Mgr. Ilona Kostadinovová ilda @seznam.cz sweb.cz/ilda

1. Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru§§ 69 až 72 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., účinnost od 1. 1. 2007 (ZP) . Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz www.sweb.cz/ilda

2. Skončení pracovního poměru na základě subjektivní právní skutečnosti Podle § 48 NZP zaniká pracovní poměr na základě: 1) Subjektivní právní skutečnosti, na základě kterých ukončí pracovní poměr jeho účastníci: a) dohoda o rozvázání pracovního poměru- § 49 ZP b) výpověďz pracovního poměru - § 50 a násl. ZP c) okamžité zrušení pracovního poměru–§§ 55 a 56 ZP d) zrušení pracovního poměru ve zkušební době- § 58 ZP, §§ 35 a 66ZP V případě odvolání z funkce( u pracovního poměru založeného jmenováním) nebo v případě uplynutí volebního období nemusí nutně dojít k zániku pracovního poměru. 2) Subjektivní právní skutečnost, na základě které ukončí pracovní poměr subjekt odlišný od účastníků pracovního poměru: § 48 odst. 3 NZP -úřední rozhodnutí orgánů státní správy a orgánů soudní soustavy

3. Skončení pracovního poměru na základě objektivní právní skutečnosti a) uplynutí doby u pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, § 65 ZP b) smrt zaměstnance – podle § 48 odst. 4 ZP zaniká pracovní poměr přímo okamžikem smrti c) úřední rozhodnutí - použití je omezeno jen na pracovní poměr cizinců a osob bez státní příslušnosti. Nelze takto ukončit pracovní poměr občana ČR.

4. Cvičný příklad • Zaměstnance F. Duspiva uzavřel dne 1. 7. se zaměstnavatelem SAKO s. r. o. pracovní smlouvu (se shodným dnem nástupu do práce – 1. 7. ), která obsahovala i ujednání o zkušební době v délce 3 měsíců. Zkušební doba tedy měla uplynout dne 30. 9. Dne 5. 7. Duspiva onemocněl. Byl nemocen až do 12. 10. Po té době nastoupil k výkonu práce. Jeho výsledky při výkonu práce však během příštích 10 dnů zaměstnavatele neuspokojovaly, a proto s F. Duspivou pracovní poměr ve zkušební době zrušil. F. Duspiva namítal neplatnost rozvázání pracovního poměru, neboť dle jeho názoru již nebyl ve zkušební době. 1) Je správná námitka F. Duspivy? 2) Změnila by něco na výše uvedeném příkladě skutečnost, že zkušební doba byla sjednána dodatečnou písemnou dohodou (dodatkem k pracovní smlouvě) dne 2. 7. ?

5. Cvičný příklad • J. Nová pracovala v pracovním poměru u zaměstnavatele GAMA s. r. o. po stanovenou týdenní pracovní dobu. Dne 29. 3. jí byla doručena výpověď z pracovního poměru, podle níž měl její pracovní poměr skončit ke dni 31. 5. Dne 7. 6. se J. Nováková dostavila na personální oddělení zaměstnavatele a předložila lékařskou zprávu odborného ženského lékaře, podle něhož byla dne 6. 6. vyšetřena a bylo zjištěno, že je ve čtvrtém měsíci těhotenství. 1) Pokud zaměstnavatel GAMA s. r. o. o těhotenství J. Novotné nevěděl, byla výpověď dána platně? 2) Měla by na posuzovanou situaci vliv skutečnost, kdyby pracovní poměr s J. Novotnou rozvázán výpovědí z důvodu, pro který by s ní mohl být pracovní poměr okamžitě zrušen?

6. Uplatňování práv a pracovněprávních nároků Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru, §§ 69 až 72 nového zákoníku práce Smírná řešení pracovněprávních sporů a smluvní ujednání.  Soudní spory.  Nároky z neplatného skončení pracovního poměru. Vady právních úkonů zásadního významu, kterých se účastník dovolá. Vady představují rozpor s požadavky právní normy. Pokud se účastník, jemuž byl takovýto vadný právní úkon adresován, těchto vad dovolá, určí soud, že takové příslušné rozvázání pracovního poměru je neplatné.

7. Vady právních úkonů zásadního významu, kterých se účastník dovolá Pokud se účastník, jemuž byl takovýto vadný právní úkon adresován, těchto vad dovolá, určí soud, že takové příslušné rozvázání pracovního poměru je neplatné. Vady představují rozpor s požadavky právní normy.

8. V jednotlivých právních úkonech směřujících k rozvázání pracovního poměru se mohou vyskytnout vady následujícího charakteru: 1. Porušení právních předpisů o skončení pracovního poměru, které nemá za následek právní odpovědnost vůči druhému účastníkovi pracovního poměru. 2. Vady právních úkonů směřující k zániku pracovního poměru, které nezpůsobují jejich neplatnost. 3. Vady právních úkonů směřujících k zániku pracovního poměru, které mají za následek neplatnost těchto právních úkonů.

