150 likes | 280 Views
„Moje proměna“. Výtvarný projekt Miroslava Hájková, 3. ročník SP - VV. „Moje proměna“.
E N D
„Moje proměna“ Výtvarný projekt Miroslava Hájková, 3. ročník SP - VV
„Moje proměna“ „Žádný organismus ani objekt nežije izolovaně, ale v každém okamžiku svého života – existence se nachází v nějakém prostředí, s nímž je v neustálém vztahu. Tímto prostředím – svým prostředím je neustále ovlivňován a sám jej také svým způsobem ovlivňuje.“ • Proměna = hra se svým tělem: ruce změníme ve zvířata, figuru v ornament… • Proměna v rámci tohoto projektu souvisí s osobností jedinců – navázání nových přátelství, rozvoj komunikace…
Myšlenka a cíl projektu • Tento výtvarný projekt je určen dětem s pervazivní vývojou poruchou – autismus. Děti s touto diagnózou mají problémy hlavně ve třech oblastech: komunikaci, sociální interakci a představivosti. • Hlavní cíle projektu: • rozvoj komunikace, • Rozvíjení představivosti, • uvědomění si sebe sama – své tělesnosti, • rozvoj smyslů, • zažít pocit úspěšnosti, • navázání možného přátelství.
Skupina 10 - 15 dětí ve věku od deseti do patnácti let. • Hlavní náplní práce je vlastní keramická tvorba dětí, prokládaná interaktivními hrami, povídáním a relaxací. • Časový harmonogram práce jsou dvě vyučovací hodiny týdně, v rámci keramického kroužku.
Úvod • Seznámení všech členů v rámci skupiny. • Seznámení s materiálem – keramickou hlínou.
I. Fáze – Ideální tvar • Každý účastník dostane kousek hlíny – akorát do dlaně. Úkolem je sžít se s tímto materiálem, přemýšlet nad ním, vnímat jej – jeho teplotu, vláčnost… „Jaký u toho máte pocit?“ „Je nám to příjemné či nikoli…“ • Vytvoření svého ideálního tvaru –příjemný na dotyk, něčím Tě vyjadřuje,příjemná velikost. • Následná diskuse: „Proč je mi právě tento tvar příjemný?…Co ve mně vyvolává?… Co mi připomíná?…K čemu vlastně slouží (může sloužit)?“
II. Fáze – Moje ruce • Pořádně si prohlédneme svoje ruce – jednotlivé prsty… „Proč je mám k čemu mi slouží?“ • Hmatání – bystření smyslů. Rozeznávání struktury různých materiálů.
Partneři stojí naproti sobě, dlaně mají natažené proti sobě s odstupem asi 5-ti cm. Jeden z partnerů pohybuje rukama podél imaginárního zrcadla a druhý ho co nejpřesněji následuje. Možná obměna – dvojice si ruce propojí, zavřou oči. Úkol zní pohybovat rukama, ale nerozpojit je… Interaktivní hry: Zrcadlo
Keramická práce: otisky rukou do hliněného plátu (ruce potřeny různobarevným šlikrem). Skládání obrázku z otisků. Vnímání struktury. Hledání konkrétních výjevů – zvířata, figury. Závěrečné vykrojení výsledných kompozic.
III. Fáze – Portrét • „Tak tohle jsem JÁ!“ - zobrazení sebe sama. „Jaký jsem – jak se vidím, cítím?… Co rád dělám? Jak si myslím, že mě vidí ostatní – moje okolí? • Vyjádři se třemi slovy, která Tě vystihují. • Po zamyšlení a prozkoumání svého duchovna se děti zaměří na svůj zevnějšek – zrcátko. „Zadívej se sám na sebe – zkoumej svůj výraz tváře… Vytvoř z hlíny svůj autoportrét!“
Zadání zní: „Co jsem dnes dělal.“ Jde o vystižení příslušné situace. Co ztvárňujeme je však našim tajemstvím – nikomu neprozradit, zamýšlíme. Po ukončení práce je úkolem celé skupiny hádat, co jednotlivá dílka vyjadřují. Nakonec sám autor pravý význam objasní a pantomimicky situaci sám sehraje. IV. Fáze - Figura
Interaktivní hry – scooter • Cíl : vytvoření důvěry Čas : 5 min • Skupina se rozdělí po dvou. Jeden z páru zavře oči, druhý si stoupne za něj, chytne ho za ramena a provádí po místnosti („řídí skútr“), aniž by narazili do stolů, židlí či ostatních párů (ostatních skútrů). Po chvíli skútr zaparkuje a partneři se vymění.
V. Fáze – Figura v životnívelikosti • Společné dílo celé skupiny – nutná kooperace. • Skupina si zvolí svého zástupce. Ten si lehne na velký formát balícího papíru. Ostatní účastníci obkreslí jeho obrys – šablona. • Tvorba vlastního hliněného objektu. Lidská silueta se promění v velký, dynamický ornamentální rej. Podílí se na ní celá skupina.
Interaktivní hry – zasukovaný had • Cíl : uvolnění, navázání (tělesného) kontaktu volnou, nenucenou formou Čas : 5 – 10 min • Skupina dětí se chytne za ruce a vytvoří hada. Hlava hada, tzn. první osoba je zpočátku učitel, ten táhne celou skupinu za sebou, všelijak se vine a kroutí mezi ostatními články hada, přelézá přes jejich spojení rukou, kolem nohou,… ostatní ho následují, přitom se neustále pevně drží za ruce - had se nesmí přetrhnout. Nakonec se hlava hada (vedoucí osoba) chytne za volnou ruku poslední osoby, tvořící ocas a vznikne tak klubko. Úkolem skupiny je klubko rozmotat, aniž by rozpojily ruce!
Závěr • Navození příjemné atmosféry – hudba. • Reakce účastníků: • zpočátku ostych, strach z vlastního vyjádření později přešel do spolupráce celé skupiny.