Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova III.

1. Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova III. Co znamená regionální rozvoj/rozvoj venkova (aktivity, čas a rozvoj)

2. Sociální čas • Jedná se o sociální produkt, který je strukturován podle rytmu sociálních činností a sám těmto činnostem (i jako čas fyzikální) dává podobu. P.A. Sorokin a R.K. Merton: • Oproti fyzikálnímu času není kontinuální (je dán rytmem kolektivního života – např. svátky; pracovní režim) • Jeho prožívání a počítání závisí na typu sociální skupiny (jiný je čas studenta a jiný nezaměstnaného – P.F. Lazersfeld a Marienthal) • Má i kvalitativní náplň („šťastná sekunda“) • Vyžaduje stanovení počátku (např. kdy začnete pracovat) • Není nekonečně dělitelný (některé aktivity nelze dělit do nekonečna) • Neplyne stejně rychle (jeho části nejsou stejně dlouhé) • To jak vypadá sociální čas je potřebné vzít v úvahu při přípravě projektů rozvoje

3. Tak se měj Eddie. Recese skončila

9. Sociální čas a venkov • Proměny v oblasti • Ekonomiky • Kultury • Politiky Nutno číst příloha18-urbanismus.doc

10. Změny v oblasti ekonomiky • V práci • Ve chápání a přístupu k vlastnictví • V chápání a použití peněz • Objevuje se nové ekonomické myšlení • OD CELOŽIVOTNÍ PRÁCE K PRÁCI PRO PRÁCI A PRO VOLNÝ ČAS • DOPADY PRO ROZVOJ VENKOVA: volnočasové aktivity a vše co s nimi souvisí (typy práce, rekreace, peníze)

11. Práce • V čem se liší současná práce v zemědělství od tradičního rolníka • (pevní pracovní doba – volný čas; odměna souměřitelná s městem; manuální práce versus práce fyzická)

12. Vlastnictví • V čem se liší chápání vlastnictví dnes od tradičního chápání vlastnictví • (k čemu je vlastnictví dnes a k čemu bylo dříve): dříve pro výrobu, dnes i nehmotná statky a majetek ne pro výrobu, nabídka rekreace (externality)

13. Peníze • V čem se liší pojetí peněz dnes a jejich pojetí dříve? • Prostor svobody (symbol, který nepřipoutává), spotřebitelství (ne výroba)

14. Změny v oblasti kultury • Průnik hodnot a norem typických pro jednání ve městě • K tomuto průniku dochází prostřednictvím vzdělávání (ve městech) a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (např. představují volný čas) • OD UZAVŘENOSTI A PŘIVÁZANOSTI K MÍSTNÍ KULUTŘE PŘECHOD K INTEGRACI DO MĚSTSKÉ KULTURY • DOPADY PRO ROZVOJ VENKOVA: městské hodnoty: jedná se o tradiční venkov? Jaký venkov chceme mít: tradiční nebo moderní:

15. Změny v oblasti politiky • Politika se stále více stává arénou k prosazování zájmů venkova, a to prostřednictvím: • Místní správy a samosprávy • Nevládních organizací (iniciativy rozvojových společenství) zabývajících se rozvojem venkova • OD SEPARACE K AUTONOMII V INTEGROVANÉM CELKU • DOPADY PRO ROVZOJ VENKOVA: angažovanost lidí na venkově (LEADER)

17. Čas jako proměny • Proměna znamená alternaci v našich životech • Rozvoj • Vývoj • Růst • Udržitelnost

18. Typy rozvoje, vývoje, či růstu • Lineární (pohyb ve smyslu kontinuálního růstu /pokrok/ nebo úpadku /regrese/, přinášení nového /kladného nebo záporného/) • Cyklický (nemá parametry rozvoje, vývoje či růstu – pohyb ve stejných cyklech, kdy nový cyklus nepřináší nic nového; vše je stejné, cyklické, opakující se /v rámci cyklu však může typ lineární) • Fluktuační (variabilní, nestabilní pohyb, propojuje růst, úpadek i cykly)