9. Právní úprava neplatnosti při rozvázání pracovního poměru spočívá v tom, že: • a) Pracovní poměr na základě neplatného právního úkonu neskončí pouze tehdy, pokud postižený účastník trvá na další existenci tohoto pracovního poměru a neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatní včas u soudu. • b) Pokud postižený účastník uplatní neplatnost rozvázání pracovního poměru ve lhůtě u soudu, ale nemá zájem na dalším trvání pracovního poměru, pracovní poměr skončí, zákon však upravuje některé jeho další nároky vůči druhému účastníkovi pracovního poměru. • c) Pro uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru stanoví zákon dvouměsíční preklusivní lhůtu. • d) S relativní neplatností je spojena tzv. presumpce platnosti právního úkonu potud, pokud příslušný soud nerozhodne, že právní úkon je neplatný.

10. Uplatnění nároků u soudu. Dovolávat se neplatnosti u soudu je možné pouze tzv. žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a tuto žalobu může podat pouze účastník pracovního poměru, to znamená zaměstnanec nebo zaměstnavatel, tedy ten z účastníků jemuž byl neplatný právní úkon směřován. Platí prekluzivní lhůta dvou měsíců, začíná dnem, kdy měl pracovní poměr neplatným rozvázáním skončit. Marným uplynutím této lhůty právo účastníka dovolávat se neplatnosti právního úkonu u soudu zaniká.

11. Důvody pro něž bude neplatností stižená výpověď budou zejména následující: • 1. Výpověď nebyla učiněna písemně a nebyla doručena druhému účastníku. • 2.V písemném projevu nebyl uveden důvod nebo nebyl konkretizován. • 3. Výpověď byla dána z důvodu, který v právní úpravě vůbec neexistuje – toto se bude týkat • výpovědi dané zaměstnavatelem. • 4. Nebyl dán souhlas úřadu práce, nebyl dán předchozí souhlas příslušeného odborového • orgánu. • 5. Výpověď byla daná v ochranné době nebo nebyla dodržena lhůta pro použití výpovědníhodůvodu dle ustanovení § 46 odst. 1 písm f) zákoníku práce.

12. Okamžité zrušení pracovního poměru, toto je stiženo neplatností tehdy: • - nebylo učiněno písemně, případně nebylo doručeno druhému účastníkovi • - v písemném důvodu nebyl uveden důvod • - nebyl použit důvod okamžitého zrušení stanovený zákoníkem práce • - okamžité zrušení nebylo učiněno ve lhůtě stanovené zákoníkem práce – nebyla dodržena • objektivní nebo subjektivní lhůta • - okamžité zrušení bylo dáno v ochranné době • - nebyl dán předchozí souhlas příslušného odborového orgánu.

13. Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. 1. Zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na další existenci pracovního poměru. >nastávají následky uvedené dle § 69 odst. 1 zákoníku práce, tedy pracovní poměr trvá a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo dojde k platnému skončení pracovního poměru 2. Zaměstnanec netrvá na další existenci pracovního poměru. • Nastávají právní účinky § 69 odst. 2 zákoníku práce, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak, platí, že pracovní poměr skončil dohodou: a) Uplynutím výpovědní doby, byla-li dána neplatná výpověď b) Dnem, kterým měl pracovní poměr skončit, byl-li prac. poměr neplatně okamžitě zrušen nebo ve zkušební době. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

14. Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance 1.Zaměstnavatel oznámil zaměstnanci, že trvá na tom, aby nadále konal práce, nastávají právní následky uvedené v § 70 odst. 1 zákoníku práce, tj. pracovní poměr trvá a zaměstnanec je povinen konat svou práci. Nevyhoví-li zaměstnanec, může zaměstnavatel požadovat náhradu škody ode dne, kdy oznámil, že trvá na dalším konání prací. Za dobu před uplatněním nároku u soudu, přísluší zaměstnavateli náhrada škody jen za jeden měsíc. 2.Zaměstnavatel netrvá na dalším zaměstnávání zaměstnance, v takovém případě pracovní poměr končí jakoby dohodou k určitému datu a tímto dnem je v případě neplatné výpovědi poslední den výpovědní doby a při neplatném okamžitém zrušení nebo zrušení ve zkušební době je tímto dnem den, kdy pracovní poměr měl tímto neplatným právním úkonem skončit. Při neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance, pokud zaměstnavatel netrvá na dalším výkonu práce však zaměstnavateli nevzniká žádný nárok na náhradu eventuelní škody, z čehož plyne, že v souladu s ustanovením § 70 odst. 3 ZP zaměstnavatel nemůže vůbec náhradu škody uplatňovat

15. Nároky spojené s neplatnou dohodou o rozvázání pracovního poměru Pokud byla uzavřena neplatná dohoda o rozvázání pracovního poměru, postupuje se při posuzování nároku zaměstnance na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem dle ustanovení § 71 zákoníku práce, avšak zaměstnavatel nárok na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.

16. K některým praktickým otázkám: Oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával nevyžaduje písemné formy. Zaměstnanec může podat žalobu na neplatnost výpovědi kdykoli poté co se o existenci výpovědi dozvěděl, bez ohledu na to, zda mu byla výpověď doručena do vlastních rukou před řádným doručením výpovědi však běh dvouměsíční propadné lhůty podle § 64 zákoníku práce nezačne.