1 / 26

Vznik evropských společenství a instituce evropské unie

Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří Trnka. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie. Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO

norton
Download Presentation

Vznik evropských společenství a instituce evropské unie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vznik evropských společenství a instituce evropské unie (přednáška VŠERS v rámci předmětu Společné a koordinované politiky EU) 21. února 2006 JUDr. Jiří Trnka

  2. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO • nezapojení Velké Británie, ale zklamáním především negativní postoj skandinávských zemí – výrazná těžiště nerostných surovin a rozvinutý průmysl a obchod s uhlím a ocelí • omezení počtu na pouhých šest snižovalo politický význam vznikajícího společenství a výrazně byla omezena prvotní myšlenka širokého společného trhu • založení organizace spravující společný trh uhlí a oceli • smlouva podepsána 18.4.1951 v Paříži (často se o vzniku evropského společenství či unie hovoří o Pařížské smlouvě) • smlouva uzavřena na dobu určitou – 50 let (rozdíl od dalších dvou smluv a integračních kroků, které již uzavírány na dobu neurčitou)

  3. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO • smlouva vstoupila v platnost 27.7.1952 po ratifikačních procesech ve všech členských státech • smlouva pouze vyjádřením shodné vůle, avšak neobsahovala institucionální aspekty řízení společného trhu s uhlí a ocelí • vytvoření centrálního nadnárodního orgánu komplikováno obavou malých zemí (Beneluxu) ze zastínění jejich potřeb velkých členů – kompromisní dohoda modifikovala institucionální strukturu navrženou J.Monetem • odevzdání suverenity nadnárodnímu orgánu – Vysoký úřad – spravoval svěřenou oblast bez vlivu členských států (jeho kontrolu vykonávalo Shromáždění a nad jejich kroky bděl Soudní dvůr) • vznikla však také Rada (neplést s Evropskou radou ani Radou Evropy – později nazývána Rada EU) jako zohlednění stanovisek členských států – rozhodovací pravomoc

  4. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO • institucionální struktura ESUO – spojení nadnárodního integračního přístupu reprezentovaného nezávislým Vysokým úřadem s mezivládní Radou ministrů (tento charakter si evropské orgány zachovaly do současnosti) • Vysoký úřad – nadnárodní správce společného trhu s uhlím a ocelí, výrazné pravomoci (regulovat ceny při zřetelných obtížích ve spravovaných odvětvích – např. snížení poptávky, vyhlásit stav zřejmé krize, upravit obchodní vztahy) • Rada ministrů – rozhodovala většinou (zajištění rychlosti procesu rozhodování), nebyla v původní struktuře J.Moneta (přesto se překvapivě nestala omezujícím prvkem nadnárodní dimenze společenství), sloužila spíše pro kompenzaci ekonomických a geografických rozdílů mezi malými a velkými členskými zeměmi

  5. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO • Shromáždění ESUO (předchůdce Evropského parlamentu) – 78 zástupců národních parlamentů, sledování činnosti Vysokého úřadu, který jím mohl být odvolán jako celek • Soudní dvůr – kontrolovat postupy Vysokého úřadu, členských zemí v záležitostech uhlí a oceli a také podniků • mechanismy jednání – politika Vysokého úřadu v častém střetu s úsilím států prosazovat národní zájmy v Radě, důležité že Vysoký úřad disponoval vlastními příjmy z cel a dávek ve společném trhu (na vnějších hranicích ESUO) • často na Vysoký úřad vládami členských států přenášeny nepopulární opatření za účelem stabilizovat postavení své vlády na domácí scéně • nadnárodní instituce v některých aspektech pod kontrolou členských států, přesto v porovnání s Euratom či EHS nejvyšší míra nadnárodní politiky v rámci Společenství

  6. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO • důsledky vzniku ESUO – zvýšení produkce uhlí a oceli ve společném trhu a významný rozvoj jejich obchodu • významný vliv na politickou situaci, centrální organizace agendy klíčových sektorů uhlí a oceli nutila ke spolupráci nejen členské země ale i ovlivňovala země vně ESUO • vysoká autorita Soudního dvora byla později stavebním kamenem při vytváření dalších dvou společenství • pováleční evropští vůdci kteří vystavěli a posléze rozšířili ES usilovali o svázání Německa, rovnováhu ve vztahu s Ruskem, vytvoření třetí síly vůči USA, předejití vlivu pravicových, levicových a komunistických extremistů na domácí scéně nebo potlačit nacionalismus aby vytvořili pozoruhodnou vizi evropského federalismu (Moravcsik 1998)

