550 likes | 1.13k Views
Funkce kostry. podpora telaochrana tela - skorpky mekku. clenovcu, lebka savcu, ebra a hrudn ko chrnc plce, srdce a dal orgnypohyb. Typy kostry. hydrostatick kostravnej kostra (exoskelet)vnitrn kostra (endoskelet). Hydrostatick kostra. vetina ahavcu, plotenek, nematod a anne
E N D
1. Kosterní soustava 2007
2. Funkce kostry podpora tela
ochrana tela - skorápky mekkýu. clenovcu, lebka savcu, ebra a hrudní ko chránící plíce, srdce a dalí orgány
pohyb
3. Typy kostry hydrostatická kostra
vnejí kostra (exoskelet)
vnitrní kostra (endoskelet)
4. Hydrostatická kostra vetina ahavcu, plotenek, nematod a annelid
plotenky opírají svaly proti telní stene zpevnené hydrostatickým tlakem
u nematod je celý pseudocoelom pod velkým tlakem
u annelid je coelom rozdelen v jednotlivá septa, která mohou být pod ruzným tlakem
obecne výhodná u vodních organismu, kostra rovne jak poltár chrání vnitrní orgány a umonuje hrabání a plazení se
není výhodné pro pohyb, pokud je telo nad zemí, jak je u chuze nebo behu
5. Pohyb íaly
6. Vnejí kostra u mekkýu exoskelet stále roste, nové vrstvy se pridávají na okraj stávající
u arthropod je nutné svlékání
30 % - 50 % kutikuly tvorí chitin, zbytek jsou proteiny
u raku je kutikula vyztuena jete vápníkem
7. Vnitrní kostra Porifera: spikuly z anorganického materiálu nebo z proteinu
Echinodermata: kostra z plátu zvaných osikly
osikly jsou tvoreny z uhlicitanu horecnatého a uhlicitanu vápenatého a jsou spojeny proteinovými vlákny
Chordata: chrupavky a kosti
9. Kostra je tvorena kost
chrupavka
vazivo
10. Kost Kost acelulární - v bazální cásti plakoidní upiny u raloku
Kost celulární: obsahuje kostní bunky:
osteoblasty
osteocyty
osteoklasty
11. Osteoblasty, osteocyty, osteoklasty osteoblasty vylucují matrix bohatou na kolagen. Do této hmoty se pozdeji ukládá fosforecnan vápenatý
po uloení fosforecnanu vápenatého se bunky ji nazývají osteocyty
osteoklasty umí kost znovu rozpoutet v závislosti na fyzickém stresu, je-li to pro organismus výhodné
12. Haversuv systém je tvorena jemnými koncentrickými kruhy zvanými lamellae, které mají ve svém stredu tzv. Haversuv kanálek
Haversuv kanálek obsahuje nervová vlákna a krevní cévy, které zásobují osteocyty ivinami, i kdy jsou osteocyty uvezneny v kalcifikované matrix
koncentrické lamely s Haversovým kanálkem tvorí Haversuv systém
13. Tvorba kosti probíhá dvojím zpusobem:
u plochých kostí (lebka) jsou osteoblasty umísteny v nepravidelné síti pojivové tkáne ve které produkují kost
u dlouhých kostí je kost nejprve vymodelována z chrupavky a teprve následne osifikuje
následne chrupavka odumírá a je nahrazována kostí
v záveru zustává chrupavka toliku na povrchu kloubních zakoncení a v rustové desticce poblí krcku kosti
14. Tvorba kosti díte roste stále, pokud chrupavka v techto rustových zónách roste
rust je ukoncen ve chvíli, kdy je celá chrupavka v rustové zóne nahrazena kostí
15. Kost celulárníse delí na Kost dermální (zvaná té krycí) - vdy plochá a zpravidla umístena tesne pod povrchem tela
vzniká osifikací ze káry (= osifikace endesmální) Napr. kosti lebky, cást pletence lopatkového
Kost chondrální (zvaná té náhradní) - nahrazuje predcházející chrupavkové stadium
osifikace enchondrální = z vaziva cinností chondroblastu a pozdeji chondrocytu vzniká chrupavka, z ní pak cinností osteoblastu vzniká základní hmota kostní, do ní se kostní bunky uzavírají; v tomto stavu se nazývají osteocyty
16. Hojení zlomenin V prípade zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastu
proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli
17. Intenzita osifikace se lií u ektotermních a endotermních obratlovcu
u ektotermu roste kost pomaleji v nepríznivých obdobích (za hibernace ci estivace), a vznikají tak útvary podobné letokruhum stromu
18. Intenzita osifikace u endotermu prirustá kost v koncentrických vrstvách. Soubor techto vrstev se nazývá Haversuv systém
19. Haversuv systém
20. Struktura kosti
21. Struktura kosti
23. Kost behem fetálního vývoje se nejprve tvorí chrupavka
která pozdeji osifikuje. Tím ji chondrocyty nejsou více schopny získávat iviny z matrixu a odumírají
odumírající chrupavka je nahrazena kostí
osteocyty, kostní bunky zustávají naivu i kdy je matrix osifikována fosforecnanem vápenatým, nebot k nim vedou kanálky (canaliculi) s krevními cévkami
díky cytoplasmatické síti komunikují osteocyty s centrálním kanálkem (viz obr.)
