Klasicismus, osvícenství,preromantismus

1. Klasicismus, osvícenství,preromantismus

2. Umění – klasicistní, preromantické • Architektura • Literatura – klasicistní, osvícenecká, preromantismus • Klasicismus • Osvícenství • Preromantismus

3. Co vyjadřuje klasicismus? • Jakou architekturu Vám následující stavby připomínají?

4. Znáte tuto stavbu? Titův oblouk, Forum Romanum, Řím, 1. století našeho letopočtu Zpět

5. Vítězný oblouk - Paříž Inspirace v triumfálních obloucích z dob antického Říma Zpět

6. Do jakého období zařadíte tuto stavbu? Kostel Madeleine (sv. Magdalény) v Paříži, 18. století Zpět

7. Bílý dům Kapitol Má Kapitol ještě jiný význam než název sídla amerického Kongresu? Zpět

8. Antonio Canova – Perseus Co inspirovalo autora? Znáte film Souboj Titánů? Připomíná Vám tato socha nějaké jiné dílo? Zpět

9. David – Přísaha Horatiu Zpět

10. David – Leonidas u Thermopyl Zpět

11. David - Napoleon

12. Ingres: Napoleon Bonaparte Zpět

13. Klasicismus • Tento výraz je odvozený od latinského slova classis – vzorný, prvotřídní • Rozvíjí se ve Francii již v 17. století • Významněji ovlivňuje dějiny až v 18. století, někdy se zde používá název neoklasicismus • Filosofem klasicismu byl René Descartes (Myslím, tedy jsem) – důraz na lidský rozum – tzv. racionalismus. • Vyznačuje se důsledným návratem k antice a podrobným rozdělením umění na vysoké a nízké žánry, formy i náměty. Upřednostňuje urozené hrdiny, vznešené myšlenky, žánrovou čistotu (zákaz míšení žánrů a forem) a antické náměty. Za vysoký žánr je považována tragédie, óda, epos, sonet a poezie vůbec, k nízkým patří komedie, román, satira, bajka či píseň a próza. V dramatu je ideálem zákon trojí jednoty. Důraz na pravidla Zpět

14. Co požaduje autor v následujícím úryvku • Ale my, kterým um pravidla stále pějechceme, ať důvtipně snují se všechny dějea ať jen na jednom místě a v jednom dnijeden čin divadlo napětím naplní. Důraz na pravidla Zpět

15. Zpět

17. Co vyjadřuje osvícenství?

18. Jak byste charakterizovali následující postavuJaký byl autorův přístup k vzdělání, svobodě a církvi • Druhá představená naopak poslala každé jeptišce žíněnou košili i důtky a všem vzala Starý i Nový zákon. • Mou chybou bylo, že jsem kajícnickou košili i důtky hodila do krbu, že jsem o tom řekla přítelkyním a některým poradila, aby to udělaly taky; třetí, že jsem si opatřila Starý a Nový zákon ; čtvrtou, že jsem nechtěla mít nic společného s náboženským sektářstvím a prohlásila jsem, že jsem křesťanka a ne jansenistka nebo molinistka; pátou chybou, že jsem přísně dodržovala klášterní řád, plnila všechno, co nařizoval, ale taky neudělala nic navíc, protože i to, co jsem musela, se mi zdálo dost kruté; na varhany jsem hrála jen ve svátek a nezpívala jsem než ve sboru, krátce nestrpěla jsem, aby se den co den zneužívalo mé ochoty a mého nadání. Pročetla jsem si několikrát stanovy řádu, až jsem je uměla zpaměti; když mi přikázaly něco, co tam nebylo jasně řečeno nebo co tam nebylo vůbec či co podle mého mínění stanovám odporovalo, neústupně jsem odmítala. Vzala jsem klášterní řád a prohlásila: „Tyto závazky jsem na sebe vzala, jiné však ne." • Mé výstupy strhly i ostatní. To omezovalo moc dohližitelek, už s námi nemohly zacházet jako s otrokyněmi. Zpět

