Evropa 2020 ve světle krize

1. Evropa 2020 ve světle krize Petr Zahradník EU Office České spořitelny, New York University, EuroTeam při Evropské komisi, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

2. Přístup k EU 2020 Strategy • 1. reflexe na nastalý ekonomický vývoj a budoucí potřeby; možné dopady nastalé situace • 2. cíle Strategie: jejich smysluplnost, realističnost a úroveň naplňování • 3. EU 2020 Strategy jako jeden z kamínků mozaiky nedávno přijatých hospodářsko-politických opatření na úrovni EU: potřeba souladu a komplementarity • 4. Věcná a obsahová platforma pro příští programovací období kohezní politiky, resp. Víceletého finančního rámce 2014 - 2020 Název prezentace

3. Systémová analýza situace v euro-zóně a ekonomice EU • Deskripce klíčových okolností: • Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé • Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních • Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný • Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období • Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty • Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.) Název prezentace

4. Reálná ekonomika • v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -2,7%; JAP: -6,3%; • 2010: EU: +1,8%; USA: +2,8%; JAP: +3,7%; • nicméně: 2011 – zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická – ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu; • svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná Název prezentace

5. Reálná ekonomika Název prezentace

6. Struktura otevřenosti české ekonomiky Název prezentace

7. Fiskální situace • Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky: • prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů; • prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více); • prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy – jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům) Název prezentace

8. Obnovení fiskální discipliny • Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; • Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); • Potřeba „zpoplatnění“ „černých pasažérů“ Název prezentace

9. Obnovení fiskální discipliny(deficit k HDP; %) Název prezentace

10. Obnovení fiskální discipliny(dluh k HDP; %) Název prezentace

11. Krize finančního sektoru • týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země – především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor – především FR, poté D, IT, SP, NL, BE); • k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky; • to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově 15.000 mld. EUR); • Efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice Název prezentace

12. Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik • Krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.) • Na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky – v pořádku !!!), včetně konkurenceschopnost exportní • Navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU – v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky – potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi Název prezentace

13. Důvěryhodnost • Obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; • Spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí • Na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst – především Švédsko Název prezentace

14. Riziko rozpadu euro-zóny • Různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad euro-zóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál; • Jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; • Navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides Název prezentace

15. Možné scénáře řešení • Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se „uzdraví“ – nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení • Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: „tvrdé přistání“ – státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence → dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: „měkké přistání“ – řízený bankrot – rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení „šampiónů“: Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu • Na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast „nového“ eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna → celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu Název prezentace

16. Oblasti řešení • Fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko) • Strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU • Finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem Název prezentace

17. Posílení konkurenceschopnosti a ekonomického ozdravení EU • Krátkodobě: sada stimulačních a ozdravných balíčků I zde se projevila odlišnost ekonomických situací a následně aplikovaných fiskálních politik v rámci EU (celkem EU-27 – objem stimulačních opatření 1,1% HDP v roce 2009 a 0,7% v roce 2010, nejvíce Španělsko (2,3%), Rakousko (1,8%), Finsko (1,7%); Česká republika 1,0%; rozdílný přístup k opatřením na příjmové i výdajové straně; sedm zemí EU nepřijalo žádná opatření • Dlouhodobě: strategický koncept – EU 2020 Strategy Název prezentace

18. EU 2020 Strategy • EU 2020: v současnosti základní diskutovaný dlouhodobý strategický rámec EU v horizontu roku 2020; • Ambicí je nahradit s rozpaky přijímaný (nicméně, domnívám se že užitečný, byť nenaplněný) dokument Lisabonské strategie rozvoje konkurenceschopnosti EU z roku 2000, prošlý zásadní revizí v roce 2005; - EU 2020 v sobě obsahuje nejen nenaplněné a nedovršené úkoly Lisabonské strategie, ale i skutečnosti nové (zejména dopady a východiska z ekonomické a finanční krize); • Jako zásadní strategický dokument ekonomického rozvoje bude EU 2020 mít rovněž zásadní determinující efekt na budoucí podobu Kohezní politiky EU po roce 2013 Název prezentace