24. Struktura kosti
25. Struktura kosti na prícném rezu:
okostice (periosteum)
hutná tkán (substantia compacta)
houbovitá tkán (substantia spongiosa)
dren (medulla) = morek
kanálky pro cévy a nervy
26. Struktura kosti kost je tvorena
jehlicovými krystalky hydroxyapatitu (=fosforecnan vápenatý), které jsou tvrdé, ale krehké
kolagenem, které je pruný, ale slabý
kost je ve výsledku pevná a pruná
kost je ivá, dynamická tkán, která se neustále v prubehu ivota jedince obnovuje
osteoblasty vylucují matrix bohatou na kolagen, do které bude pozdeji uloen fosforecnan vápenatý
27. Spojení kostí pevné:
vy (sutura) na lebce
málo pohyblivé
chrupavka (cartilago) mezi obratly
pohyblivé:
kloub (articulatio): plochý, kladkový, kulovitý
28. Chrupavka specializovaná pojivová tkán, tvorená predevím z glykoproteinu zvaného chondroitin a z kolagenových vláken
výsledkem je pevná, pruná ale nenatahovatelná tkán
29. Chrupavka Bezcévná podpurná tkán, vzniká z mezodermu. Vytvárí ji specializované bunky:
chondroblasty - aktivne vytvárí mezibunecnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus sniuje a mení se na
chondrocyty
výivu chrupavky zajituje tekutina kolující v mezibunecné hmote
30. Chrupavkydelení Chrupavka hyalinní (predchudce kostí)
Chrupavka vazivová (napr. spoje mezi kostmi)
Chrupavka elastická (napr. uní boltce savcu)
31. Chrupavka hlavní látkou je chondroitin (glykoprotein) a kolagen (protein)
je pevná, ohebná, nenatahovatelná tkán
u Agnatha a Chondrichthyes tvorí celou kostru
u cloveka konec nosu, uní boltce, povrchy kloubu, páterní ploténky, larynx (hlasový aparát), trachea a nekolik dalích struktur
32. Chrupavka: larynx a trachea
34. Chondrocyty Jednotlivé chrupavkové bunky, chondrocyty, jsou umísteny v dutinách zvaných lacunae v matrixu mimobunecné hmoty chrupavky
chondrocyty jsou ivé, i kdy k nim nevedou ádné krevní cévky
kyslík a iviny získávají skrze matrix pomocí difúze
difúze je moná, pouze pokud je chrupavka hydratovaná a nikoli kalcifikovaná, jako je kost
35. Vazivo vazivové bunky + mezibunecná hmota
výztu vetiny orgánu, lachy, kloubní vazy, jizvy, obaly orgánu
36. Kostra clovekaPáter Columna vertebralis 32 34 obratlu (vertebrae)
7 obratlu krcních (vertebrae cervicales)
C1 nosic (atlas)
C2 cepovec (axis)
12 obratlu hrudních (vertebrae thoracicae)
5 obratlu bederních (vertebrae lumbales)
5 obratlu kríových (vertebrae sacrales) srostlé v kost kríovou (os sacrum)
3 5 obratlu kostrcních (vertebrae coccygeae) srostlé v kost kostrcní (os coccygis)
37. Kostra clovekaPáter Columna vertebralis dvakrát esovite prohnuta:
lordóza = vyklenutí dopredu
krcní lordóza
bederní lordóza
kyfóza = vyklenutí dozadu
hrudní kyfóza
kyfoticky je zakrivena kríová kost
páter s dvema lordózami a dvema kyfózami je sedmnáctkrát pevnejí ne kdyby ji tvoril jediný oblouk
38. Kostra clovekaPáter Columna vertebralis
39. Thorax (Hrudník) 12 páru eber (costae)
pravá (1 7)
nepravá (8 10)
volná (11 12)
kost hrudní (sternum)
40. Nemoci pátereSkolióza = vychýlení pátere do strany
41. Horní koncetina pletenec horní koncetiny
lopatka (scapula)
klícní kost (clavicula)
42. Horní koncetina volná koncetina
kost paní (humerus)
predloktí (antebrachium)
