Ing. Jiří Chládek,CSc. Majetková správa a údržba mostů na dálniční a silniční síti ČR

1. Ing. Jiří Chládek,CSc. • Majetková správa a údržba mostů na dálniční a silniční síti ČR • ČVUT Fd 2014 o

3. Vlastnictví PK a výkon majetkové správy stanoví Zákon o pozemních komunikacích 13/97 Sb. §9 (1) • Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, • Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, • Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí, • Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

4. Převedení výkonu některých práv a povinností státu v souvislosti s výstavbou, provozováním a údržbou § 18a • Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy (dále jen "koncesionářská smlouva") na právnickou osobu (dále jen "koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.

5. §18b • Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy je hrazena z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Výkonem vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy je v současnosti státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR - Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR).

6. §9 (4) Prováděcí právní předpis (Vyhláška104/97 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích) vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic, nebo silnic I. třídy. Tolik zákon 13/97 Sb.

7. Délky dálnic a silnic ČR v km (stav k 31.12.2013) Počty mostů na dálnicích a silnicích ČR

8. Počty mostů dle stavebního stavu (1.7.2008) Počty mostů dle stavebního stavu (31.12.2013)

9. Vyhláška č. 104/97 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích stanoví: • Vyhláška 104/97Sb. stanoví pro hospodaření s mosty rámcově požadavky, vč. odkazu na příslušné normativní předpisy pro: • Evidenci mostů ČSN 73 6220 • Prohlídky mostů ČSN 73 6221 • Údržbu mostů také ČSN 73 6221

10. Evidence mostů ČSN 73 6220 • Mostní objekty jsou evidované, každý objekt pod jedinečným evidenčním číslem. Tato evidenční čísla se uvádějí ve všech evidenčních materiálech mostních objektů. Každý mostní objekt je fyzicky označen v reálu tabulkou s evidenčním číslem (platí i pro podjezdy a nadjezdy). • Součástmi evidence (pasportu) mostů jsou: • Databáze objektů se seznamy, tzv. registr objektů, • Mostní listy, • Prohlídky objektů, • Mapy objektů, • Archiv objektů.

11. Na dálnicích a silnicích I.třídy zajišťuje vedení databáze objektů – registr objektů Databanka Ostrava ŘSD ČR. • Na silnicích II. a III. třídy zajišťují vedení mostní evidence Krajské správy a údržby silnic, přičemž také využívají databázi Databanky Ostrava. • Registr mostních objektů vede Databanka Ostrava též pro mosty na MK pro některá města, zejména pro Prahu a Brno, dále např. pro Plzeň, Č.Budějovice a další města.

12. Databanka Ostrava vede registr objektů v Systému hospodaření s mosty, v tzv. BMS (Bridge Management Systém) a v něm moduly: • Mosty • Propustky podjezdy • Nadjezdy • Prohlídky • Údržbu V BMS lze vyhledat kromě seznamu (registru) objektů: • Zápisy z mostních prohlídek (běžných, hlavních mimořádných). • Mostní listy, vč. přehledných výkresů objektů. • Katalog závad na mostech2008 • Katalog mostních závěrů 2009 • Katalog ložisek 2009

13. 2. Prohlídky mostů ČSN 73 6221 Prohlídky mostů je povinen zajistit vlastník – správce mostu u osoby vlastnící požadované "Osvědčení, popř. Oprávnění k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací" podle Metodického pokynu k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací MD (09/2009). Na mostech se provádějí prohlídky: • Běžné (BMP) • Hlavní, 1. Hlavní (HMP, I.HMP) • Mimořádné • Kontrolní

14. Běžné mostní prohlídky (BMP) Provádí pracovník s technickým vzděláním a praxí v oboru, který vlastní Osvědčení k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací" podle Metodického pokynu MD. Účelem provádění běžných mostních prohlídek je vizuální prohlídka všech dostupných částí mostu z hlediska bezpečnosti a použitelnosti mostu. Cyklickým prováděním mostních prohlídek je zajištěno dlouhodobé sledování mostního objektu za provozu. Další specifické sledování může být správci v rámci BMP uloženo na základě výsledků Hlavních nebo Mimořádných mostních prohlídek.

