EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY

1. EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY 4. přednáška Rozhodovací procesy v EU, instituce EU

2. Integrace je když … • Integrace je sdružení svrchovaných států, které v určité sféře (činnosti) formulují a uskutečňují společnou politiku a k tomuto účelu vytvářejí společné nadnárodní orgány (a instituce), na které vlády a parlamenty členských zemí přenášejí část svých pravomocí • V některých ohledech příslušné orgány integrací formulují a realizují vlastní legislativu a politickou (hospodářskou) aktivitu • Formální účast v integraci tedy vždy spočívá v tom, že svrchovaný stát přenese některý aspekt své suverenity na nadnárodní orgán / instituci integrace

3. Rozhodovací procesy ve formálních integracích • Existují 3 možnosti, jakými může integrace (mezinárodní organizace) přijímat rozhodnutí závazná pro své členy: • Nadstátní (supranational) – nezávisle na členech, bez nutnosti souhlasu všech členů (efektivnější, ale jen u hlubokých integrací) • Mezivládní (intergovernmental) – jednomyslným souhlasem všech členů (běžnější) • Kombinace obou(podle toho, o čem se rozhoduje – takto postupuje např. EU)

4. Jak rozhodovat / co zohlednit? • V praxi se tedy vyvažuje „nadstátní“ (supranational) a mezivládní (intergovernmental) rozhodování • Cílem je efektivita celku s vysokou mírou respektu vůči zájmům členů • To je technicky jednodušší v případě, že členové jsou všichni přibližně stejně velcí (např. není problém ve vztahu USA – členské země) • Obtížnější je situace v případě, že mezi členy jsou značné rozdíly ve velikosti nebo ve vyspělosti (podobně jako např. dříve ve vztahu SSSR – svazové republiky)

5. Přehled členů

7. Problém zámořských území

8. Závislá území členských zemí / Mimoevropská území členských zemí • Obecně nejsou závislá území evropských členů EU považována za součást EU, pokud neleží v Evropě •  Gibraltar je součástí EU (leží v Evropě), Falklandy nejsou (leží v Americe); výjimka: Faerské ostrovy součástí EU nejsou • Součástí EU jsou ale části území evropských států, které leží mimo Evropu •  Francouzská Guyana (přímá součást Francie) je součásti EU •  Francouzská Polynésie (francouzské závislé území) není součástí EU

9. Problém výjimek • Z 27 členů participuje většina na všech politikách a programech EU, existují ale dočasné nebo trvalé výjimky: • A) výjimky pro celý členský stát • B) výjimky pro určitá jejich území – z historických, geografických nebo politických příčin • „Nejviditelnější“ jsou výjimky z používání společné měny (Británie, Dánsko, Švédsko …) • drobná území s výjimkami mají: Francie, Portugalsko, Finsko, Německo, Řecko, Itálie, Španělsko

10. Nejvzdálenější regiony EU (Outermost regions, OMR) • 9 území, které jsou součástí EU, mají ale některé výjimky z práva EU z důvodů odlehlosti, malé rozlohy, ekonomické závislosti, apod. • Azory a Madeira – v praxi žádnou výjimku neuplatňují, i když na ni mají právo (mají jen nižší DPH než kontinentální Portugalsko, ale v rámci EUVATA) • Kanárské ostrovy – v praxi není součástí EUVATA (mají DPH jen 5 %) • 4 francouzské zámořské departementy (F. Guyana, Guadeloupe, Martinik a Réunion) a 2 francouzská zámořská společenství (Saint Barthélemy a St. Martin) – nejsou součástí Schengenu a EUVATA

11. Drobná území s výjimkami • Většinou velmi malá území, která zpravidla nejsou součástí EUVATA a/nebo celní unie: • Ålandy – mimo EUVATA, restrikce na svobodu pohybu a nákup nemovitostí, separátní referendum o přístupu k EU (důvod: tato práva mají ostrovy zaručena mezinárodní dohodou na Finsku) • Büsingen am Hochrhein – mimo EUVATA a celní unii, je v celní unii se Švýcarskem (německá exkláva na území Švýcarska) • Campione d'Italia a Livigno – mimo EUVATA a celní unii, Campione d'Italia i mimo eurozónu (italská exkláva ve Švýcarsku, používá švýcarskou měnu) 10 km