19. EU 2020 Strategy • Krize nejen zkomplikovala ekonomickou výkonnost EU, výrazně zvýšila nezaměstnanost a bezprecedentně zhoršila vývoj veřejných financí, ale současně přinesla řadu nových témat, potenciálně využitelných i pro zacílení budoucí Kohezní politiky EU po roce 2013; • „New approach“ – nový přístup; překonávání ekonomické krize vnímáno jako příležitost naplňování nových rozvojových výzev EU – silnější naplnění znalostního potenciálu; silněji respektovat pohled ochrany životního prostředí a ekologie; • Klíčová slova: znalosti, inovace, šetrné a efektivní využívání přírodních zdrojů; • Očekávané efekty a dopady: především tvorba nových pracovních míst, využití intenzivních faktorů růstu před mnohdy stále dominujícími extenzivními; • Rizika nenaplnění: setrvale nízký růst a stagnace, kdy by ekonomika EU dále ztratila krok jak vůči USA (z pohledu vyspělosti), tak i Číně a dalším asijským, teritoriím (z pohledu dynamiky); • Strategie priorit: pozornost hospodářsko-politických nástrojů a opatření by neměla být rozmělňována do nepřehledného množství podporovaných oblastí, ale zaměřena na nevelký počet těch, jež mají reálnou šanci přinést nejlepší výsledky; úsilí o efektivní symbiózu nástrojů a opatření na národní a unijní úrovni Název prezentace

20. EU 2020 Strategy • Klíčové omezení: veřejné finance (navržená opatření se budou muset obejít bez velkorysých rozpočtových injekcí a spoléhat se na výraznou omezenost veřejných zdrojů); • Potřeba: dostat deficity veřejného sektoru zpět pod kontrolu; poté: provedení zásadní reformy struktury veřejných výdajů a zavedení účinných preventivních, ex-ante působících opatření (viz nynější diskuse o Evropské měnovém fondu); není doporučováno omezení výdajů na vzdělávání a výzkum; • Orientace podpor a incentivů: šetrné nakládání s energetickými zdroji, přírodou a surovinami; přispět k řešení problémů demografického a sociálního charakteru formou podpory zaměstnanosti Název prezentace

21. EU 2020 Strategy • 1. Determinace ekonomického růstu prostřednictvím znalostních a inovačních faktorů; • 2. Vstřícnost vůči občanskému začleňování a averze vůči jakýmkoliv formám diskriminace a bariérám tomuto procesu; • 3. Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomický systém a aktivity • Je předpokládáno, že pro každý členský stát EU by mělo být výhodnější sdílet naplňování těchto priorit společně a koordinovaně, než by se je snažil vyřešit sám svými omezenými silami Název prezentace

22. EU 2020 Strategy – 1. PRIORITA • Vzdělávání – všechny vzdělávací úrovně • Výzkum – Evropský výzkumný prostor – vzájemně propojená výzkumná komunita s velkým prostorem pro partnerství (PPP) • Inovace – zlepšení atraktivnosti rámcových podmínek a přístupu k finančním zdrojům • Kreativita – potřeba účinné a funkční ochrany práv duševního vlastnictví • Digitální hospodářství – kvalitativní proměna jak produktivních činností, tak i „výkonu“ demokracie (nejen elektronické volby, ale diskuse, analýzy apod.) • Potřeba obsahového rozšíření Jednotného vnitřního trhu – o volný pohyb znalostí, výzkumných, vývojových a technologických poznatků v rámci EU Název prezentace

23. EU 2020 Strategy – 2. PRIORITA • Potřeba reagovat na významné změny v podobě a struktuře trhu práce – flexicurity; • Dosažení stavu, kdy je celoživotní učení a profesní trénink považován za samozřejmost; • Další posílení pracovní mobility, která je v EU průměrně přeshraničně stále velice nízká Název prezentace

24. EU 2020 Strategy – 3. PRIORITA • Potřeba řešení problému dostupnosti a cenové úrovně nejčastěji využívaných energetických zdrojů – ekologizace hospodářství; • To ovlivní proces korporátní restrukturalizace, rozvoje dopravní, komunikační a energetické infrastruktury a jejich vzájemné propojenosti (GALILEO, GMES, ERTMS, SESAR); • Integrovaná průmyslová politika (řešení problému strukturálního přebytku kapacit a rozvoj kapacit kvalitativně nových; komplementarita s prostředím vytvořeným Jednotným vnitřním trhem) Název prezentace

25. EU 2020 Strategy – pět cílů • 75% obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno; • 3% HDP EU by měla být investována do výzkumu a vývoje; • EU by měla snížit emise CO2 o20%, zvýšit energetickou účinnost o 20% a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě energie na 20%; • Podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10% a nejméně 40% mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání; • Počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 miliónů Název prezentace

26. EU 2020 Strategy – sedm stěžejních iniciativ • Digitální agenda pro Evropu • Unie inovací • Mládež v pohybu • Evropa účinněji využívající zdroje • Průmyslová politika pro éru globalizace • Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa • Evropská platforma pro boj proti chudobě Název prezentace