15. Termíny provádění BMP stanovuje ČSN 73 6221, a to nejméně 1x ročně u mostů s klasifikačním stupněm stavu I - III, 2x ročně u mostů s klasifikačním stupněm stavu IV-VII. Hlavní mostní prohlídky (HMP) HPM provádí pracovník s technickým vysokoškolským vzděláním a praxí v oboru, který vlastní Oprávnění k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací" podle Metodického pokynu MD.

16. Účelem provádění hlavních mostních prohlídek je vizuální prohlídka všech částí mostu z maximální vzdálenosti 1,5m z hlediska jejich spolehlivosti, tj. únosnosti, životnosti, použitelnosti mostu a bezpečnosti provozu. Je nutné zjistit není-li bezpečnost mostu ohrožena sedáním zdiva a základů, vybočením, deformací, dále nepřípustnými nekonstrukčními trhlinami, změnami nosných a výztužných prvků, poškození přípojů nosných prvků a jejich styků, nápadnými rázy, či chvěním při prudkém větru, nebo při přejezdu těžkých vozidel.

17. Spolehlivost konstrukce Hodnocení závad při HMP se provádí z hlediska jejich vlivu na zatížitelnost mostu. Hodnocení stavu konstrukce mostu je zařazeno do 7 klasifikačních skupin a stanoví se odborným odhadem. I – bezvadný stav bez zjevných vad a nedodělků, II – velmi dobrý stav pouze vzhledové vady, které nemohou ovlivnit zatížitelnost, III – dobrý stav větší závady, které nemohou ovlivnit zatížitelnost , IV – uspokojivý stav závady a poruchy nemající okamžitý vliv na zatížitelnost, které však mohou zatížitelnost v budoucnu ovlivnit,

18. V – špatný stav závady a poruchy ovlivňující sice zatížitelnost, ale jsou odstranitelné bez větších zásahů do konstrukce, PD opravy je nutná. VI – velmi špatný stav závady a poruchy mající vliv na zatížitelnost, které lze odstranit pouze opravou zahrnující důležité části konstrukce, popř. rekonstrukcí. PD opravy je nutná. VII – havarijní stav závady a poruchy mající okamžitý vliv na zatížitelnost, které vyžadují okamžitou nápravu k odvrácení havárie (uzavření mostu, příp. podepření k zajištění nezbytného provozu a vyznačení objízdných tras). PD opravy je nutná.

19. Termíny provádění HMP stanovuje ČSN 73 6221: a) u trvalých mostů betonových, ocelových, ocelobetonových, kamenných a cihelných - u mostů s klasifik. stupněm stavu I – III v intervalech max. 6 let, - u mostů s klasifik. stupněm stavu IV v intervalech max. 4 roky, - u mostů s klasifik. stupněm stavu V – VII v interv. max. 2 roky, b) u mostů dřevěných, a zatímních v intervalu max. 2 roky, c) u mostů tramvajových a mostů metra v souladu s drážními předpisy max. 3 roky Za dodržení termínů zodpovídá správce mostu.

20. I. HMP Před přejímkou a uvedením nového mostu, příp. rekonstruovaného do provozu musí být provedena I. HMP. Při prohlídce se posuzuje most z hlediska připravenosti uvedení do provozu a z hlediska provedení kvality a úplnosti prací podle schválené dokumentace. Při I. HMP může být nařízena zatěžovací zkouška, pokud nebyla navržena v PD. Při I. HMP musí být zpřístupněny všechny konstrukční prvky mostu. Dále se pokračuje jako při HMP.