12. Drobná území s výjimkami • Ceuta a Melilla – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou a rybářskou politiku, mimo Schengen • Helgoland – mimo EUVATA a celní unii • Mount Athos – mimo EUVATA, omezení svobody pohybu (zákaz vstupu žen) • Gibraltar – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou politiku, mimo volný pohyb v Schengenské zóně, do roku 2004 také obyvatelé nevolili Evropský parlament (změněno rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva – nyní volí ve volebním obvodu Jihozápadní Anglie), nepoužívají euro

13. Kypr … zmatek nad zmatek • Kyperská republika je součástí EU od 1. 5. 2004 • Problém: vláda Kyperské republiky kontroluje jen 2/3 území ostrova, zbytek je pod jurisdikcí: • 1/3 Severokyperská turecká republika • Na jejím území je evropské právo „pozastaveno“, místní obyvatelé jsou ale občany Unie a mají právo se účastnit – spíš teoreticky – voleb do EP (ty ale na severu nejsou organizovány) • 3 % suverénní britské základny • Plně začleněny do EU, byť v některých případech (Schengen, Eurozóna) jen de facto • Nárazníková zóna OSN • Téměř 9 tis. obyvatel, vztah k EU není definován

14. Kypr … zmatek nad zmatek

15. Tak napůl: Normanské ostrovy a Man • Oficiálně součástí EU nejsou • Příslušnost k EU je „částečná“: • Jsou součástí svobodného pohybu zboží (ale ne lidí, služeb a kapitálu), patří k celní unii • mimo Schengen, Normanské ostrovy i mimo EUVATA (nemají DPH), mimo eurozónu

16. Zámořské země a území (Overseas Countries and Territories, OCT) • Zvláštní vztah závislých území členů k EU • Jde o 12 britských, 6 francouzských, 2 nizozemská a 1 dánské území (Grónsko) • Tato území mají zpravidla zvláštní preferenční přístup na jednotný trh EU • Obyvatelé mají většinou občanství evropské země, která vykonává nad OCT suverenitu, jsou proto zároveň i občany EU • francouzská území se navíc účastní voleb EP (paradoxně: evropské právo v těchto územích je aplikováno naprosto minimálně) • Mayotte a St. Pierre a Miquelon navíc používají euro

17. Problém rozhodování v EU • Výjimky, „nesynchronní“ integrace • U jednotlivých rozhodnutí se liší území, na které jsou aplikována (v některých případech i s přesahy do nečlenských zemí – např. EUVATA, Schengen, eurozóna) • Mají např. „neeurové“ země co mluvit do záležitostí společné měny? • Obrovské rozdíly ve velikosti členů • „zlobivé“ nebo nepředvídatelné státy (Řecko, občas ČR, Polsko)

18. „Překrývání“ integrací

19. „Populační“ síla • Dohromady 501,3 mil. obyvatel (2010) • Německo má 81,8 mil. (16,31 %), Malta jen 416 tis. lidí • Německo počtem obyvatel převyšuje součet 16 nejmenších zemí • ČR odpovídá součtu obyvatel 7 nejmenších zemí

20. „Ekonomická“ síla • HDP celkově 12 506 778 mil. euro • Německo má z toho 2 495 800 mil. (19,96 %) • Německo výškou HDP odpovídá 20 „nejchudším“ zemím EU • HDP ČR odpovídá součtu HDP 6½ nejmenších ekonomik

21. Schéma vývoje EU

22. Hlavní instituce EU – rozhodovací

23. Evropská rada • Evropská rada je složena z nejvyšších volených politických zástupců členských států, zpravidla: • předsedů vlád (monarchie a parlamentní republiky) • prezidentů (parlamentně-prezidentské a prezidentské republiky) • Určuje základní směry evropské integrace, schází se v průměru čtyřikrát za rok • Volí předsedu Evropské rady, který reprezentuje unii navenek („prezident EU“), a vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku („evropský ministr zahraničí“)

24. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy • Výslovnost [ˈɦɛɾmɑn vɑn ˈɾɔmpœy̆] • Nastoupil 1. 12. 2009 (na 2½ roku) • belgický vlámský politik, dříve předseda belgické vlády