27. Posílení ekonomické propojenosti v rámci EU samé Logika: • stupeň: Jednotný vnitřní trh: nutný předpoklad: trhy zboží, služeb, osob a kapitálu jsou zcela pružné a uvolněné; realita: zejména trhy služeb a osob vykazují značné poruchy z pohledu funkční otevřenosti • stupeň: Prostředí společné měny a sblíženého ekonomického prostředí: za předpokladu, že JVT funguje řádně, existence národních měn se stává při vysoké míře ekonomické propojenosti zbytnou překážkou a vytváří se tlak na měnové sjednocení (spontánní versus řízené); dojde-li k zahájení měnového sjednocování, určitá forma koordinace hospodářských politik je nezbytná (společná měnová politika, kohezní politika, kultivace JVT) • stupeň: Fiskální koordinace a součinnost: dojde-li ke sblížení ekonomických parametrů v rámci Unie a funguje-li JVT bez poruch a je-li jeho potenciál naplňován (což asi není reflexe současnosti, ale spíše zbožné přání), přichází na řadu i potřeba fiskální koordinace pravidel a parametrů Název prezentace

28. European Economic Governance • Ucelený a koherentní balík zásadních reforem (30.6.2010); Evropský semestr hospodářsko-politické koordinace: posílení Paktu stability a růstu(silnější zaměření na dluh a udržitelnost; kontrola makroekonomických nerovnováh; včetně odlišností v konkurenceschopnosti, zajištění efektivní kontroly strukturálních reforem); • Evropská facilita pro finanční stabilitu (ESFS) – provizorium; Evropský stabilizační mechanismus (ESM) – trvalé řešení od poloviny roku 2012 • Sankční a incentivní rozměr (dotkne se i možností čerpání v rámci Kohezní politiky EU) Název prezentace

29. Fiskální koordinace a součinnost • Možné a představitelné formy: • Vymezení a dodržování pravidel fiskální disciplíny ex-post (závazky pro dosažení maximálně přípustné výše deficitu a dluhu k HDP, doplněné účinným sankčním mechanismem v případě prohřešku); • Sbližování pravidel pro formulaci daňové i výdajové politiky (harmonizace daňových sazeb i výdajových rámců); • Koordinace ex-ante tvorby rozpočtů a rozpočtových výhledů; • Zřízení specifické unijní autority pro výkon rozpočtového dozoru; • Nový rozpočtový rámec a struktura rozpočtu EU přizpůsobena novým okolnostem (mezičlánek, jehož naplnění by mohlo vést ke konečnému přiblížení se vizi); • Nová struktura rozpočtové politiky, vymezující kompetenci unijní, národní a regionální (municipální) – přizpůsobený fiskální federalismus – spíše dlouhodobá vize, než reálně představitelný koncept Název prezentace

30. Finanční krize a finanční trhy • Průběh finanční krize – především v některých členských státech EU – odkryl potřebu přizpůsobení a zesílení konceptu regulace a dohledu nad finančními trhy v EU; • Říjen 2008: skupina expertů na vysoké úrovni, v čele Jacques de Larosière (bývalý prezident EBRD); identifikace systémové poruchy: ve finančním sektoru EU funguje Jednotný trh, finanční instituce fungují napříč hranicemi, ale dohledové aktivity zůstávají většinou na národní úrovni, nerovnoměrné a často nekoordinované Název prezentace

31. Potřeba změny • Potřeba konvergence v technických pravidlech mezi členskými státy; mechanismu pro zajištění dohody a kooperace mezi národními orgány dohledu; rychlého a efektivního mechanismu, jež by zajišťoval konzistentní aplikaci pravidel, která by byla nezbytná a koordinovaného rozhodování v příslušných oblastech v případě krizových a nouzových situací Název prezentace

32. Potřeba změny • Skupina došla k závěru, že do té doby fungující poradní výbory pro finanční služby nebyly dostatečně vybaveny k naplnění těchto funkcí; • Září 2009: Evropská komise předložila návrh; • 22.9.2010 – Evropský parlament po dosažení dohody členských států (Rada) schválil nový dohledový a regulační rámec pro finanční regulaci v EU s účinností od ledna 2011 Název prezentace

33. Dosavadní stav (do konce roku 2010) • Tři výbory pro finanční služby na úrovni EU; • Na rozdíl od nově založených evropských dohledových autorit (European Supervisory Authorities; ESAs), tyto výbory měly pouze poradní kompetenci a mohly pouze vydávat nezávazné instrukce a doporučení; národní dohledové orgány přeshraničních finančních skupin musely spolupracovat s kolegy v jiných zemích; pokud však některé nesouhlasily, nebyl zde mechanismus k řešení problémů; mnoho technických záležitostí bylo stanoveno na úrovni členských států a mezi nimi existují značné rozdíly Název prezentace

34. Nové prvky rámce Evropského finančního dohledu • Evropský výbor pro systémová rizika (European Systemic Risk Board; ESRB); • Tři nové ESAs pro finanční sektor: • Evropská bankovní autorita (European Banking Authority; EBA) – Londýn • Evropská autorita pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penze (European Insurance and Occupational Pensions Authority; EIOPA) – Frankfurt • Evropská autorita pro cenné papíry a kapitálové trhy (European Securities and Markets Authority; ESMA) – Paříž • Nové autority sestávají z 27 národních dohledů • Rámec dává Evropě společnou politiku a postup a společné metody při detekci rizik, jež se mohou nahromadit ve finančním systému Název prezentace