  7. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Pokusy o integraci dalších sektorů • ESUO přispěl k urovnání poválečných vztahů mezi vítěznými a poraženými státy a k navázání širokého politického dialogu mezi západoevropskými zeměmi • cesta k intenzivní sektorové spolupráci a tím i ke komplexnímu rozvoji integrovaných odvětví • úvahy o uplatnění podobného integračního přístupu přístupu i v dalších odvětvích – pokračovat v cestě nastoupeného sektorového sjednocování • podle Moneta nejvhodnější oblastí rozvoj jaderné energetiky • Pozornost také na sektory dopravy a zemědělství, ale tady již velké názorové diference (zemědělství je komplikované dodnes a při schvalování rozpočtu působí pokaždé velké problémy) a nepovedla se ani institucionalizace spolupráce ve sféře telekomunikací a ochrany zdraví

  8. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie EURATOM - Evropské společenství pro atomovou energii • Smlouva o zřízení Euratom 27.3.1957 v Římě (Římské smlouvy – spolu s EHS) • vytvořit společný trh s nukleárními materiály a podporovat jejich mírové využití • zřizuje se Agentura s právem opce na rudy, suroviny a zvláštní štěpné materiály vyrobené na území členských států • možnost vyvíjet společně technologie a budovat kompaktní jaderný potenciál • předpokládalo se že rozhodujícím prvkem pro další vývoj evropské integrace se stane právě Euratom (EHS naopak pouze doplňkové – skutečnost přesně opačná) – Francie pouze omezenou podporu Euratomu • význam Euratomu pouze na poli bezpečnosti práce a v oblasti norem chránících lidské zdraví • členských států, přesto v porovnání s Euratom či EHS nejvyšší míra nadnárodní politiky v rámci Společenství

  9. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství - EHS • Smlouva o zřízení EHS 27.3.1957 v Římě (Římské smlouvy – spolu s Euratom) • postaveno na principu solidarity, soutěživosti, protikartelových krocích a na harmonizaci práva členských států • zakotvení kompatibility (slučitelnosti) Smlouvy o EHS s jinými mezistátními závazky • cílem harmonický rozvoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný růst, větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně i těsnější vztahy mezi státy • klíčovým bodem a úkolem vybudování společného trhu s volným pohybem (tzv. čtyři svobody) – osob, služeb, zboží kapitálu do 12-15 let • vytvoření celní unie umožňující pohyb průmyslového zboží • kompromis umožňující přijetí koncepce společného trhu všem členským zemím

  10. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství – EHS • smlouva opět pouze označovala cíle ale nespecifikovala samotný postup a harmonogram k jejich dosažení • Smlouva musela zohledňovat zájmy všech stran a proto se jejím základním principem stala výměna jedné výhody za druhou (tzv. hra s nenulovým součtem kde všichni částečně ztrácejí a částečně získávají, nebo-li tzv. balíkové jednání – vždy se projednává několik věcí současně aby mohly být uspokojeny zájmy všech zemí) • budování společného trhu si vyžádalo vytvoření a použití celé řady podpůrných nástrojů – EIB (výhodné půjčky), ESF (základ koordinace sociální politiky členských zemí)

  11. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropské hospodářské společenství - EHS • úsilí členských států o maximální využití finančních prostředků určených k obnově méně vyspělých oblastí • institucionální struktura – zkonstruována dle modelu ESUO, Komise (v čele EHS, řídící a zastupující navenek, odpovídalo Shromáždění), Rada ministrů (klíčové postavení v rozhodovacím procesu), Shromáždění, Soudní dvůr a poradní Hospodářský a sociální výbor • důsledky – 1968 harmonizována cla navenek, navázání intenzivní ekonomické spolupráce bylo provázeno zvýšením obchodu mezi členskými zeměmi a nárůstem pozitivních hospodářských ukazatelů (otázka do jaké míry se projevila poválečná konjunktura)

