370 likes | 691 Views
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Fázové přeměny v ocelích. Vlastnosti ocelí závisí nejen na chemickém složení, ale i na struktuře. Požadovanou strukturu lze dosáhnout tepelným zpracováním, tj.řízenými tepelnými cykly. Při nich probíhají fázové přeměny –
E N D
Fázové přeměny v ocelích • Vlastnosti ocelí závisí nejen na chemickém složení, ale i na struktuře. Požadovanou strukturu lze dosáhnout tepelným zpracováním, tj.řízenými tepelnými cykly. • Při nich probíhají fázové přeměny – • Austenitizace, perlitická, bainitická a martenzitická přeměna, příp.přeměny při popouštění
Perlitická přeměna • Je to eutektoidní rozpad austenitu na směs feritu a cementitu = perlit
Perlitická přeměna • Přeměna probíhá difúzí při teplotě pod A1. Vzniká lamelární perlit, tloušťka lamel závisí na difúzní rychlosti uhlíku v austenitu, která je tím vyšší, čím vyšší je teplota. Proto perlit, který vzniká při vyšší teplotě je hrubozrnný. Je-li teplota těsně pod eutektoidní, vzniká perlit globulární
Bainitická přeměna • Objevuje se, probíhá-li rozpad austenitu při nižších teplotách (asi 500 - 250°C) • Přeměna mřížky γ na α se uskutečňuje střihovým mechanismem, změna v rozdělení uhlíku je difúzní • Vzniká nelamelární feriticko karbidická směs – bainit • Mechanismus tvorby bainitu se mění v závislosti na teplotě
Bainitická přeměna – schéma tvorby bainitu ve středně uhlíkové oceli • a) vznik horního bainitu • b) vznik dolního bainitu • α – bainitický ferit • γ– austenit • K – karbid ε, popř.cementit
Martenzitická přeměna • Probíhá bezdifúzně – při rychlém ochlazování, střihovým mechanismem při změně teploty – nikoliv izotermicky • Začíná při teplotě označované jako Ms a končí při teplotě Mf • Není to přeměna úplná, vždy zůstává zbytkový austenit • Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v Fe α
Martenzitická přeměna • Množství zbytkového austenitu závisí na řadě faktorů – např. chemickém složení oceli, podmínkách ochlazování apod. • S rostoucím podílem ZA klesá tvrdost a následkem jeho rozpadu při provozním namáhání může docházet k rozměrovým změnám výrobku
Martenzitická přeměna • Martenzit může mít jehlicovitou nebo deskovitou strukturu. Deskový má nižší houževnatost http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/fm_tepelne_zprac_oceli/teorie2.htm
Přeměny při popouštění • Nejprve se uvolňuje uhlík ve formě přechodových karbidů – karbid ε a martenzit se stává nízkouhlíkový – kubický. • Ve druhém stadiu se rozpadá ZA na strukturu bainitického typu • Dalším zvýšením teploty se karbid ε mění na cementit, jeho zrna rostou, ztrácí se jejich orientace podle původních zrn martenzitu a zároveň se zotavuje tuhý roztok. Vzniká feriticko karbidická směs zvaná sorbit.
