Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz akilda.webnode.cz/

1. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb.,ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., … Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ 27. 11. 2009, MUP Praha, o. p. s., středisko Liberec

2. Pokračování výkladu zákoníku práce v návaznosti na první část prezentace • Pracovní doba a doby odpočinku • Odměňování za práci. Mzda, plat, odměna za práci, dohoda o srážkách ze mzdy, příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a v neděli, noční práci. • Odpovědnost za škodu. Odpvoědnost zaměstnavatele za škodu/BOZP, odpovědnost zaměstnance z a škodu, „Hmotná“ odpovědnost a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. • Překážky v práci na straně zaměstnavatele. Překážky v práci na straně zaměstnance. • Kolektivní smlouva a kolektivní vyjednávání. Vztah zaměstnavatele k odborové organizaci.

4. Pracovní doba (osnova) • Pracovní doba a její vymezení • Evidence pracovní doby • Rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné • Konto pracovní doby • Pružná pracovní doba • Práce přesčas • Pracovní pohotovost

5. Doba odpočinku (osnova) • Doba odpočinku – přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu • Státní svátky • Soboty a neděle • Dovolená • Mateřská a rodičovská dovolená

6. Pracovní doba ve zvláštních případech (osnova) • Zaměstnanci v dopravě • Zdravotnictví • Policie • Záchranné sbory

7. Čl. 28 LZPS • Právo na spravedlivou odměnu za práci • Právo na uspokojivé pracovní podmínky 1918 – zavedena v Československu 8 hodinová pracovní doba

8. Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP • Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. • Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. • Výj. Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP), Kratší pracovní doba (§ 80 ZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 ZP.

9. Pracovní doba a její rozvržení • Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP • Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ 82 - 85 ZP (nově konta pracovní doby § 86 ZP) • Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) • Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) • Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu • Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP • Dny pracovního klidu, § 91 ZP

10. Stanovená týdenní pracovní doba, vícesměnný provoz 1 směnný 40 hodin/týden 2 směnný 38,75 hodin/týden - 1,25 hod. 3 směnný 37,5 hodin/týden - 2,5 hod mladiství 40 hod i více pr.pom. - hod

11. Denní pracovní doba Pracovní doba mladistvých Denní pracovní doba – přestávky v práci 1. Část do přestávky na jídlo a oddech přesčas max.6 hodin ½ hodin max. 4,5 hod ½ hodin 6 hodin 8 hodin

12. max. 9 hodin denně Přesčasy max. 8 hodin týdně Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená • 40 HODIN • 5 X 8 hodin

13. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Nerovnoměrně rozložená pracovní doba 6 hodin 6 hodin 30m

14. Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. Lékařské prohlídky : před započetím práce v noci min. 1x za rok kdykoliv o to zaměstnanec požádá Práce v noci 2 1 6 – 22 hod. 6 – 22 hod. 3hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod

15. Pracovní doba a práce přesčas • - práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem • - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce • - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas, max. 416 hod./rok • - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně • - na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

16. Práce přesčas • - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas • - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas • - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

17. Odměňování za práci přesčas • Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda. • Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno. • Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

18. Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců • U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší. • Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

19. Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin • - 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny • - práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny • - je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku • - práce přesčas pak může činit až 7 hodin • - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin • - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny • - přestávka na jídlo a oddech 30 minut Nepřetržitý odpočinek v týdnu • - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin • - podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek ak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

20. Dny pracovního klidu, § 91 ZP • Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. • Práci lze nařídit jen výjimečně. • Jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: • Naléhavé opravné, nakládací, vykládací, inventurní a závěrkové práce. • Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. • Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. • Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel. • Práce v dopravě. • Krmení a ošetřování zvířat.

21. Práce ve svátek • Z. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění • Ve svátek lze nařídit výkon prací jako u nepřetržitého odpočinku v týdnu a dále: • Práce v nepřetržitém provozu. • Práce při střežení objektů zaměstnavatele.

