1 / 20

ATMOSFÉRA (PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19)

ATMOSFÉRA (PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19). Obr.1 – průběh teplot a srážek během roku (měsíční průměry z let 1961-1990) (V JAKÉM JAZYCE JSOU NÁZVY MĚSÍCŮ?) - v bulharštině. ATMOSFÉRA a VZDUCH. ATMOSFÉRA - plynný obal Země VZDUCH – směs plynů

phil
Download Presentation

ATMOSFÉRA (PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ATMOSFÉRA(PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19) Obr.1 – průběh teplot a srážek během roku (měsíční průměry z let 1961-1990) (V JAKÉM JAZYCE JSOU NÁZVY MĚSÍCŮ?) - v bulharštině

  2. ATMOSFÉRA a VZDUCH • ATMOSFÉRA - plynný obal Země • VZDUCH – směs plynů • SLOŽENÍ VZDUCHU (v nižších vrstvách - objem v %) : • dusík 78 (78,08) • kyslík 21 (20,95) • vzácné plyny 1 (argon 0,93, neon 0,0018, helium 0,0005, krypton 0,0001, xenon 0,000009) • metan 0,0002 , vodík 0,000055 PROMĚNLIVÉ MNOŽSTVÍ : ozon (O3), oxid uhličitý (CO2) – 0,035%, vodní páry – 0,1-4%, atmosférické aerosoly (přirozené a antropogenní) Obr. 2 – složení vzduchu

  3. VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ATMOSFÉRY • TROPOSFÉRA (průměrně do 11 km) – póly 8-9 km, rovník 17-18 km • STRATOSFÉRA(do 50-55 km), 20-25 km – ozonosféra • MEZOSFÉRA(do 80-85 km) • TERMOSFÉRA(do 800 km) – (též ionosféra)- šíření radiových vln (do 550 km) • EXOSFÉRA(horní hranice 20 000 – 70 000 km) – přechází v meziplanetární prostor • Z hlediska geografie je nejvýznamnější troposféra a dolní část stratosféry – po ozonosféru. Zde se odehrává vše, co zahrnujeme pod pojmy POČASÍa PODNEBÍ. Obr.3 – vrstvy atmosféry

  4. POČASÍ METEOROLOGIE– věda, která se zabývá atmosférou. Studuje také děje v ní probíhající (např. počasí). POČASÍ je okamžitý stav atmosféry v určitém místě, vyjádřený souborem hodnot meteorologických prvků. Meteorologické prvky se měří meteorologickými přístroji na meteorologických stanicích. Přehled meteorologických stanic v ČR, předpovědi počasí a mnohé další - Český hydrometeorologický ústav

  5. ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY • Sluneční záření – intenzita (pyranometry), délka svitu (slunoměry) • Teplota – teploměry 2m nad povrchem – na mapách izotermy • Tlak vzduchu – tlakoměry (průměrná hodnota na hladině moře při 15°C je 1013,25 hPa = 760 torr) – na mapách izobary, tlakové výše (anticyklóny), tlakové níže (cyklóny) • Proudění vzduchu – směr větru (větrná růžice, větrný rukáv) - odkud vane, rychlost větru (anemometry), odhad síly větru – BEAUFORTOVA stupnice (12 stupňů, 1 vánek – 12 orkán) • Atmosférické srážky – srážkoměry, intenzita (ombrografy). Úhrn udává výška vodního sloupce v mm . (1mm = 1l na 1m² bez výparu, vsaku, odtoku) – na mapách izohyety - Vlhkost vzduchu – vlhkoměry, psychrometry - Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy oblaky (klimatologie 0/10 – 10/10, synoptická meteorologie 0/8-8/8) Od 2. poloviny 20.století se k předpovědi počasí využívají meteorologické družice.

  6. OBLAK • Klasifikace podle tvaru – Mezinárodní atlas oblaků (WMO): • Cirrus (řasa) • Cirrocumulus (řasová kupa) • Cirrostratus (řasová sloha) • Altocumulus (vysoká kupa) • Altostratus (vysoká sloha) • Stratocumulus (slohová kupa) • Cumulus (kupa) • Stratus (sloha) • Nimbostratus (dešťová sloha) • Cumulonimbus (bouřkový mrak) Obr.4 – základní typy oblaků Zařaďte jednotlivé typy oblaků do kategorie podle výšky: Vysoké (5-13 km), střední (2-7 km), nízké (0-2 km) Který oblak se nachází v několika výškových hladinách?

  7. PODNEBÍ KLIMATOLOGIE– věda, která studuje podnebí. PODNEBÍ je dlouhodobý režim počasí v určité oblasti, který se utváří působením klimatogeografických činitelů.

  8. KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉ MAKROKLIMA určují : • Zeměpisná šířka – množství sluneční energie (klesá od rovníku k pólům) • Obecný oběh atmosféry - vzduch proudí z tlakových výší do tlakových níží • Vzdálenost od oceánů a moří – stupeň oceanity či kontinentality, oceánické podnebí (v porovnání s kontinentálním) se vyznačuje malými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, vysokou vlhkostí, velkou oblačností a značnými ročními úhrny srážek • Oceánské proudy – teplé a studené • Vyhledejte v atlase (AS 16-17, ADS 15) teplé a studené proudy. • Jaký klimatický význam má Golfský proud pro východ USA a pro Evropu? V jakém zálivu vzniká? • Jak se nazývá severní větev Golfského proudu, která ovlivňuje podnebí v severní Evropě?

