860 likes | 1.12k Views
VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH (EVROPSKÝCH) ZEMÍCH. vztah mezi státní správou a samosprávou „oddělený“ a „spojený“ model výkonu veřejné správy organizace „kontroly“ ve státní správě a samosprávě územní členění státu a organizace územní veřejné správy. státní zřízení a zákonodárné orgány
E N D
vztah mezi státní správou a samosprávou • „oddělený“ a „spojený“ model výkonu veřejné správy • organizace „kontroly“ ve státní správě a samosprávě • územní členění státu a organizace územní veřejné správy
státní zřízení a zákonodárné orgány • struktura orgánů centrální správy • struktura orgánů územní správy • postavení pracovníků (úředníků) státní správy a samosprávy
common law – zvykové constitutional conventions – ústavní konvence statute law – zákony volební zákony works of authority
Magna Charta Libertatum 1215 Petition of Rights 1627 Habeas Corpus Act 1679 Bill of Rights 1689 Act of Settlement 1701 Veto Bill – Parlamentní zákon z r. 1911 Parlamentní zákon z r. 1949 House of Lords Act 1999 Scotland Act 19.11.1998 zákony Northern Ireland Act 19.11.1998 o regionální Government of Wales Act 31.7.1998 autonomii Human Rights Act 9.11.1998
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Konstituční monarchie – dědičná hlava státu: král – královna – dědičná Winsdorská dynastie od r. 1952 Alžběta II.
VLÁDNOUCÍ DYNASTIE: • do r. 1066 Cedrikovci – Harald II. • 1066 – Normanská – Vilém I. • 1154 – Plantagenetská – Jindřich II. • (1455 – válka „růží“) • 1485 – Tudorská – Jindřich VI. • 1603 – Skotská (Stuartovci) – Jakub I. • 1. král Velké Británie a Irska
1625 – Karel I. 1629 – 1640 - nesvolán parlament 1649 – 1660 republika – národní parlament - státní rada – výkonná moc (42 členů) 1653 - nový parlament - státní rada (12 členů) vojenská rada - protektor - Oliver Cromwell (1658) - Richard Cromwell (1659)
1660 - Restaurace Stuartovců: Karel II. 1668(9) – Oranžská – Vilém III. 1701 – nástupnictví jen „protestantům“ 1702 – Stuartovci – Anna – (dcera Jakuba II.) 1714 – Hannoverská – Jiří I. 1837 – Hannoversko – Sasko- Koburská – Viktorie I. Winsdorská Eduard VII. 1901
Magna Charta Libertátum (Jan Bezzemek) 1199-1216 • 1679 Habeas Corpus Act (Karel II.) 1660-1685 • 1689 Bill of Rights (Vilém III. Oranžský) 1689-1702 • Úplná unie Anglie a Skotska • společný parlament
1835 – the Municipal Corporation Act 1972 – the Local Government Act (1985, 1988, 1992, 1996)
POLITICKÉ STRANY 1680 – Whigové (liberálové) Toryové (konzervativní – aristokracie) 1874 – liberální x konzervativní (labouristé) 1924 – labouristé x konzervativní
ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ rozloha/km² počet obyvatel/mil. Spojené království 241.752 60,3 Historické země: Anglie 133.832 50,1 Skotsko 72.620 5,4 Wales 20.750 3,1 Sev. Irsko 14.550 1,7
Historická země Hrabství – Shire Distrikt Město - Obec
Anglie: metropolitní hrabství 7 Londýn hrabství 39 Wales hrabství 8 Cardiff Skotsko kraje 9 Edinburgh Severní Irsko regiony 26 Belfast
Dolní sněmovna the House of Commons 659 poslanců Horní sněmovna the House of Lords cca 1200 (800 lordů)
CENTRÁLNÍ SPRÁVA Premiér Kabinet (klíčová ministerstva) vláda the Civil Service (jádro státní správy) odvětvové regionální úřady (Government Offices)
„ad hoc“ správní orgány např. the National Health Service poradní orgány např: Royal Comissions the Consultative Council for Local Government Finance
VOLBY Dolní sněmovna: 5 let - většinový systém Hrabství: 4 léta – jednomandátové obvody distrikt: 3x během 4 let – jedna třetina
RADA Výbor pro politiku a rezervy komise (sub): Revize (speciál), Finanční, Personální, Pozemková odvětvové výbory:
LONDÝN Rada Velkého Londýna 1888 – 1985 nyní: 32 obvodů (distriktů) tj. rad obvodů
1967 – the Local Government Management Board 1993 zřizování „agencies“ – manažerský typ
1922 - samostatný stát (součást „Commenwealth(u) - ústava samostatného státu 1937 – přijata „republikánská“ ústava 1948 – Zákon o Irské republice the Republic of Ireland Act
hlava státu: prezident zákonodárný orgán: Sněmovna reprezentantů parlament senát výkonná moc: premiér vláda hlavní město: Dublin rozloha počet obyvatel 70.282 km² 3,97 mil.
ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ Oblasti (kraje, regiony) 8 Hrabství 27 Města na úrovni hrabství 4 (statutární města) Samosprávná města 7 Městské distrikty 49
Francouzská republika 987 - Hugo Kapet (Remeš) - Kapetovci Valois Bourbon Orleans
987 – 1328 Kapetovci 1328 – 1498 Valois 1498 – 1589 Valois – Orleans 1589 – 1792 Bourboni 1815(4) – 1824 Ludvík XVIII. 1824 – 1830 Karel X. 1830 – 1848 Ludvík Filip Orleanský
První císařství 1804 – 1815(4) Napoleon I. Druhé císařství 1852 – 1870 Napoleon III.
I.republika 1795 – 1799 direktorium II.republika 1848 – 1852 III.republika 1870 – 1940(5) IV.republika 1944 - 1958
V.republika 1958 – 1969 Charles de Gaulle 1969 – 1974 Georges Pompidou 1974 – 1981 Valéry Giscard d´Estaing 1981 – 1993 Francois Mitterrand 1993 Jacques Chirac
Hlava státu: prezident - volen přímo na 7 let parlament: národní shromáždění 577 členů – 5 let senát 321 členů 12 zastupuje „zahraniční“ občany 9 let – 1/3
Vláda – Ministerská rada – předsedá president Kabinetní rada – předsedá předseda vlády Ústavní rada – 9 členů jmenuje prezident 3 předseda senátu 3 předseda NS 3
rozloha 543.965 km² počet obyvatel 57,7 mil. 4 zámořské departementy 2 územní společenství 3 zámořská území
ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ Republika Region 22 Departement 96 (4 zámořské – Korsika zvláštní statut) Arrondisement 320 (subprefektura) Kanton 3.350 (policejní okresek volební obvod) Obec 36.000 Zámořská území
POLITICKÉ STRANY Socialistická Komunistická Gaulisté (pravice) - d´Estaing - Chirac
1792 – 1814 Počátky organizace „státní“ správy • po r. 1870 postupné „zpřesnění“ státní správy • „zpřesnění“ kompetencí samosprávy • zřízeny „regiony“- státní správní jednotka • 1972 – 3 posílení úlohy regionu • 1982 změny ve vzájemném vztahu státní a • samosprávy
OBCE Starosta (volen obecní radou) - na úrovni obce je reprezentant státu Rada - 9 – 49 členů (podle počtu obyvatel obce) funkční období – 6 let Vykonává státní správu v přenesené působnosti
DEPARTMENT Státní správa Samospráva Prefekt-představitel státu Generální rada (6 let) Prefektura od r.1982 – prezident do té doby v čele - prefekt
REGION Státní správa Samospráva Prefekt od r.1973-Generální rada (6 let) Regionální úřad od r. 1982 – prezident (správa prostředků z ESF) do té doby v čele prefekt
Republika – od r. 1947 (na základě referenda z r.1946) Počátky místní správy z doby „městských“ států Značně dlouho doba „rozdrobenosti“ Rozdíly mezi „jižní“ a „severní“ Itálií – přetrvávají dodnes
do r. 1815 vliv „napoleonské správy“ po r. 1815 na severu – rakouská státní správa významné postavení „Papežského státu“ 1861 „Risorgimento“ 1864 – 1871 hlavní město Florencie od r. 1871 Řím
1861 – savojská dynastie 1861 - 1878 Viktor Emanuel II. (sardinský král) 1878 – 1900 Umberto I. 1900 – 1946 Viktor Emanuel III. 1946 Umberto II.
HLAVA STÁTU: prezident – volen poslanci,senátory a 58 delegáty z autonomních regionů POSLANECKÁ SNĚMOVNA 630 členů 5 let SENÁT 322 členů, 315 voleno ostatní jmenováni prezidentem (ex-prezidenti, zasloužilé osobnosti) Výkonná moc: vláda
Počet obyvatel: 57 mil. rozloha: 301.309 km² Sicílie ostrovy Sardinie
POLITICKÉ STRANY Centro Cristiano Democratico (Křesťanské) Torza Italia Lidové Cristiani Democratici Uniti Socialisti Democratici Italiani Socialistické Partio Democratico della Sinistra Partito Republicano Italiano Partito Liberale Liberální Italie Dei Valori Federazione dei Verdi Zelení