Pozdní gotika Renesance

1. Pozdní gotikaRenesance

2. Kulturní vývoj: Itálie: od 14. století počátky renesance ostatní Evropa:od 15. století šíření renesance u nás: v důsledku husitských válek došlo ke kulturnímu zpoždění  na přelomu 15. a 16. st. se uplatnila pozdní gotika, od 2. čtvrtiny 16. st. renesance

3. Italská renesance 14. st. (trecento) = počátky humanistického myšlení  odraz ve filozofii, literatuře ve výtvarném umění přechod od gotiky k renesanci: snaha realističtěji zachytit proporce duševní stav přírodní prostředí

4. Giotto (14. st.):výzdoba kaple Scrovegni v Padově – biblické výjevy

5. Narození Ježíše

6. Útěk do Egypta Ježíšův křest Jidášův polibek (detail) Poslední večeře Ukřižování

7. Poslední soud

8. Giotto: Madona s dítětem

9. Simone Martini (14. st.): Křížová cesta

10. 15. st. (quatrocento) =vrcholný rozkvět renesančního uměníhlavní centra: Florencie (u dvůra Lorenza Mediciho „Nádherného“) od konce 15. st. i Řím (papežský dvůr) Milán, Benátky aj. italská města16. st. (cinquecento) =vrcholná renesance přechází do manýrismu = odklon od formální a technické zkušenosti a dokonalosti renesance. Je vyobrazením osobního nadhledu tehdejších umělců. Projevem bývajíprotáhlé a nadměrně svalnaté postavy. Přechodná fáze od renesance k baroku. Rozšíření renesancedo dalších zemí

11. Výtvarné umění: návrat k antickému ideálu realistického zobrazení, postavenému na vědeckém základě (poznatky z anatomie, optiky aj.) hluboká myšlenková náplň, dramatické i intimní náměty, antropocentrismus a humanismus nové malířské techniky (př. olejomalba, u Leonardatzv. sfumato = překrývání průsvitných vrstev barvy, aby se vytvořil prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru; zobrazení perspektivy)

12. Leonardo da Vinci (1452 - 1519)geniální malíř, sochař, architekt, hudebník, spisovatel, vědec (anatomie, fyzika, astronomie, chemie …; konstrukce létacích, bojových aj.strojů)

13. Dáma s hra-nostajem, Svatý Jan Křtitel, Mona Lisa, freska Poslední večeře (Milán)

14. Michelangelo Buonarroti (1475 - 1564) představitel vrcholné renesance a ke ke konci života i manýrismu - sochař, malíř, architekt, básník působil hlavně ve Florencii a v Římě u dvora papeže Julia II.

15. náhrobek papeže Julia II. (Řím): Pieta, Mojžíš socha Davida (Florencie)

16. pohled do Sixtinské kaple (Vatikán) Poslední soud

17. Sixtinská kaple:Stvoření Evy

18. Vyhnání z ráje

19. Raffael Santi: Sixtinská madona Madona s dítětem

20. freska Athénská škola

21. Boticelli: Zrození Venuše Tizian: Kráska Giorgione: Dřímající Venuše

22. Manýrismus Michelangelo: detail Posledního soudu; Léda s labutí Corregio: Snímání s kříže

23. el Greco: Kristián svlékán z roucha; Svatá Trojice Arcimboldo: Knihovník; Jaro; Vertumnus (portrét Rudolfa II.)

24. Zaalpská renesance: Jan van Eyck (15. st., Nizozemí): oltář; protrét manželů Arnolfini; Madona

25. Lucas Cranach (16. st. Německo): autoportrét; Judith s hlavou Holoferna; Adam a Eva; portréty rodiny Martina Luthera; oltář

26. Albrecht Dürer (16. st. Německo):autoportrét; Melancholie; císař Maxmilián I.;studie rukou;Růžencová slavnost

27. Hans Holbein(15. st., Německo): autoportréty v mladších a starších letech; Jindřich VIII. Tudor; Anna Boleynová

28. Architektura inspiruje se antickými řády (architrávový princip), jejich souměrností, jednoduchostí a pravidelností proporcí, stavby jsou spíše horizontálně rozložené hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba(půloblouková) a kupole, arkády, podloubí, obdélná okna nové nebo obměněné dekorativní prvky: sgrafito, bosování, štíty, balustrády; štukové, trámové nebo kazetové ploché stropy základním určením staveb byla účelnost, pohodlí a útulnost objevují se nové typy staveb: městské paláce, zámky a městské i předměstské vily se zahradami průkopníky renesanční architektury byli Bramante, Bruneleschi, Alberti (15. st.), Michelangelo, Palladio (16. st.)

29. balustráda =kuželkové zděné zábradlí Schéma renesančních arkáds dekorativními prvky bosování (bosáž)= imitace kvádrové zdiva

31. různé druhy sgrafitové výzdoby= nanášení tmavé a světlé vrstvy omítky, vyškrabávání obrazců do vlhké svrchní vrstvy psaníčkové sgrafito

32. Balustráda Bosování (bosáž) Půlkruhový oblouk

33. Strop:štukovýtrámovýkazetový

34. Renesanční okna

35. Renesanční štíty

36. pavlačový dům arkádové nádvoří

37. Bruneleschi: povytažená kopule dómu ve Florencii

38. Příklady renesančních staveb u nás: Praha: letohrádek královny Anny (Belvedér)letohrádek Hvězda

39. Hradčany: Schwarzenberský palác Staroměstská radnice: dům U Minuty

40. Zámky: Litomyšl, Opočno, Velké Losiny, Doudleby a mnoho dalších

41. Města Telč, Nové Město nad Metují, Tábor, Slavonice a další

42. Renesanční móda:živá barevnost (kromě španělské módy: tmavé barvy, vysoké krajkové límce), svrchní oděvy s prostřihy, kterými prosvítá spodní košile, šněrování, krátké kalhoty u mužů, čepce nebo klobouky. Oděvy se staly základem lidových krojů. U italské renesance dámské šaty často se zvýšeným pasem. Účesy s odhaleným vysokým čelem.

45. Pozdní gotika přelom 15. a 16. st. („jagellonská“, „vladislavská“ ) Architektura:překlenutí prostoru:klenbanení příliš vytažená do výšky nebo plochý strop (často kazetový)žebramají ozdobnou, ne nosnou funkci, přetínají se, nejsou ukotvena do zdisložité kružby:hvězdicové, sklípkové, síťové

46. sochařské portréty Vladislava a Ludvíka Jagellonského v arkýři na hradě Křivoklát

47. žebramají dekorativní funkci, protínají se, nejsou ukotvena ve zdi

48. ukázky pozdně gotické klenby

49. sklípková klenba