25. Rada Evropské unie / Rada ministrů XYZ • Rada EU je klíčovou rozhodovací institucí, schvaluje zákony EU a její rozpočet (sdílené pravomoci spolu s Evropským parlamentem) • Tvoří ji zástupci vlád členských zemí (zpravidla pověření ministři) • podle předmětu jednání se schůze účastní příslušní rezortní ministři – a schůzka se pak nazývá např. Rada ministrů životního prostředí, apod. – celkem jde o 10 různých konfigurací Rady EU • Pokud není předmět jednání resortní, označuje se Rada jako Rada pro obecné záležitosti (General Affairs Council) – ta se schází jednou za měsíc, účastnící se ministři mohou být vysláni bez ohledu na funkci v národní vládě

26. Vedení Rady Evropské unie • Radě EU předsedá vždy ministr ze země, která zastává půlroční rotující předsednictví EU • Výjimkou je Rada pro zahraničí záležitosti (Foreign Affairs Council), které předsedá stálý vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Budova Rady EU (Justus Lipsius) v Bruselu

27. Předsednická země • Předsednictví Rady se mění v šestiměsíčních intervalech • Představitel předsednické země předsedá všem schůzkám, podporuje přijímání legislativních a politických rozhodnutí a zprostředkovává kompromisy mezi členskými státy • Současným předsednickým státem je Španělsko

28. Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (HighRepresentativeof the Union forForeign Affairsand Security Policy) • Vedle předsedy Evropské rady další stálý představitel Unie navenek • jmenuje ho Evropská rada, jmenování musí schválit EP • Funkce existuje od roku 2009, kdy byl spojen post vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy • vysoký představitel je zároveň místopředsedou Komise • Od 1. 12. 2009 je vysokou představitelkou Catherine Ashtonová (Británie, S&D) Catherine Margaret Ashton, baronka Ashton of Upholland

29. Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU • Dnešní princip rozhodování byl určen smlouvou z Nice • při rozhodování o otázkách národních zájmů (daně, obrana, azylová politika, zahraniční politika) a o důležitých změnách základních právních dokumentů EU se hlasuje podle principu jednomyslnosti, • většina návrhů se ale přijímá podle principu kvalifikované většiny • Jen výjimečně (o technických otázkách) se hlasuje absolutní většinou

30. Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU • Hlasování podle principu kvalifikované většiny brání tomu, aby byl přijat návrh nepřijatelný pro příliš velkou skupinu zemí, zároveň ale nemůže jeden stát blokovat přijetí návrhu vyhovujícího naprosté většině ostatních zemí • každá země disponuje počtem hlasů odvozeným z její populační síly, ale se značným zvýhodněním malých států (celkem 345 hlasů) • k přijetí návrhu se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny zemí (tj. alespoň 14 z 27) disponujících alespoň 255 hlasy (74 %) • členský stát může (ale nemusí) navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie

31. Počty hlasů pro hlasování podle principu kvalifikované většiny

32. Míra zvýhodnění malých států • Německo : 16 malých ≈ 29 : 112 • ČR : 7 malých ≈ 12 : 30 • Přijetí rozhodnutí „blokuje“ 90 hlasů, kterými disponuje: • 15 „nejmenších“ států • 3 „největší“ státy + kterýkoliv další

33. Další vývoj • Popsaný princip má být v platnosti do 30. 10. 2014 • Podle Lisabonské smlouvy pak bude hlasování probíhat podle systému dvojí většiny: • Pro přijetí rozhodnutí se bude muset vyslovit 55 % členských států (15 států z 27) reprezentujících současně 65 procent obyvatel EU • Trochu matematiky: Německo, Francie, Itálie a Británie mají dohromady téměř 54 % obyvatel • do 31. 3. 2017

34. Češi v Evropské radě • Členem Evropské rady za ČR je předseda vlády – aktuálně Jan Fischer (nezáv.) • ČR bylo předsednickou zemí od 1. 1. do 30. 6. 2009, v té době to bylo spojeno s funkcí předsedy Evropské rady (Mirek Topolánek, od 8. 5. 2009 Jan Fischer – jediné střídání předsedy ER během předsednictví v dějinách EU) • Vzhledem k rotaci by ČR bylo předsednickou zemí podruhé někdy kolem roku 2023 Jan Fischer

35. Evropská komise • Evropská komise má přibližně roli vlády EU, • vedle toho: • poskytuje administrativní servis členským státům, • vypracovává legislativní návrhy (ty předkládá Radě a EP) • kontroluje dodržování práva EU (např. iniciuje žaloby proti porušení pravidel EU u Evropského soudního dvora). Budova Berlaymont – sídlo Evropské komise