19. Osvícenství • Osvícenci chtěli šířit osvětu, a proto se věnovali hlavně naučné tvorbě, filozofii a vědě. Ve vlastní tvorbě se nenechali svazovat přísnými pravidly klasicismu. Upřednostňovali rozum (ratio) a přísně vědecké metody poznání založené na pozorování a zkušenosti. • Zpravidla odmítají církev, objevuje se tzv. deismus • Filosofii tohoto období byli I. Kant, D. Diderot, Voltaire Zpět

20. Co vyjadřuje preromantismus?

21. Do jakého období byste zařadili tento obraz a proč Rembrant BAROKO Objevuje se opět šerosvit Zpět

22. Fracesco de Goya – „MÁJI“

23. Francisco de Goya Dona Francisca Sabasa Garcia

24. Jak byste charakterizovali následující postavu – introvert, či extravert • Když tak uvážím, jak úzká je klec, která svírá všechny činorodé a poznávací síly člověka, že všechna činnost má jen jeden cíl: ukojit potřeby, které zase nemají jiného účelu než prodloužit naši ubohou existenci, a když si pak musím doznat, že všechno uklidnění v některých otázkách je jenom polosnovou rezignací, která pomalovává stěny vězení, ve kterém trčíme, pestrými postavami a jasnými prospekty: to všechno, Viléme, mi rdousí slovo v hrdle. Vracím se do sebe a nalézám tam celý svět. Ovšem že zase víc ve svých tuchách a temných touhách než ve výrazu a živoucí síle. A tu mi všechno před očima plyne, a usmívám se a sním si dál. Zpět

25. Jaká je myšlenka následujícího úryvku • Lidé nejsou od přírody ani králi, ani velmoži, ani dvořany, ani boháči, všichni se rodí nazí a chudí, všichni podrobeni životním neštěstím, zármutkům, nehodám, potřebám, bolestem všeho druhu; konečně všichni jsou odsouzeni k smrti. To jest pravý stav člověka, z něhož není vyňat žádný smrtelník. Začnete tedy studovat v lidské přirozenosti to, co je od té přirozenosti neodlučitelné; to nejlépe působí pravou humanitu. Zpět

26. Preromantismus • Pojem preromantismus se začal prosazovat až v roce 1924 • Označuje umělecké tendence, které ohlašovaly blížící se romantismus (předpona pre- znamená před). • Patří sem autoři, kteří byli dříve považováni za klasicisty nebo osvícence. • V jejich tvorbě se ovšem projevuje zvýšený zájem o přírodu, city (sentimentalismus) nebo lidovou slovesnost (sběratelství, ohlasy). • Jde především o francouzské spisovatele 2. poloviny 18. století jako Rousseau, Chateaubriand, Prévost a příslušníky německého hnutí Sturm und Drang. • Protože je preromantismus dodatečně vytvořený pojem, žádný z uvedených autorů se k němu nemohl hlásit. Někteří odborníci ho proto nepoužívají a „preromantiky“ nadále řadí mezi klasicisty, osvícence nebo romantiky. Podobný problém nastal i v případě výtvarného umění. Zpět

27. Literatura • Úvodní snímek –Elektronická učebnice literatury (dále jen EUL) • Snímky 4-6, 9, 11, 12, 15, 16 čerpány z EUL • Snímky 13, 19, 26 jsou zpracovány na základě EUL a Encyklopedie Diderot 2002 • Snímky 14, 18, 24, 25 (ukázky) jsou převzaty z EUL • Snímky 22, 23 – Pijoan, Dějiny umění 7, str. 254; Dějiny umění 8, str. 162, 163, 167 • Snímek 23 – Božena Němcová – Encyklopedie Diderot 2002 • Snímek 8, 10, 11 – Artopedia 2