategickým řešením. Zoufalé nouzové chlazení paliva mořskou vodou je mimo dosah reálného myšlení. Pokud by záložní diesel agregáty a elektrárna a sklad VJP byly umístěny o několik metrů výše, tak by slovo Fukušima nikdo neznal (tsunami 1895 – osmnáct metrů). Havárie ve Fukušimě nezměnila riziko ani jeho hodnocení, ale jeho vnímání (etika nebo strach z devastace). (Fukušima x bulvár)

26. Katastrofické scénáře • Následky vulkanické činnost na Islandu a ropné katastrofy při extrémně hlubokých vrtech jsou zřejmě efekty, které nebyly připraveny z hlediska technického řešení a očekávaných hospodářských problémů. • Je zřejmé, že havarijní analýzy obvyklé v dopravě a energetice, bude nutné rozšířit na oblasti a hloubku analýz nadprojektových havárií dosud považovaných za nadbytečné (Worst Credible Accident ?) a reparačních akcí (co dělat když). • Scénáře mají smysl, pokud nejsou doprovázeny kvalifikovaným odhadem následků. (Co se může stát, a jak následky havárií řešit). Jinak jsou ryze akademické.

27. Vědecko-technická připravenost • Vyspělý evropský průmysl zahrnuje výrobní a provozní znalosti všech dostupných energetických technologií (v řetězci jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů a odpadů). • Pokračuje výzkum a vývoj. • Potřeba investic do obnovy stávajících kapacit a adresné rozhodování o skladbě budoucích kapacit, do přenosových systémů a o prodlužování životnosti je závažným strategickým problémem. • Každý členský stát sám rozhoduje o vlastní skladbě zdrojů v rámci evropských pravidel o hodnocení bezpečnosti, bezpečnostních zárukách a o vlivu na životní prostředí.

28. Stagnuje kvalifikace pro energetické hospodářství na úrovni Kompetence: fyzické, psychické a morální (etické) předpoklady, vzdělání, vývoj kariéry, osvědčení v profesi (Peter´s principle) ------------------------------------------------------------------------------------- • Informovanosti a odpovědnost politiků. • Kvalifikace odborníků nejen v technických vědách, ale i v oblasti přírodních věd a v právních a společenských oborech. • Informovanost veřejnosti tak, aby občané byli schopni na úrovni svého vzdělání poznat energeticky orientované problémy a vymezit možná řešení v ekonomických souvislostech – srozumitelná komunikace – Sylva.

29. Ke kvalifikaci spektra profesí Problém: výhled na 10-20 let pro přiměřenou kvalitu lidského činitele vširokém spektru od fyzikálních, technických, ekonomických a právních věd, v dělnických profesích, středoškoláků, absolventů vysokých škol ašpičkových expertů. • Naše vysoké školství neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu (Klaus,I/2012). • Počty, věk a kvalita odborníků k přípravě investic, projektování, výroby a provozu energetických zařízení, rozvodu a spotřeby energie nedosahují úroveň 80. let. • Zásahy do školství jsou prováděny nekvalifikovaně (zřizování škol, bakalářské tituly, ztráta podpory učňovských škol, platy učitelů,…) a bez podpory učitelů. • Školné je bezprecendentním zásahem do historického vývoje českého školství

30. Ke kvalifikaci spektra profesí (pokračování) • Vedení projektů nezajistí titul MBA, ale renomé špičkových specialistů. Je lépe mít vlastní než najaté. • Akademická svoboda není „falešnou hrou vysokých škol“ ale předpokladem nezávislosti a kvality vědy, nezbytné pro průmysl i společnost (PG kurzy 1970). • Účast zástupců průmyslu na řízení vysokých škol může vycházet jen z kvality průmyslové reprezentace a ne z administrativních průniků do akademické sféry . • Kvalita lidského činitele má souvislost s vizí bezpečné a spolehlivé energetiky.