21. Mimořádné mostní prohlídky (MMP) Se provádí po poškození konstrukce následkem dopravní nehody na mostě, popř. pod mostem s nárazem do konstrukce mostu, poškození spodní stavby pohybem ledů, po živelných pohromách, při pohybu svážného území. MMP se též provádí při zjištění náhlého nestandardního chování konstrukce (chvění), náhlém vzniku vady (trhliny) apod. Při MMP se zjišťuje okamžitý stav mostní konstrukce, popř. poškozeného konstrukčního prvku s předchozí HMP. MMP zajišťuje správce objektu.

22. Kontrolní mostní prohlídky Kontrolní prohlídky mostu provádí (má provádět !!!) nadřízený silniční správní orgán nejdéle v intervalu 6 let. Hodnotí se stav mostu, úroveň údržby, provádění mostních prohlídek, vč. plnění opatření vyplývajících z mostních prohlídek.

23. Zjištěné skutečnosti slouží: • k zajištění okamžité nápravy odstranitelných závad, které ohrožují stav mostu nebo bezpečnost provozu na převáděné komunikaci (například naplavený kmen stromu do průtočného profilu mostu, krajnice stržená dešťovou vodou, ulomené zábradlí, poškozené dopravní značení, výtluk ve vozovce), • ke sledování stavu mostů mezi jednotlivými hlavními prohlídkami mostů, • k zajištění jmenovitého plánu stavební a nestavební údržby mostů na další období, • v případě nenadálých událostí k včasnému zajištění mimořádné prohlídky mostu,

24. k vyčíslení předpokládaných nákladů na opravy a údržbu mostů, • ke sledování termínů provádění mostních prohlídek (běžných i hlavních), • doplnění údajů v mostní evidenci, • k vypracování statistických přehledů (přehled stavebních stavů mostů, sumarizace stavebních stavů např. podle silničních tříd, přehledy závad podle typů konstrukcí, podle výskytu závad na jednotlivých částech mostu apod.), • v návaznosti na Hlavní mostní prohlídky pro vypracování dlouhodobých plánů oprav a rekonstrukcí.

25. Podklady pro provedení mostní prohlídky: • formulář pro záznam BMP písemnou formou, eventuálně pro provedení záznamu digitálním záznamem do formuláře v notebooku, • silniční mapa s označením mostů a plán provádění prohlídek, • mostní list (ML) - je vhodné si v mostním listě předem označit chybějící údaje, které je možné při prohlídce mostu doplnit, • záznamy z předchozích mostních prohlídek, • fotodokumentace, pořízená v předchozím období, • „Plán sledování a údržby mostu“.

26. Plán provádění mostních prohlídek • Podkladem pro vyhotovení plánu prohlídek je silniční (dálniční) mapa, v níž jsou zakresleny všechny evidované mosty. • Předpokladem pro vypracování plánu tras provádění prohlídky je dobrá znalost základních údajů o situačním umístění mostů z hlediska možného příjezdu a možnosti bezpečného zastavení co nejblíže k mostu, kde je možné služební vozidlo po dobu prohlídky odstavit a podle dopravní situace na dálniční nebo silniční síti zajistit potřebné dopravní opaření. • Dále je potřebná dobrá znalost přístupnosti k jednotlivým konstrukčním částem mostů k zajištění přístupnosti k jednotlivým konstrukčním částem mostu (žebříky, vstupy do komor, osvětlení).

27. Bezpečnost práce při provádění mostních prohlídek • Ve směrnicích o bezpečnosti práce všech správců komunikací je jednoznačný pokyn, že prohlídky mostů provádějí minimálně dva pracovníci. Směrnice určuje také nezbytný pracovní oblek a vybavení k zajištění bezpečnosti při provádění prací v prostoru mostu. Zahájení prohlídky • Nutno si předem zjistit, zda jde o mostní objekt v záruční době, nebo po záruční době.

28. Záznam MP • Nutno napsat do formuláře a následně uložit do systému BMS. • Projednání BMP • Podle předepsané formy v typovém formuláři je nezbytné projednání výsledků MP s nadřízenými pracovníky.

