Sociální opora

Sociální opora Jaroslava Králová

Sociální opora • Vědomí, že druzí lidé jsou připraveni člověku pomoci, vytváří pocit sociální jistoty, která usnadňuje podstoupení rizika a povzbuzuje člověka k tomu, aby se samostatně pokusil řešit problém, před nímž stojí. N. Krause

Sociální opora -social support • sociální fond, ze kterého lze čerpat v případě potřeby • systém sociálních vztahů, jejichž prostřednictvím se člověku dostává pomoci • vzájemná pomoc zejména v těžkých chvílích a situacích

Sociální opora byla jedním z prvních faktorů, jež byly identifikovány jako faktory, moderující vliv nepříznivých životních událostí na psychickou pohodu a zdraví člověka.

Sociální opora • Philippsův efekt • Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí podle některých zjištění déle a disponují celkově lepším fyzickým i duševním zdravím, než lidé bez těchto vazeb. • Opora v pozitivních mezilidských vztazích pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří jakýsi primární předpoklad horšího zdraví. • Negativní stranou rozvinutých sociálních vazeb naproti tomu může být větší riziko osobních ztrát a problémů souvisejících s interpersonálními vztahy .

Druhy sociální opory • emoční opora ( možnost pohovořit si o problémech s chápajícím jedincem, poskytování důležitých emocí jako např. lásky, víry, empatie) • instrumentální opora ( praktická pomoc při nějaké činnosti, praktické druhy pomoci nebo hmotná, materiální pomoc - poskytnutí půjčky v obtížné finanční situaci) • podpůrná atmosféra • hodnotící opora (zprostředkování informací nebo rad, jež pomáhají vyrovnat se s osobními problémy) • informační opora ( zprostředkování informací nebo rad)

Přístupy k výzkumu sociální opory • Sociologicko-psychologické paradigma • Psycholog-medicínské paradigma

Sociologicko-psychologické paradigma • Vychází ze sociologického paradigmatu sociální směny a je založen především na vlastním aktu sociální interakce a studiu okolností jejího pozitivního a negativního ovlivňováni. • V rámci koncepce sociální směny může být sociální opora definována jako probíhající transakce zdrojů mezi členy sociální sítě („social network").

Úrovně sociální opory • Makroúroveň - úroveň participace na aktivitách nejbližší komunity; • Mezoúroveň - rozsah a kvalita struktury a podpůrných funkcí sociální sítě jednotlivce; • Mikroúroveň - kvalita intimních vztahů jednotlivce.

Psychologicko-medicínské paradigma • výklad podstaty sociální opory v kontextu psychologicko-medicínských modelů zvládání stresu či tlumení jeho negativních důsledků pro zdraví.

Základní modely účinku sociální opory • „nárazníkový" model , podle nějž má sociální opora příznivý vliv na zdravotní stav pouze nebo především tehdy, je-li člověk vystaven působení stresu (zvl. chronického); • model přímého či hlavního účinku, který předpokládá, že sociální opora má protektivní účinek na zdravotní stav nezávisle na tom, zda lidé jsou, nebo nejsou vystaveni účinku stresu.

SOCIÁLNÍ SÍŤ • Social network tvoří společenství druhých lidí a poskytuje určitou možnost záchrany a opory v případě těžkostí a potřeby. Lidé, kteří připisují druhým lidem poměrně vyšší hodnotu nežli věcem, vytváří kolem sebe podpůrnou sociální síť přátelských vztahů. • Pojem sociální síť je užíván k charakteristice sociálních vazeb mezi lidmi. • Rozhodující je zde kvalita struktury sociálních vztahů a vazeb, jejich reciprocita, intenzita a bohatost.

Zdroje sociální opory • rodina, • blízcí přátelé, • sousedé, • spolupracovníci, • komunita, • profesionálové.

OČEKÁVÁNÁ A OBDRŽENÁ SOCIÁLNÍ OPORA • Anticipovaná (očekávána) sociální opora - přesvědčení , že významné blízké osoby jsou připraveny pomoci, objeví-li se taková potřeba. Jedná se obecné očekávání jedince. Zahrnuje přesvědčení jedince, že druhým na něj záleží.Je předpokládán pozitivní vliv na pohodu a zdraví. • Získána (obdržená) sociální opora- to, čeho se jedinci skutečně dostalo. Jde tedy o konkrétní zkušenost jedince ve specifické situaci. Nejsou vyloučeny ani negativní důsledky.