35. ESRB • Účinný systém včasného varování • Monitoruje a oceňuje potenciální hrozby týkající se finanční stability, které vycházejí z MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE a z vývoje v rámci finančního systému jako takového (proto dohled nad makro-stabilitou/ obezřetností) • Včasná varování před systémovými riziky; testování zranitelnosti finančního systému vůči vzájemně propojeným, komplexním, sektorovým a mezisektorovým systémovým rizikům Název prezentace

36. ESAs • Pracují v rámci a v tandemu se stávajícími národními autoritami na ochranu finančního zdraví jednotlivých finančních společností a na ochranu zákazníků finančních služeb; dohled nad MIKROSTABILITOU/ obezřetností • Kombinace národně založeného dohledu firem se silnou koordinací na úrovni EU → vytvoření harmonizovaných pravidel a sladěné dohledové praxe Název prezentace

37. ESAs • Vytváření specifických pravidel pro národní autority a finanční instituce • Rozvoj technických standardů, instrukcí a doporučení • Monitoring, jak jsou pravidla vymáhána národními autoritami • Přijímání aktivit v krizovém období, včetně zákazu určitých produktů • Dávat dohromady a rozřešovat možné spory národních dohledů • Zajišťovat konzistentní dodržování legislativy EU Název prezentace

38. Předmět regulace • Směrnice o schématech pojištění vkladů • Směrnice o kapitálové přiměřenosti (BASEL III; kapitálové rezervy na horší časy; odpovídající kvalita a kvantita kapitálu) • Regulace agentur kreditního ratingu • Doporučení o principech odměňování • Transparentnost derivátů a hedge fondů • Bankovní daň Název prezentace

39. Souvislost s dalšími aktivitami • Kondicionalita • EFSF (European Financial Stability Facility) Název prezentace

40. Shrnutí: pohled na funkčnost euro-zóny a ekonomiky EU Název prezentace

41. Souhrn přijatých opatření • Během uplynulých dvou let: bezprecedentní počet přijatých návrhů na překonání následků ekonomické a finanční krize a vytvoření systémů preventivního charakteru, jejichž aplikací by ekonomiky EU byly vůči budoucím krizím odolnější a současně měly připravený a systematizovaný mechanismus, který bude pro účely překonávání příští krize použitelný, a nikoliv obtížně a improvizovaně vytvářený Název prezentace

42. Souhrn přijatých opatření Září 2010: soubor legislativních opatření k posílení managementu hospodářské politiky v EU i euro-zóně: Evropský semestr Šest právních předpisů (Six-Pack Measures): změna preventivní a nápravné části Paktu stability a růstu; účinný rozpočtový dohled; požadavky na rozpočtový rámec; prevence, náprava a prosazování opatření v případě makroekonomických nerovnováh (na základě přehledu makroekonomických ukazatelů) Název prezentace

43. Souhrn přijatých opatření • Posílení společného ekonomického programu a přísnějšího dohledu ze strany EU 1.1 Schválení hospodářských priorit pro EU (Strategie Evropa 2020; Roční analýza růstu; Pakt Euro plus) 1.2 Akt o jednotném trhu (makroekonomická stabilita; strukturální reformy; posílení růstu) 1.3 Přísnější dohled EU nad hospodářskými a fiskálními politikami (Pakt stability a růst: větší transparentnost; přísnější pravidla; lepší prosazování); odstraňování makroekonomické nerovnováhy a nevyvážené konkurenceschopnosti 1.4 Každoroční projednávání hospodářských priorit a priorit rozpočtové politiky na koordinované a časově totožné bázi (Evropský semestr) Název prezentace

44. Souhrn přijatých opatření 2. Zabezpečení stability euro-zóny (ESM od poloviny roku 2012; provizorně dočasný mechanismus a mechanismus dvoustranných úvěrů) 3. Ozdravení finančního sektoru (nová struktura finančního dohledu; definice přísnějších pravidel pro kapitálové požadavky na banky, investiční společnosti a pojišťovny; lepší řízení rizik; zajištění, aby žádný finanční aktér, trh a produkt neunikly dohledu; zvrácení stávající situace morálního hazardu, kdy banky de facto spoléhají na zásah vlád; zátěžové testy bank Název prezentace

45. Vazba na VFR a kohezní politiku Název prezentace

46. Vazba na VFR a kohezní politiku Název prezentace

47. Vazba na VFR a kohezní politiku Název prezentace

48. Vazba na VFR a kohezní politiku Název prezentace

49. Vazba na VFR a kohezní politiku Název prezentace

50. Děkuji Vám za pozornost !!! pzahradnik@csas.cz