29. Příloha B (informativní) ČSN 736221 Formuláře pro prohlídky mostů BĚŽNÁ PROHLÍDKA Objekt: Okres: Prohlídku provedla firma: Prohlídku provedl: Datum provedení prohlídky: Poznámka: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Číslo komunikace:Staničení km: Ev. č. mostu: Název objektu: Stav mostu z poslední HPM: spodní stavba: nosná konstrukce: Zatížitelnost mostu: Vn Vr Ve Staničení ve směru: B. STAV A ZÁVADY ČÁSTÍ MOSTU 1. Základy mostních podpěr a křídel, zemní těleso 2. Mostní podpěry, křídla, čelní zdi 3. Nosná konstrukce 4. Ložiska, klouby, mostní závěry 5. Vozovka, chodníky, římsy, kolejový svršek, zálivky 6. Izolační systém 7. Odvodňovací zařízení 8. Svodidla, zábradelní svodidla, zábradlí, dopravní značení a označení mostu 9. Ochranná zařízení - ledolamy, záhozy, lodní svodidla, protidotykové, protikouřové, protinárazové, krycí a izolační zábrany, protihlukové zdi apod. 10. Cizí zařízení na mostě 11. Území pod mostem a přístupové cesty C. OPATŘENÍ NA ZKVALITNĚNÍ SPRÁVY OBJEKTU, NÁVRH NA ODSTRANĚNÍ ZJIŠTĚNÝCH ZÁVAD D. ZÁZNAM O PROJEDNÁNÍ OPATŘENÍ SE SPRÁVCEM MOSTU, STANOVENÍ DRUHU ÚDRŽBY A OPRAV, STANOVENÍ ZPŮSOBU ATERMÍNU ODSTRANĚNÍ ZÁVAD, PŘÍPADNÉ NAŘÍZENÍ ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY, STANOVENÍ PŘEDBĚŽNÉ CENY PRACÍ Datum projednání : Poznámka : E. STANOVISKO NADŘÍZENÉHO ORGÁNU K PŘÍPADNÝM POŽADAVKŮM SPRÁVCE MOSTU F. NÁVRH TERMÍNU DALŠÍ BĚŽNÉ, POPŘ. MIMOŘÁDNÉ PROHLÍDKY H. Fotodokumentace

30. Poruchy mostů nebo jejich částí mají většinou stejné nebo podobné příčiny jako poruchy jiných staveb. Specifikovat jejich pravou, původní příčinu, je jeden z nejdůležitějších a většinou nejobtížnějších úkolů pro úspěšnou údržbu a rekonstrukci.

31. Poruchy konstrukcí nebo jejich příčiny je nutno objevit a specifikovat včas a co nejdříve. Proto mají tak veliký význam preventivní prohlídky a následné opravy. Tohoto si byli vědomi i naši předkové, když např. ve Služebním řádu pro cestáře na říšských silnicích v království Českém je z roku 1913 v § 8 – Prohlídka silničních staveb – uloženo: „Cestář jest povinen pravidelně, zvlášť po každém silném nebo déle trvajícím dešti, zevrubně prohlížeti silniční stavby v jeho trati se nalézající, zvláště mosty, propustky, kanály, opěrné zdi…, a má každou závadu nalezenou neb poškození bez odkladu oznámiti představenému cestmistrovi a malé škody sám ihned odstraniti.“

32. S přihlédnutím na potřebnou zatížitelnost mostní konstrukce, na její životnost a upotřebitelnost i na bezpečnost provozu lze nedostatky rozdělit do dvou skupin s tím, že se v praxi mohou vyskytovat jak samostatně, tak v kombinaci: • a) Závady staticky neovlivňující konstrukci, neohrožující její • bezpečnost a spolehlivost, • b) Závady staticky již konstrukci ovlivňující, tj. již ohrožující její spolehlivost a snižující její bezpečnost.