31. Pojmy pro veřejnost nesrozumitelné, např. • Spravedlivá cena energie (Barroso) - míra nespravedlnosti? • Energetická bezpečnost (rozdíl mezi bezpečností a spolehlivostí) • Energetická bezpečnost je podmíněná (podmínky???). • Odbornost pro energetické hospodářství. • Drahá energie (Karas). • Chybí jak strategie tak její srozumitelná formulace pro občany (Francie) • Nezbytnost podpůrné legislativy pro získávání paliv, výrobu elektřiny a výstavbu rozvodných sítí. • Jak chápat etiku, ekonomiku a ochranu životního prostředí ve vztahu ke strategické energetické vizi? Cena ropy zůstává v poměrně stálých mezích, ale ceny energie, deklarované jako závislé na ceně ropy, stále rostou. Tím roztáčejí inflační kolotoč. Komu prospívá takový systém? Platí zásady tvorby cen z éry rozvoje průmyslu? Jaká jsou pravidla tvorby cen a (nadměrného) zisku v současném období neoliberální globalizace? Jsou požadavky na vymezení pravidel pro finančně orientované hospodářství nejen opodstatněné ale také reálné?

32. Nevyjasněné jsou klíčové odborné problémy Z vystoupení generálního sekretáře EURELEKTRIC na semináři ČSZE dne 8.2.2012 plyne, že členské státy EU mají rozporná stanoviska ke klíčovým problémů, např. : • SRN vystupuje z jaderné energetiky, Francie ji podporuje na konkurenceschopné bázi, Velká Britanie ji dotuje. • Španělsko podporuje těžbu vlastního uhlí bez ohledu na těžební náklady a tím na tržní vztahy. • Rozporná jsou stanoviska k podpoře obnovitelných zdrojů jak z hlediska investičních nákladů, tak výše dotací. • Nepřipravená je elektrifikace dopravy. Bez sjednocení názorů na problémy a legislativu (mix, emisní povolenky a emise vůbec, konkurenceschopnost a strategii dostupnosti zdrojů) není jednotná politika EU dosažitelná. Čtvrtý balíček EU k energetice se nepřipravuje.

33. Dosavadní vývoj v SRN • Vyvinul na základech vytvořených technologiemi USA (West - Man) vlastní přístup, jehož výsledkem byla úspěšně navržená a provozovaná série jaderných elektráren Konvoianlage (Dr. Herbert Schenck). • Mimo téma je snad vhodné připomenout, že k výživě dnešních sedmi miliard obyvatel Země (ale také k výrobě střeliva již v I. světové válce) přispěl objev německého vědce Fritze Habera jak získat dusík ze vzduchu. • Názor dalšího německého vědce “Hranice rozvoje bohatství je v sociálním systému a ne v přírodních zdrojích“ stojí za zmínku k podpoře etiky. • K ekonomice další německý politik: „Stát, který nezajistí přiměřené rozdělování národního důchodu, nemá právo na existenci.“ • Projevy havárií vyvolaly rostoucí obavy časti obyvatel z nadprojektových havárií a z problémů spojených s koncem jaderného palivového cyklu. • Rozhodnutí SRN vystoupit z jaderné energetiky není novým tématem. • Projekty typu „Nordstream“ a výstavba větrných a solárních elektráren připravily start pro rozhodnutí, které uzrálo po havárii ve Fukušimě.

34. Fosilní, jaderné a obnovitelné zdroje Až dosud rozhodovala o volbě zdrojů energie zejména ekonomická a bezpečnostní kritéria. Doporučení etické a následné rozhodnutí vlády Spolkové republiky Německo přijala etické hledisko mezi rozhodující kritéria. Etika jako soubor morálních principů a pravidel pro jejich využívání našla odezvu v závažném strategickém rozhodnutí vlády SRN. Důsledkem rozhodnutí bude zřejmě nová dimenze řešení politického a ekonomického vývoje SRN a zřejmě i okolních zemí (dobré téma s neznámým řešením).

