TĚLESNÁ TEPLOTA

1. TĚLESNÁ TEPLOTA

2. Člověk má stálou tělesnou teplotu asi 36-37°C. • Povrch těla (kůže) je chladnější než vnitřní orgány • Nejvyšší teplotu v těle mají játra

3. Termoregulace = schopnost udržovat stálou tělesnou teplotu(ta stále kolísá) = rovnováha mezi výrobou a výdejem tepla • Centrum v hypotalamu – do něj přicházejí signály z termoreceptorů (v kůži a míše) • Začíná selhávat při teplotách vyšších než 50°C a nižších než 0°C

5. Fyzikální termoregulace - zajišťuje předávání tepla vzniklého v organismu do okolí - důležité je dobré prokrvení celého těla • Chemická termoregulace - řídí tvorbu tepla v játrech a svalech - při nedostatku tepla vyvolá svalový třes, při kterém dojde k zahřátí svalu

6. Schematické znázornění teplotních zón organismu

7. Reakce kůže na změny okolní teploty teploty

8. Při větším zahřátí organismu pocení , zrychlené dýchání

9. Zvýšení teploty při fyzické námaze

10. Termografický snímek člověka po vypití šálku kávy - bílé a červené barvy znázorňují nejteplejší oblasti

11. Polibky a hlazení zvyšují teplotu na některých místech těla - ty nejteplejší jsou na snímcích znázorněny červeně

13. Hnědá tuková tkáň

14. hnědý tuk - uložen uvnitř organismu – vyskytuje se především v oblasti ramen a mezi lopatkami - je aktivní – významně napomáhá při termoregulaci u novorozenců - v novorozeneckém období na více místech těla, postupem času mizí - obsahuje mitochondrie, které produkují teplo bez svalového třesu dochází ke spalování energie

15. Hnědá tuková tkáň • Má vyšší energetickou hodnotu než bílý tuk • Vysoký obsah vody • Dobrá stravitelnost • Dodává energii pro všechny životní funkce • Při jejím spalování dojde k uvolnění tepla bez třesu svalů – zejména u novorozenců • Buňky obsahují více různě velkých tukových kapének.

17. Horečka • Zvýšená tělesná teplota (nad 38 °C) • obranná reakce organismu na působení cizorodé látky • Nejčastější nespecifický příznak onemocnění • Způsobena: bakteriálními i virovými onemocněními, přítomností parazitů • Nejčastěji provází : chřipku, angínu, příušnice, zánět mozkových blan, nejrůznější infekce a záněty, úpal a úžeh

18. Příčiny horečky : • porucha hypotalamu • způsobena pyrogeny = látky vyvolávající horečku - jsou produkovány leukocyty nebo se do těla dostanou přímo zvenčí - ovlivní termoregulační centrum v hypotalamu teplota stoupne • vysoká teplota je sama o sobě nebezpečná - snižování pomocí antipyretik- ty zabraňují vzniku pyrogenů (např. acylpirin,paralen) Horečka je vždy varovným signálem, že je tělo oslabeno jinou chorobou.Lékaři nedoporučují srážení horečky léky proti zvýšené teplotě hned při jejích počátcích. Tělo tak nedostane možnost přirozeně se bránit původní chorobě.

19. Úpal • reakce organismu na jakoukoliv tepelnou expozici • výsledkem je přehřátí organismu ze selhání jeho vlastní termoregulace • Úžeh - sluneční úpal - spojený s podrážděním mozkových blan • První pomoc : - přenesení postiženého na chladné, stinné místo - uložit ho se zvednutými končetinami (při úžehu spíše zvednout hlavu) - postupné ochlazování (obklady, led) ochlazujeme především hlavu postiženého

20. Použitá literatura • Lidské tělo (Srozumitelný a zevrubný průvodce po strukturách a funkcích lidského organismu) - vydavatelství GEMINI • Lidské tělo – encyklopedie pro mládež - nakladatelství Svojtka a Vašut • Internet : www.ordinace.cz www.lf3.cuni.cz