33. Poruchy základů mostů a spodních staveb Základní příčinou poruch spodních staveb jsou poruchy základů, které lze rozdělit na dvě hlavní skupiny: • poruchy způsobené překročením únosnosti podloží; • poruchy způsobené porušením konstrukce základu, nebo porušením některých jeho konstrukčních prvků. Do první skupiny náleží jednak překročení mezního stavu únosnosti podloží, jednak překročení mezního stavu deformací. Poruchy vzniklé překročením mezního stavu únosnosti nebo mezního stavu deformací jsou způsobeny: • nadměrným přetížením mostního objektu; • změnou kvality podloží způsobenou vnějšími vlivy; • změnou režimu podzemních vod; • změnou stability podloží.

34. Poruchy základů způsobené jen přetížením objektu se prakticky nevyskytují, ale jsou průvodním jevem v kombinaci s dalšími příčinami. Příčiny poruch nelze obvykle jednoznačně určit, protože se zpravidla neprovádí žádná kontrola a měření, které by sledovaly stav základových poměrů. Než se vliv přetěžování objektu projeví v základových poměrech (kde se obvykle uvažuje větší stupeň bezpečnosti), signalizuje již jiná část mostní konstrukce, že dochází k poruchám. Nejběžněji dochází k přetěžování tehdy, když se na starý objekt zavede nový druh dopravy nebo když se kvalitativně změní její složení.

35. Druhou formou přetěžování je provádění udržovacích prací a velkých oprav. V předchozí době se řešily opravy tak, že se přidaly nové podkladní nebo obrusné vrstvy vozovky na staré po provedení lokálních oprav. Tím se vrstvy po opravách zvyšují o 10 až 15 cm, to znamená přirůst 2,20 až 3,30 kN/m2. Toto zvýšení znamená 33 až 55 % návrhového nahodilého zatížení, tj. prakticky snížení zatížitelnosti objektu až na ½. Vzhledem k tomu, že u silničních objektů skutečně nahodilé zatížení obvykle nedosahuje hodnot v návrhu, neprojevuje se toto přetěžování bezprostředně, ale až po určité době. Překročení mezní únosnosti základové půdy změnou kvality podloží se vyskytuje ve dvou formách. U objektů založených v nedostatečné hloubce, případně nedostatečně udržovaných, může ke změně kvality dojít vlivem povětrnosti, např. promrzáním, zatékáním srážek, atd. Stejné poruchy lze ovšem způsobit i nevhodně provedenou stavbou nových inženýr. sítí.

36. Obdobné poruchy vyvolává změna režimu podzemní vody. Například při snížení hladiny spodní vody prohloubením koryta vodoteče nebo vybudováním nového zářezu v terénu při liniové stavbě může dojít ke snížení hladiny spodní vody až o několik metrů. Tím, že přestane působit vztlak, je základová spára přitížena i o několik desítek kN. Změna stability podloží může být vyvolána rovněž stavební činností v blízkosti již hotových staveb, důlní činností, nebo místními podzemními pohyby. Popsané změny základových poměrů vedou obvykle u mostních staveb k překročení mezního stavu deformací, na něž jsou konstrukce mostního stavitelství značně citlivé. Tyto deformace zároveň signalizují poruchy dříve, než dojde k překročení meze únosnosti nebo deformace podloží.

37. Druhá skupina poruch základů, způsobená změnou kvality konstrukčních částí základu nebo celého základu, se vyskytuje řidčeji. Z tohoto typu poruch jsou nejčetnější poškození pilot; nejvíce případů je u dřevěných pilot. Nejběžnější příčinou ztráty únosnosti pilot je změna režimu podzemní vody a napadení pilot škůdci různého typu (např. hmyzem, houbami, bakteriemi apod.). Častá jsou i poškození chemickými vlivy nebo mechanická poškození. U ostatních typů pilot se nejvíce poruch vyskytuje u pilot betonových, zhotovovaných na místě, i prefabrikovaných. Z příčin poškození jsou na prvním místě chemické vlivy, nekvalitní provedení, nevhodná technologie, agresivní prostředí a mechanické poškození. U ocelových pilot všech typů se poruchy vyskytují zřídka, jejich příčiny jsou obdobné jako u pilot betonových, obvykle se však vyskytují v kombinaci s dalšími vlivy, jako je poškození při beranění, poddimenzování, přitížení apod.

