1 / 10

5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů

5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů.

palmer-luna
Download Presentation

5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů • Při interakci neutronu s nehybným jádrem může dojít pouze ke snížení energie neutronu. Díky tepelnému pohybu jader může být neutronu jádrem předána určitá energie a to vede ke zvýšení rychlosti jeho pohybu. Proto vliv tepelného pohybu jader nelze zanedbat pokud jeenergie neutronu řádově kT, kde k = 1,38056.10-5 [aJ/K]= 8,6167.10-5[eV/K] je Boltzmannova konstanta a T je absolutní teplota prostředí 5.4.1. Maxwell-Boltzmanovo rozdělení - aproximací fyzikálních jevů v oblasti tepelných energií: procesymezi jádry a tepelnými neutrony, budeme zkoumat jakoprocesyvzájemného působení dvou plynů (neutronů a jader), které jsou v tepelné rovnováze

  2. Pomocí tohoto modelu lze získat funkční závislost jak pro neutrony, tak i pro jádra. Rychlostní rozdělení: n()- počet neutronů v jednotkovém objemu s rychlostí v jedn. int. kolem  N(w)- počet jader v jednotkovém objemu s rychlostí v jedn. int. kolem w n - celkový počet neutronů v jednotkovém objemu N- celkový počet jader v jednotkovém objemu - rychlost neutronů w - rychlost jader m - hmotnost neutronu M- hmotnost jader

  3. Celkový počet neutronů, resp. celkový počet jader v jednotkovém objemu soustavy: resp. Funkce: , se nazývajíMaxwell-Boltzmannovy funkce rozložení podle rychlosti. Parametr T vystupující v obou funkcích je stejná veličina jak pro neutrony, tak i pro jádra. Je to přímý důsledek toho, že vztahy byly odvozeny za předpokladu, že v prostředí dochází mezi jádry a neutrony pouze k rozptylovým interakcím.

  4. Deformace spektra tepelných neutronů způsobená přítomnostíabsorpčních materiálů ve zpomalujícím prostředí: Obr. 5.15 – 1 – čistě rozptylující prostředí 2 – prostředí s absorbátorem

  5. Rozbor Maxwell-Boltzmannova rozložení neutronů: Funkce popisující rychlostní rozložení tepelných neutronů, může být transformací převedena na funkci popisující energetické rozložení. Substituce: E=m2/2 Jacobián:d/dE = (m)-1  Na obr.5.16 jsou znázorněny Maxwell-Boltzmannovy funkce rozložení neutronů podle rychlosti i podle energie. Nejpravděpodobnější hodnota nezávisle proměnné je hodnota odpovídající maximu funkce rozložení

  6. Maxwell-Boltzmannovo rozdělení tepelných neutronů při teplotě T=293,15 K Obr. 5.16

  7. Nejpravděpodobnější rychlost tepelných neutronů získáme jako maximální hodnotu funkce n():  Energie odpovídající této nejpravděpodobnější rychlosti: Rychlost tepelných neutronů středovaná přes Maxwell-Boltzmannovo rychlostní rozložení:

  8. Nejpravděpodobnější energii tepelných neutronů E určíme jako maximální hodnotu funkce n(E) popisující jejich energetické rozložení:  odpovídající rychlost neutronů: Střední hodnota kinetické energie tepelných neutronů:

  9. Pokud známe funkční závislost rozložení hustoty neutronů, můžeme odvodit funkci rozložení hustoty toku neutronů v jednotkovém intervalu energie v okolí energie E: nebo kde celková hustota toku neutronů je: Ze srovnání rozložení hustoty neutronů s rozložením hustoty toku neutronů je vidět, že rozložení hustoty toku je vždy posunuto k vyšším energiím.

  10. Maxwell-Boltzmannovo rozložení hustoty neutronů a hustoty toku neutronů Obr. 5.17

More Related