  12. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Pokusy o transformaci - EHS • směřováno k začlenění zemědělské politiky do společných politik EHS – nalezení konsensu až v roce 1962 • Fouchetův plán – spolupráce v oblasti zahraniční politiky a dalších souvisejících bodů budoucího směřování k politické unie (summit v Bonnu červenec 1961) – návrh smlouvy o Evropské politické unie (unie států pracující na principu mezivládní konference s jednomyslným rozhodováním – zahraniční politika, obrana a kultura) • Druhý Fouchetův plán – přijetí společné bezpečností politiky a rozhodování o ekonomických otázkách – také nepřijatelné (předzvěst krize ES – tzv. Francie proti pětce) • Nutnost zjednodušení a zpřehlednění celého vnitřního mechanismu komunikace ve Společenství • Dohoda o sloučení orgánů tří společenství pod jedno centrum – nadále již pouze ES spravována jednou Komisí a jednou Radou – tzv. Slučovací smlouva podpis 1965 (platnost 1967) • Zaručení kontinuity přijímaných rozhodnutí, zpřehlednění procesu integrace a zefektivnění chodu evr.institucí

  13. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropská rada • vrcholným orgánem institucionální struktury současné EU • setkáváním politických představitelů členských zemí na nejvyšší úrovni (potřeba konzultovat zásadní otázky integračního procesu přímo hlavami států) • mechanismus mezivládně koncipovaným summitů • instituci Evropské rady do primárního práva však zakotvil až Jednotný evropský akt v roce 1986 (JEA první všeobecná revize primárního práva) • dle smlouvy o EU (1992) je vrcholným orgánem EU s kompetencí pro všechny tři pilíře, Evropská rada poskytuje Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její všeobecné politické směry • zahrnuje také předsedu Komise (úředník mezi politiky) • Předkládá EP zprávu po každém svém zasedání a každoročně písemné zprávu o pokroku dosaženém Unií

  14. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropská rada • je tedy orgánem EU zastřešujícím všechny tři pilíře maastrichtského chrámu ale ani nadále není oficiálně institucí Společenství • hledání politické dohody na půdě Evropské rady z části snímá z Komise odpovědnost za stanovování nových integračních cílů a současně ji neoslabuje v její legislativní roli (i když pro její iniciativní funkci vytváří jakési politické ohraničení) • otázka zda není existencí Evropské rady role Komise fakticky zdvojována (mezivládní x nadnárodní) • iniciátoři a hlavní protagonisté konstituce Evropské rady – Giscard d Estaing a Helmut Schmidt • předsednictví EU a jeho vliv na činnost Evropské rady – nejúčinnější nástroj pro národně podmíněné ovlivňování chodu celého Společenství (realizovat vlastní priority a o ovlivňovat program Společenství) • Někdy Evropská rada přebírá úkoly Rady EU a někdy je naopak podřízená Radě EU

  15. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie (Rada ministrů, Rada) • součástí základního institucionálního trojúhelníku Společenství (spolu s Komisí a EP), jednou z nejstarších součástí institucionální struktury Společenství (již ve smlouvě o ESUO) • úkolem je umožnit členským státům reprezentaci národních zájmů • hlavním úkolem je přijímání legislativních návrhů předkládaných Komisí a dále rozhodování o dalších klíčových otázkách včetně přijímání nových členů a rozpočtu • přirovnávána k parlamanetní komoře zastupující zájmy zemí (orgány Společenství však s výjimkou Soudního dvora nelze zasadit do základních schématu mocí zákonodárné, výkonné a soudní v jednotlivých národních státech)