38. Snížení únosnosti celého základu se vyskytuje nejčastěji u návodních pilířů mostů přes vodoteče s opakujícími se prudkými povodňovými průtoky. Zde pak často dochází k podemílání základu, ať plošného či hlubinného, a z toho plynoucím velkým ztrátám únosnosti. Značné poruchy základů z betonu nebo z lomového kamene mohou způsobit agresivní účinky spodních vod, chemické vlivy a u elektrifikovaných železnic a ve městech bludné proudy. Stejně závažné poruchy může způsobit i pravidelně a často kolísající hladina spodní vody účinky erozivními, vyluhovacími a agresivními. Prvním podkladem pro návrh sanace základů mostů bývají zpravidla archivní plány. Tyto plány se však velmi často liší od skutečného provedení. Je proto vždy nutno ověřit úroveň základové spáry, kvalitu a rozměry základového zdiva.

39. Poruchy základů mostů většinou zapříčiňují závady jejich spodní stavby (SS). Většinou nelze zpočátku podle vznikající závady na SS určit její příčinu, lze určit několik faktorů, podle nichž je možno poruchy posuzovat. Spolupůsobí i vliv dalších činitelů, např. konstrukční uspořádání SS nebo materiál, zvláště pokud se liší u základů a dříků. Překročení meze únosnosti podloží se nejčastěji projeví na SS jejím nadměrným sedáním, nakláněním nebo posuvech. Obvykle jde v tomto případě o jevy, které trvale pokračují. Na druhé straně, např. při změně režimu spodní vody, při změně kvality podloží nebo otřesy způsobené průmyslovou výrobou, dojde rovněž k výše uvedeným závadám, které se však projeví jednoznačně. Tyto poruchy mají společný znak v tom, že se příslušná část SS pohybuje jako jeden celek, a pokud vzniknou destrukce na SS, pak jsou většinou způsobeny nikoli přímo změnou základových poměrů, ale způsobí je účinky nosné konstrukce, pokud deformace překročily mezní stav únosnosti.

40. Druhá skupina poruch podloží a základů, při nichž dochází k porušení jednotlivých konstrukčních dílů nebo části základů, vede obvykle k trhlinám ve spodní stavbě a k částečným destrukcím. Spodní stavba se ovšem může porušit i v dalších případech. Jednou skupinou příčin poruch je změna intenzity provozu, z toho plynoucí přetěžování a následný vznik systému trhlin v oblasti přetížení. Další skupinou je koroze ocelových konstrukcí, hniloba u dřevěné spodní stavby, zvětrávání a rozpad nebo vyplavování pojiva u konstrukcí zděných a porušování betonu nebo železobetonu agresivními účinky vody, stékající na spodní stavbu a zatékající do dutin a spár, nebo s proměnlivou výškou hladiny. U starých mostů je část poruch, zejména u opěr a rovnoběžných křídel, způsobena účinky zemního tlaku. Tyto poruchy se projevují trhlinami a vykláněním konstrukce.

41. Poruchy nosných konstrukcí Příčiny poruch mostních konstrukcí jsou velmi rozmanité. Přesto, že se poruchy nejčastěji projevují v nosné konstrukci, jejich původ může být např. ve spodní stavbě. Dalším zdrojem poruch může být nevhodně volený stavební materiál, případně nekvalitně zpracovaný, špatná kvalita provedení, malá intenzita a kvalita údržby mostu. V naší republice nejvíce poruch vzniká právě vlivem nedostatečné údržby mostních staveb.