22. Další příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce: • - příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek) • - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci • Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. • - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednávána v kolektivní smlouvě. • - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

23. § 328 ZP • Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. • Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného výdělku přecházejí mzdové nároky na jeho: • Manžela • Děti • Rodiče 》 jestliže s ním v době smrti žili ve společné domácnosti

24. § 342 ZP • Smrtí zaměstnavatele pracovněprávní vztah zaniká. • Výj. pokračování v živnosti. • Úřad práce příslušný podle místa činnosti zaměstnavatele vystaví zaměstnanci, jehož pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti zanikly, na jeho žádost potvrzení o zaměstnání, a to na základě dokladů předložených tímto zaměstnancem.

25. Pracovní doba zaměstnanců v dopravě • N. v. 589/2006 Sb. • Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

26. Dovolená, § 211 ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

27. Čerpání dovolené • § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace) • § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny • § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká • § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny • § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru

28. Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce(§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

29. počet skutečně odpracovaných směn za rokNárok v počtu pracovních dní = ------------------------------------------------------ počet kalendářních týdnů v roce X nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) PŘ: 240 odpracovaných směn _____________________ . 5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)= 22, 6 = 53 týdnů = 23 pracovních dnů dovolené

30. Zaokrouhlování poměrné části dovolené • V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne. • Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto: • 1, 25 dne na 1 den, • 1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne, • 1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny, • 2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne, • 2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

31. Překážky v práci • Právem uznané skutečnosti, které brání zaměstnanci v plnění pracovních povinností a zaměstnavateli v přidělování práce, a to zpravidla dočasně. • Zaměstnanec nemusí práci konat a jeho nepřítomnost v práci je omluvena. • ZP a prováděcí nařízení vlády stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy za dobu, kdy práci nekoná.

32. Překážky v práci, § 191 a násl. ZP • Na straně zaměstnance: Dočasná pracovní neschopnost, §§191-194 Mateřská a rodičovská dovolená, §§ 195 - 198 Jiné důležité osobní překážky v práci, § 199 – prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (nahradilo přílohu k n. v. 108/1994 Sb.) Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, § 200 Výkon veřejné funkce, § 201 Výkon občanské povinnosti, § 202 Jiné úkony v obecném zájmu, § 203 Školení, příprava nebo studium, § 205

33. N. v. č. 590/2006 Sb., příloha – Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci: • 1. Vyšetření nebo ošetření • 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce • 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků • 4. Znemožnění cesty do zaměstnání • 5. Svatba • 6. Narození dítěte • 7. Úmrtí • 8. Doprovod • 9. Pohřeb spoluzaměstnance • 10. Přestěhování • 11. Vyhledání nového zaměstnání

34. Mateřská dovolená, § 195 a násl. ZP • 28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí • Nesmí být kratší než 14 týdnů • Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku • § 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět • Peněžitá pomoc v mateřství – 69% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 187/2006 Sb.)

35. Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP • V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let • Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů

36. Sankce za porušení povinností • Odpovědnost za škodu • Krácení dovolené za neomluvenou absenci o 1 – 3 dny, neomluvená zameškání směn se mohou sčítat, § 223 odst. 2 ZP • Pokuty ze strany kontrolních orgánů: • Úřady práce, zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., § 139 – 140 přestupky a správní delikty • Oblastní inspektoráty práce, z. č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, přestupky a správní delikty

37. Překážky v práci na straně zaměstnavatele • Prostoje, § 207 odst. 1 – 80% prům. výdělku • Nepříznivé povětrnostní vlivy, § 207 odst. 2 – 60% prům. výdělku • Jiné překážky - § 208 prům. výdělek • Částečná nezaměstnanost, § 209 – nejméně 60% prům. výdělku • Doba na pracovní cestě, která spadá do pracovní doby a neplní-li v ní zaměstnanec pracovní úkoly – překážka v práci na straně zaměstnavatele – mzda se nekrátí

38. § 237 nového zákoníku práce • Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy. • Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů - účinnost od 1. 10. 2004 Zůstává i nadále stěžejní pracovněprávní úpravou pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zejména §§ 67 – 84 zákona o zaměstnanosti.

