1 / 30

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ. Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu . Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku . Dítě si stravu neurčuje samo , je zcela odkázané na nabídku dospělých.

rio
Download Presentation

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ

  2. Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu. • Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku. • Dítě si stravu neurčuje samo, je zcela odkázané na nabídku dospělých. • V období dětství nemůžeme opomenout ani vytváření stravovacích, hygienických a společenských návyků. • Pro rostoucí organizmus je vážným nebezpečím každá forma nesprávné výživy.

  3. STRAVOVACÍ NÁVYKY • Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem ovlivňují stravovací návyky v rodině (pro dítě jsou rodiče vzorem, který přirozeně napodobuje). • Výživovéchování dětí, stejně jako dospělých je podmíněno složitými mechanizmy. Jejich pochopení přispívá nejen k porozumění zvláštnostem chuťových preferencí dospělých, ale také k možnosti je nenásilně měnit či ovlivnit.

  4. Pro vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem v dětství platí: • Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si vědomě i podvědomě spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací, s pocitem uzdravení nebo bezpečí. • Nejsnáze si dítě přivyká na sladkou chuť. Již kojenec přijímá sladkou chuť (v přírodě rychlý a bezpečný zdroj energie) jako velmi příjemnou a žádoucí. Po dlouhá století je sladké chuti dodáván jakýsi vyšší symbolický smyl, využívá se k slavnostním příležitostem a odměnám. • Ostatním chutím se dítě učí přivykat složitěji, a to na podkladě opakované pozitivní zkušenosti. • Strach z neznámé chuti můžeme oslabit jedině opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. K tomu, aby dítě přijalo potravinu za svou, potřebuje až jedenáct takovýchto kontaktů.

  5. Potraviny, jejichž konzumace je spojována s nevolností, s nemocí nebo zvracením, zařazují děti rychle mezi jídla, ke kterým mají averzi. Často jsou pak takovéto potraviny odmítány po celý život. • Při vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem je významný i efekt sociální nápodoby. Děti mají tendence přebírat preference svých rodičů (zejména děti, které žijí v harmonické rodině). • Výživové chování vrstevníků je pro děti také důležité – nejvíce se nápodoba projeví až v pubertě.

  6. Děti si málokdy oblíbí jídlo, během něhož jsou kárány, musí poslouchat ostrou výměnu názorů, jsou předmětem nebo svědkem hádek rodičů. Rodinná pohoda a příjemné prostředí jsou hlavními faktory nejen pro nenucenou oblibu jídel. • Rodinné večeře, sobotní, nedělní a sváteční obědy by se měly stát příležitostí ke konverzaci se členy rodiny, chvílí odpočinku, pohody, příjemných zážitků, společného plánování a stálému poznávání se členů rodiny. Měly by být rituálem, na který se celý život nezapomíná. • Akt jídla by neměl být jen prostým požitím pro život nezbytných látek, ale je to společenská událost.

  7. Rodiče necítí většinou potřebu zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.), ale zdůrazňují ji u "pochoutek" typu rybího tuku. • Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim předloží rodiče.

  8. V prostředí tržního hospodářství ovlivňuje děti a dospívající velmi silně reklama. • Útočí zejména na podprahové vnímání a vytváří v dětech a dospívajících pocit, že pořizování nových věcí je výrazem společenského postavení, identifikace s určitou sociální skupinou. • Děti dlouho neumějí rozlišit reklamu od skutečnosti. Tento rozdíl jsou schopny dělat až děti od osmi let výše. • Televize propaguje téměř výlučně to, co je pro děti nezdravé a škodlivé. Tedy přeslazené, přesolené nebo vysokotučné nápoje a poživatiny. Usměvavé, sportovně vyhlížející rodinky, které do sebe ládují hamburgery, se tu střídají s nadšenými pijáky coly a fanty či s jásajícími požírači sladkostí a "slaností" všeho druhu. • Dětské reklamy ukazují nezdravá jídla v nejlepším světle. Spojují tučné a sladké výrobky s popularitou, sportovními úspěchy a šťastnými vztahy.