  9. KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉ MIKROKLIMA (místní klima) ovlivňují : • Vlastnosti zemského povrchu – vliv nadmořské výšky (úbytek 0,6°C na 100 m výšky), dále orientace svahů, stav vegetace, hydrologické poměry atd. • Činnost člověka – v poslední době napomáhá ke zvyšování teploty (globální oteplování planety)

  10. PODNEBNÉ PÁSY • oblasti zemského povrchu se stejným charakterem makroklimatu • uspořádání je přibližně zonální • klasifikace podle Alisova – 4 hlavní podnebné pásy : rovníkový (ekvatoriální), tropický, mírný, studený ( též arktický, antarktický či polární) a 3 přechodné podnebné pásy : subekvatoriální, subtropický a subarktický (subantarktický či subpolární) • zpravidla se v našich atlasech používá zjednodušení na 4 pásy : tropický, subtropický, mírný, studený • klasifikace podle Köppena – stanovil5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy

  11. VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY • podmíněna nerovnoměrným zahříváním povrchu Země • vliv Coriolisovy síly – na severní polokouli stáčení vzduchových hmot napravo od směru pohybu , na jižní polokouli nalevo • rovníková oblast – pás tišin (značná oblačnost a déšť) , stálá tlaková níže • oblasti obratníků – vanou sem od rovníků antipasáty (ve výšce 8 –12 km), stálá oblast tlakové výše ( jasné,suché počasí – pouště), k rovníku vanou pasáty (stálé vzduchové hmoty – SV a JV) – Hadleyova buňka • mírný pás – převládající západní větry (srážky po celý rok) • polární kruhy – stálý východní vítr, stálá tlaková níže • póly – stálá tlaková výše • Hadleyova buňka je cyklus proudění mezi rovníkem a 30°zeměpisné šířky (pasáty, antipasáty). Cyklické proudění mezi 30° a 60° se nazývá Ferrelova buňka, mezi 60° a pólem se pak nazývá Polární buňka. Obr.5 – všeobecná cirkulace atmosféry

  12. MÍSTNÍ NÁZVY VĚTRŮ • pobřežní, horské, údolní,… • föhn (fén) – teplý suchý vítr z jihu (Alpy). • bríza – pravidelný pobřežní vánek vznikající díky rozdílu změny teploty vzduchu ve dne a v noci. Mořská bríza, zemská bríza. • bóra – studený S-SV, kontinentální vítr, který vzniká nad pevninou u moří, která jsou blízko pohoří (Jadran-Chorvatsko, Řecko, Rusko, Turecko). • maestral (mistrál) – padavý studený vítr (J Francie), vane z pevniny do moře při pobřeží • blizard – silný suchý studený vítr, přináší srážky zpravidla sněhové • tornádo– silně rotující vítr s téměř vertikální osou tvaru nálevky či chobotu, síla je dána Fujitovou stupnicí (F0-F6), výskyt hlavně v USA (středozápad a jih)

  13. MONZUNY – sezónní vzdušné proudy, které během roku mění směr (hlavně JV Asie) letní monzun – z oceánu na pevninu, max. srážky (nejvyšší úhrn Čérápuňdží) zimní monzun – z pevniny na oceán, chladný, suchý

  14. TROPICKÁ CYKLÓNA • Ničivé větry v podobě víru s typickým okem • Regionální názvy: • hurikán (Atlantik – USA, Kanada, Karibik) • tajfun (JV Asie) • willy-willy (Austrálie, Nový Zéland) • cyklón (Indický oceán, Bengálský záliv) • NÁZVY TROPICKÝCH CYKLÓN Obr.6 – hurikán Floyd (14.9.1999)

  15. TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ DOPLŇTE -samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*)

  16. TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*) - ŘEŠENÍ Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět. Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.) Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data Center U jednoho názvu vidíme různé přepisy : Al´Aziziya/Al-Aziziyah. Vysvětlete.

  17. SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ DOPLŇTE -samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*)

  18. SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*) - ŘEŠENÍ Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět. Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.) Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data Center U některých názvů vidíme různé přepisy : Al-Dakhla/Dáklilah, Čérapuňdží/Cherrapunji. Vysvětlete.

  19. ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-17]. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Earth_Climate.gif>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Stanqo (původní zdroj : PZmaps) Obr.2- [cit. 2013-02-17]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Atmosphere_gas_proportions.svg>. Licence: Public domain, Autor: Mysid Obr.3- [cit. 2013-02-17]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg> .Licence: Public domain, Autor: Koroner (původní zdroj – NOAA) Obr.4- [cit. 2013-02-17]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cloud_types_en.svg> .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Valentin de Bruyn / Coton Obr.5- [cit. 2013-02-17]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AtmosphCirc.png?uselang=cs>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: DWindrim Obr.6- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hurricane_Floyd_1999-09-14.jpg>. Public domain, Autor: Tom (původní zdroj – NOAA)

  20. ZDROJE INFORMACÍ 2: Atmosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z WWW: Atmosféra Země. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B> Vzduch.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch> Počasí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Das%C3%AD> Meteorologické prvky.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologie#Meteorologick.C3.A9_prvky> Beaufortova stupnice.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Beaufortova_stupnice> Oblak.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Oblak> Podnebí.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Podneb%C3%AD> Klasifikace podnebí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Klasifikace_podneb%C3%AD > Cirkulace atmosféry. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry> Místní názvy větrů. < http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_n%C3%A1zvy_v%C4%9Btr%C5%AF> Tropická cyklóna. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na> Rekordní teploty. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_weather_records> Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Počasí a podnebí na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.5, ročník 2008/2009. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

More Related