39. Pracovní podmínky zaměstnankyň • §§ 238 – 247 ZP • § 241 odst. 2 – požádá-li osoba pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět • § 242 – přestávky ke kojení - 2 půlhodinové na každé dítě do 1 roku jeho věku, v dalších 3 měsících 1 půlhodinová (započítávají se do pracovní doby) Pracovní podmínky mladistvých §§ 243 – 247 – pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji

40. Náhrada škody, § 248 a násl. • Vypuštěna odpovědnost za vyrobení zmetku • Zaměstnavatel odpovídá objektivně bez ohledu na zavinění. • Zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění, tedy porušil-li povinnosti vyplývající z pracovního poměru: a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděl a byl s tím srozuměn) b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však, že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl)

41. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu 1. Obecná odpovědnost, § 265 ZP 2. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 ZP 3. Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 ZP – limit: navýšení částky na 10 000,- Kč - Zaměstnanec musí nahlásit škodu zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozví, jinak právo na náhradu škody zanikne 4. Odpovědnost při odvracení škody, § 266 ZP – věcná škoda a účelně vynaložené náklady

42. Odpovědnost zaměstnance 1. Obecná odpovědnost, § 250 ZP – uhradit, skutečnou škodu, není-li uvedeno v předešlý stav, limit 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku, byla-li škoda způsobena z nedbalosti 2. Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody, § 251 ZP – limit trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, zaměstnavatel přihlédne k okolnostem, které bránili splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele 3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, § 252 ZP, zaměstnanec může odstoupit, pokud zaměstnavatel do 15 dnů neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu) 4. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, § 255 ZP - vždy převyšuje-li cena 50 000,- Kč

43. Dohoda o srážkách ze mzdy • § 13 odst. 1 písm. g) – zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávní vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu • Srážky bez souhlasu zaměstnance - § 147 ZP • § 327 ZP – dohoda o srážkách ze mzdy, které nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí, § 299 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění • Nezabavitelný příjem!

44. Stanovení nezabavitelné části příjmu • §§ 145 – 150 zákoníku práce • Zákon č. 119/2001 Sb., postup při souběhu více příjmů • Součet 2/3 částky životního minima jednotlivce (3126, - Kč – z. č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v obci od 5000 do 99999 obyvatel = 2659,- Kč (§26 zákona č. 117/1995 Sb.). 2/3 z 5 785 Kč = 3856, 66 Kč. • Na každou vyživovanou osobu se zvýší nezabavitelná část příjmu o 25% a nakonec se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. • Do čistého příjmu se započítává i odstupné, odbytné, odchodné…..jubilejní odměny a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

45. § 146 a 327 zákoníku práce • Od 1. 1. 2007 se nemusí srážet různé dohody jako jsou půjčky, hypotéky atd., nejsou-li nařízeny soudem nebo exekutorem. • Dohoda o srážkách ze mzdy bude respektována podle dosavadních předpisů, pokud nabyla účinnosti do 31. 12. 2006, po tomto datu pouze jde-li o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

46. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 a násl. ZP • Zákoník práce upravuje do doby, než bude účinný nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, § 365 ZP • Pracovní úraz, § 380 ZP • Nemoci z povolání • Druhy náhrad, § 369 NZP • § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance • § 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin • N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu

47. Druhy náhrad • Ztráta na výdělku • Bolest a ztížení společenského uplatnění • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením • Věcná škoda • Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem.

48. Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP • Výkon pracovních povinností. • Činnost na příkaz zaměstnavatele. • Činnost, která je předmětem pracovní cesty. • Činnost na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy, Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

49. Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP • Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. • Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. • Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele. • Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele. • Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.

50. Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zcela, § 367 odst. 1 ZP: • Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, • že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány • V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. 》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.