1 / 55

Kostern soustava

Funkce kostry. podpora telaochrana tela - skorpky mekku. clenovcu, lebka savcu, ebra a hrudn ko chrnc plce, srdce a dal orgnypohyb. Typy kostry. hydrostatick kostravnej kostra (exoskelet)vnitrn kostra (endoskelet). Hydrostatick kostra. vetina ahavcu, plotenek, nematod a anne

raine
Download Presentation

Kostern soustava

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


    1. Kosterní soustava 2007

    2. Funkce kostry podpora tela ochrana tela - skorápky mekkýšu. clenovcu, lebka savcu, žebra a hrudní koš chránící plíce, srdce a další orgány pohyb

    3. Typy kostry hydrostatická kostra vnejší kostra (exoskelet) vnitrní kostra (endoskelet)

    4. Hydrostatická kostra vetšina žahavcu, ploštenek, nematod a annelid ploštenky opírají svaly proti telní stene zpevnené hydrostatickým tlakem u nematod je celý pseudocoelom pod velkým tlakem u annelid je coelom rozdelen v jednotlivá septa, která mohou být pod ruzným tlakem obecne výhodná u vodních organismu, kostra rovnež jak polštár chrání vnitrní orgány a umožnuje hrabání a plazení se… …není výhodné pro pohyb, pokud je telo nad zemí, jak je u chuze nebo behu

    5. Pohyb žížaly

    6. Vnejší kostra u mekkýšu exoskelet stále roste, nové vrstvy se pridávají na okraj stávající u arthropod je nutné svlékání 30 % - 50 % kutikuly tvorí chitin, zbytek jsou proteiny u raku je kutikula vyztužena ješte vápníkem

    7. Vnitrní kostra Porifera: spikuly z anorganického materiálu nebo z proteinu Echinodermata: kostra z plátu zvaných osikly osikly jsou tvoreny z uhlicitanu horecnatého a uhlicitanu vápenatého a jsou spojeny proteinovými vlákny Chordata: chrupavky a kosti

    9. Kostra je tvorena kost chrupavka vazivo

    10. Kost Kost acelulární - v bazální cásti plakoidní šupiny u žraloku Kost celulární: obsahuje kostní bunky: osteoblasty osteocyty osteoklasty

    11. Osteoblasty, osteocyty, osteoklasty osteoblasty vylucují matrix bohatou na kolagen. Do této hmoty se pozdeji ukládá fosforecnan vápenatý po uložení fosforecnanu vápenatého se bunky již nazývají osteocyty osteoklasty umí kost znovu rozpouštet v závislosti na fyzickém stresu, je-li to pro organismus výhodné

    12. Haversuv systém je tvorena jemnými koncentrickými kruhy zvanými lamellae, které mají ve svém stredu tzv. Haversuv kanálek Haversuv kanálek obsahuje nervová vlákna a krevní cévy, které zásobují osteocyty živinami, i když jsou osteocyty uvezneny v kalcifikované matrix koncentrické lamely s Haversovým kanálkem tvorí Haversuv systém

    13. Tvorba kosti probíhá dvojím zpusobem: u plochých kostí (lebka) jsou osteoblasty umísteny v nepravidelné síti pojivové tkáne ve které produkují kost u dlouhých kostí je kost nejprve „vymodelována“ z chrupavky a teprve následne osifikuje následne chrupavka odumírá a je nahrazována kostí… … v záveru zustává chrupavka toliku na povrchu kloubních zakoncení a v rustové desticce poblíž krcku kosti

    14. Tvorba kosti díte roste stále, pokud chrupavka v techto rustových zónách roste rust je ukoncen ve chvíli, kdy je celá chrupavka v rustové zóne nahrazena kostí

    15. Kost celulární se delí na Kost dermální (zvaná též krycí) - vždy plochá a zpravidla umístena tesne pod povrchem tela vzniká osifikací ze škáry (= osifikace endesmální) Napr. kosti lebky, cást pletence lopatkového Kost chondrální (zvaná též náhradní) - nahrazuje predcházející chrupavkové stadium osifikace enchondrální = z vaziva cinností chondroblastu a pozdeji chondrocytu vzniká chrupavka, z ní pak cinností osteoblastu vzniká základní hmota kostní, do níž se kostní bunky uzavírají; v tomto stavu se nazývají osteocyty

    16. Hojení zlomenin V prípade zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastu proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli

    17. Intenzita osifikace se liší u ektotermních a endotermních obratlovcu u ektotermu roste kost pomaleji v nepríznivých obdobích (za hibernace ci estivace), a vznikají tak útvary podobné letokruhum stromu

    18. Intenzita osifikace u endotermu prirustá kost v koncentrických vrstvách. Soubor techto vrstev se nazývá Haversuv systém

    19. Haversuv systém

    20. Struktura kosti

    21. Struktura kosti

    23. Kost behem fetálního vývoje se nejprve tvorí chrupavka… …která pozdeji osifikuje. Tím již chondrocyty nejsou více schopny získávat živiny z matrixu a odumírají odumírající chrupavka je nahrazena kostí osteocyty, kostní bunky zustávají naživu i když je matrix osifikována fosforecnanem vápenatým, nebot k nim vedou kanálky (canaliculi) s krevními cévkami díky cytoplasmatické síti komunikují osteocyty s centrálním kanálkem (viz obr.)

    24. Struktura kosti

    25. Struktura kosti na prícném rezu: okostice (periosteum) hutná tkán (substantia compacta) houbovitá tkán (substantia spongiosa) dren (medulla) = morek kanálky pro cévy a nervy

    26. Struktura kosti kost je tvorena jehlicovými krystalky hydroxyapatitu (=fosforecnan vápenatý), které jsou tvrdé, ale krehké kolagenem, které je pružný, ale slabý kost je ve výsledku pevná a pružná kost je živá, dynamická tkán, která se neustále v prubehu života jedince obnovuje osteoblasty vylucují matrix bohatou na kolagen, do které bude pozdeji uložen fosforecnan vápenatý

    27. Spojení kostí pevné: švy (sutura) na lebce málo pohyblivé chrupavka (cartilago) mezi obratly pohyblivé: kloub (articulatio): plochý, kladkový, kulovitý

    28. Chrupavka specializovaná pojivová tkán, tvorená predevším z glykoproteinu zvaného chondroitin a z kolagenových vláken výsledkem je pevná, pružná ale nenatahovatelná tkán

    29. Chrupavka Bezcévná podpurná tkán, vzniká z mezodermu. Vytvárí ji specializované bunky: chondroblasty - aktivne vytvárí mezibunecnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mení se na chondrocyty výživu chrupavky zajištuje tekutina kolující v mezibunecné hmote

    30. Chrupavky delení Chrupavka hyalinní (predchudce kostí) Chrupavka vazivová (napr. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (napr. ušní boltce savcu)

    31. Chrupavka hlavní látkou je chondroitin (glykoprotein) a kolagen (protein) je pevná, ohebná, nenatahovatelná tkán u Agnatha a Chondrichthyes tvorí celou kostru u cloveka konec nosu, ušní boltce, povrchy kloubu, páterní ploténky, larynx (hlasový aparát), trachea a nekolik dalších struktur

    32. Chrupavka: larynx a trachea

    34. Chondrocyty Jednotlivé chrupavkové bunky, chondrocyty, jsou umísteny v dutinách zvaných lacunae v matrixu mimobunecné hmoty chrupavky chondrocyty jsou živé, i když k nim nevedou žádné krevní cévky kyslík a živiny získávají skrze matrix pomocí difúze difúze je možná, pouze pokud je chrupavka hydratovaná a nikoli kalcifikovaná, jako je kost

    35. Vazivo vazivové bunky + mezibunecná hmota výztuž vetšiny orgánu, šlachy, kloubní vazy, jizvy, obaly orgánu

    36. Kostra cloveka Páter Columna vertebralis 32 – 34 obratlu (vertebrae) 7 obratlu krcních (vertebrae cervicales) C1 – nosic (atlas) C2 – cepovec (axis) 12 obratlu hrudních (vertebrae thoracicae) 5 obratlu bederních (vertebrae lumbales) 5 obratlu krížových (vertebrae sacrales) srostlé v kost krížovou (os sacrum) 3 – 5 obratlu kostrcních (vertebrae coccygeae) srostlé v kost kostrcní (os coccygis)

    37. Kostra cloveka Páter Columna vertebralis dvakrát esovite prohnuta: lordóza = vyklenutí dopredu krcní lordóza bederní lordóza kyfóza = vyklenutí dozadu hrudní kyfóza kyfoticky je zakrivena krížová kost páter s dvema lordózami a dvema kyfózami je sedmnáctkrát pevnejší než kdyby ji tvoril jediný oblouk

