P1 – Mundell - Fleming - Dornbush model

1. P1 – Mundell-Fleming-Dornbush model Jiří Rotschedl jiri@rotschedl.com www.rotschedl.com

2. BP křivka • Křivka rovnováhy platební bilance • Nedokonalá kapitálová mobilita (pozitivně skloněná BP) • Dokonalá kapitálová mobilita (horizontální BP) • Dokonalá kapitálová imobilita (vertikální BP)

3. Mundell-Flemingův modeldokonalá kapitálová mobilita a fixní kurz • Jak dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy?

4. Mundell-Flemingův modeldokonalá kapitálová mobilita a volatilní kurz • Jak dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy?

5. Nedostatky Mundell-Fleming modelu • Fixní ceny - fixní peněžní zásoba • Chybějící diskuze o rovnováze a sociálních otázkách • Chybějící očekávání • Komparativní statika – chybějící plnohodnotná dynamika modelu Dornbuschdoplnil model o dynamiku: „Exchange RateOvershootingHypothesis“

6. Dornbushův model přestřelování měnového kurzu • Vznikl jako reakce na monetární model typu flexibilních cen a mezd, které v reálné ekonomice nereagují ihned (dle podmínek PPP) • Prof. R. Dornbush (1976): cenová hladina na trhu statků a mzdy na trhu práce se přizpůsobují pomaleji než trh aktiv a měnový kurz • Jedná se v podstatě o monetaristický model „nepřužných cen“, který zavádí koncept „přestřelování“ měnového kurzu. • Model je kombinací prvků krátkodobého M-F modelu a dlouhodobého monetárního modelu

7. Dornbushův model • Ceny: • Ceny jsou v krátkém období fixní a přizpůsobují se pomalu k rovnováze v dlouhém období • Hlavní rysy • Existuje rozpor mezi rychlostí přizpůsobení trhu zboží (pomalé) a finančním trhu (rychlé)

8. Výchozí rovnice

9. Odovzení

10. Dornbushův model přestřelování

11. P2: Intertemporální model dvou period Jiří Rotschedl jiri@rotschedl.com www.rotschedl.com

12. Předpoklady modelu • Ekonomika existuje pouze po dobu 2 period = dvě periody žijící domácnosti; • Volně obchodovatelný statek (reálný měnový kurz je vždy roven 1); • Plně flexibilní ceny; • Příjmy reprezentativních domácností Y1, Y2„spadly z nebe; • Statky jsou neskladovatelné; • Na začátku periody 1 nemají domácnosti majetek ani dluhy.

13. Optimalizační úloha domácností

14. Uzavřená ekonomika • Uzavřená ekonomika v rovnováze musí spotřebovávat celý příjem; • Pokud je Y1<< Y2, každý chce si chce půjčit úroková sazba se zvýší

15. Příklad – uzavřená ekonomika • Touha po plynulé spotřebě je velmi silná, nevyrovnaný model příjmů způsobuje neuvěřitelný nárůst úrokových sazeb

16. Malá otevřená ekonomika • Můžeme si půjči s úrokem r* (světová úroveň úrokové sazby); • Pomáhá to k plynulejší spotřebě a zvyšování bohatství; • Dluh musí být splacen ve druhém období.

17. Příklad – otevřená ekonomika

18. Otevřená ekonomika – rozšířené řešení • Užitková funkce s konstantní elasticitou substituce with constant elasticity of substitution, ale ne nutně rovná 1 Elasticita substituce je konstnantní, ale rovna 1 Elasticita substituce je konstnantní, ale není rovna 1 Elasticita substituce

19. Otevřená ekonomika – rozšířené řešení • Spotřeba závisí na Consumption depends on lifetime income; • Impact of r*: (i) substitution effect (1+r*)1/ ; (ii) income effect (1+r*)-1;(iii) wealth effect.

20. Vládní nákupy • Pokud vládní nákupy jsou vyšší v první periodě, půjčuje ji v zahraničí • Vládní nákupy nevstupují do užitku domácností • Platí Rikardovská ekvivalence.

21. Produktivní ekonomika • Ekonomika existuje pouze ve dvou periodách • Jednoduše obchodovatelný spotřební statek může být změněn na kapitálový statek (a naopak) bez nákladů; • Ceny jsou plně flexibilní; • V první periodě kapitálové statky spadly z nebe a vyprodukovali v první periodě: Y1=F(K1); • Kapitálové statky jsou skladovatelné (there can be investment); • Ve druhém období je K2spotřebováno na konci období; • Na začátku prvního období neměly domácnosti žádný majetek a a dluh.

22. Produktivní ekonomika

23. Produktivní ekonomika • Otevřená ekonomika může investovat více než uzavřená, ale zároveň má vyšší spotřebu v prvním období.

24. Deficity běžného účtu PB • Na rozdíl od Mundell-Fleming modelunejsou zlo: • Pomáhají plynulejší spotřebě v čase a k růstu blahobytu domácností; • Pomáhají izolovat soukromou spotřebu od spotřeby vlády; • Umožňují, aby se mezní produkt kapitálu vyrovnával po celém světě a tak zlepšil přerozdělení kapitálu a ekonomického blahobytu;