80 likes | 233 Views
Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch. Předmět: Základy společenských věd Ročník: III. Téma: Filosofie a náboženství Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_24 Datum: 19.3.2013 Anotace: Hinduismus – vznik, vývoj a charakteristika. HINDUISMUS.
E N D
Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Předmět: Základy společenských věd Ročník: III. Téma: Filosofie a náboženství Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_24 Datum: 19.3.2013 Anotace: Hinduismus – vznik, vývoj a charakteristika
HINDUISMUS • Hinduismus se vyvinul na území Indie z původního náboženství Indoevropanů, kteří do Indie přišli mezi lety 2000 – 1200 př.Kr. • Pravlastí Indoevropanů bylo území dnešní Ukrajiny. • Indoevropané byli skvělí válečníci a rychle se přesunovali díky koním a vozům.
Struktura indické společnosti • Pro indoevropské národy je typická trojčlenná ideologie, na jejímž základě se dělí společnost na kněží, válečníky a pracující. • Indická společnost je dodnes rozdělena do kast: • BRÁHMANI - kněží • KŠATRIOVÉ - válečníci • VAJŠOVÉ -zemědělci, řemeslníci a obchodníci • ŠÚDROVÉ – nedotknutelní (Nejnižší vrstva, • jsou jim vyhrazeny podřadné práce • a žijí odděleně.)
Hlavní hinduističtí bohové VIŠNU je k lidem laskavý, síla držící vesmír, umožňuje život. ŠIVA má démonickou povahu, obývá pustiny, nepřítel lidí. Odnímá život, aby opět mohl vzniknout nový. KÁLÍ je vládkyní času a změny, spojená se smrtí a zánikem.
UPANIŠADY • V letech 750 – 500 př. Kr. je nově formulováno učení hinduismu. Vznikají základní pojmy víry, které jsou platné dodnes: • BRAHMA je neměnný řád světa, tvůrčí princip bytí. • ÁTMAN je projev brahma v člověku – věčná duše. • KARMAN je založen na principu příčiny a následku, naše skutky rozhodují o budoucnosti. • SANSÁRA – koloběh převtělování, duše člověka se po smrti stále znovu převtěluje do různých forem bytí. • MÓKŠA – vysvobození z koloběhu převtělování, splynutí átman s brahma, vykoupení a cíl.
Mandala • JÓGA • Meditační a asketická technika. • Potlačení stavů vědomí. • Hlavní technikou je soustředění na jeden bod – může jím být fyzický předmět nebo i myšlenka. • Jógín sedí v předepsané pozici, v jógínském sedu. • Dechová cvičení – pravidelný dech se zpomaluje, stav na hranici bdění a spánku. • Cílem je osvobození od předmětů vnějšího světa. • Pokročilý jógín dosáhne stavu samádhi – získává nadpřirozené schopnosti, stav prvotní nerozlišenosti. Jógínská pozice
BHAGAVADGÍTA • Součást eposu Mahábhárata – nejdelší básně na světě. • Mahábhárata obsahuje 110 000 dvojverší a vznikla mezi 4. stol. př. Kr. a 4. stol. po Kr. • BHAGAVADGÍTA, Zpěv vznešeného, je nejdůležitějším spisem hinduismu. • Bůh Kršna zde zjevuje v předvečer bitvy Ardžunovi tři cesty k vysvobození: • DŽŇÁNA MARGA • – cesta poznání • KARMA MARGA • – cesta činů • BHAKTI MARGA • – cesta lásky
ZDROJE: http://dnghu.org/indoeuropean/indogermanisch.htm http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyramid_of_Caste_system_in_India.png http://www.kriyayoga.8m.net/Grahamsville%20Brahmanoor%20Kali%20Temple.htm http://www.jogin.cz/Siva-nejvyssi-duchovni-mistr-a-zjevitel-uceni-jogy-na-Zemi/ http://www.buddhismus.cz/obrazky/mandala-2.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krishna_and_Arjun_on_the_chariot,_Mahabharata,_18th-19th_century,_India.jpg