Toxické látky kolem nás

1. Toxické látky kolem nás Mgr. Vendula Krčmářová Arnika 29.10.2009

2. „Člověk nemusí být zaměstnancem chemičky, aby se vystavoval expozici toxických látek. Stačí sedět v kanceláři.“

3. Bromované zpomalovače hoření(BFR, z anglického „Brominated Flame Retardant“) • používají se ve spotřební elektronice, v kobercích a v polyuretanových pěnách (např. matrace), v nábytku. • Ovlivňují hormonální systém člověka. Jsou toxické a bioakumulativní. • Zpomalovače hoření byly nalezeny také v tělech ryb v českých řekách či v mateřském mléce českých žen. • Laboratorní testy na zvířatech potvrdily, že vedou k poruchám paměti, funkcí jater a mají vliv také na potomstvo.

4. Kadmium • Toxický kovový prvek. • Poškozuje játra, ledviny, způsobuje anémii, řídnutí kostí, je karcinogenní. • Kadmium se používá jako stabilizátor plastických hmot, některé sloučeniny kadmia se používají jako barviva. Kadmium může být například v závěsech či záclonách. Legislativa Evropské unie zakazuje kadmium v mnoha výrobcích, k barvení textilií však zakázáno není.

5. Formaldehyd • je bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. • způsobuje bolesti hlavy, záněty nosní sliznice, dráždí oči a vyvolává slzení • u citlivých jedinců může formaldehyd vyvolat astma a záněty kůže. Chronická expozice způsobuje zánět průdušek. • používá se k výrobě formaldehydových pryskyřic (lepidla pro překližky a dřevotřísky, ze kterých se vyrábí např. nábytek). Formaldehydem se také ošetřují textilie (např. ke snížení mačkání).

6. Olovo • Ovlivňuje krvetvorný a nervový systém, ledviny, imunitní mechanismy, trávící a reprodukční systém. Při vyšších dávkách se hromadí v kostech, játrech a ledvinách. • Trvalá expozici nízkým koncentracím může vést hlavně u dětí k poruše jejich chování, např. k hyperaktivitě. • Olovo může být obsaženo například v barvách, kterými jsou zdobeny skleničky.

7. Je rizikový teflon ? Teflonové nádobí může obsahovat PFOA ( kyselinu perfluoroktanovou). PFOA je perzistentní látka (zůstává v prostředí velmi dlouho). Tato látka je spojována s rakovinou jater a vývojovými vadami. Nepoužívejte teflonové nádobí, pokud je poškozené.

8. PVC (polyvinylchlorid) společně s PE a PPnejmasověji vyráběný plast(1965-3 mil. tun/rok, 2000-20 mil. tun/rok) Jak plasty zatěžují životní prostředí největší dopad na životní prostředí od výroby až po likvidaci

9. Skládkování - únik toxických látek (aditiv přidávaných do PVC během výroby – změkčovadla, stabilizátory, barviva, plniva...) do podzemních vod, Požáry na skládce – emise dioxinů Skládkové plyny – toxické Likvidace PVC

10. Spalování • vzniká chlorovodík, hexachlorbenzen (HCB), polychlorovaných bifenyly (PCB), dioxiny • spálením 1 kg PVC v EU vzniká průměrně 0,8 - 1,4 kg nebezpečných odpadů jako důsledek neutralizace kyseliny chlorovodíkovézásaditými činidly Recyklace? PVC se recykluje zcela minimálně a nedá se recyklovat s ostatními plasty

11. Rizika používání PVC • ftaláty, adipáty či olovo nejsou v PVC pevně vázány - uvolňují se • ! Hračky a výrobky pro děti • ! Potravinové obaly • ! Zdravotnické pomůcky • ! Prach z domácnosti – astma, alergie

12. Ftaláty • Směrnice EU nařizují omezení ftalátů v dětských hračkách a dětském zboží • 6 nejrizikovějších ftalátů (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP) se nesmí používat jako složky výrobkův koncentraci vyšší než 0,1 % hmot.v měkčených plastových materiálech sloužících k výrobě hraček a předmětů pro péči o děti • Ftaláty se uvolňují zejména při mechanickém tlaku a ve vlhkém a teplém prostředí – zvýšené riziko pokud dítě strká předmět do úst.

13. Pláštěnka (23,8 % DEHP) Plážové botičky (35,8 % DEHP)

14. Zdravotnické pomůcky z PVC Zdravotní pomůcky běžně obsahují v průměru 20 – 40 % DEHP! • novorozenci na jednotkách intenzivní péče (3 mg DEHP/kg den, TDI 0,05 mg DEHP/kg den)

15. Lze v nejrizikovějších oblastech nahradit PVC ?ANO ! • Náhrady pomůcek z PVC v 9 nemocnicích (např. FnsP Ostrava, nem. Na Homolce , FN Olomouc, nemocnice Louny, nem. Havlíčkův Brod …) • Náhrada potravinových obalů za jiné materiály • Hračky lze volit z bezpečnějších materiálů (dřevo, textil, jiné plasty) Kampaň Arniky „Nehrajme si s PVC“

16. Jak redukovat toxické látky ve svém okolí • 1) Omezte spotřebu chemikálií ve vlastní domácnosti, například používáním šetrnějších prostředků na mytí nádobí, praní, čištění apod. 2) Nekupujte výrobky z PVC. Při jeho výrobě, používání i likvidaci se do životního prostředí uvolňuje celá řada toxických látek. 3) Třiďte odpady - pomůžete tak předejít jejich skládkování anebo spalování, při nichž se do životního prostředí uvolňují nebezpečné látky 4) Při nákupu elektroniky se zajímejte o obsah toxických látek - například bromovaných zpomalovačů hoření. 5) Nahraďte používání pesticidů alternativním způsobem ošetření pěstovaných rostlin, zeleniny a ovoce na zahradě. 6) Při výběru hraček pro své děti se pečlivě podívejte, kde byly vyrobeny a zda mají např. některý z certifikátů zaručující bezpečnost. 7) Při zařizování a úpravách bytu vybírejte nábytek, barvy, lepidla a tmely, které neobsahují nebezpečné látky. Buďte zodpovědným a všímavým spotřebitelem!

17. Děkuji za pozornostwww.arnika.orgMgr. Vendula Krčmářovávendula.krcmarova@arnika.orgtel. 776 756 352 Kde nalézt další informace? http://www.pvc.arnika.org/ http://chemickydum.arnika.org/ http://www.naseskolabezjedu.bloguje.cz/ http://www.bezjedu.arnika.org/