36. Evropská komise • Komise má 27 členů: je tvořena předsedou, kterého volí na 5 let Evropská rada a musí ho schválit poslanci Evropského parlamentu (střídají se představitelé velkých a malých členských států), a dále komisaři, které jmenuje předseda komise a jako celek je schvaluje Rada a opět Evropský parlament • Komise je politicky odpovědná Parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení nedůvěry • Každý členský stát EU má v Evropské komisi jednoho zástupce. • Členové komise neprosazují zájmy svého státu, ale odpovídají vždy za jeden konkrétní rezort nebo funkci

37. Činnost Komise • Evropská komise má za úkol: • navrhovat právní předpisy Parlamentu a Radě; • řídit a provádět politiky EU a rozpočet; • Jde např. o společnou zemědělskou politiku, politiku hospodářské soutěže (např. dbá na to, aby země EU nepodporovaly svá průmyslová odvětví způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž), … • Studentům nejbližším program řízeným Komisí je „Erasmus“ pro podporu celoevropské studentské výměny • vymáhat evropské právo (společně se Soudním dvorem); • zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. vyjednáváním dohod mezi EU a ostatními zeměmi

38. Historie Evropských komisí

39. První předseda … Walter Hallstein (1901–1982) Německo, CDU

40. Češi v Evropské komisi • 2004 Pavel Telička (dříve velvyslanec ČR při EU, nezávislý), (spolu)komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů • 2004–2010 Vladimír Špidla (dříve předseda české vlády, PES/ČSSD), komisař pro sociální záležitosti • 2010–(2014) Štefan Füle (dříve ministr české vlády, S&D/ČSSD), komisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství Štefan Füle

41. Evropský parlament • Evropský parlament je tvořen 736přímo volenými poslanci • Reprezentuje zájmy občanů Unie • Je volen na 5 let, ČR reprezentuje 22 poslanců • Jde o jediný řídící orgán EU, který odvozuje svou legitimitu přímo od občanů (a také proto je asi nejznámější)

42. Evropský parlament • Označení „parlament“ je poněkud zavádějící: na rozdíl od klasických „národních“ parlamentů nemá totiž toto těleso právo zákonodárné iniciativy (tato pravomoc přísluší pouze Evropské komisi) a nemá také přímou kontrolní funkci vůči Evropské komisi. • Parlament má v současnosti 3 sídla: Štrasburk (tam probíhají plenární zasedání), Brusel (jednání výborů a mimořádná zasedání) a Lucemburk (sídlo sekretariátu).

43. Pravomoci EP • schvaluje evropské právní předpisy (společně s Radou) • zpravidla procesem „spolurozhodování“ • v některých oblastech (např. zemědělství, hospodářská politika, víza a imigrační politika) má legislativní pravomoc jen Rada, EP je pouze konzultován • vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí • disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.

44. Pravomoci EP • Rozpočtová pravomoc • EP schvaluje společně s Radou rozpočet EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU; v poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet • EP každoročně rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala (tzv. „udělení absolutoria“)

45. Evropský parlament – vývoj • Předchůdce EP – Shromáždění – existuje od r. 1958 • Původně byli členové voleni nepřímo, přímé volby zavedeny v roce 1979

46. Princip rozhodování • Počet poslanců je odvozen od počtu obyvatel (Německo 99, Malta 5), malé státy jsou ale zvýhodněny: • Německo : 16 malých ≈ 99 : 197 • ČR : 7 malých ≈ 22 : 50

47. Evropský parlament Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) Evropská lidová strana (EPP) Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) Evropští konzervativci a reformisté (ECR) 84 Evropa svobody a demokracie (EFD) 265 55 Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/ NGL) 184 55 32 35 26

48. Evropský parlament – vedení • Předsedou Evropského parlamentu pro 2,5leté funkční období (2009–2012) je Jerzy Buzek (Polsko, EPP) • Jde o prvního politika z postkomunistického státu v čele instituce EU Jerzy Buzek

49. Češi v EP

50. Češi v EP • Zejména v období 2004–2009 několik kontroverzních poslanců • Funkčně „nejvýše“ se občané ČR dosud dostali na pozici jednoho ze 14 místopředsedů EP: • 2009– Libor Rouček (S&D/ČSSD) Libor Rouček