  9. Růst výskytu nadváhy a obezity se u nás netýká jen dospělé populace, ale i dětí. • V ČR má nadváhu 9 % dětí, obézních je 6 %, asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti.. • Příčiny neutěšitelného stavu výživy u dnešních dětí jsou v zásadě tři: • energetický příjem nepřiměřený skutečným potřebám (snižování habituální pohybové aktivity) • nepravidelný příjem potravy • špatný výběr potravin

  10. NUTRIČNÍ HODNOTA STRAVY • Základní požadavky na dětskou výživy jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.

  11. Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity jedince. • Bazální metabolizmus = množství energie, která je zapotřebí pro udržení základních životních funkcí.

  12. Hodnota bazálního metabolizmu odpovídá u dětí přibližně 50 % skutečného denního výdeje (u dospělých 65 – 75). Odhad rozsahu doporučovaného denního energetického příjmu (pro dospělého) • Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg • Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg • Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg

  13. Přiměřený energetický příjem dětí a dospívajících

  14. Přiměřený energetický příjem dospělých

  15. Hlavním kritériem pro hodnocení energetického příjmu je přiměřený somatický vývoj dítěte, zejména pak jeho proporcionalita (poměr výšky a hmotnosti). • Somatickým projevem nadměrného energetického příjmu je nadváha až obezita. Tuto nerovnováhu je možné ovlivnit úpravou výživy a zvýšenou tělesnou aktivitou dítěte. • Nedostatečný energetický příjem signalizuje nadměrná štíhlost až hubenost. U těchto dětí je třeba v první řadě vyloučit poruchu výživy vyplývající z metabolického případně jiného chronického onemocnění. • Vzhledem k tomu, že se často jedná o nesprávné stravovací zvyklosti a životní styl celé rodiny, je vhodné působit na komplexní změnu zvyklostí rodiny.

  16. Zastoupení základních živin

  17. Energie v základních živinách

  18. Skladba potravin Přílohy • Pečivo, rýže, těstoviny, knedlíky a luštěniny - jsou základem výživy. Jsou hlavním zdrojem sacharidů, zejména složených (polysacharidů), vlákniny, vitaminů (zejména skupiny B) a minerálů. • Denní doporučená dávka pro děti je 5-6 porcí denně. V období dospívání, u chlapců a sportujících dětí se může dávka zvýšit. • Za jednu porci považujeme: 1 plátek chleba (60g), 1 rohlík, 1 dalamánek či houska, kopeček rýže, těstovin, brambor (125g), 3 knedlíky. • Ve správné výživě mají důležitou roli tzv. celozrnné výrobky - pečivo, těstoviny, rýže, mouka. Jsou připravovány z nízko vymleté mouky, která si v porovnání s bílou moukou zachovává vyšší obsah minerálů, vitaminů a vlákniny. V dětské výživě by tyto potraviny neměly chybět. • Také luštěniny jsou neopomenutelnou součástí stravy dětí - lze je podávat nejen jako samostatná jídla, ale jsou i vhodnou součástí zeleninových salátů, polévek, gulášů či zapékaných jídel.

  19. Zelenina a ovoce • Zelenina a ovoce tvoří druhé patro pyramidy, to znamená, že není třeba se v jejich spotřebě nijak omezovat. Tyto potraviny jsou hlavním zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a řady dalších látek enzymatické povahy. • Pro dětský věk je důležité heslo 5x denně ovoce a zeleninu. • Za jednu porci považujeme: 1 střední jablko, banán, kiwi, mandarinku, 125 ml neslazeného džusu, rajské jablko, papriku... Přitom je potřeba dbát na pestrý sortiment, protože každý druh zeleniny i ovoce je charakteristický různým obsahem důležitých látek (vitaminů, provitaminů, minerálů, apod.).

  20. V průběhu roku doporučujeme dávat přednost zelenině a ovoci podle jejich přirozeného vegetačního výskytu. • V zimním období doplňujeme jídelníček všemi dostupnými druhy ovoce a zeleniny, zejména pak jižním ovocem. • Pro dětskou výživu je vhodné využívat i různé druhy zmrazené zeleniny. • Děti bychom měli navykat, že zelenina je podávána ke každému jídlu, ať v podobě tzv. druhé přílohy (tepelně upravené), salátu, oblohy či kusové zeleniny ke svačinám.