42. Obecně je možno u mostních konstrukcí konstatovat změny proti původnímu stavu buď jako důsledek dlouhodobých vlivů působících na konstrukci, nebo jako důsledek vlivů krátkodobých. K prvním patří např. dotvarování betonu, stárnutí a koroze materiálu, pokles předpětí u konstrukcí předpjatých, trvalý nepříznivý vliv okolního prostředí apod. Krátkodobé změny konstrukcí nebo jejich částí vznikají při jednorázovém zatížení konstrukce pohybujícím se vozidlem nebo jednorázovými tepelnými změnami, které se projevují např. rozevíráním trhlinek, zvýšením průhybu konstrukce, kmitáním konstrukce, neúměrným zvýšením akustických účinků konstrukce aj. Důsledky jednorázových zatížení konstrukce zpravidla ihned zmizí. Jejich velikost a intenzita však může sloužit k diagnostickým účelům z hlediska dlouhodobého chování konstrukce a její životnosti.

43. Závěrem je vhodné a potřebné uvést tyto údaje: Systémové řešení k zastavení zhoršujícího se stavu mostních objektů na dálnicích, silnicích I. třídy ve správě a údržbě ŘSD ČR a dále mostů na silnicích II. a III. třídy ve správě a údržbě Krajských úřadů a musí se opírat o zásadní a pravidelné roční přidělení dostatečných finančních prostředků, odpovídajících jejich hodnotě a významu. Pro pouhé zastavení nepříznivého trendu ve stavu mostů na pozemních komunikacích, by bylo nezbytné investovat každý rok po dobu pěti let do údržby, prohlídek, oprav a rekonstrukcí mostů na dálnicích, silnicích I. třídy a silnicích II. a III. třídy 6,2 mld. Kč, tj. do roku 2019 celkem 31 miliard Kč. Nepodařilo se prosadit zajištění půjčky u EIB na program speciálně zaměřený na rekonstrukce a opravy mostů, přestože byl vypracován návrh programové dokumentace. Státní správě se dosud nepodařilo se prosadit ani pokračování Programu oprav silnic I. třídy a dálnic – RI v podobě RII, do kterého byly mosty v programové dokumentaci schválené MF ČR zařazeny ve značném počtu. Ani Program k zajištění dopravních vazeb 227 020, potažmo její podprogram 227 023 – Protipovodňová prevence mostů a dopravních objektů není dodnes plně finančně zajišťován, přestože je schválen od r. 2005.

44. Na druhé straně se ovšem podařilo připravit nový – již druhý Operační program Doprava (OPD), který umožňuje čerpání dotací EU v období let 2014 –2020 a současně přijmout úvěr EIB na spolufinancování národního podílu v rámci tohoto programu. V příslušných prioritách OPD je v souladu se schválenými programovými cíli samozřejmě zařazena i výstavba nových mostů a rovněž rekonstrukce několika mostů stávajících. Na opravy obecně při takto rozsáhlé a finančně náročné výstavbě zbývá poměrně málo finančních prostředků, přesto jsou však v letošním roce vyšší, než tomu bylo v předchozích letech. Nebude tomu s velkou pravděpodobností jinak ani příštích letech, takže bezvadných a velmi dobrých most bude nadále přibývat a také bohužel bude přibývat mostů ve stavebním stavu 4, 5 a 6. Systém hospodaření s mosty (BMS), který byl vytvořen pro potřeby správců silničních mostních objektů pozemních komunikací, umožňuje sjednocení metodiky evidence, hodnocení stavu a plánování oprav a údržby mostních objektů. Jednotný systém hodnocení poskytuje rovnocenné informace o celkovém stavu mostních objektů na silniční síti a kvalitnější možnosti finančního plánování provádění údržby a oprav. Jedná se o otevřený systém přístupný po internetu všem správcům a ostatním právnickým i fyzickým osobám (kde úroveň přístupu je dána přístupovými kódy na různé úrovni).

45. Dokončení tématu a uvedení konkrétních příkladů zejména na obrázcích bude uvedeno po přestávce. Děkuji za pozornost. Praha, květen 2014