35. Vnitřní a vnější vlivy vystoupení SRN z jaderné energetiky Zřejmě korektní a vědecky opodstatněná byla rozhodnutí přijatá vládou SRN v souvislosti s jadernou havárií ve Fukušimě Daiiči: • Provést a vyhodnotit prověřené testy na dočasně odstavených reaktorech a tak ověřit, zda jsou bezpečnostní systémy ve stavu, který umožňuje další provoz. • Ustavit etickou komisi, která by srozumitelně vyjádřila společenský význam i rizika a to v porovnání s ostatními zdroji a s dlouhodobým výhledem. Zátěžové testy …. Reassessment na záplavy, seismicitu a okolí jaderných zařízení - komentář

36. Podklad k tématu Deutschlands Energiewende – Ein Gemeinschftswerk fur die Zukunft vorgelegt von der Ethik- Kommission Sichere Energieversorgung navazuje na diskuze v Bundestagu od roku 2000

37. Přijatelnost závěrů dle Ethik Kommission Velmi rychle (od 4. dubna 2011 do 30. května 2011) vypracovaný dokument vymezující rámec strategického rozhodnutí předložený etickou komisí pro bezpečné zásobování energií vedl ke známým rozhodnutím vlády SRN ukončit éru jaderné energetiky. Je více než zřejmé, že jak produkt etické komise, tak vládní rozhodnutí budou předmětem kritiky zleva i zprava. V časové ose se kritické názory vykrystalizují také zepředu i zezadu, tj. hlediska současných vlivů na německou i evropskou ekonomiku, spolehlivost i bezpečnost energetických technologií a životní prostředí a na význam pro horizont nejbližších desítek roků a s ohledem na mlhavý energetický horizont 21. století. Souhlasí všechny politické strany v SRN.

38. Řízení postupu dle EK • Významným doporučením EK je každoroční monitorování průběhu přechodového procesu Německým parlamentem (Deutscher Bundestag). Nezbytný je intenzivní dialog mezi veřejností, městy obcemi a podniky. Takový přístup prokazuje znovu, že tržní přístup se neobejde v energetickém hospodářství bez významných regulujících vlivů státu. Obrat v energetice si vyžádá úsilí na všech politických úrovních. Zaujetí stanovisek může ale vyplynout jen ze zázemí vytvořeného odborným managementem. EK vychází z hodnocení dostupnosti energetických alternativ, které jsou méně rizikové. Jejím záměrem je neohrozit hospodářskou úspěšnost s tím, že alternativy budou využívat nejen zdroje ale také vědecký a technologický pokrok, nové hospodářské modely a změny životního stylu s respektem k přírodě.

39. Dokument etické komise • Je výzvou připravenou v krátkém intervalu jednoho měsíce a je formulován jako výzva k rozhodnutí. • Výzva byla přijata vládou Spolkové republiky Německo. • Připravenost SRN na takový krok je přijímána za podmínek, které nejsou srovnatelné s žádnou zemí Evropské unie (Nordstream, rezervy uhlí, schopnost zaplatit investice do rozvodů a realizovat je, stanovisko veřejnosti. ekonomická situace,…). • Odhad vlivů německou a tím méně na českou ekonomiku a není dostupný.

40. Odpovědnost řešení v SRN Doporučení EK: • respektuje historické i poznané skutečnosti • Nastiňuje obecné postupy odborného řešení, problémy informovanosti obyvatel, • je si vědomo faktu, že přinese zásadní změny v hospodářském životě SRN, • zřetelně připouští neznámý dopad na životní úroveň, • faktické problémy a důsledky ponechává odbornému řešení a tím formuluje politické a etické hledisko k řešení problémů, který dosud nebyly v žádné zemi řešeny.

41. Politický charakter rozhodnutí Etická komise formulovala konstatování, že celkové hodnocení jaderné energie může být podle významnosti použitých kritérií v jedné zemi pozitivní a ve druhé negativní. Konečný důkaz o definitivní opodstatněnosti (ne)jaderné koncepce nemůže podat ani jedna strana. Přesná, logická a strategicky dlouhodobě opodstatněná koncepce a možnosti jejího uplatnění v praktické politice je nedostupná.

