330 likes | 472 Views
Divoké byliny s hlavním výskytem ve vodním a vlhkém prostředí. Potočnice lékařská Nastur t ium officinale. Listy - po celou zimu až do května na salát, posypka do jídel, do pomazánek.
E N D
Divoké bylinys hlavním výskytem ve vodním a vlhkém prostředí
Listy - po celou zimu až do května na salát, posypka do jídel, do pomazánek. • Bohatá na minerální látky (jod, železo, arzen) a vitaminy. Příznivě působí na metabolizmus, povzbuzuje činnost jater a vylučování žluče, působí proti jarní únavě, čistí krev.
Hlízy - po celý rok, lze pravidelně sklízet dvě pětiny oddenků v pětitýdenních intervalech. Za syrova mají ořechovou chuť, po uvaření se rozpadají na slizovitou moučnou substanci s chutí hrášku. Usušené a umleté na mouku – instantní kaše i koření. Sušené hlízové plátky – čipsy. • Mladé bílé oddenkové odnože - syrové i vařené jako zelenina chutnají jako jablka.
Mladé listy - od března v malém množství do salátů a jako jarní zelené koření do pomazánek. • Poupata - květů naložená jako kapary.
Mladé listy - zjara nakrájené do kaše, řapíky vařit 10 minut, podávat s obilím jako chřest. • Pomáhá při problémech dýchacích cest a menstruačních bolestech.
Oddenky - zjara nebo v pozdním podzimu – vaříme nakrájené nahrubo půl hodiny v osolené vodě. Můžeme je pak ještě nakrájet a vařit na kaši. Sušené oddenky umeleme na mouku, kterou pak můžeme zahušťovat polévky, nebo upražit na kávu.
Hlízy - na podzim syrové i vařené. Velmi výživné s jemnou oříškovou chutí. • Mladé výhonky - jako chřest.
Listy - zjara čerstvé rozkrájené dodají salátu ovocnou chuť. • Jarní výhonky - vaříme jako zeleninu.
Listy - do jarních salátů, čepičky vyhonků jako špenát. • Čistí krev.
Oddenek - po celý rok vaříme jako brambory. Má nasládlou chuť. • Mladé výhonky - na jaře před rozvinutím listů jako zelenina. • Obilky - od podzimu do jara z uschlých stébel stáhneme a mezi dvěma prkénky je vydrolíme nebo je vyklepeme. Z obilek se vaří kaše. • Stébla - naříznutá roní sladkou šťávu, můžeme ji nechat ztuhnout – bonbóny.
Oddenky - na podzim syrové i vařené jako brambory, lze i usušit a pomlít na mouku. • Výhonky - na jaře připravujeme jako chřest (chutnají jako okurky). • Zelené palice květenství – vaří se a jedí jako kukuřičné klasy (chutnají jako kukuřice). • Pyl - na zahušťování omáček, polévek.
Oddenky - po celý rok, ale nejlépe na jaře a na podzim syrové i vařené se zeleninou nebo rozvařené na kaši.
Sbíráme celé rostlinky (rostou v mrtvých ramenech a v zátokách), používáme syrové na salát, ušlehané s olejem na pěnu, kterou okořeníme a používáme jako pomazánku nebo vařené jako zelenina. • Bohatý zdroj minerálů a bílkovin.
V září zralá semena usušíme, rozdrtíme a používáme jako náhražku pepře. Celou na jemno nakrájenou rostlinku bez kořenů můžeme použít místo pepře. • Čistí krev, zdroj železa, vápníku, hořčíku a vitaminů, rutinu. Ve větším množství dráždí ledviny.
Mladé výhonky a listy - od dubna do srpna jako koření do polévek i dezertů, ovocných marmelád a kompotů. • Mladé stonky - od května do června do salátů polévek, jako chřest, zeleninových i obilných pokrmů i ovocných dezertů. Mají slabou zázvorovou chuť. • Kořen - na podzim nebo zjara vaříme jako zeleninu. • Podporuje trávení, uvolňuje křeče, zvlhčuje kašel.