430 likes | 976 Views
Radioaktivita. Radioaktivita. schopnost atomového jádra přeměnit se na jiný atom a při tom vysílat radioaktivní záření (vysílat neviditelné záření) jádro přitom snižuje svoji energii a stává se stabilnějším atom jednoho prvku se přeměňuje na atom prvku jiného Atom, kt. se mění je NESTABILNÍ.
E N D
Radioaktivita • schopnost atomového jádra přeměnit se na jiný atom a při tom vysílat radioaktivní záření(vysílat neviditelné záření) • jádro přitom snižuje svoji energii a stává se stabilnějším • atom jednoho prvku se přeměňuje na atom prvku jiného • Atom, kt. se mění je NESTABILNÍ
Radioaktivita Stabilita dle poměru N:Z • STABILNÍ: Prvky se Z = od 1 až 20 podíl N:Z = 1 • NESTABILNÍ: Prvky se Z = od 20 a víc podíl N:Z = do 1,5 (do 3:2) nestabilní = radioaktivní VÍCE JAK 3:2 = RADIOAKTIVNÍ Př ) 126C není radioaktivní 20983Bi je radioaktivní ŘEKA stability: Důležitý faktor, rozhodující o tom, zda bude daný nuklid stabilní, či nestabilní. Jedná se o poměr počtu neutronů k počtu protonů. (N:Z)
Řeka stability (vybočí z optimálního rozmezí = stává se nestabilním = radioaktivním)
Objev radioaktivity • 1895 Becquerel • (francouzský fyzik, • Nobelova cena) • Pozoroval, že některé látky vydávají záření i bez předchozí iniciace a že tedy mají svůj vlastní vnitřní zdroj energie.
Objev radioaktivity • 1898 manželé Curieovi (Polonium a radium) (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z Jáchymova ) • 1934 manželé Iréne a Joliot-Curieovi (umělá radioaktivita) (její dcera) Nobelova cena za Fyz i Ch Marie Curieová-Sklodowská
Typy radioaktivního záření • Záření α • Záření β • Záření γ • Elektronový záchyt • Neutronové záření
Záření α • tok heliových jader 42He • málo průrazné (měkké záření) • zachytí jej i list papíru • kladný • nově vzniklý prvek se v PSP nachází o dvě místa vlevo oproti původnímu prvku
Záření α • Typický pro jádra těžších prvků AZ X A-4Z-2Y + 42He 22688 X 22286Y + 42He (to je vždy)
Záření β • β+ a β- • proud elektronů nebo pozitronů (kladněnabité elektrony) emitovaných z JÁDRA atomu , vznikají zde vzájemnou přeměnou nukleonů • méně hmotné než α , a proto více průrazné • pohltí jej tenký Al plech • náboj kladný nebo záporný
β - • proud elektronů emitovaných z jádra atomu • záporně nabity • vznikají zde rozpadem neutronů • při vyzáření β částice tedy v jádře přibude proton , Z vzroste o 1 , nově vzniklý prvek se v PSP nachází o 1 místo vpravo oproti původnímu prvku
β - • Typický pro jádra s přebytkem počtu neutronů (vybočují z řeky stability) • Nadbytečný neutron se může přeměnit na proton a elektron. • Proton zůstává v jádře, zatímco elektron jádro opouští
β + • proud pozitronů emitovaných z jádra • kladně nabity • vznikají přeměnou protonů • při vyzáření pozitronu tedy v jádře ubude jeden proton , Z se sníží o 1 a nově vzniklý prvek se v PSP nachází o 1 místo vlevo oproti původnímu prvku
β + • Typický pro jádra, která majímoc protonů • Pozitron opouští jádro a velmi rychle zaniká rekombinací s elektronem za vzniku fotonů. (Pozitron existuje jen při některých jaderných přeměnách, nestabilní)
γ záření • elektromagnetické vlnění • nejvíce pronikavé, podoba RTG záření • k zastavení silná vrstva materiálu, např. Pb • bez náboje • vyzářením γ částice se složení jádra nemění, pouze dochází ke snížení energie jádra • (nemění se N ani Z) • doprovází ho záření α a β
Elektronový záchyt • další typ β přeměny • jádro se zbaví nadbytku protonů. • Proton v jádře zachytí některý el. z el. obalu. • vrstvy obalu K, L, M…, nejblíže jádru je K. • ze které vrstvy byl e zachycen -hovoříme o záchytu K, záchytu L • doprovází záření α a β
Elektronový záchyt • Nuklid je v PSP posunut o jedno místo vlevo, vzhledem k původnímu prvku.
