170 likes | 552 Views
5. Přednáška z kineziologie. Funkční poruchy pohybového systému. Adaptační procesy v rámci posturálního programu.
E N D
5. Přednáška z kineziologie Funkční poruchy pohybového systému
Adaptační procesy v rámci posturálního programu • Při poruše agonisticko antagonistické synergie vlivem nějaké lokální poruchy (včetně interní) nebo vlivem místního přetížení při jednostranné zátěži dojde k poruše tonické funkce svalu.=> dvojí model svalové reaktivity. • Zvýší se napětí v jednom ze svalů s agonisto-antagonistickou funkcí a reflexně se inhibuje anatgonista. • Zvýší se napětí v obou svalech a protichůdnou funkcí => vznikají trigger pointy
Porucha ko-kontrakční synergie • Vzniká zvýšené napětí v těchto svalech: m.trapezius (horní část), m.levator scapulae, m.sternocleidomastoideus, mm. scaleni, m. pectoralis minor et. Major, m.subscapularis, m.biceps brachii,m.triceps brachii (caput longum), pronátory předloktí a flexory zápěstí, bederní část vzpřimovače trupu,m. iliopsoas,m. quadratus lumborum, adduktory,m.rectus femoris,m.tensor fasciae latae, ischiokrurální svaly,m. soleus a plantární flexory.
Porucha ko-kontrakční synergie II. • Vzniká snížené svalové napětí v těchto svalech: hluboké flexory šíje, m. trapezius (dolní část), zevní rotátory ramene, m. serratus ant.,břišní svaly, supinátory předloktí, extenzory lokte a zápěstí, gluteální svalstvo, m. vastus med.et lat., m. gastrocnemius caput lat. Et med., dorzální flexory nohy.
Poznámka číslo 1. • Model ko-kontrakční hypertonie je iradiován => najdeme TP (trigger point) v dalších přesně vymezených svalech (viz. Lewitt Manipulační léčba), které můžeme odvodit z popsaného vzoru. Pozor: nelze pouze odstranit hypertonus nebo blokádu v daném svalu, ale je vždy nutné vyšetřit zda přenesené funkční poruchy (TP) přetrvávají (pak nutné odstranit) nebo zda reflexně odezněli. Pokud TP budou přetrvávat pak je to místo zdrojem nocicepce a problém nebude vyřešen.
Sval M. soleus Adduktory stehna M.piriformis Ischiokrurální svaly M.levator ani M.quadratus lumborum M.psoas Střední část m.trapezius M.subscapularis Horní část m.trapezius Mm.scaleni Krátké extenzory horní krční Klinický význam Achillodynie Léze kyč.kloubu,dno p. Léze v seg.L4/5,coxalgie Léze v seg.L4-S1, c.fibulae bol. Bolestivá kostrč Akutní lumbago,THLpřecho Pseudovis.příznaky,THL CB sy.,kořen.bolest HK Zmrzlé rameno Poruchy v cervikální obl. Erbův bod, syndrom H.apertury Léze v segmentu okciput/atlas Důležité svalové spoušťové body
Vývojový aspekt v terapeutických programech manuální medicíny • Centrální program globální ko-kontrakční synergie optimalizuje statickou zátěž v rámci nosných struktur je základním modelem kam směřuje naše terapeutické úsilí. Při jeho narušení mluvíme o vadném držení těla, předsunutém držení, o poruchách hybných stereotypů apod.
Kineziologický rozbor • Anamnéza • Posouzení stoje aspekcí • Posouzení chůze aspekcí • Funkční zkoušky: Schober, Stibor, Otto, Čepoj, Forestier, Thomayer • Vyšetření základních jednoduchých hybných stereotypů dle Jandy: dobrá znalost těchto stereotypů vede ke správnému stanovení možných funkčních změn
Vyšetření pohybových stereotypů (dle Jandy) • Při hodnocení funkčních, algických syndromů, je důležité zjistit kvalitu a stupeň zapojování jednotlivých svalů do pohybu.
