290 likes | 971 Views
Mezopotámie. Vyvinula se na přelomu 3. a 4. tisíciletí. Kolem r. 3 000 př.n.l. zde vzniká první písmo (klínové) Národy: Sumerové,Akkadové, Gutejci, Babylóňané, Chetité, Elamité, Amorejci, Asyřané a další. Nejstarší, Sumerové, sídlili na jihu (Babylon).
E N D
Mezopotámie • Vyvinula se na přelomu 3. a 4. tisíciletí. • Kolem r. 3 000 př.n.l. zde vzniká první písmo (klínové) • Národy: Sumerové,Akkadové, Gutejci, Babylóňané, Chetité, Elamité, Amorejci, Asyřané a další. • Nejstarší, Sumerové, sídlili na jihu (Babylon). • Centra Sumerů: Ur, Uruk, Nippur, Eridu, Lagaš a Kiš. • Řeky zaručovaly pravidelné záplavy. Kámen byl vzácný materiál spíše pro sochařinu, tvořili nízké reliéfy (supí stéla). • Sumerové byly kolem r. 2000 poraženi Elamity a Amorejci, noví panovníci se usídlili v Babylóně, sumerská města osídlili Akkadové a rozšířili nový jazyk –akkadštinu. Nakonec Mezopotámii zničil nájezd krále Xerxese a vnitřní boje mezi národy. • Dnes používáme jejich poznatky př. Rozdělení dne na 24 hodin, rozdělení hodiny(60 minut, 60 vteřin), astronomii, a jejich pověry (černá kočka přes cestu).
Jules Oppert -Francouzský asyrolog. -navrhl jméno Sumerové (šumer= kulturní země) H.C. Rawlinson -jazykovědec, který se podílel na luštění písma • G.F. Grotefend • Německý klasický filolog. • Rozluštil první znaky klínového písma (1802). Použil při tom trojjazyčné nápisy v Persepoli.
Pohřební šperky a pohár královny Šubad(Puabi) -Její hrob pochází z druhé čtvrtiny 3. tis.př.n.l., z města Uru. -Puabi=ústa otce
Mozaiková standarta, pochází z jednoho z desítek hrobů, která byla nalezena v městě Uru.
Zápas Gilgameše a Enkidu Epos o Gilgamešovi -je jeden z nejstarších eposů na světě -vznikl kolem r. 1700 př.n.l. -hrdina(ideál muže), hledá nesmrtelnost.
Chammurapiho zákoník -jedním z nejstarších zákonodárných dokumentů světa. -Obsahuje dvě stě osmdesát dva zákonů Chamurapiho z Babylónu. -připomíná starozákonní „oko za oko, zub za zub.“
Bedřich Hrozný -český badatel -podílel se na rozluštění jazyka Chetitů (nepatří k indoevropským národům, jako ostatní národy v Mezopotámii)
Zikkuraty =několika stupňovité věže na obdélníkové základně se schodištěm. Chrámy jsou po 3 tisíciletí charakteristickými dominanty mezopotámské architektury.Sloužily k náboženským obřadům, astronomickým pozorováním, ale také jako hrobky. Mezi nejstarši patří zikkurat v Uruku.
Ištar (Innana),bohyně války a lásky, sestra Marduka a Šamaše. Původně bohyní města Uru, později se rozšířila po celém Sumeru. Marduk a jeho drak – Marduk byl akkadský bůh a ochránce města Babylon (hlavního postavení dosáhl za vlády Nabukadnesara I.). Měl velké množství funkcí,které se časem rozšiřovaly např.: bůh zaklínání,moudrosti, léčitelství, osudu, pán bohů atd.
Šamaš (Utu), bůh slunce, též ochránce spravedlnosti a práva. Bývá zobrazován v helmě, kterou zdobí rohy. V ruce třímá zbraň připomínající pilku,popřípadě s žezlem v druhé ruce. Jeho znakem je okřídlený kotouč. Šamaš v překladu z akkadštiny znamená „ten,kdo trousí světlo“.
Chamurapiho stéla Supí stéla - vznikla na počest vítězství lagašského krále Eannatuma nad městem Ummou.
Sargon Asyrský král, sídlil v městě Chorsabad, kde také nechal postavit obrovský palác,který hlídaly lamaššu. Palác však používal jen dva roky. Volná socha laggašského králeGudey. Jeho portréty jsou vytvořeny ze sopečných vyvřelin – deriotu. Pocházejí z 22.stol.
Lamaššu Bájné bytosti – obří býci s lidskou hlavou a orlími křídly. Jsou to strážní duchové mezopotámských paláců.
Aššurbanipal na lovu. Portrét krále Aššurbanipala Poslední významný král novoasyrského období.
Objevitel reprezentativního paláce krále Aššurnarsipala II. Ve městě Kalach, který se v prvním tisíciletí stává hlavním severně položeným městem. Sir Layard pak navázal na nález Francouze P.E. Botty, jenž objevil palác v Ninive. Palác byl obklopen mohutnými hradbami (25 m vysoké) a byl propojen s pevninou mostem přes Tigris. Je považován za div stavebního umění. Layard mimo jiné také objevil Aššurbanipalovu knihovnu, která čítá přes 30 000 tabulek (včetně eposu o Gilgamešovi).
Cesta procesí 23 m široká ulice, po obou stranách lemovaná sedm metrů silnými pevnostními zdmi. Je zakončena Ištařinou bránou.
Detail babylonského býka Ištařina brána (Ištar-sa-kipat-tebišu) Má dvě věže,je zdobena bohatými reliéfy (postavy posvátných zvířat), vytvořené barevnými glazurami na pálené cihle. Detail babylonského draka
Král Xerxes Zničil město Babylón i s jeho Zikkuratem za svých válečných výbojů. Alexandr Makedonský pak našel město ve 4.stol v troskách. Neustálé výboje mezi národy v Mezopotámii pak usnadnily ovládnutí říše okolními národy.
Zdroje: • Bauer, A.:Dějiny výtvarného umění • www.google.cz Autor prezentace vám děkuje za pozornost. (J. Hřívová)