Neutronové záření • proud neutronů • uměle vyvolané • velmi pronikavé
Poločas rozpadu T • čas, za který klesne počet atomů rad. prvku a intenzita jeho záření na ½ • hodnoty od zlomku sekundy po miliardy let • Využití: k určování stáří hornin, odumřelých org. • (časový interval), za který se rozpadne ½ přítomných jader radioaktivního nuklidu • nuklidy mají T různé
Radioaktivní řady • z prvkupůvodního vzniká rozpadem prveknový • není-li nový prvek stálý (je radioaktivní), rozpadá se dále • rozpad probíhá až do vzniku stabilních (neradioaktivních produktů)
Rozpadové řady • končí stabilními izotopy (Pb) • A = nukleonové číslo
Transurany • uměle připravené radioaktivní prvky v PSP za uranem (Z>92) • nestálé Starý (vlevo) a nový (vpravo) symbol radioaktivity
Jaderné reakce • neutron štěpí těžké jádro na 2 přibližně stejně těžká a uvolňují se další neutrony, • ty štěpí další jádra >>>> lavinovitě narůstá počet štěpených jader • (řetězová jaderná reakce) • přeměna : samovolně nebo vyvolaná působením jiného jádra nebo částice jaderné zbraně
využití radioaktivity • 1) Lékařství • 2) Jaderná elektrárna • 3) určování stáří hornin i odumřelých živých organismů (uhlíková metoda) • 4) metoda značených atomů:diagnostika, chemie, geologie
1) Lékařství • Rentgenové záření • Léčení nádorových onemocnění • Radiochirurgie – operace mozku
ad2) Jaderné elektrárny - Jaderná řetězová řízená reakce - Energie se získává štěpením jader 235U. 1) moderátor = grafitová tyč (řídí reakce, brzdí to, zastavuje se tím, že vychytává neutrony)(zpomaluje při jaderných reakcích neutrony) 2) Primární okruh: odebírá teplo z reaktoru a předává ho sekundárnímu
2) Jaderné elektrárny 3) Sekundární okruh: odebírá teplo z primárního a roztáčí turbínu 4) Terciární okruh: Vytváří v kondenzátoru největší turbínou využitelný podtlak části a) chladící věž b) oběhová čerpadla c) potrubí a kanály chladící vody REAKTOR = zařízení, kde probíhá řetězová jaderná reakce
2) Jaderné elektrárny http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/interaktivni-model-je-jak-funguje-jaderka.html
Výhody a nevýhody jaderných elektráren VÝHODY: NEVÝHODY: * Obsah uranu v rudách se pohybuje v řádu pouhých desetin procent (odpad při zpracování) * Nebezpečí jaderného výbuchu * Nebezpečný odpad * Malé množství paliva * Malé množství odpadu * Mnohem menší znečištění prostředí (včetně kontaminace radioaktivními látkami)
3) Radiouhlíková metoda • K určení stáří archeologických nálezů biologického materiálu • Živý organismus obsahuje určité množství % radioaktivního izotopu 14C • Po smrti přestane přijímat 14C zvenčí • Radioaktivní 14C se rozpadá a jeho obsah klesá • 1g 14C z živ.org. vykazuje 16 přeměn/ 1 min
Zneužití • jaderné zbraně Atomová bomba svržená 9. srpna 1945 na Nagasaki.
Zneužití • jaderné zbraně Hirošima – den poté