19. Rozvoj (development) • Koordináta času • Co vše lze chápat pod slovem rozvoj: • realizaci určitých potenciálů ve smyslu kontinuálního procesu na sebe navazujících změn zpravidla napomáhající růstu či fungování něčeho (města, podniku), • rozšiřování něčeho (budov) • přinášení něčeho „v život“ (rozvoj tržní ekonomiky po r. 89, kdy trh zde nebyl), • větší dostupnost či efektivitu využití něčeho (rozvoj zdrojů), • vypracování něčeho (rozvinout strategii) • Rozvoj je komplexním systémem různých procesů spojených s aktivitami lidí vedoucích k dosažení cílů spojených s něčím novým, zlepšení něčeho (je za ním zaměření lidského úsilí /aktivit/ na určitý cíl) - intencionalita

20. Vývoj (evolution) • Znamená postupný proces, v němž se něco mění v jinou, obyčejně lepší nebo komplexnější formu (ale může jít i o opak) • V širokém smyslu je synonymem pojmu rozvoj, kdy se jedná o procesy změn • V úzkém slova smyslu se od pojmu rozvoj odlišuje tím, že nepracuje s pojetím intencionality (zaměření lidského úsilí /aktivit/ na určitý cíl, který je dán) • V oblasti sociálních věd se mluví o vývoji společnosti jako celku (neexistuje intence, kdy cíle mají jedinci či skupiny, ale ne celá společnost jako taková – např. „neviditelná ruka“)

21. Růst (growth) • Nejobecněji chápáno jako proměny z nižších a jednodušších forem k formám vyšším a komplexnějším (opačně jde o úpadek, regresi). Může být intencionální i neintencionální • Nárůst v počtu, velikosti, hodnotě nebo cíle -- rozšiřování (růst měst) - kvantita • Utváření nových hodnot a bohatství výrobou zboží a služeb (ekonomický růst) - kvantita • Vzniknout a rozvíjet se z nějakého zdroje • Stávat se něčím • Otázka: Má růst vždy kladné konotace? Je za všech okolností něčím pozitivním nebo jde i o regresi? (viz cvičení)

22. Problematika růstu

23. Problematika růstu (zvláště tzv. ekonomického růstu) • Znamená ekonomický růst (měřený např. HDP) společenské blaho? • Je radostný prožitek, uspokojení, blaho (welfare), štěstí, naplnění přímo úměrné růstu HDP? • Stagnace HDP však vede k růstu nezaměstnanosti (následné frustrace, sociální problémy)

25. Pozadí představ o kladných konotacích ekonomického růstu • Vede ke zvýšení životní úrovně všech členů společnosti (vytvořené přebytky uspokojí i nejchudší) - tj. řešení sociálních problémů • Vede k řešení ekologických problémů (náprava škod způsobených výrobou je možná díky dalšímu růstu) • Předpoklad: zdroje jsou nevyčerpatelné, protože je lze zaměňovat (totálně otevřený systém) – růst bez hranic

26. Pozadí představ o záporných konotacích ekonomického růstu • Vede ke zvýšení životní úrovně jen některých (vytvořené přebytky nejsou distribuovány rovnoměrně) - tj. sociální problémy narůstají • Prohlubuje ekologické problémy, protože růst nehradí všechny náklady aktivit (další růst jenom umocňuje nápravu škod) • Pozadí: Země není totálně otevřený systém (nedá se donekonečna nafukovat), a proto jsou zdroje omezené (hranice růstu)

27. Rozvoj a udržitelnost

28. Literatura • Lin, A. (2002) Social Capital (A Theory of Social Structure and Action). Cambridge University Press. • Bělohradský, V. (2002). Malý příruční slovník globalizace: deset hesel k porozumění a obraně. Salon (literární příloha Práva). 14. Září 2002 (285) • Sociology. Introductory Readings (1997). Edited by A. Giddens. Polity Press • Keller, J. (1993) Až na dno blahobytu. Brno: Duha • Mishan, E.J. (1994) Spor o ekonomický růst. Praha: Slon