  16. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie • vystavěna na třech základních prinicpech – národní hledisko (rovné zastoupení všech členských zemí, zvyšuje nároky na hledání společného stanoviska), - princip odbornosti (není to formálně statický orgán s pevně stanovenými členy, ale vždy dle odbornosti se schází příslušní ministři členských států tj. Rada ministrů), - politický mandát (zástupci v Radě musí mít pravomoc přijímat jménem svých vlád závazky, smlouva EU je tedy orgánem EU zastřešujícím všechny tři pilíře maastrichtského chrámu ale ani nadále není oficiálně institucí Společenství • ačkoliv je Rada primárně rozhodovacím orgánem, má rovněž sekundárně schopnost plnit i iniciativní funkce • tři funkcionální roviny Rady – Evropská rada (nejvyšší úroveň, v podstatě neomezené postavení), - Rada ministrů (odborné resortní funkce, limitována svou povinností přijímat legislativu Unie), - Výbor stálých zástupců (COREPER) a související odborné výbory

  17. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Rada Evropské unie • vztah Rady a Komise – účast zástupců Komise na jednání Rady nutná (koordinace a harmonizace postupů a kroků), umožňuje Komisi brání vzniku situací vedoucí k zablokování rozhodovacích procesů (když to v Radě hrozí tak Komise stáhne návrh a projedná znovu) • čtyři modely vztahu Rady EU a Komise – Komise mozkový trust nadržený mezivládní Radě, - federálně exekutivní model (Komise je vláda a Rada druhá parlamentní komora hájící zájmy územních jednotek), - model sekretariátu (Komise poskytuje Radě experty a Rada rozhoduje), - podřízený iniciátor (Komise integrační aktivity o kterých přesvědčuje Radu) • hlasování v Radě buď většinou, kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně

  18. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie (Evropská) Komise • výrazem nadnárodního integračního směru, který usiluje o užší sjednocení a politickou jednotu (opatrovník zájmů Společenství), také reprezentantem v oblasti mezinárodních vztahů • označení Komise ve třech významech – kolegium komisařů, - technicko-profesní potenciál celého úřadu (generální ředitelství), - celá administrativní soustava orgánu (včetně právníků, tlumočníků apod. • tři základní rysy – výhradní držitelka legislativní iniciativy v I.pilíři (jednotný trh, hospodářská a měnová unie), - odborný potenciál (postižení řešeného problému v celé jeho šíři), - nestrannost (výstup vzešlý z jednání Komise je nadnárodní) • často přirovnávána k exekutivnímu orgánu (úkoly stanoveny v primárním právu – co je primární a sekundární právo?), často také označována jako politický a administrativní hybrid • úloha se pohybovala mezi úlohou evropské vlády a omezenou funkcí administrativního servisu členských států

  19. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise • znalo již ESUO jako Vysoký úřad či Vysoký komisariát – první předsedou J.Monet – usiloval o vybudování kompaktního a akceschopného orgánu s minimálním administrativním zázemím (kde jsme s počtem evropských úředníků nyní?) • od slučovacího aktu 1967 již pokračuje de facto pouze komise EHS – silní předsedové Walter Hallstein (1958-1967) a Jacques Delors (1985-95) • úkolem je hájit zájmy Společenství vůči partikulárním zájmům členských států (hájit a realizovat středně až dlouhodobé cíle oproti krátkodobým členským státům, kde se často politická reprezentace i orientace mění) • pravomoc výhradního navrhovatele legislativy Unie (pouze Komise může být iniciátorem sekundárního práva) – rozdíly oproti vnitřnímu nastavení v členských státech • zastupování Společenství při mezinárodních jednáních, role prostředníka mezi Společenstvím a členskými státy, hlídač smluv, strážkyně práva, motor Společenství

  20. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise • výsadní postavení Komise ovlivněno přijetím Smlouvy oEU se dvěma novými mezivládními pilíři a objemem nové závazné supranacionální agendy v I. pilíři • v I. pilíři výsadní postavení motoru Společenství, ve II. (společná zahraniční a bezpečnostní politika) a III. (spolupráce v oblasti vnitra, justice, policie) pilíři se o iniciativní roli dělí se členskými státy (je v plně zapojeném postavení) • došlo tedy k narušení dlouholetého monopolního postavení Komise jako iniciátora legislativního procesu (tendence Komise rozšířit své výlučné pravomoci do II. i III. pilíře, naopak úsilí EP o zisk legislativní inciativy v I. pilíři) • legislativní iniciativa – hlavní náplň Komise, tyto návrhy posléze přijímány v Radě a v EP, rozdělení do resortu komisařů • vytvoření systému poradní orgánů (zejména Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů)