kost vretenní (radius)
kost loketní (ulna)
zápestí (carpus) 8 malých kostí
kosti záprstní (ossa metacarpalia) 5 kostí
clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2)
43. Horní koncetina zápestí (carpus) 8 malých kostí
kosti záprstní (ossa metacarpalia) 5 kostí
clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2)
celkem tedy od zápestí dál:
8 5 14
44. Dolní koncetina pletenec dolní koncetiny
kost pánevní (os coxae) je tvorena tremi kostmi
kycelní (os ilium)
sedací (os ischium)
stydká (os pubis)
pánev (pelvis) = 2 kosti pánevní + k. kríová
45. Dolní koncetina volná koncetina
k. stehenní (femur)
céka (patella)
bérec (crus)
k. holenní (tibia)
k. lýtková (fibula)
kosti zánártní (ossa tarsi) 7 (napr. k. patní, k. hleznová)
kosti nártní (ossa metatarsalia) 5
clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (po trech, palec dve)
46. Dolní koncetina od kosti zánártní:
7 5 14
47. Lebka (Cranium) cást oblicejová (splanchnocranium)
dolní celist (mandibula)
horní celist (maxilla)
2 kosti lícní = jarmové (ossa zygomatica)
2 kosti patrové (ossa palatina)
jazylka (os hyoideum)
48. Lebka (Cranium) cást mozková (neurocranium)
kost celní (os frontale)
2 kosti temenní (ossa parietalia)
kost týlní (os occipitale)
2 kosti spánkové (ossa temporalia)
kost klínová (os sphenoidale)
kost cichová (os ethmoidale)
kost radlicná (vomer)
2 kosti slzné (ossa lacrimalia)
2 kosti nosní (ossa nasalia)
49. Lebka (Cranium) cást mozková (neurocranium)
3 sluchové kustky
kladívko (malleus)
kovadlinka (incus)
trmínek (stapes)
50. Lebka (Cranium) vy na lebce
vencový (sutura coronalis)
ípový (sutura sagittalis)
lambdový (sutura lambdoidea)
upinový (sutura squamosa)
51. Cranium
52. Nemoci kostry vady pátere
poruchy kloubních chrupavek (menisky, ischias)
rídnutí kostí (osteoporóza)
poruchy klenby noní (dna)
úrazy:
vymknutí (distorze)
vykloubení (luxace)
zlomeniny (fraktury)
53. Osteoporóza rídnutí kostí, nelécena mue vést a ke zlomeninám, nejcasteji v krcku stehenní kosti, obratlech nebo v zápestí
54. Osteoporóza rídnutí kostí, nelécena mue vést a ke zlomeninám, nejcasteji v krcku stehenní kosti, obratlech nebo v zápestí
nebezpecné zejména pro starí eny, nebot hormonální zmeny po menopauze osteoporózu urychlují
v USA je mezi pacienty 80 % en, po zlomenine krcku stehenní kosti a tretina pacientek umírá do esti mesícu
55. Osteoporóza
56. Osteoporóza Pro udrení zdravého stavu kostí jsou také klícové estrogeny, protoe zpomalují odbourávání staré kosti a podporují tvorbu nové. Mnoství kostní hmoty dosáhne vrcholu ve veku okolo 35 let. Poté se sice kost dále remodeluje, ale prevauje její úbytek nad novotvorbou - kadý rok asi okolo 3 procenta nárustu oproti 5 procentum úbytku. A v menopauze, kdy klesnou hladiny estrogenu, se ztráta kostní hmoty urychluje o l a 3 procenta rocne. Okolo 60 let dochází ke zpomalení kostní ztráty, avak nezastaví se. S pokrocilým vekem ztratí eny okolo 35 a 50 procenty jejich celkové kostní hmoty a mui asi 20 a 35 procent.
Sníená tvorba enského pohlavního hormonu (estrogenu) vede k rychlému úbytku kostní hmoty. V prvních peti letech po menopauze mohou nekteré eny ztratit a jednu petinu celkové kostní hmoty.