29. Koncept udržitelnosti • CO SI PŘEDSTAVUJETE POD POJMEM TRVALÁ UDRŽITELNOST? • Ne zastavit ekonomiku (protirůst), ale její udržitelnost: racionalizace využívání surovin, kontrola technologií, stanovení žádoucí úrovně blahobytu a jeho rozdělení, životní prostředí

31. Historie zájmu o trvalou udržitelnost • 1972: Limity růstu – zpráva Římského klubu • 1987: Naše společná budoucnost – Zpráva komise G.H. Brundtlandové • 1992: Světová konference o životním prostředí a rozvoji – Rio de Janeiro • 1997: Rio + 5 – New York, Speciální zasedání Valného shromáždění OSN • 2002: Světový summit OSN o trvale udržitelném rozvoji – Johannesburg

32. Koncept udržitelnosti • Gro H. Bruntlandová (World Commision on Environment and Development 1987, Our Common Future): • Udržitelnost (udržitelný rozvoj) znamená takový rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti bez toho, aby byly narušeny možnosti budoucích generací naplňovat potřeby své. • PŘEMÝŠLEJTE, CO VYVOLALO (CO VEDLO) KE VZNIKU TOHOTO KONCEPTU A USILOVÁNÍ O JEHO REALIZACI

33. Okolnosti vzniku konceptu udržitelnosti • Současný model společnosti a hospodářství vznikal v jiném historickém kontextu - zdálo se, že existuje dostatek zdrojů a prostoru pro neomezený růst, neomezenou spotřebu zdrojů a neomezenou produkci odpadů • Dnes je jasné, že tomu tak není - hledají se alternativní systémy respektující principy udržitelnosti jako důležitá podmínka zachování různosti forem života a příznivého životního prostředí pro lidi (od industrialimu k postindustrialimu, od modernity k postmodernitě)

34. Principy trvalé udržitelnosti(podle deklarace o životním prostředí a rozvoji, Rio de janeiro, 1992) – 27 principů • Jádrem rozvoje jsou lidé žijící zdravý a produktivní život v souladu s přírodou založený na endogenních vzorcích a účasti všech dotčených a zainteresovaných • Právo na rozvoj je vykonáváno tak, aby stejným způsobem počítalo s potřebami současné a budoucích generací • Ochrana životního prostředí nemůže být od rozvoje izolována • Omezení chudoby je nevyhnutelným předpokladem trvalé udržitelnosti, protože tak jsou snižovány nerovnosti ve standardech života mezi lidmi

35. Koncept udržitelnosti Hospodářství (ekonomika) Prostředí, v němž žijeme (v něm funguje ekonomika a žijí lidí se svými hodnotami Společnost (spotřebitelé) - formují poptávku na základě hodnot)

36. Koncept trvalé udržitelnosti (sustainable development) Tři hlavní pilíře (tří pilířový přístup) • Životní prostředí • Hospodářství • Společnost

37. Rozvoj a udržitelnosti • Rozvojová součást: naplňovat potřeby lidí a zvyšovat kvalitu života • Udržitelná součást: schopnost zachování pro budoucnost

38. Trvalá udržitelnost a regionální rozvoj • Projevuje se v tzv. horizontálních prioritách (procházejí přes všechny ostatní priority a všechny operační programy) a musí být součástí každého projektu v ČR spolufinancovaného EU: • Udržitelný rozvoj: (1) udržitelný základ pro další hospodářský rozvoj i (2) důraz na životní prostředí) • Rovné příležitosti (gender, sociální inkluze z pohledu zaměstnanosti, eliminace sociální exkluze) • Informační společnost (znalosti, ICT) • (Participace místních skupin?)