42. Negativní vlivy doporučení Bezpečná budoucnost Německa spočívá nadále na třech pilířích: ekonomická výkonnost, sociální spravedlnost (Bismarck) a zdravé životní prostředí. V souvislosti s nimi má vzniknout společné dílo zaměřené na téma „Energetická budoucnost Německa“. Jeho provedení musí plně respektovat finanční a časové možnosti státu. Jedná se proces, který zasahuje společnost do hloubky. Zásadní jsou požadavky na přestavbu struktury energetického hospodářství. Se zřetelem na celospolečenské provedení navržených záměrů deklaruje EK nezbytnost participace všech složek společnosti. Zřejmé jsou obavy lidí spojené s negativními vlivy navrženého řešení na hospodářský rozvoj a pracovní místa. Demokracie nejen politická ale i sociální (majetková?)

43. Vymezení problému • Pokusem o jednoduché vyhranění základního etického problému pro jaderná paliva může být formulace „Převyšují světová i lokální rizika pro životy, zdraví a majetek plynoucí v daném státě z nedostatku energie ve 21. století ztráty spojené s využíváním jaderných paliv, generováním radioaktivních odpadů nároky na sanaci jaderných zařízení?“ • Citovaný odhad der Deutsche Institut fur Wirtschaft (str.23) předpovídá zvýšení cen pro domácnost nejvýše 1,4%. To je v protikladu s úvodním konstatováním EK o zátěžích, které takovým rozhodnutím vzniknou (4) • Po oznámení vlády SRN stoupla cena elektřiny o 20% , dovoz elektřiny z Francie a ČR stoupl o 40% (Pokorný Pr,12.10.2011)

44. Vliv na svět • Doporučení EK má významné mezinárodní konsekvence týkající se mezinárodních aspektů bezpečnosti jaderných elektráren. V tomto směru bude SRN i nadále vynakládat významné úsilí. Problematická je původní naděje, že se podaří oddělit vojenské využití jaderné energie od civilní. Podle aktuálních údajů (EK str. 44) vyrábí ve světě 435 JE kolem 15% světové spotřeby elektřiny. Je EK prognózováno, že tyto hodnoty se do roku 2030 zdvojnásobí, ale to je konzervativní odhad provedený se zřetelem k elektrifikaci výroby, konzumu a mobility. Růst počtu jaderných elektráren je znepokojující zejména se zřetelem na světový terorizmus s tím, že lidé mají klesající vliv na stabilní svět.

45. Náhrada jaderných elektráren v SRN • V současné době je v Německu k dispozici 90 GW výkonu a z toho je 20 GW v jaderných elektrárnách. Se zřetelem k odstavení 8,5 GW v jaderných elektrárnách je k dispozici 81,5 GW. K roku 2020 může propojení výroby elektřiny s teplem přinést 12 GW, biomasa až 2,5 GW, konvenční elektrárny až 7 GW. K roku 2019 se má se zvýšit kapacita ostatních zdrojů včetně obnovitelných a uhelných o dalších 30 GW. Uložení radioaktivních odpadů musí být řešeno bez ohledu na scénář vystoupení z jaderné energetiky. V tom je velká etická odpovědnost provozovatelů jaderných zařízení. Je zřejmě, že povinnost uložit vysoceaktivní jaderný odpad je těžkou zátěží pro příští generace. K textu: • Konvenční elektrárny zvýší produkci skleníkového CO2. • Spalování zemního plynu zhorší vliv energetiky na životní prostředí: „Úniky zemního plynu při těžbě a přenosu dosahují 15 až 20 %. Zemní plyn je více než desetkrát rizikovější než oxid uhlíku.“ Když už emisní povolenky na CO2 tak také přenosové povolenky na zemní plyn.