  21. Mléko a mléčné výrobky • Mléko je pro člověka základním a zcela přirozeným zdrojem živin. Klíčový význam u rostoucího organismu je zejména obsah bílkovin a vápníku. • Doporučená denní dávka pro děti je 3 - 5 porcí denně. • Za jednu porci přitom považujeme 250 ml mléka, 150 ml jogurtu, 50 g sýra. • Mléko a mléčné výrobky mohou být ve výživě zdrojem nežádoucích nasycených tuků. V dětské výživě dáváme proto přednost výrobkům s normální tučností (do 3% tuku u mléka a mléčných výrobků, 45% tuku u sýrů). Omezujeme zejména tzv. smetanové výrobky, které mohou obsahovat až 15 % tuku, kdy jedno balení vyčerpá celodenní přijatelnou dávku saturovaných (nasycených) tuků.

  22. Obezřetnost ve výběru mléčných výrobků je třeba zejména u děti s familiární poruchou tukového metabolismu. • Asi u 25 % osob dochází po 2. roce života ke snižování aktivity enzymu laktázy. Počínaje tímto věkem může docházet k trávicím obtížím po požití mléka, k tzv. laktózové intoleranci. • Zakysané mléčné výrobky (jogurty, acidofilní mléka, biokys) a rovněž sýry neobsahují buď žádnou laktózu (tvrdý nebo polotvrdý sýr) nebo jen nepatrné množství (10 % měkkých sýrů) a mohou být bez obav konzumovány.

  23. Výrobky vhodné k pravidelné konzumaci dětí

  24. Výrobky vhodné pouze k občasné konzumaci

  25. Maso a masné výrobky • Maso je ve výživě důležitým zdrojem bílkovin, železa, vitaminu B12 a dalších látek. • Doporučená denní dávka masa je 1- 2 porce denně. • Za jednu porci považujeme 50 g masa, 1 vejce. Vyšší spotřebu mohou mít děti v dospívání, zejména chlapci a aktivní sportovci. • Dáváme přednost netučným druhům masa, drůbeži a rybám. Ryby by měly být na jídelníčku nejméně 1 x týdně. • Pro dětskou výživu nedoporučujeme masné výrobky (uzeniny), a to zejména pro vysoký obsah saturovaných tuků, cholesterolu, značný obsah soli a dalších konzervačních látek. • Výrazně omezit spotřebu uzenin a tučných mas by měly děti s genetickým rizikem poruchy metabolismu tuků a sacharidů.

  26. Tekutiny • Denní potřeba dětského organismu 1 - 1,5 l (u dětí 4 – 6 let je kolem 800 ml). • Samozřejmě, při zvýšených ztrátách tekutin (vyšší pohybová aktivita, vyšší teplota prostředí) je tato potřeba tekutin vyšší. • Nejvhodnějším nápojem je voda - balená nebo pitná z vodovodu (pro zlepšení chuti ji lze ochutit např. citronem), různé druhy čajů, včetně čajů ovocných, neslazené ovocné šťávy. • Minerální stolní vody jsou vhodné pouze k rozšíření nabídky nápojů a tekutin. Nejsou však vhodné k dennímu pití a jejich příjem by neměl přesáhnout 0,3 l denně.

  27. Zcela nevhodným druhem tekutin jsou sladké limonády, toniky a kolové nápoje. • Alkoholické nápoje jsou zcela nevhodné v období růstu a vývoje organismu. • Důležitou podmínkou pro udržení stálosti vnitřního prostředí organismu je rovnoměrný přísun tekutin během dne. Děti potřebují pít podle libosti nejen v průběhu celého dne, ale také v průběhu jídla. • K zajištění pitného režimu dětí předškolního a zejména školního věku je nutná spolupráce rodičů a školy.

  28. Sladkosti • Samostatnou kapitolou jsou sladkosti, jejichž spotřebu potencuje masivní reklama, které podléhají nejsnáze právě děti. • Přitom nejen potřeba uspokojovat sladkou chuť, ale i potřeba tzv. rychlých kalorií v dětském věku je důvodem, proč u zdravých dětí sladkosti zcela nezakazujeme. • Denní porce by však neměla být větší než 50g. • Dáváme přednost sladkému pečivu případně malé porci sušenek před tučnými moučníky či cukrovými bonbóny. • Vhodnou náhradou za sladkosti může být ovoce (i sušené) a neslané ořechy.

More Related