1 / 23

Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:

Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů: Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha. Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha. Další doporučená literatura: Kubát a kol. (2003): Botanika. Scientia, Praha. Rostlinná pletiva.

regan-randolph
Download Presentation

Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Anatomie II a morfologie rostlin • s využitím následujících literárních zdrojů: • Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha. • Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha. Další doporučená literatura: • Kubát a kol. (2003): Botanika. Scientia, Praha

  2. Rostlinná pletiva Strukturní a funkční specializace jednotlivých částí rostlinného těla. Podle složení: • Jednoduchá pletiva (jeden typ buněk) • Složená pletiva (více typů buněk) Podle schopnosti se dělit: • Dělivá (schopnost se dělit) • Trvalá (bez schopnosti se dělit)

  3. Jednoduchá pletiva Parenchym – nejmenší úroveň specializace, základní pletivo - zvláštním typem je aerenchym Kolenchym - mechanická funkce, tvořen živými buňkami s nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou (přesto charakter primární buněčné stěny) Sklerenchym - mechanická funkce, rovnoměrně ztlustlá buněčná stěna, vyvinuta sekundární buněčná stěna, buněčná stěna může lignifikovat, protoplast často odumírá - sklerenchymatická vlákna, skleroidy

  4. Složená pletiva 1) Meristémy • dělivá pletiva, zajišťují vznik nových buněk a tím i růst rostliny • růst rostlin omezen na ohraničené oblasti nedochází u nich k difusnímu růstu • růst je neomezený 2) Vodivá pletiva 3) Krycí pletiva

  5. Meristémy a) Apikální (vrcholový) • na vrcholu kořene či prýtu b) Laterální meristémy sekundárního růstu, neboli druhotného tloustnutí kambium – sekundární vodivá pletiva, činné po celý život felogen – sekundární krycí pletiva, u některých skupin zastavuje po čase činnost a zakládá se znovu hlouběji c) Interkalární (vmezeřené) – jsou mezi trvalými pletivy d) Bazální – na bázi orgánu, při růstu listu e) Marginální – na jeho okraji, při růstu listu

  6. Vodivá pletiva • specializovaná na dálkový transportdvě části: floém a xylém • Xylémdřevní část vodivých pletivrozvod minerálních látek a vody(na jaře i organických látek z rezervních pletiv) vzestupný proudvodivé dráhy = cévní elementy a) tracheidy (zachovány příčné přehrádky) – vývojově původnější (nahosemenné, většina kapraďorostů) b) tracheje (příčné přehrádky zcela nebo částečně rozpuštěny) – vývojově odvozené (krytosemenné rostliny)

  7. Vodivá pletiva • Xylém 1) tracheje i tracheidy - odumřelé buňky, lignifikované, nerovnoměrně ztlustlé 2) sklerenchymatická vlákna, parenchym • Floém - přenos asimilátů (organických látek) z listů do nefotosyntetizujících částí rostlin a do zásobních pletiv - vodivé elementy = sítkové elementy - propojení mezi elementy tvoří sítka s plazmodesmami krytosemenné – sítkovice

  8. Vodivá pletiva • Floém 1) sítkové elementy 2) parenchym, sklerenchym, Vodivá pletiva tvoří pruhy = cévní svazky Podle uspořádání floému a xylému cévní svazky: a) kolaterální (většina semenných rostlin v nadzemní části) b) bikolaterální (Cucurbitaceae, Solanaceae) c) radiální (kořen) d) koncentrické (hadrocentrické (kapradiny), leptocentrické (oddenky jednoděložných rostlin)

  9. Vodivá pletiva

  10. Krycí pletiva • tvoří povrch těla, ohraničují jej vůči vnějšímu prostředí • primárním krycím pletivem rostliny je pokožka(epidermis – kutin, vosky, ztlustlé buňky; rhizodermis) • nad epidermis ještě kutikula(vosky, kutin) • chlupy čili trichomy(vznikají z pokožkových buněk, pokud se na jejich vzniku podílí i podpokožkové buňky = emergence)

  11. Trichomy • krycí • žlaznaté (sekreční struktury) • žahavé • absorpční (absorbují vodu event. minerální látky)

  12. Průduchy

  13. Organologie • Kořen - hlavní a postraní (laterální) – odvozeny z radikuly embrya, postraní kořeny vznikají činností pericyklu - adventivní čili náhradní – nejčastěji z jiných částí než je kořen (převážně ze stonku), pokud z kořene, tak se na jejich vzniku nepodílí pericykl • Stonek • List • Květ

  14. Kořen

  15. Stonek

  16. List

  17. Květ

  18. Semeno • vzniká po oplození vajíčka, obsahuje zárodek rostliny (embryo), živné pletivo a osemení

  19. Plod • vzniká přeměnou pestíku po oplození • pokud se na jeho vzniku podílejí i jiné části květu = plody nepravé • plod uzavírá jedno nebo více semen, ty se buď uvolňují (pukavé plody) nebo se šíří v obalu (nepukavé plody)

  20. Plod Pravé plody • A) Suché 1) pukavé – měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka (otvírá se zuby – prvosenka, děrami – mák, víčkem – jitrocel, nepravidelným rozpadem) 2) nepukavé a) jednosemenné – oříšek (líska, lípa, habr), nažka, obilka (Poaceae) b) vícesemenné (poltivé)– poltí se v jednosemenné plůdky – dvojnažky (javor, svízel, slézovité, kakostovité), tvrdky (hluchavkovité, brutnákovité)

  21. Plod B) Dužnaté - bobule (větší počet semen), peckovice (jednosemenná) Nepravé plody - malvice

  22. Plod

  23. Souplodí versus plodenství Souplodí – soubor plodů, který vznikl z jednoho květu s apokarpním gyneceem (složen např. z měchýřků, nažek, peckovic – blatouch, jahoda, šípek, malina) Plodenství – soubor plodů vzniklých na společném stonku z květenství

More Related