Přeměny při popouštění • Sorbit je houževnatější , ale méně tvrdý než martenzit. • Při popuštění slitinových ocelí na vyšší teploty se může objevit sekundární tvrdost. • U ocelí s přísadou Cr, Mn, Cr-Ni při pomalém ochlazení při teplotě 450 – 600 °C se může objevit popouštěcí křehkost
DIAGRAMY ROZPADU AUSTENITU • Jsou grafickým vyjádřením podmínek fázových přeměn v tuhém stavu u konkrétního typu oceli v souřadnicích teplota – čas • Jsou známé pod označením IRA – izotermický rozpad austenitu, ARA – anizotermický rozpad austenitu (příp.TTT) • Význam křivek lze popsat na typovém diagramu
Diagramy IRA • Rozpad austenitu probíhá za konstantní teploty
IRA diagramy • Na tvar IRA diagramů má hlavní vliv chemické složení oceli, zejména karbidotvorné přísady
ARA diagramy • Slouží pro plynulé ochlazování ocelí • Lze odečíst nejnižší ochlazovací rychlost, při které vzniká jen martenzit • Číslice uvnitř určují podíl vzniklé struktury v procentech
Kalení a popouštění • Kalení je tepelný cyklus, který se skládá z ohřevu na kalicí teplotu, výdrže a rychlého ochlazení. • Cílem bývá zvýšení tvrdosti, pevnosti, odolnosti proti opotřebení bez změny chemického složení oceli. • Rozlišujeme kalení martenzitické a bainitické – převažuje martenzitické
Kalicí teplota • Pásmo kalicích teplot v diagramu Fe – C jako výsledek kompromisu mezi požadavkem homogenního austenitu a zachování jemnozrnné struktury
Druhy kalení • 1- základní 2 – lomené • 3 – termální 4 – izotermické (na bainit)
OCHLAZOVÁNÍ • Ochlazovací rychlost na počátku menší, pak vysoká a po přechodu Ms opět nižší. • Pro posouzení kalicího média je rozhodující ochlazovací rychlost při cca 600°C(vysoká) a 300 °C (nižší)
Kalicí prostředí • Ochlazovací účinnost různých prostředí závisí na: tepelné vodivosti, měrném teple, výparném teple a viskozitě kalicího prostředí
Kalicí prostředí - voda • Parní polštář výrazně zpomaluje odvod tepla • Po dosažení bublinového varu je odvod nejintenzivnější • Ve třetím období se teplo odvádí jen vedením v kapalině
Popouštění - dělení • Podle výšky popouštěcí teploty, která má rozhodující vliv na rozsah strukturních změn a změn mechanických vlastností, rozeznáváme: • Popouštění na nízké teploty (do cca 300°C) – u nástrojových ocelí, cíl: snížit vnitřní pnutí, podíl ZA a stabilizovat rozměry při zachování vysoké tvrdosti.
Popouštění - dělení • Popouštění na vysoké teploty (zušlechťování) – obvykle u konstrukčních ocelí v rozmezí teplot 400 - 600°C k dosažení optimální kombinace mezí pevnosti a kluzu, houževnatosti a plasticity. Tuto kombinaci umožňuje sorbitická struktura (vzniká ve 3., příp.4. stadiu popouštění).
Žíhání • Je to tepelné zpracování, směřující k dosažení rovnovážného strukturního stavu, tudíž je pro ně typická malá ochlazovací rychlost i pomalý ohřev. (Rovnovážné struktury jsou ty, které odpovídají rovnovážnému diagramu.) • Podle výšky žíhací teploty rozlišujeme: • Žíhání bez překrystalizace • Žíhání s překrystalizací
A - žíhání na snížení pnutí • B - rekrystalizační • C - na měkko • D - normalizační • E- homogenizační Oblasti žíhacích teplot v diagramu Fe – C
Žíhání bez překrystalizace • Žíhací teploty nepřekračují teplotu A1. • Druhy: • Žíhání na snížení vnitřního pnutí • Žíhání rekrystalizační • Žíhání na měkko • (Případně další – protivločkové,….)
Žíhání s překrystalizací • Žíhací teploty se pohybují nad teplotou Ac3 Druhy: • Normalizační • Homogenizační • Izotermické
Tepelné zpracování grafitických litin • Tepelným zpracováním ovlivňujeme výhradně matrici, TZ nemá vliv na tvar, množství ani rozložení grafitu. • Litiny lze žíhat i kalit stejně jako oceli.
Tepelně mechanické zpracování • Kombinace tváření a fázové přeměny • Výsledkem jsou vysoké pevnostní vlastnosti • Nejčastější jsou potupy, kdy se tváří v oblasti austenitu a po deformaci následuje martenzitická přeměna. • Tvářením austenitu se zjemní zrno, martenzit pak bude také jemný
Druhy TMZ • Vysokoteplotní TMZ (a) – tváření v oblasti nad A3, stupeň deformace 40 –90%. Zakalení bezprostředně poté (dřív než proběhne rekrystalizace cca do 1 min).
Druhy TMZ • Nízkoteplotní (b) – austenitizace nad A3, ochlazení nad Ms (metastabilní austenit), tváření, zakalení. • Deformace cca 50%, teplota pod rekrystalizační, A deformovaná zrna, přetvárný odpor vyšší než u VTMZ