  21. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Komise • další úloha v legislativním procesu – nejprve iniciátor, ani pak však návrh neopouští, ale provází jej až do závěrečného hlasování a i poté co byl schválen (vyjednavač mezi orgány Společenství) • strážkyně evropského práva – advokát nadnárodní legislativ a v případě porušení primárního i sekundárního práva EU může žalovat členský stát a někdy i další subjekty • výkonné pravomoci – označována jako exekutivní orgán Společenství, ale pravomoci jsou omezené (zmocněna provádět politiku volné soutěže, správa oblasti technologií a kompetence v otázkách kartelových dohod

  22. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament • změny postavení EP v institucionální struktuře EU ukazují na proměnlivost celé soustavy v závislosti na rozhodnutí členských zemí • započal činnost v roce 1952 jako Shromáždění ESUO a stál se postupně přímo volenou institucí (1979), od sedmdesátých let s rozpočtovými pravomocemi až po možnost spolurozhodovat po boku Rady ministrů • původně velice zanedbatelné pravomoci, které výrazně zvýšil Jednotný evropský akt 1986 – posílení v legislativní oblasti, další kolo rozhodovacího procesu v EP, procedura spolupráce (kooperační procedura) • další posílení EP ve smlouvě o EU 1992 – prohloubení postavení EP zejména v I. pilíři (Smlouva ES) • vyvrcholení tendence k posilování EP v rámci legislativního trojúhelníku Komise, Rada, EP představuje Amsterodamská smlouva 1999 – spolurozhodování na širší okruh otázek a proces zjednodušen (vůči Komisi pojistka v postupu proti členskému státu)

  23. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament • vnitřně členěn do výborů a je řízen předsednictvem, působí zde již od založení ESUO politické (stranické) frakce s velkým významem pro rozhodování v EP • činnost EP je organizována v rámci výborů (jako u národních parlamentů) • úkolem EP je provádět kontrolu, účastnit se legislativního procesu, podílet se na rozpočtovém řízení, přijímat mezinárodní závazky Společenství, sledovat porušování základních hodnot a volit představitele EU • kontrolní funkce – může vyslovit Komisi jako celku nedůvěru, projednává roční zpráv a programy orgánů EU • rozpočtové řízení – právo navrhovat změny v rozpočtu ale také odmítnout rozpočet jako celek • účast v legislativním procesu – ve smlouvě o EU ustavena spolurozhodující procedura která obsahuje možnost veta EP

  24. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Evropský parlament • další úkoly – souhlasný postup při schvalování zásadních dokumentů Společenství v oblasti vnějších vztahů, hlasuje o porušení základních hodnot EU (spolu s Radou), volby čelních představitelů EU, ombudsmana nebo členů Účetního dvora

  25. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Poradní orgány EU • fungují vedle institucí tvořící základní institucionální rámec EU – Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů • Hospodářský a sociální výbor (ECOSOC) – založen smlouvou o EHS 1957, volen Radou (222 členů), poskytuje odborná stanoviska nezbytná pro rozhodování Rady a pro vypracovávání legislativních návrhů Komise, plní funkci pro prezentaci zájmových skupin z oblasti společného trhu • Výbor regionů – založen až smlouvou o EU 1992, volena Radou (222 členů, např. i hejtman JčK RNDr. Jan Zahradník), členské státy obligatorní konzultace v otázkách vzdělávání mládeže, kulturních aspektů Společenství, zdravotnictví, transevropských sítí a politiky koheze

  26. Vznik evropských společenství a instituce Evropské unie Účetní dvůr • založen 1970 a až 1992 zařazen do hlavních orgánů EU • provádět audit příjmů a výdajů Společenství • nezávislý na dalších orgánech a také na aktuálním rozložení politických sil v EU Evropský soudní dvůr • založen již jako orgán ESUO 1952 • zajišťuje dodržování evropského práva (na rozdíl od Komise ex-post) • své místo však v zajišťování dodržování evropského práva mají také asistující Soud první instance a soudy v členských zemích Společenství • princip nadřazenosti a přímého účinku evropského práva • dělba soudních případů podle charakteru projednávaného případu a předkladatele žaloby

More Related