46. Změna životního stylu • Je zřejmé, že doporučení etické komise vyvolá nejrozsáhlejší změnu v ekonomice Spolkové republiky Německo od konce války. Vliv přijatého řešení na světové životní prostředí je zanedbatelný. V pozadí jsou obavy ze situace, která v současnosti postihuje Japonsko. Nesporná je odvaha výzvy, která iniciovala řešení přijaté vládou SRN. • Akcentovaná změna životního stylu se zřetelem k ochraně přírody nebo nedostatkem energie je očekáváním, ke kterému bezpochyby dojde. Buď dříve s vlivem regulace společnosti, nebo později z nedostatku energie po vyčerpání fosilních paliv. • Vedle hrozby nedostatku energie vystupují problémy rezerv pro black-outy a kompenzaci nestabilit v přenosové soustavě • Změna životního stylu  v Německu ovlivní úroveň v ČR.

47. Myslitelné závěry • Vystoupení z jaderné energetiky je politickým rozhodnutím a řešením provedeným za nejistých ekonomických, bezpečnostních a etických podmínek. • Světová situace jím bude jen nevýznamně ovlivněna. • Politické rozhodnutí vlády SRN ale ovlivní zřejmě ekonomiku a podle Etické komise i životní úroveň obyvatel. • Vystoupení z jaderné energetiky je se zřetelem ke zbytkové životnosti investic jaderného parku i s významným vkladem německého přínosu ke světové energetice zmařenou investicí v řádech desítek bilionů korun (Macht geht das Recht for). • Suverénní rozhodnutí bylo provedeno pro podmínky SRN a jeho vyhodnocení může být podle Etické komise v jiném politickém prostředí odlišné. • Vliv rozhodnutí na Českou republiku bude zřejmě analyzován na odborné politické, vědecké i ekonomické úrovni.

48. Výrobní náklady elektřiny- U.S. 2009 Zmařená investice : SRN se vzdává ekonomické výhody z investic do jaderného programu Palivové/provozní náklad na výrobu elektřiny (cent/kWh) uhlí 2,97 zemní plyn 5,00 jaderná 2,03 ropa 12.37 Zdroj: WEC- Montreal 2010

49. Doporučení EK vychází z Faktu, že se jedná o těžké rozhodnutí a zátěže (4). Žijeme ve světě, ve kterém mnohé státy provozují jaderně technická zařízení a budou stavět další jaderné elektrárny (5). Výstup z jaderné energetiky bude probíhat lépe, pokud bude podpořen všemi politickými stranami (16). Společnost je povinna vzít v úvahu důsledky vystoupení z jaderné energetiky (15). Faktu, že doporučení se bude týkat průmyslu, obchodu, finančnictví a jeho provedení bude závislé na Parlamentu, vlád spolkových zemí a komunit. Skutečnosti, že „riziko jde přes hranice“. Přesvědčení, že člověk nesmí dělat vše, co je technicky schopen.

50. Expertní odhady vlivů Doporučení EK má věcné, finanční a časové světové konsekvence Česká republika má až dosud dostatečné odborné zázemí v kvalifikaci specialistů pro řešení komplexních problémů současné energetiky. Jiná je situace v ekonomické oblasti. V politické oblasti platí názor druhého presidenta ČSR, který ve svých pamětech říká, že málokterý z poslanců rozumí podstatě problému, o kterém rozhoduje. Strategické odhady mají jen nízkou vypovídací schopnost. Odpovědnost za strategická rozhodnutí i za řešení v horizontu roků je na politické reprezentaci, která odpovídá za formulaci energetické strategie, její prezentace občanům a připravenosti na řešení poznaných i dosud nedefinovaných rizik. Odpovědnost vlády národu je etickým principem, který požadoval již Josef II Habsburg i Bernardo Bolzano a který uplatnil v Deklaraci lidských práv Thomas Jefferson. Doporučení EK vyzývá k realizaci projektu, srovnatelného s poválečným rozvojem, který ovlivní nejen sousední země.