1. Vzorec - extenze v kyčelním kloubu • Zapojuje se m.gluteus max., ischiokrurální svaly, paravertebrální zádové svaly => sledujeme stupeň jejich aktivace a koordinace. • Ideální časová posloupnost: m.glureus max., ischiokrurální svaly, kontralat. Paravertebrální v L páteři, pak homolat. A posléze se aktivační vlna šíří do segmentů Th páteře. • Nejčastější přestavby hybného stereotypu: m.gluteus max. se zapíná pozdě nebo vůbec=>1. se zapínají ischiokrurální svaly, vyšetřovaný provádí souhyby – ZR, ABD DK, při insuficienci v křížové oblasti se jako první zapínají homolat. Vzpřimovače v Th páteři a vlna se šíří kaudálně. Nutné sledovat pletenec ramenní – při patologických stereotypech v oblasti horní poloviny těla, dochází k hyperaktivitě svalů ramenního pletence • Vyšetřovaná osoba leží na břiše a pomalu elevuje DK
2. Vzorec – abdukce v kyčelním kloubu • Správný stereotyp: nutná čistá abdukce ve frontální rovině a poměr mezi stupňem aktivace m. gluteus med. a m.tensor je 1:1 nebo aktivita m. glut med. je větší. • Patologický stereotyp: 1) při útlumu m. glut.med. je v převaze m.tenzor, m. iliopsoas, m. rectus femoris => není čistá abdukce, ale ZR, FLEXE v kyčelním kloubu – „Tenzorová abdukce“. 2) převaha m. quadratus lumborum + další dorzální svaly.Pohyb začíná elevací pánve => m.glut med. et min. jsou v útlumu => abdukce pokračuje většinou tenzorovým mechanismem.
3. vzorec – stereotyp flexe trupu • Je důležitý, abychom posoudili interakci mezi břišními svaly a flexory kyčelního kloubu => nerovnováha představuje výraznou poruchu statiky i kinetiky mezi páteří, pánví a kyčelním kloubem. • Břišní svaly nejsou flexory trupu, ale zajišťují flexi jednotlivých segmentů páteře. => nemají přímý vliv na flexi v kyčelních kloubech. Výsledná kyfotizace „flexe trupu“ má být prováděna bez spoluúčasti pohybu pánve. Opakuji ještě jednou DKK jsou v extenzi a hlezenní klouby v plantární flexi. Při opačné poloze je m. iliopsoas aktivován • Neměly by se aktivovat zádové svaly.
4. vzorec – stereotyp flexe šíje • Ke změně stereotypu dochází pravidelně u některých druhů cervikálních bolestí hlavy a závrati. • Správný stereotyp: pohyb je zajišťován hlubokými flexory šíje a to hlavně mm. scaleni. Jestliže má vyšetřovaný snahu flektovat šíji předsunem, svědčí to pro převahu m. sternocleidomastoideus, a je-li přítomná rotace pak k jednostranné akci. • Patologický stereotyp vede: k přetížení thorakolumbálního přechodu a cervikokraniálního přechodu. • Jemnější zkouška: zkouška výdrže. Dostatečně silné hluboké šíjové flexory jsou s to hlavu bez tremoru nebo nejistoty udržet alespoň 20 s
5. vzorec – stereotyp abdukce v ramenním kloubu • Podá nám dobré informace o celkovém charakteru hybných stereotypů v oblasti pletence ramenního. • Provádí se vsedě • Sledujeme hlavně souhru těchto svalů: m. deltoideus, horní vlákna m. trapezius, dolní fixátory lopatky. • Dobrý stereotyp: pohyb začíná m. deltoideus, m. teres minor. Aktivace horních vláken m. trapezius působí pouze stabilizačně. • Existují dvě nejčastější varianty vedoucí k přetížení:1) pohyb začíná elevací celého pletence ramenního => nedostatečná stabilizace lopatky (norma 1° rotace lopatky na 10° abdukce v rameni) =>Scapula alata
5. vzorec – stereotyp abdukce v ramenním kloubu - pokračování • 2) pohyb začíná vlastně úklonem trupu =>aktivací m. quadratus lumborum. Stoupají nároky na stabilizační funkci páteře a dá se předpokládat její přetížení