    38. Kostra cloveka Páter Columna vertebralis

    39. Thorax (Hrudník) 12 páru žeber (costae) pravá (1 – 7) nepravá (8 – 10) volná (11 – 12) kost hrudní (sternum)

    40. Nemoci pátere Skolióza = vychýlení pátere do strany

    41. Horní koncetina pletenec horní koncetiny lopatka (scapula) klícní kost (clavicula)

    42. Horní koncetina volná koncetina kost pažní (humerus) predloktí (antebrachium) kost vretenní (radius) kost loketní (ulna) zápestí (carpus) 8 malých kostí kosti záprstní (ossa metacarpalia) 5 kostí clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2)

    43. Horní koncetina zápestí (carpus) 8 malých kostí kosti záprstní (ossa metacarpalia) 5 kostí clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (4 x po trech, palec 2) celkem tedy od zápestí dál: 8 5 14

    44. Dolní koncetina pletenec dolní koncetiny kost pánevní (os coxae) je tvorena tremi kostmi kycelní (os ilium) sedací (os ischium) stydká (os pubis) pánev (pelvis) = 2 kosti pánevní + k. krížová

    45. Dolní koncetina volná koncetina k. stehenní (femur) céška (patella) bérec (crus) k. holenní (tibia) k. lýtková (fibula) kosti zánártní (ossa tarsi) 7 (napr. k. patní, k. hleznová) kosti nártní (ossa metatarsalia) 5 clánky prstu (phalanges digitorum) 14 (po trech, palec dve)

    46. Dolní koncetina od kosti zánártní: 7 5 14

    47. Lebka (Cranium) cást oblicejová (splanchnocranium) dolní celist (mandibula) horní celist (maxilla) 2 kosti lícní = jarmové (ossa zygomatica) 2 kosti patrové (ossa palatina) jazylka (os hyoideum)

    48. Lebka (Cranium) cást mozková (neurocranium) kost celní (os frontale) 2 kosti temenní (ossa parietalia) kost týlní (os occipitale) 2 kosti spánkové (ossa temporalia) kost klínová (os sphenoidale) kost cichová (os ethmoidale) kost radlicná (vomer) 2 kosti slzné (ossa lacrimalia) 2 kosti nosní (ossa nasalia)

    49. Lebka (Cranium) cást mozková (neurocranium) 3 sluchové kustky kladívko (malleus) kovadlinka (incus) trmínek (stapes)

    50. Lebka (Cranium) švy na lebce vencový (sutura coronalis) šípový (sutura sagittalis) lambdový (sutura lambdoidea) šupinový (sutura squamosa)

    51. Cranium

    52. Nemoci kostry vady pátere poruchy kloubních chrupavek (menisky, ischias) rídnutí kostí (osteoporóza) poruchy klenby nožní (dna) úrazy: vymknutí (distorze) vykloubení (luxace) zlomeniny (fraktury)

    53. Osteoporóza rídnutí kostí, nelécena muže vést až ke zlomeninám, nejcasteji v krcku stehenní kosti, obratlech nebo v zápestí

    54. Osteoporóza rídnutí kostí, nelécena muže vést až ke zlomeninám, nejcasteji v krcku stehenní kosti, obratlech nebo v zápestí nebezpecné zejména pro starší ženy, nebot hormonální zmeny po menopauze osteoporózu urychlují v USA je mezi pacienty 80 % žen, po zlomenine krcku stehenní kosti až tretina pacientek umírá do šesti mesícu

    55. Osteoporóza

    56. Osteoporóza Pro udržení zdravého stavu kostí jsou také klícové estrogeny, protože zpomalují odbourávání staré kosti a podporují tvorbu nové. Množství kostní hmoty dosáhne vrcholu ve veku okolo 35 let. Poté se sice kost dále remodeluje, ale prevažuje její úbytek nad novotvorbou - každý rok asi okolo 3 procenta nárustu oproti 5 procentum úbytku. A v menopauze, když klesnou hladiny estrogenu, se ztráta kostní hmoty urychluje o l až 3 procenta rocne. Okolo 60 let dochází ke zpomalení kostní ztráty, avšak nezastaví se. S pokrocilým vekem ztratí ženy okolo 35 až 50 procenty jejich celkové kostní hmoty a muži asi 20 až 35 procent. Snížená tvorba ženského pohlavního hormonu (estrogenu) vede k rychlému úbytku kostní hmoty. V prvních peti letech po menopauze mohou nekteré ženy ztratit až jednu petinu celkové kostní hmoty.

More Related