140 likes | 382 Views
Umělá radioaktivita a rozpadové řady. Petra Hercíková 4.C 2006/2007. Jaký je rozdíl mezi přirozenou a umělou radiaktivitou?. Příčinou přirozené radioaktivity prvků je přechod jader z méně stabilních stavů do stavů stabilnějších . Nesta-
E N D
Umělá radioaktivitaa rozpadové řady Petra Hercíková 4.C 2006/2007
Jaký je rozdíl mezi přirozenou a umělou radiaktivitou? Příčinou přirozené radioaktivity prvků je přechod jader z méně stabilních stavů do stavů stabilnějších. Nesta- bilita těžkých prvků je způsobena nadbytkem neutronů, a proto když neutrony (resp.i protony) dodáme do prvku, který je i za normálních okolností stabilní, způsobíme tak rozpad. Tuto reakci nazýváme umělá radioaktivita.
Umělou radioaktivitu můžeme vyvolat především ostřelováním stabilních jader alfa částicemi a neutrony.
Při nadbytku neutronů se nejčastěji neutron rozpadne na proton, elektron a antineutrino.
manželi Fréderikem a Irenou Joliot-Curiovými v roce 1934 při odstřelování hliníku částicemi α.Při těchto pokusech také určili hmot- nost neutronu a objevili jednu z rozpadových řad. Za společné dílo ve výzkumu radioaktivity dostali roku 1935 Nobelovu cenu za chemii. Umělá radioaktivita byla objevena
Využití umělé radioaktivity Vyvoláním umělé radioaktivity získáváme možnost sledování atomů v rozlišných chemických reakcích a v procesech probíhajících v živých organismech. Dále je pak základem velmi citlivé metody zvané aktivační analýza, která zkoumá složení některých látek. Umělá radioaktivita se hojně využívá v průmyslech a výzkumech.
Radioaktivní řady Rozpadem radioaktivního jádra nemusí vzniknout stabilní prvek. Pokud je-li produkt rozpadu adioaktivní, vzniká rozpadová řada.
Od radioaktivních prvků se odvozují 4 radioaktivní (rozpadové) řady, které svůj název dostaly od Uranová (m.nuklid 238U) Thoriová (232Th) Aktino(urano)vá (235U) Neptuniová – uměle vytvořená (Uměle připravený nuklid 241Pu, tato řada byla nazvána podle členu s největším poločasem rozpadu) výchozího mateřského nuklidu: 92 90 92 94
Přirozené rozpadové řady končí stabilními nuklidy olova, Neptuniová (nepřirozená) rozpadová řada končí stabilním nuklidem bizmutu 209Bi. 83
Prvek, z něhož vzniká přímo jiný, se označuje jako prvek mateřský a jeho přímý produkt rozpadu jako prvek dceřiný.