Hodnoty v logoterapii a existenciální analýze

1. Hodnoty v logoterapii a existenciální analýze Stanislava Ševčíková, Ph.D. odtitul

2. Inspirace: • Jsou na světě hodnoty, které nemilujeme, dokud je nechápeme, a jiné, které nechápeme, dokud je nemilujeme. Blaise Pascal • Nic není dobré nebo špatné. To z toho dělá až naše přemýšlení.William Shakespeare

3. ?? • Jakými vlastnostmi byste vybavili lidi ve společnosti, o níž víte, že v ní budete žít, ale nevíte na jakém místě v společenském žebříčku?

4. Hodnota, hodnotné, hodnotící • Etymologie: slovo „hodnocení“ se používá od 19. stol ve smyslu „dání něčemu hodnotu, ocenění“. • Chodit do školy je dobré, nechodit do školy či chodit za školu je špatné • Jíst maso je dobré x jíst maso je agresivita vůči lidským bytostem • Někdo je oblíbený, jiný neoblíbený • Každý hodnotí jinak • V hodnocení čeho se lidé shodují? (příroda, ekologie, morální zákony (lež x milosrdná lež) (hodnocení v 6 letech, v 18 letech, v 60 letech), hodnocení dělníka a majitele obchodu)) • Je hodnota vtisklá do člověka při /před narozením nebo ji jako ideu poznáváme celý život nebo jde o společenský konsens? • Hodnocení předpokládá hodnotu

5. hodnoty • Axiologie – filosofie: teorie hodnot (20. století) • Hodnota: uspokojuje naše potřeby:

6. hodnoty • Nikolai Hartmann a G. Fünke – tyranie hodnot – když hodnoty přehluší „ano k vlastnímu životu“ – pořád se mluví o hodnotách, mají se naplňovat, až to „přeroste člověku přes hlavu“. Jsou to pak hodnoty když nám takhle přerostou přes hlavu? . Význam hodnot spočívá přece jako pomoc v orientaci a existuje souvislost mezi naplněným životem a smyslem a uskutečňováním hodnot.

7. rozdělení hodnot podle Frankla Tvůrčí – aktivity, práce Zážitkové – láska, přátelství, krása, umění Postojové – nejobtížnější, nejtěžší, zaujmout postoj k nezměnitelné události života ElisabethLukasová – pozitivní postojová změna Jsou tři možnosti jak dát životu smysl: čin, který si vytyčíme; dílo, které vytvoříme; zážitek, setkání a láska. Nejdůležitější je ovšem třetí cesta ke smyslu v životě: dokonce bezmocná oběť beznadějné situace, tváří v tvář osudu, který nemůže změnit, je s to překonat sama sebe, je s to vyrůst nad sebe, a tím se změnit. Kulturně podmíněné – islám, bohaté společnosti, chudé společnosti

8. hodnoty • Frankl: Smysl bytí uskutečňujeme, když uskutečňujeme hodnoty • Tedy: aby hodnoty a etika byly pro lidský život vůbec relevantní, musí být aktuální a reálné. Až jednání je uskutečňování hodnot, žádné „kecy“ • Co rozhodnutí – jak se člověk rozhoduje ?? • Důležité je položit si otázku po důvodech mého jednání • Fanatismus – hodnoty povýšené nade vše • X pohodlnost, zvyk, tradicionalismus • Rozpad tradic se dotýká smyslu, nikoli hodnot - Hodnoty se nacházejí v opakujících se situacích lidského života, typických, které doprovázejí stav člověka, říká Frankl. Kdyby zmizely všechny tradice i obecné hodnoty, život může být smysluplný

9. hodnoty • Hodnotám nemůžeme učit, hodnoty musíme žít – pom. prac. je často moralista • Hodnota „ad hoc“ a transcedentální, věčná hodnota – existuje to? Ano, situační • Situační x věčné hodnoty – M. Scheler • Hodnoty si mohou i kolidovat – to znázorňuje lidskou svobodu. • Podle Kratochvíla mohou hodnoty v konfliktu být vedle sebe nebo v pyramidě. • Hodnoty jsou výzvou (Längle). • Hodnota je také tam, kde se „demaskování“ (hlubinné psychologie) zastaví před „něčím hluboce lidským“, kde už není co demaskovat – Frankl ve Vůle ke smyslu

10. hodnoty • Základní hodnota je Bytí • Längle: podle něj je hodnota to, pro co dáváme přednost jednomu druhu chování před druhým. Podle M. Bubera, jakoby na hodnotě „viselo srdce“. Hodnoty se stávají zřejmějšími skrze zážitek Bytí. Tím je odůvodněna lidská důstojnost. „Člověk je hodnota.“ (Frankl). Vnímat, zakusit bytí lze nejen rozumem, ale všemi mohutnostmi (rozum, vůle, cit). Znamená to, přitakání k lidské (své) existenci, je to dobré. To je vlastně popis lásky, která svou podstatou touží po Ty, v němž se uskutečňuje a získává zpětnou vazbu. • - důležité je rozpoznání a prožití hodnot. Jestli že je člověk schopen se rozhodovat a je svobodný, pak rozhodnutí k hodnotám patří na přední místo • - argumenty pro tragický optimismus – optimismus navzdory utrpení, vině a smrti • podle Längleho ¼ času v psychoterapii zabere zabývání se zablokovanými a skrytými hodnotami – ¼ zpracování faktického, ¼ se točí kolem rozhodnutí a ¼ se zabývá možnostmi jednání jedince v nově nalezeném světě hodnot