NEGATIVNÍ STRÁNKA SOCIÁLNÍ OPORY Obvykle pozitivní vliv sociální opory se míjí účinkem - jde především o situace, kdy sociální opora • vytváří závislost, • eliminuje či ruší možnost řešení konfliktů. • záměrný rozvoj mezilidských vztahů umožňuje realizovat různé strategie mocenské manipulace.

Poskytnutá sociální opora • je v rozporu s jeho představou o vlastní autonomii a sebevládě; • ohrožuje jeho sebeúctu, sebedůvěru; • je v rozporu se širokým chápáním toho, jak se má zachovat „správný" muž či žena; • znamená riziko sebe – znevážení, diskreditace; • navozuje pocity bezmoci; • neodpovídá potřebám jedince má negativní dopad na příjemce sociální opory

SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝ STATUS • Proces sociální opory působí odlišně ve vyšších a nižších sociálních třídách. • Přístup k osobním zdrojům zvládání stresu je lepší u vyšší třídy, takže jedinci rekrutující se z vyšších sociálních vrstev si lépe poradí. • Osoby náležející do tříd s nízkým SES vykazují nižší pocit kontroly nad událostmi, nižší pocit zvládání, nižší sebevědomí a více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly. • Vysoká hustota bydlení je příznačná především pro třídy s nižším SES: ukázalo se, že dlouhodobé přelidnění může obecně vést k znehodnocení sociálních vztahů a specificky k znehodnocení sociální opory . • Anticipovaná sociální opora u seniorů je spojena s nižší úmrtností pouze ve vyšších sociálních třídách.

Na závěr – neznámý autor: Dobrý lékař pátrá nejdříve po okolnostech potíží, protože způsob života i psychické rozpoložení se odrážejí na zdravotním stavu člověka.

Literatura • Křivohlavý, Jaro (1999). Moderátor zvládání zátěže typu sociální opory. Československá psychologie , 2/1999. • Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. • Křivohlavý, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. • Mareš, J. a kol. Sociální opora u děti a dospívajících. Hradec Královeé: Nucleus, 2001. • Mareš, J. a kol. Sociální opora u děti a dospívajících II. Hradec Královeé: Nucleus, 2002. • Ooudová, D. Psychohygiena, mentální hygiena. 2011-02-02 • http://etext.czu.cz/img/skripta/64/pef_233-1.pdf • Šolcova, I., Kebza, V. Sociální opora jako významný projektivní faktor. Československá psychologie, 1/1999.

FSSQ Jiní lidé pro vás mohou něco udělat, nebo vám dávat- jak to vnímáte? 5 4 3 2 1 tolik kolik chci mnohem méně, než bych chtěl 1.Lásky a citu 2.Možnosti hovořit o mých osobních či rodinných problémech s někým, komu důvěřuji

5 4 3 2 1 tolik kolik chci mnohem méně, než bych chtěl 3.Pozvání zúčastnit se akcí, které pořádají jiní lidé. 4.Lidí, kteří se zajímají , co se mi stalo. 5.Možnosti hovořit o finančních záležitostech 6. Užitečných rad, týkajících se událostí v životě 7.Pomoci, kdybych potřeboval/a někam dopravit 8.Pomoci, když ležím nemocný/á v posteli 9.Pomoci s domácími pracemi a vařením 10.Pomoci s péči o děti

Orientační vyhodnocení • Méně než 28 – dostáváte nízkou sociální oporu od svého okolí • 29 – 40 - sociální opora vašeho okolí je přiměřená • Více než 40 – vaše okolí vám poskytuje značnou sociální oporu http://www.iprc.unc.edu/longscan/pages/measures/Ages5to11/Duke-UNC%20Functional%20Social%20Support%20Questionnaire.pdf

Dotazník sociálního copingu chronické bolesti Zavadilová, R., Knotek, P. Dotazník sociálního copingu chronické bolesti. Bolest .2/2006 Instrukce Uveďte, prosím, stupeň Vašeho souhlasu nebo nesouhlasu s každým následujícím tvrzením. Číslo zvolené odpovědi zakroužkujte.

Klíč k vyhodnocení • Sociální opora požadovaná 1, 3, 5, 7 • Sociální opora vnímaná 2, 4, 6, 8, 9, 10,11

Sociální opora požadovaná, očekávána • Byl byste rád… • Chtěl byste od… • Rád byste měl… • Jste rád, když…

Sociální opora vnímaná • Když… tak…. • Y.X. vám rád pomůže, protože… • Když …. vidí, že…. tak • Když …. pozná, že… tak • Když …. cítí, že….. tak

Kvalita života • Fyzické zdraví a aktivity • Pocity • Práce • Péče o domácnost • Školní/studijní aktivity • Využití volného času • Sociální vztahy • Obecní aktivity/činnosti

Sociální opora