STŘEDOVĚKÁ MĚSTA

1. STŘEDOVĚKÁ MĚSTA • V 11.a 12.století města nabývají na významu, důležitá ekonomická, kulturní a politická role • Měšťané (obyvatelé měst) – různá práva a privilegia • Měšťanská kultura – její znaky jsou patrné na městské architektuře, projevech každodenního života i v literatuře a výtvarném umění

2. ZPŮSOBY VZNIKU MĚST • Přímá návaznost na město antické • Z významnějších řemeslnických a obchodních osad • Založení „na zeleném drnu“

3. CHARAKTER MĚST • Stará antická města – především středisky obchodu • Nová obchodní centra od 12.století – osady při Severním a Baltském moři (významná obchodní trasa) • Střediska řemeslné výroby – podhradí • Městská střediska - specializují se na určitý typ produkce nebo obchodu, např. horní města, přístavy

4. LOKACE MĚST = založení zcela nového města • Dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti • Dostatečná spádová oblast trhu • Potřebné vesnické zázemí • Místo poskytující vhodné podmínky pro obranu

5. MĚSTSKÁ PRÁVA • Městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií • Nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví • Práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) • Právo pořádat různé trhy

6. CECHY • Cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba • Cechy sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných • Členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) • Úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu • Určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky • Plnily funkci hospodářskou i sociální

7. Erb cechu v Rothenburgu

8. SOCIÁLNÍ SLOŽENÍ • Právní pojetí: město sociálně-politickou jednotkou • Hospodářské pojetí: výrobně-obchodní prostor zahrnující město i jeho vesnické okolí • Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: • Měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát • Měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) • Příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) • Uzavřená skupina byli židé

9. HANZA • Kupci se spojili do zvláštních zájmových společenství, aby se obchodní spojení usnadnila – obchod se stal pravidelnější, stabilnější, bezpečnější • Nejvýznamnější: německá hanza v čele s přístavním městem Lübeck – sdružovala kolem 150 německých měst • V polovině 14.století boj mezi Dánskem a hanzou – uzavření tzv. Kolínské konfederace (r. 1367) • r. 1370 hanza porazila nebezpečného soupeře

10. LÜBECK

12. STAVEBNÍ VÝVOJ MĚSTA • Před 12. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejích umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem, shluk malých tržních nebo řemeslnických osad • Od 12.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

13. VELIKOST MĚSTA • Většina evropských měst měla jen 3 000 obyvatel • Největším městem říše byl Kolín nad Rýnem (40 000 obyvatel) • Benátky, Milán, Janov a Florencie (nad 100 000 obyvatel) • Malá města – plocha kolem 20 hektarů • Velkoměsta – plocha nad 50 hektarů • Rozlohou byl největším městem Konstantinopol • Na západním kontinentu Paříž a později také Praha

14. KONSTANTINOPOL

15. ROTHENBURG

21. BRUGGY

26. MARSEILLE

28. CARCASSON

33. FLORENCIE

35. RIOM

37. PISA

39. SIENA