11. hodnoty • Co je hodnota? • Jak se s ní mohu setkat, dotknout se jí (osobně)? • Osobní hodnota je to, co je „poblíž, nablízku“ • Hodnota souvisí s emocemi, prožitkem • Hodnota je zdrojem životní síly, člověk může změnit • Je duševní potravou člověka • Hodnoty jsou spojníkem mezi člověkem (osobou) a světem • Hodnoty se nedají prožívat ve vzduchoprázdnu, bez lidí, bez vztahů • Pak je ale důležité bezpečí, intimita, prostor člověka – jeho identita a sebehodnota (vědomí vlastní sebehodnoty) • Hodnota je spojením dvou lidí (já jsem a ty jsi a obou se nás to dotýká. Jak se s tím cítím?) • Proto každý prožitek hodnoty předpokládá prožitek vlastní hodnoty

12. hodnoty • ZÁKLADNÍ HODNOTOU JE PROŽITEK PRIMÁRNÍ KVALITY VLASTNÍHO ŽIVOTA: • -MOCI BÝT ZDE, • - CHTÍT HODNOTU • CHTÍT BÝT HODNOTOU - SMĚT BÝT SEBOU, CHTÍT SMYSL • A. Längle • Ano k životu přepokládá vnitřní vztah člověka k sobě samému

13. hodnoty • Kohák – hodnota a dobro – relativismus • „neexistuje žádná situace, kterou by člověk nemohl zušlechtit tím, co dělá nebo jak ji snáší..) Goethe • „bojím se jen jednoho a to toho, že nebudu hoden svého utrpení“ (Dostojevskij) • Pomocí hodnot uskutečňuje člověk smysl. Život je podle Frankla koloběhem situací, které ho staví před úkol, naplnit situaci smyslem, hodnoty se promítají do konkrétní situace.

14. axiologie – teorie hodnot • Ve filosofii jsou 4 směry, které se zabývají „hodnotami“ • hodnotový realismus – spojeno se „smyslem (T. Akvinský). Hodnoty patří ke kvalitám Bytí • hodnotový idealismus - Hodnota je ontologicky reálná nadsvětová idea Dobra (Platon) • hodnotový subjektivismus – hodnoty jsou poměřovány jednotlivcem (nebo skupinou, ztrácejí jakýsi nádech transcendentna) • hodnotový relativismus nebo pozitivismus – hodnoty jsou závislé od historické situace a ekonomických nebo kulturních podmínek.

15. axiologie – teorie hodnot • Hodnoty podle dimenzí člověka: • -Anorganická dimenze: • subjektivní hodnota – život jako vitální funkce psychicko-existenciální existence • objektivní hodnota: fyzické bytí, světlo, vzduch, voda, země, biosféra • -psychická dimenze • SubjH – vědomí, uvědomování si hodnot • ObjH – emocionalita, domácí pohoda • -Duchovní dimenze • SH: symbolická interakce • OH: řeč, kultura, civilizace • -Dějinná dimenze • SH – aktivita přetvořující společnost, prostor pro hodnoty založené na svobodě: láska, spravedlnost, chytrost • OH: socioekonomická dimenze

16. potřeby z neukončených vývojových stadií: E.Erikson • 1. důvěra vs. nedůvěra•    ctnost - naděje - podmínka žití•    potřeba saturace zákl. potřeb a nutnost předvídatelné ho chování pečujících osob matky a otce)> pocit bezpečí, důvěry v ní a posléze i v sebe (experiment 2 skupiny: najít zákonitost v obrazcích, za správnou odpověď signál, druhá skupina podle skupiny A) • 2. autonomie vs. stud (zahanbení a pochybnosti)•    ctnost - vůle•    počátky mluvy, chůze, samostatné vyměšování - naučit se ovládat zadržování a pouštění; aplikace mezilid. interakce - moc x málo zábran

17. potřeby z neukončených vývojových stadií: E.Erikson • 3. iniciativa vs. vina•    ctnost - účelnost•    experimentování s novými činnostmi; velká potřeba úspěchu + přehlížení potřeb ostatních + sexuální fantazie = pocity viny • 4. snaživost vs. méněcennost•    ctnost - kompetence•    od hry k produktivním činnostem, nutnostzískatdovednosti•    úspěch = radost, neúspěch = méněcennost ( i když byl nezvl. úkol příliš obtížný)

18. potřeby z neukončených vývojových stadií: E.Erikson • 5. identita vs. zmatení rolí•    ctnost - věrnost, oddanost svému cíli•    propast: možnosti objevit sebe sama nebo neobjevit•    člověka si ujasňuje, kdo vlastně je, intricistní motivace, vědomí identit y a vlastní hodnoty umožňuje být s ostatními, inspirovat se jejich vnímáním druhých a dokonce i jít proti většině /mase • 6. intimita vs. izolace•    ctnost - láska•    zdravým spojením vlastní osoby s identitou druhého bez ztráty sebe nebo rozpuštění sebe v druhém; závazek a vyjadřuje se také sexuálně•    další proces klarifikace vlastní identity

19. potřeby z neukončených vývojových stadií: E.Erikson • 7. generativita vs. stagnace•    ctnost - pečování, • •    člověk obohacuje druhé a společnost vytvořením hodnoty: potomstvo, hmotné statky, tvůrčí myšlenky, umělecká díla8. integrita vs. zoufalství•    ctnost - moudrost jako završení celého vývoje •   •  člověk musí být schopen ohlédnout se za svým životem s pocitem naplnění a uspokojení - zoufalství•    relatio mezi dětskou důvěrou a dospělou integritou - děti se nebudou obávat života, když se (integrovaní) rodiče nebudou bát smrti